Zkušební doba slouží k tomu, aby si zaměstnanec i zaměstnavatel mohli ověřit, zda jim vzájemná spolupráce bude vyhovovat. Pokud tomu tak nebude, je oběma stranám umožněno během zkušební doby pracovní poměr rychle a bez uvádění důvodů ukončit. Pokud přemýšlíte nad tím, zda o zkušební době zákoník práce hovoří, pak odpověď je - ano.
V tomto článku se dozvíte vše podstatné o zkušební době a dovolené, včetně celozávodní dovolené. Zjistíte, jaká jsou vaše práva a povinnosti, a jak postupovat v různých situacích.
Pracovní Smlouva a Zkušební Doba
Zkušební doba musí být vždy sjednána, a to písemně, nejpozději v den nástupu. Je důležité zmínit, že neexistuje povinnost zkušební doby.
Jak Dlouho Trvá Zkušební Doba?
U klasických pozic je maximální délka nastavena na tři měsíce, u vedoucích pozic pak šest měsíců. Smlouva na dobu určitou má svou zkušební dobu, určuje ji poslední odrážka. Zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat, ani písemnou dohodou obou stran. Povíme si, jak se počítá zkušební doba.
Zkušební doba se u zkráceného pracovního úvazku stanovuje stejným způsobem jako u plného. Zákoník práce neomezuje její délku v závislosti na rozsahu úvazku, ale stále platí, že zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru. Pokud tedy pracujete např. na poloviční úvazek na dobu určitou šesti měsíců, zkušební doba může činit maximálně tři měsíce.
Dovolená ve Zkušební Době
Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok.
Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.
Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích.
Vliv Dovolené na Délku Zkušební Doby
Dle § 35 odst. 4 zákoníku práce platí, že o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje. Zaměstnanec totiž v tyto dny práci fakticky nekoná a zkušební doba tak neplní svůj účel, tj. Jestliže tedy měla sjednaná zkušební doba skončit například dne 31. 8. 2024, ale v jejím průběhu zaměstnankyně nekonala práci z důvodu celodenní dovolené, a zameškala proto tři pracovní dny (směny), o tuto dobu se jí zkušební doba prodlouží.
Celozávodní Dovolená
Celozávodní dovolená neboli hromadné čerpání dovolené je dovolená, která se týká všech zaměstnanců určitého provozu či firmy. Spočívá v tom, že se po dobu dovolené zastaví veškerá práce a zaměstnanci mají po tuto dobu nařízené volno. Takové volno může dostat buď celá firma nebo jen její určitá část (například specifická dílna či úsek). Často se také celozávodní dovolená netýká např.
O dovolené obecně říká zákoník práce to, že ji určuje zaměstnavatel se souhlasem odborů, a to na základě písemného rozvrhu čerpání dovolené. Měl by přitom brát v potaz i zájmy zaměstnanců. Zaměstnavatel by měl svým zaměstnancům umožnit vybrat si celou dovolenou za kalendářní rok a zároveň by měl zaměstnancům umožnit vybrat si jednu její část jako nejméně dva po sobě následující týdny.
Práva a Povinnosti Zaměstnavatele
Zaměstnavatel může naplánovanou dovolenou zrušit, a dokonce vás z ní i odvolat. V tomto případě má ale povinnost nahradit veškeré náklady, které vám kvůli zrušené dovolené vznikly. Pokud jste tak již měli např. Zákoník práce zároveň stanoví, že zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené. Ale jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů (např. z důvodu inventury, hloubkového úklidu, čištění strojů či oprav.). Hromadné čerpání dovolené nesmí přitom činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny.
Může se stát, že už máte svou dovolenou pro daný rok zcela vyčerpanou. Nyní vám ale zaměstnavatel nařídil další dva týdny hromadné dovolené. Zaměstnavatel by vám měl v tomto případě přidělit nějakou práci. Pokud to ale není možné, pak má zaměstnavatel povinnost vám poskytnou náhradu mzdy, jejíž výše by měla odpovídat vašemu průměrnému výdělku. Není přitom možné, aby vám zaměstnavatel nařídil neplacené volno. Zorganizovat dovolenou je totiž jeho zodpovědnost a jedná se tedy o překážku na straně zaměstnavatele.
S celozávodní dovolenou se můžete setkat zejména v různých továrnách a v různých průmyslových odvětvích, kde je potřeba pravidelná údržba, opravy či modernizace zařízení. Umělecké soubory: Celozávodní dovolená se často týká i různých uměleckých souborů, jako jsou baletní soubory nebo divadla. Jedná se obvykle o dobu letních prázdnin.
Výhody a Nevýhody Celozávodní Dovolené
Jistota dovolené: V případě celozávodní dovolené máte jednoduše jistotu, že dovolenou dostanete. V některých výjimečných případech je totiž možné, že vám dovolenou přesune váš zaměstnavatel do dalšího roku.
Zlepšené pracovní prostředí: V době celozávodních dovolených obvykle dochází k velkým úklidům, opravám a modernizacím. To znamená, že se vrátíte do čistšího a lépe fungujícího prostředí.
Pozdní plánování: Pokud je celozávodní dovolená ve vaší firmě každoroční záležitostí, pravděpodobně má také jasně stanovené datum. Vy se proto v tomto případě stíháte na dovolenou s předstihem připravit. Problém ale může nastat pokud je celozávodní dovolená něco neobvyklého a zaměstnavatel ji oznámí jen pár týdnů předem. V tomto případě už vám mohou vzniknout problémy s plánováním toho, co budete o dovolené dělat. Nejen, že budete mít jen pár týdnů na to, rozhodnout se, zarezervovat pobyt a zajistit cestu, ale budete muset také např.
Jiné plány: Možná nejste fanoušci letních opalovaček a raději byste strávili 3 týdny někde v zimě na horách. Partner s celozávodní dovolenou: V případě, že vy i váš partner máte v práci celozávodní dovolenou, mohou teprve nastat nepříjemnosti.
Jak z tohoto srovnání vyplývá, celozávodní dovolená s sebou nese spíše nevýhody než výhody. Bohužel jsou ale v tomto zákony jasné a vy se musíte přizpůsobit svému zaměstnavateli. Přesto je ale téměř vždy možné domluvit se na nějakém kompromisu a zajistit si např. neplacenou dovolenou v jinou dobu.
Celozávodní dovolená je povinné hromadné čerpání dovolené, které může být nařízeno ve firmách, zejména v průmyslových a výrobních odvětvích, kdy je potřeba provádět údržbu, opravy nebo modernizace zařízení. Zaměstnavatel musí tento typ dovolené plánovat se souhlasem odborů a se zohledněním zájmů zaměstnanců. Zákoník práce stanoví, že celozávodní dovolená nesmí trvat déle než dva týdny (čtyři týdny pro umělecké soubory). Pokud zaměstnanec vyčerpal dovolenou, musí mu zaměstnavatel zajistit náhradu mzdy, pokud pro něj nemá práci.
Obecné Informace o Dovolené
Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část náleží zaměstnanci, pokud odpracoval u zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Právní úprava dovolené je popsána zejména v § 211 až 223 zákoníku práce.
Nárok na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní doby v daném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok.
Podle zákoníku práce je dovolená stanovená na nejméně 4 týdny (§ 212 ZP odst. 1 ZP). Mnoho zaměstnavatelů jako benefit nabízí dnů dovolené více. Od roku 2021 je délka dovolené odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance a je místo ve dnech vyjadřována v hodinách.
Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část se počítá jako jedna dvanáctina roční výměry dovolené za každý celý kalendářní měsíc práce u daného zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně to je 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Podobně tomu je za 42 odpracovaných dnů.
Kromě základní dovolené může zaměstnanci vzniknout nárok na dodatkovou dovolenou, a to pokud pracuje v obtížných nebo zdraví škodlivých podmínkách. Tato dodatková dovolená činí jeden týden a přidává se k základní výměře dovolené.
Pro zaměstnance směnného provozu nebyl dřívější přepočet dovolené na dny spravedlivý. To příznivě ovlivnily změny z roku 2021, díky kterým zaměstnanec směnného provozu čerpá z dovolené za dané dny pouze tolik hodin, kolik by skutečně odpracoval.
Dovolená na DPP a DPČ
Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti se zákonná úprava nově od roku 2023 vztahuje také. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny.
Další Důležité Informace
Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou. Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá. pracovníci pracující pod zemí (např.
Pokud si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku.
Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší. Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit. Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil. Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
| Situace | Podmínky | Nárok na Dovolenou |
|---|---|---|
| Zaměstnanec pracuje celý rok | Odpracováno 52 týdnů | Minimálně 4 týdny dovolené |
| Zaměstnanec pracuje méně než rok | Odpracováno alespoň 60 dnů | Poměrná část dovolené |
| Zaměstnanec na DPP/DPČ | Pracovní poměr trvá alespoň 4 týdny a odpracováno 80 hodin | Poměrná část dovolené |
| Celozávodní dovolená | Nařízena zaměstnavatelem | Zaměstnanec musí čerpat dovolenou nebo dostat náhradu mzdy |
Doufáme, že vám tento článek poskytl ucelený přehled o celozávodní dovolené ve zkušební době a pomohl vám lépe se orientovat v této problematice.
Zanechat komentář