Brigáda během mateřské dovolené: Podmínky a možnosti v České republice

Mateřská dovolená je obdobím, kdy se maminka může plně soustředit na péči o své dítě. Nicméně, finanční situace nebo touha po seberealizaci mohou vést k úvahám o přivýdělku během tohoto období. Jaké jsou tedy možnosti a podmínky pro brigádu během mateřské dovolené?

Nejprve je nutné odlišit mateřskou a rodičovskou dovolenou, které bývají někdy zaměňovány. Mateřská dovolená znamená volno a peněžitý příspěvek pro ženy, které porodily dítě. Trvá ze zákona 28 týdnů (37 týdnů v případě porodu dvou a více dětí). Rodičovská dovolená je následující období, které může trvat dokonce až do čtvrtého roku dítěte.

Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte.Příspěvek během rodičovské dovolené je jednotný v rámci celé republiky, celkově činí 350 000 Kč (v případě vícero dětí současně až 525 000 Kč) a je na vás, zda jej rozdělíte do jednoho, dvou, tří či čtyř let.

Obecně lze konstatovat, že není nijak a ničím zakázáno, aby si zaměstnankyně na mateřské dovolené i v době čerpání této dovolené jakkoli přivydělávala. Zaměstnankyně smí na základě § 34b odst. 2 ZP vykonávat jinou výdělečnou činnost u téhož zaměstnavatele za předpokladu, že se jedná o práci jiného druhu. Reálně se nejčastěji v případě mateřské dovolené jedná o přivýdělek na základě dohody o provedení práce („DPP“), která je samozřejmě navíc do výdělku ve výši 11 499 Kč (včetně této částky) za měsíc pro obě strany nejvýhodnější. Neodvádí se z ní totiž sociální ani zdravotní pojištění.

Zaměstnání během mateřské/rodičovské dovolené

Práce u stávajícího zaměstnavatele

Zákon umožňuje práci u stejného zaměstnavatele, od kterého jste na mateřskou dovolenou odcházela. Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. V případě, že nechcete přijít o podporu v mateřství, dejte si pozor při práci pro stávajícího zaměstnavatele. S ním můžete uzavřít pouze smlouvu na jinou práci. Například účetní bude moci uzavřít smlouvu na “administrativní práce” nesmí však vykonávat opět práci účetní a to ani kdyby se jednalo o zkrácený úvazek.

Pokud by přivýdělek měl být vykonáván u stejného zaměstnavatele, u kterého je čerpána mateřská dovolená, musí tento přivýdělek být založen na odlišném pracovněprávním vztahu a nesmí se jednat o shodný druh činnosti jako v původním pracovním poměru (tedy stejný druh práce). S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu pak platí, že o práci jiného druhu se jedná tehdy, jestliže povaha činností v dalším pracovněprávním vztahu je odlišná od povahy činností v pracovním poměru.

Pozor, pokud pozměníte svou náplň práce jen nepatrně, o jiný druh činnosti se jednat nebude. Pokud by v tomto ohledu byl zákoník práce porušen, hrozí vám odebrání dávky a zaměstnavateli současně hrozí pokuta až ve výši 300 000 Kč, kterou mu může udělit inspektorát práce. V tomto ohledu se tedy skutečně vyplatí zákon neobcházet.

Práce u jiného zaměstnavatele

Situaci vám může teoreticky zjednodušit práce pro jiného zaměstnavatele. Zde už by se nezkoumalo, jaký druh činnosti vykonáváte a zda je totožný či podobný vaší předchozí práci. Jedinou podmínkou je, že váš původní zaměstnavatel s takovou změnou musí písemně souhlasit.

Činnosti jiného zaměstnavatele však nesmějí být shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, u kterého zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou. Shodnou činnost by bylo možné vykonávat jen v případě, pokud by původní zaměstnavatel poskytl zaměstnankyni k výkonu této shodné činnosti výslovný písemný souhlas podle § 304 ZP.

Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.

Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.

Podnikání (OSVČ) během mateřské dovolené

Pokud jste doposud pracovala v klasickém pracovním poměru, můžete si během mateřské zřídit živnostenské oprávnění a začít podnikat. V takovém případě vás v práci nic nelimituje, a to včetně oboru činnosti. Tento příjem bude považován za vedlejší, bez ohledu na jeho výši. Za hlavní zdroj příjmů se bere dávka mateřské, a to i v případě, kdy byste podnikáním získala více peněz než činí mateřská dovolená) Pro účely úřadů budete brána jako OSVČ vedlejší.

Matky, které byly podnikatelky už před mateřskou dovolenou, mají situaci složitější. Příspěvek na mateřské dovolené totiž nelze pobírat za totožnou činnost, za jejíhož trvání nárok na mateřskou vzniknul. Nemohou tedy nadále podnikat osobně. Slovo „osobně“ je podstatné. Formálně může chod drobného podnikání převzít některý ze zaměstnanců.

Pokud jste před nástupem na mateřskou podnikala a hradila si nemocenské pojištění, nemůžete v podnikání osobně pokračovat. Jediné možné řešení je najít si zaměstnance.

Formy přivýdělku během mateřské dovolené

Matky na mateřské často hledají takovou formu práce, která jim umožní kombinovat jí s péčí o potomka. Často se jedná o práci z domu, např. Nejčastěji se setkáváme s brigádou či přivýdělkem na základě dohody o provedení práce (DPP). V případě, kdy měsíční výdělek nepřekročí 25 % průměrné mzdy, se navíc neodvádí odvody, tj. sociální ani zdravotní pojištění. V roce 2025 se jedná o částku 11 500 korun měsíčního výdělku.

Dohoda o provedení práce (DPP)

Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.

Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena.

V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy.

Více k tomuto tématu v kapitole Zdravotní a důchodové pojištění rodičů. Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

1. Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
   Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.
2. Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
   Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně. Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem. Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

Je stanovena povinná písemná forma dohody. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.

Pravidla pro obě dohody

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:

• odstupného (nárok nevzniká),
• skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
• odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovní prostředí),
• cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.

Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
• okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.

Vliv přivýdělku na rodičovský příspěvek

Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde. Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.

Rodičovský příspěvek jako dávka státní sociální podpory náleží tomu rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to nejdéle do čtyř let věku dítěte. Rodiče se mohou v péči o dítě střídat. Právě splnění podmínky osobní celodenní a řádné péče o dítě je jedinou podmínkou pro možnost přivýdělku zaměstnankyně při pobírání rodičovského příspěvku. rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou (např.

Závěrem je vhodné dodat, že rodičovský příspěvek není tzv. „testovanou dávkou“. Na rozdíl od většiny ostatních příspěvků státní sociální podpory, např. porodného nebo přídavku na dítě. Zaměstnankyně tak mohou mít přivýdělek (příjem) v jakékoliv výši, aniž by jim hrozilo, že o rodičovský příspěvek přijdou.

Závěrem je třeba dodat, že ani výše přivýdělku v době pobírání peněžité pomoci v mateřství není nijak omezena.

Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Pokud studentka nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů, může se jí doba studia započítat do pojištění. Podmínkou je, že studentka úspěšně školu ukončí nebo přeruší z důvodu těhotenství. Pak se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba studia - pokud spadá do dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Žena dokládá tuto dobu studia ověřenou kopií dokladu o jeho ukončení (např. maturitním vysvědčením, diplomem). Za těchto podmínek se studium dá započítat pro získání doby pojištění pro dávku i muži, který po úspěšně ukončeném studiu navazuje zaměstnáním.

Nezaměstnaní nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, protože nejsou nemocensky pojištěni. Ode dne porodu ale mají nárok na rodičovský pří- spěvěk - dávku státní sociální podpory. S žádostí o ni se musí obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství by nezaměstnaným vznikl pouze v tzv.

Pokud je matka na rodičovské dovolené s prvním dítětem do 4 let jeho věku a má platnou pracovní smlouvu, ze které jí vznikl nárok na první peněžitou pomoc v mateřství, vznikne jí nárok na tuto dávku i v souvislosti s dalším těhotenstvím. Nově se zjišťuje i denní vyměřovací základ (DVZ) pro výpočet dávky. Pokud k nástupu na dávku dojde do 4 let věku předchozího dítěte u stejného zaměstnavatele, porovná se nově zjištěný DVZ s DVZ, který byl použit pro výpočet předchozí PPM. Pro stanovení nové peněžité pomoci v mateřství se použije vyšší denní vyměřovací základ.

V případě, že mamince pracovní poměr skončil během čerpání rodičovské dovolené (smlouva na dobu určitou) a nový pracovní poměr ještě nenavázala, není ani nemocensky pojištěna. Na peněžitou pomoc v mateřství tudíž nedosáhne, ale má nárok na rodičovský příspěvek ode dne porodu mladšího dítěte.

Výše peněžité pomoci v mateřství

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.

Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí). Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

ČSSZ vyplácí dávky nemocenského pojištění zpětně. Pokud na peněžitou pomoc v mateřství nastupujete po 1. 1. 2025, probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem, tak jak je běžné u eNeschopenky. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady.

Tabulka: Podpora v mateřství

Typ podpory	Délka trvání	Výše	Podmínky
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)	28 týdnů (37 týdnů u dvojčat a vícerčat)	70 % redukovaného denního vyměřovacího základu	Nemocenské pojištění min. 270 dní v posledních dvou letech
Rodičovský příspěvek	Do 4let věku dítěte	350 000 Kč (525 000 Kč u dvojčat a vícerčat)	Osobní celodenní a řádná péče o dítě