Jak se započítává rodičovská dovolená do důchodu? Podmínky a důležité informace

Pro nárok na starobní důchod v České republice je nutné splnit dvě základní podmínky: dosáhnout stanoveného důchodového věku a získat dostatečný počet odpracovaných let, během kterých bylo odváděno důchodové pojištění. Důchodový věk se lišil u žen a mužů v závislosti na počtu vychovaných dětí, nicméně od ročníku 1972 je pro všechny stejný, a to minimálně 65 let. Ovšem ne vždy je nutné odpracovat 35 let, existují situace, kdy se do odpracovaných let započítávají i tzv. náhradní doby pojištění.

Náhradní doba důchodového pojištění je zákonem specifikované období, během kterého nedochází k platbě pojistného, ale přesto se tato doba počítá jako odpracovaná a zohlední se i při výpočtu nároku na státní důchod.

Některé z těchto dob se započítávají do penze ze 100 procent, jiné jen z 80 procent. Podívejme se na to, co všechno se do náhradních dob počítá.

Nejznámější náhradní doby pojištění

  • Péče o dítě do čtyř let: Tato doba se započítává do důchodového základu plně, ze sta procent. Zda se jedná o pečující ženu či muže, kdo a jak dlouho pobírá rodičovský příspěvek, není rozhodující. Období péče se započítává jen jednomu člověku, nelze je dělit mezi víc osob ani v případě sdílení péče.
  • Otcovská dovolená: Otcovská se počítá jako náhradní doba od 1. února 2018, pokud je během ní vyplácena peněžitá dávka.
  • Studium (jen pro někoho): Výhodu mají lidé, kteří stihli studovat na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v Česku do konce roku 2009. Těm se započítává maximálně šest let studia po dosažení 18 let, ale jen z 80 procent. Studium absolvované po 1. lednu 2010 se do doby potřebné pro nárok na starobní důchod už nezapočítává vůbec. Od ledna 2026 se ale zavádí nový typ náhradní doby pojištění, kterým bude doba úspěšně dokončeného prvního doktorského studia na vysoké škole v ČR (v určitých případech i v zahraničí) v prezenční formě studia v období po 31. 12. 2009, a to v maximálním rozsahu 3 nebo 4 let (podle oboru). Tato náhradní doba pojištění se bude pro účely nároku na důchod i pro účely jeho výše započítávat pouze v rozsahu 80 %.
  • Doba bez práce: Pokud jste přišli o práci a evidovali jste se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, bude se vám tato doba počítat jako náhradní, ale opět jen někomu. Ze sta procent se započítá doba strávená na „pracáku“ lidem, které měl úřad v evidenci v období do konce roku 1995. Od ledna 1996 se doba strávená na úřadu práce započítává už jen z 80 procent, a to ještě jen ta, kdy člověk dostává podporu v nezaměstnanosti nebo prochází rekvalifikací. Uchazečům o práci, kteří nedostali podporu a ani nebyli na rekvalifikačním kurzu, se bude jako náhradní doba počítat jen jeden rok. Lidem bez podpory, kteří se ocitli na úřadu práce po 55 roku, se budou počítat maximálně tři roky jako náhradní.
  • Vojenská služba: Ze sta procent se počítají do důchodu měsíce či roky strávené vojenskou službou v ozbrojených silách České republiky do 30. června 2016. Netýká se to vojáků z povolání. Podobné je to s absolvováním civilní služby do 31. prosince 2004 (od roku 2005 byla zrušena). Ta se ale započítává jen v rozsahu 80 procent.
  • Péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby: Také péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby je náhradní dobou ze sta procent. Péče o osobu mladší 10 let se započítává již od závislosti na pomoci i ve stupni I (lehká závislost), u starších osob se péče započítá při závislosti ve stupni II, III a IV, tedy středně těžké závislosti, těžké závislosti a úplné závislosti. Podmínkou pro započtení této doby do důchodu je, že bydlíte nebo jste bydleli, ve společné domácnosti.
  • Invalidita III. stupně: Náhradní doba do důchodového pojištění se v 80 procentech započítá také osobám, které mají invalidní důchod pro invaliditu III. stupně a splňují podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na tento důchod.
  • Zdravotní postižení: Jako náhradní doba pojištění z 80 procent se počítá lidem se zdravotním postižením čas, který strávili teoretickou i praktickou přípravou na zaměstnání či jinou výdělečnou činnost.
  • Podnikání: I osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) se v určitých situacích může doba bez práce počítat jako náhradní, ovšem jen v případě, že si OSVČ platila dobrovolné nemocenské pojištění.
  • Ochrana a pomoc svědka: Osobám, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona o ochraně svědka, je takové období započteno jako náhradní doba pojištění z 80 procent. Totéž platí u dalších osob v souvislosti s trestním řízením, kteří nemohou vykonávat výdělečnou činnost.
  • Pěstounství a svěřenectví: Pěstounům se jako plná náhradní doba počítá péče o nezletilé nezaopatřené dítě. Stejně tak se počítá lidem, kteří mají dítě ve svěřenectví. V obou případech ale musí mít dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb podle zvláštního právního předpisu. S výjimkou osob, které měly k 31. prosinci 2021 nárok na odměnu pěstouna, jde nejdéle o dobu dvou let.

Musím náhradní doby dokládat?

U pobírání důchodu pro invaliditu III. stupně, pobírání dávky nemocenského pojištění nebo péči o osobu závislou na pomoci jiné osoby není potřeba náhradní doby prokazovat. ČSSZ si údaje zjistí sama ve své evidenci. Horší je to u dalších náhradních dob. Jak ČSSZ uvádí, mohou v některých případech chybět údaje týkající se evidence úřadu práce, zejména pokud je osoba stále v evidenci ke dni podání žádosti o důchod. V takovém případě se doba prokazuje potvrzením od úřadu.

Další náhradní doby se musí prokázat například vojenskou knížkou či potvrzením o vojenské službě nebo o vykonání civilní služby. Nebo čestným prohlášením, že jste pečovali o dítě do čtyř let. Pokud potřebné dokumenty chybí, sociální správa si je může sama vyžádat, když žadatel uvede podrobnosti o náhradní době a upřesní období, kterého se to týká.

Vliv přivýdělku na rodičovské dovolené na výši důchodu

Lidé, kteří po čas mateřské a rodičovské dovolené převážně pečovali o děti, mají posléze i nižší důchod než ti, co byli po celou dobu ekonomicky aktivní. Jedním z důvodů je přivýdělek v době mateřské a rodičovské dovolené. Doba, během které žena nebo muž pečují o dítě do 4 let věku na mateřské nebo rodičovské dovolené, se do důchodu počítá, a to jako tzv. vyloučená doba pojištění, pokud osoba nemá žádné příjmy, které by se zahrnovaly do vyměřovacího základu. Cílem je, aby nulové příjmy během období péče o dítě nezhoršily osobní vyměřovací základ.

Podle Jiřího Šafaříka ze společnosti Freedom Financial Services je nutné si přímo vyžádat výslovné uvedení vyloučení dob péče do protokolu. O nezahrnutí nízkých příjmů během mateřské a rodičovské dovolené je možné požádat při sepisování žádosti o důchod nebo do 30 dnů po doručení rozhodnutí o důchodu.

Vyměřovacího základu pro výpočet výše důchodu se nijak nedotknou příjmy, ze kterých neplyne povinnost odvádět důchodové pojištění, které je součástí pojištění sociálního. Zahrnout sem můžeme i podnikání prostřednictvím činnosti vedlejší, bude-li roční příjem do limitu. Tím je pro rok 2023 částka 96 777 Kč. U příjmu nad tento limit se již sociální pojištění odvést musí.

Péče o dítě a zdravotní pojištění

Stát je plátcem pojistného mimo jiné za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (čerpají-li rodičovskou dovolenou oba rodiče, je stát plátcem pojistného za oba rodiče), osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku.

Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů).

Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:

  • Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
  • Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
  • Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 11.499 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 4.500 Kč.

Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku.

Pro OSVČ, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, neplatí minimální vyměřovací základ.

Jak zjistit, kolik už máte odpracováno?

Kolik máte zatím evidováno odpracovaných a náhradních dob pojištění, se dozvíte v kalkulačce sociální správy. Přihlásíte se do ní datovou schránkou nebo identitou občana, například bankovní identitou. Součástí přehledu jsou také vyměřovací základy a takzvané vyloučené doby, které se zaznamenávají od roku 1986 a které určují výši starobního důchodu. Zároveň dostanete i orientační výpočet budoucí penze.

Kdykoliv můžete zdarma nahlédnout do přehledu dob pojištění on-line na ePortálu ČSSZ, pokud máte datovou schránku. Také se do ePortálu můžete přihlásit např. přes eObčanku nebo bankovní identitu. Jednou za kalendářní rok můžete ČSSZ zdarma požádat o informativní osobní list důchodového pojištění.

Na stránce ČSSZ si každý po přihlášení prostřednictvím Identity občana může nechat provést informativní výpočet starobního důchodu (který je v případě mladších žadatelů pouze velmi orientační), k němuž se automaticky připojí údaje o dobách pojištění a vyměřovacích základech (vyloučených dobách), které má ČSSZ ve své evidenci, takže online takto můžete zjistit evidované doby důchodového pojištění.

Přehled náhradních dob pojištění a jejich započítávání

Následující tabulka shrnuje informace o započítávání náhradních dob pojištění:

Náhradní doba pojištění Započítávání
Péče o dítě do 4 let 100 %
Otcovská dovolená (od 1. 2. 2018) 100 %
Studium (do 31. 12. 2009, po 18. roce věku, max. 6 let) 80 %
Evidence na Úřadu práce (do 31. 12. 1995) 100 %
Evidence na Úřadu práce (od 1. 1. 1996, s podporou) 80 %
Vojenská služba (do 30. 6. 2016) 100 %
Civilní služba (do 31. 12. 2004) 80 %
Péče o osobu závislou na pomoci 100 %
Invalidita III. stupně 80 %
Příprava osoby se zdravotním postižením na zaměstnání 80 %
Ochrana svědka 80 %
Pěstounství a svěřenectví 100 % (max. 2 roky)
Doktorské studium (od 1.1.2010) 80 % (pouze prezenční forma studia)

Doufáme, že vám tento článek poskytl užitečné informace o započítávání rodičovské dovolené a dalších náhradních dob pojištění do důchodu. Pro více informací doporučujeme navštívit webové stránky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *