Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě. Nachází se ve východní části Balkánu přímo na jih od Dunaje, západně od Černého moře.
Na jihu sousedí s Řeckem a Tureckem, na západě se Srbskem a Severní Makedonií a na severu s Rumunskem. Velká část povrchu Bulharska je hornatá s nejvyšší horou celého Balkánu; podnebí má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský.
Základní informace o Bulharsku
- Hlavní město: Sofie
- Rozloha: 110 994 km²
- Počet obyvatel: 6 445 481 (2023)
- Úřední jazyk: bulharština
- Měna: lev (BGN)
- Státní zřízení: parlamentní republika
Historie Bulharska
Jednou z nejstarších společností na území dnešního Bulharska byla neolitická karanovská kultura, jejíž počátky sahají do doby 6 500 let př. n. l. Od 6. do 3. století př. n. l. byla oblast bojištěm starověkých Thráků, Peršanů, Keltů a Makedonců; stabilitu přineslo až dobytí oblasti Římskou říší v roce 45 n. l. Po rozpadu římského státu se v regionu znovu objevily kmenové nájezdy. Kolem 6. století tato území osídlili raní Slované. Bulhaři pod vedením Asparucha zaútočili z území Starého Velkého Bulharska a koncem 7. století trvale obsadili Balkán. Založili První bulharskou říši, kterou v roce 681 n. l. vítězně uznala smlouvou Východořímská říše. Ta ovládla většinu Balkánu a významně ovlivnila slovanskou kulturu tím, že vytvořila písmo cyrilici.
První bulharská říše trvala až do počátku 11. století, kdy ji dobyl a zničil byzantský císař Basileios II. Úspěšné bulharské povstání v roce 1185 založilo Druhou bulharskou říši, která dosáhla svého vrcholu za vlády Ivana Asena II (1218-1241). Po četných vyčerpávajících válkách a feudálních bojích se říše rozpadla a v roce 1396 se na téměř pět století dostala pod osmanskou nadvládu. Výsledkem rusko-turecké války v letech 1877-78 byl vznik třetího a současného bulharského státu.
V roce 1946 se Bulharsko dostalo do východního bloku vedeného Sovětským svazem a stalo se socialistickým státem. Vládnoucí komunistická strana se po revolucích v roce 1989 vzdala monopolu na moc a umožnila volby více stran. Bulharsko poté přešlo k demokracii a tržnímu hospodářství.
Politická situace
Bulharská republika je dle Ústavy z července 1991 parlamentní demokracií s jasně daným rozdělením moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, v čele státu stojí přímo volený prezident a výkonnou moc představuje vláda (Rada ministrů) sestavovaná na základě výsledků parlamentních voleb politickými stranami, které jsou zastoupeny v jednokomorovém Národním shromáždění (240 křesel).
Poslední prezidentské volby se konaly dne 14. listopadu (1. kolo) a 21. listopadu 2021 (2.kolo). Jejich vítězem se stal se ziskem 66,72 % hlasů dosavadní prezident Rumen Radev s viceprezidentkou Ilijanou Jotovovou, kteří tím obhájili svůj druhý mandát. Od řádných voleb v dubnu 2021 se až do ledna 2025 Bulharsko nacházelo ve stavu vleklé politické krize, což mělo za následek rychlé střídání vlád a rekordním počtem sedmi parlamentních voleb. Zatím poslední se konaly dne 27. Na základě těchto volebních výsledků byla po složitých jednáních dne 16.
V období po pádu komunistického režimu Teodora Živkova se hlavním cílem bulharské zahraniční politiky stala integrace do euroatlantických struktur. Tohoto cíle se podařilo dosáhnout v roce 2004 (členství v NATO), respektive v roce 2007 (vstup do EU), přičemž společenská podpora západního směřování Bulharsko dlouhodobě zůstává velmi vysoká. Od 1. ledna 2025 se Bulharsko (společně s Rumunskem) stalo plnohodnotným členem Schengenského prostoru. V roce 2021 vstoupila země do ERM II a pokračuje v přístupovém procesu do eurozóny, jehož završení je očekáváno k 1. ledna 2026.
V zahraniční a zejména bezpečnostní politice se bulharští politici dlouhodobě orientují na USA - v roce 2019 došlo k podpisu smlouvy o nákupu osmi stíhaček F-16 Block 70 (dodávky těchto strojů začaly v roce 2025) a rozhodnutím parlamentu z roku 2023 byly USA vybrány jako dodavatel 183 kolových obrněných transportérů.
Bulharsko se dlouhodobě snažilo udržovat dobré vztahy s Ruskou federací, s níž jej spojuje vzájemná historie národněosvobozeneckého boje druhé poloviny 19. století, přičemž carské Rusko sehrálo zásadní roli při osvobození Bulharů od turecké nadvlády. Kromě toho je i přes určité snahy o diverzifikaci Sofie dodnes částečně závislá na dodávkách ruského zemního plynu a některých jaderných technologií.
Demografie
K 31. 12. 2024 žilo v Bulharsku 6 437 360 osob. Počet obyvatel BG se od roku 1987 každým rokem snižuje. Posledních deset let obyvatelé Bulharska ubývali průměrným tempem 0,7 %. Koncem 80. let 20. století dosahoval počet obyvatel historického maxima necelých 9 milionů, od té doby klesl o více než 20 %. Pokles pokračoval i v roce 2024 (meziroční úbytek 0,13 % neboli 8 121 osob), což znamená, že v historickém srovnání se současný počet obyvatel Bulharska již snížil na úroveň před II.
Pokračuje stárnutí populace - podíl obyvatel ve věku 65 let a více dosáhl v roce 2024 24 % (průměr EU činí 21,6 %), průměrné stáří obyvatel setrvalo na 45,3 roku. Počet obyvatel v produktivním věku činil v roce 2024 přibližně 3 765 000 osob (58,5 % z celkového počtu obyvatel).
Ekonomika Bulharska
Bulharsko je v současnosti otevřeným tržním hospodářstvím. Soukromý sektor produkuje asi tři čtvrtiny hrubého domácího produktu. Podle Mezinárodního měnového fondu je z hlediska HDP v paritě kupní síly 71. Ztráta východních trhů v rámci Rady vzájemné a hospodářské pomoci (RVHP) v roce 1990 a následná „šoková terapie“ způsobily strmý pokles průmyslové i zemědělské výroby a ve druhé polovině 90. Také v posledních letech vykazuje bulharské hospodářství ve srovnání s unijním průměrem relativně vysoké tempo růstu HDP.
Podle předběžných údajů NSI vzrostl HDP v r. 2024 o 2,8 %, v roce 2025 je odhadován růst HDP ve výši 2,2 % a rok později o 2,4 %, což v kontextu EU představuje nadprůměrné hodnoty. Předpokládá se, že ve prospěch ekonomického oživení budou hrát faktory jako je vstup Bulharska do Schengenského prostoru (k 1. 1. 2025) a do eurozóny (předpoklad k 1. 1.
Zadluženost ekonomiky v posledním období stoupá a trend do budoucna je podobný - v roce 2024 činil veřejný dluh 24,1 % HDP, pro letošní rok počítá EIU s 28,4 % a o rok později s 32,4 % HDP. Země udržuje i díky fungování tzv. currency boardu nadále přes negativní vnější vlivy fiskální stabilitu, což umožnilo v roce 2020 vstoupit do fáze ERM II v rámci příprav na vstup do eurozóny. Běžný účet vykázal za rok 2024 deficit ve výši -1,8 % HDP. Meziroční inflace dosáhla na konci roku 2024 úrovně 2,2 %. Průměrná inflace za rok 2024 činila 2,4 %. Zdá se tedy, že v Bulharsku již došlo ke stabilizaci inflační situace a nakonci roku 2025 by se měla pohybovat na úrovni do 3,5 %. Důvodem nebývale vysokých inflačních tlaků v letech 2021-2023 byly především rostoucí ceny topení, paliv a potravin.
Bulharsko je otevřenou ekonomikou postavenou na tržních principech a se středně vysokou úrovní příjmů. V EU pevně zakotvená země má silný fiskální rámec, stabilní měnu fixovanou vůči euru (tzv. currency board), spoléhá na volný obchod i volný pohyb kapitálu s ostatními zeměmi, což činí zemi atraktivním místem pro zahraniční investice. Z hlediska ekonomické struktury tvoří hlavní část služby (69 %), dále průmysl (24 %) a zemědělství (5 %). Co se týče vývozu, mezi hlavní položky patří stroje, zařízení a dopravní prostředky, dále tržní výrobky podle druhu materiálu, různé hotové výrobky, potraviny a živá zvířata, chemikálie.
Vývoj HDP
Následující tabulka ukazuje vývoj HDP v Bulharsku v letech 2020-2026:
| Rok | Růst HDP (%) |
|---|---|
| 2020 | 4,0 |
| 2021 | 1,9 |
| 2022 | 2,8 |
| 2023 | 2,2 |
| 2024 | 2,4 |
| 2025 (odhad) | 2,2 |
| 2026 (odhad) | 2,4 |
Obchodní bilance
Bulharsko udržuje chronický obchodní deficit, který je z velké části kompenzován přebytkem na účtu služeb. V roce 2025 EIU očekává, že se schodek obchodní bilance bude dále prohlubovat v důsledku silnějšího růstu dovozu, zatímco vývoz zůstane utlumený. Přebytek na účtu služeb se zvýší díky pokračujícímu růstu cestovního ruchu - zejména v souvislosti se vstupem země do Schengenu.
Bankovní systém
Bankovní systém Bulharska je otevřený a regulovaný standardním způsobem národní bankou. Bulharská národní banka je ústřední měnovou autoritou v zemi. Bulharská rozvojová banka je finanční institucí z 99,9 % vlastněnou státem. K 31. 12.
- United Bulgarian Bank - založena v roce 1992 sloučením 22 regionálních komerčních bank v Bulharsku. Zprivatizována v roce 1997, vlastní plnou licenci pro poskytování bankovních operací.
- DSK Bank - obdoba bývalé Československé spořitelny, vznikla v roce 1951, patří do maďarské skupiny OTP Bank Group. Má 93 poboček, 100 afilací, 119 bankovních kanceláří, 9 regionálních, 20 obchodních a 40 finančních center. Zaměstnává cca 6 700 pracovníků.
- UniCredit Bulbank - vznikla v roce 2007 jako výsledek fúze tří bank, jež ovládala italská skupina UniCredit Group (Bulbank, Hebros Bank a Holcim), je největší bankou v zemi z hlediska kapitálu, vkladů a úvěrů. Zaměstnává cca 4 200 pracovníků a provozuje 170 poboček po celé zemi.
- Postbank - formálně Eurobank Bulgaria je autonomní bulharskou bankou financovanou prostřednictvím místního i mezinárodního trhu. Součást skupiny Eurobank EFG se sídlem v Řecku.
- First Investment Bank - vznikla v roce 1993 a je největší bankou vlastněnou místním soukromým kapitálem. Obsluhuje cca 380 tis. individuálních a 21 tis. firemních klientů prostřednictvím sítě 21 poboček a 68 kanceláří v celém Bulharsku.
Celkový objem aktiv v bankovním systému vzrostl v roce 2023 o 10,7 % oproti roku 2022 na 170,08 mld. BGN (87,98 mld.
Daňový systém
Daňový systém v Bulharsku je přehledný a stabilní. Bulharsko uzavřelo přibližně 70 daňových dohod s ostatními státy, podepsalo také multilaterální instrument OECD (MLI) v červnu 2017. Daňovým úřadem je Národní příjmová agentura. Daň z příjmů fyzických osob je upravena Zákonem o zdanění příjmů fyzických osob (Personal Income Tax Act - PITA). Počínaje 1. lednem 2008 byl zaveden systém rovné daně z příjmů fyzických osob ve výši 10 %. Povinnost platit tuto daň mají fyzické osoby včetně živnostníků.
Daň z příjmu právnických osob jsou podle Zákona o dani z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax Act - CITA) povinny platit všechny právnické osoby se sídlem v Bulharsku. Ostatním právnickým osobám se zdaňují pouze příjmy z činnosti na území Bulharska. Sazba daně z příjmu právnických osob byla od roku 2005 postupně snižována z 19,5 % až na 10 %. Od 1. 1. 2024 budou bulharské podniky v rámci tzv. globální minimální daně podléhat minimální efektivní dani 15 %.
Daň z přidané hodnoty - povinnost odvodu DPH mají podniky, jejichž zdanitelný příjem za posledních 12 měsíců převýšil 100 tisíc leva (51 tisíc EUR, i pro 2023). Standardní sazba DPH je stanovena na 20 %, dočasně snížená 9 % sazba je uplatňována na služby hoteliérů a pohostinství, vydávání knih a periodik, dodávky dětské stravy atd.
Obchodní vztahy s Českou republikou
Ekonomika a obchod jsou významnou oblastí vzájemných vztahů. Obchodní obrat od roku 2015 překračuje sumu 1 mld. EUR a má postupně vzrůstající tendenci. Saldo obchodní bilance je z hlediska ČR dlouhodobě kladné. Vývoj vzájemného obchodu v roce 2024 opět zaznamenal nový rekord, ovšem oproti minulým letům to bylo zejména díkyvýznamnému nárůstu bulharského exportu do ČR (neziročně o téměř 25 %). Tyto výsledky bezesporu hovoří o úspěšném překonání následků pandemie covidu-19, ovšem na druhou stranu rovněž odrážejí nárůst cen způsobený energetickou krizí a komplikacemi v dodavatelských řetězcích.
Za rok 2024 dosáhl objem vývozu z ČR 1 420 mil. EUR (-0,1 % oproti roku 2023, 21. pozice), dovozu z BG 1 260 mil. EUR (+24,4 %, 30.), obrat se vyšplhal na 2 680 mil. EUR (+5,1 %, 27.), zatímco bilance se poměrně výrazně snížila na 160 mil. EUR (-62,7 %). Za první tři měsíce roku 2025 klesl český vývoz meziročně o 3,7 % na 364 mil. EUR, naopak dovoz z BG se zvýšil o 20,1 % na 317 mil. EUR a tím i obrat na 681 mil. EUR (o 6,1 %) a pozitivní bilance se snížila na 46 mil.
Vývoj obchodu mezi ČR a Bulharskem
| Rok | Import z ČR (mld. CZK) | Export do ČR (mld. CZK) | Saldo s ČR (mld. CZK) |
|---|---|---|---|
| 2020 | 23,19 | 17,31 | 5,88 |
| 2021 | 26,54 | 17,49 | 9,05 |
| 2022 | 31,34 | 24,83 | 6,51 |
| 2023 | 35,74 | 25,45 | 10,29 |
| 2024 | 35,69 | 31,66 | 4,03 |
Cestovní ruch
Z údolí říčky Mesta vypadá vrchol Todorky majestátně jako alpské velikány. Ostrý bílý zub se tyčí nad Banskem do nadmořské výšky 2750 metrů. O rok dříve, v lednu 2021 přálo počasí zimním sportům téměř v celé Evropě, většinu alpských středisek i domácí rezorty ovšem uzavřela pandemie covid-19. „České cestovky začaly hromadně nabízet zájezdy do tamních hor. Zatímco zvýšení zájmu českých turistů o lyžování v Pirinu či Rile pomohla víceméně náhoda, poptávka po cestách do tradičních bulharských letovisek na břehu Černého moře roste v Česku už desítky let. Aktuálně je Bulharsko osmou nejoblíbenějších destinací pro tuzemské cestovatele.
Po revoluci se na zemi na březích Černého moře zapomnělo. Zatímco za normalizace mířily každoročně na pláže Zlatých Písků, Slunečného pobřeží, Sozopolu nebo Primorska desetitisíce tuzemských turistů, kteří si domů vozili populární rakije či koňaky Pliska a Slnčev brjag, v 90. letech Češi vyrazili na Západ. Za znovunalezenými radostmi není podle zástupce cestovní kanceláře Geotour Zdeňka Kukala ani tak nostalgie po socialistických dovolených, ale poznání, že dnešní Bulharsko nabízí turistům moderní služby, krásnou přírodu a příznivé ceny. A zájem o tuto destinaci podle cestovních kanceláří stále roste. Cestovní ruch se dnes podílí na výkonu bulharské ekonomiky více než deseti procenty.
Zanechat komentář