Matějská pouť je nejstarší a nejznámější pražská pouť, která si za staletí své existence získala neotřesitelnou pozici mezi nejvýznamnějšími zábavními událostmi v Česku. Její tradice sahá až do roku 1595, což z ní činí jednu z nejstarších poutí v Evropě. Matějská pouť, zkráceně jen Matějská, je jarní zábavní akce s pouťovými atrakcemi provozovaná v zábavním parku na Výstavišti v Praze-Bubenči. Letos startuje 22. února a končí 13. dubna 2025. Nabídne stovky domácích i zahraničních atrakcí.
Počátky Matějské pouti
Původně byla Matějská pouť čistě náboženskou událostí, konanou na počest svátku sv. Matěje, jenž připadá na 24. února. První záznam o konání poutí ke kostelu sv. Matěje je z roku 1595, kdy papež Klement VIII. Lidé přicházeli do kostelíka sv. Matěje na Hanspaulce, aby se zde pomodlili a požádali o boží přízeň, ochranu a zdraví. Význam slova pouť úzce souvisí s církevními slavnostmi, kdy věřící putovali, mnohdy z opravdu vzdálených míst, na místo konání pouti, kde si mohli zakoupit, v rámci jarmarku, různé potřeby, věci na modlení a suvenýry.
Od té doby se - s výjimkou krátkého období po bitvě na Bílé hoře - rozvíjela tradice velkých svatomatějských poutí. K proslulosti této pouti významně přispěla skutečnost, že se jedná o první jarní pouť v Praze. Poutní křížová cesta ke kostelu začínala poblíž nynější stanice metra Hradčanská a byla lemována dvanácti raně barokními kapličkami, z nichž se zachovala v pozměněné podobě pouze kaple sv. Vzhledem k posunu charakteru pouti od náboženského k zábavnímu a zvýšení počtu účastníků, jimž už zdaleka nepostačovalo prostranství před budovou fary, se stánky a pouťové atrakce postupně přesunuly do nižších úseků poutní cesty, zejména pak (od r.
Přesun na Výstaviště a rozvoj
S rostoucí oblibou a stále větším množstvím návštěvníků však původní prostor u kostela sv. Matěje přestal stačit, a proto se poutníci a stánkaři začali přesouvat blíže k tehdy řídce osídlenému Vítěznému náměstí (dnešní Kulaťák). V roce 1960 se Matějská konala na Letné, později lidé za atrakcemi dojížděli do Modřan či Břevnova. Kvůli výstavbě dalších budov ČVUT v Dejvicích byla zábavní část matějské pouti přesunuta. Až v roce 1963 se natrvalo usadila na holešovickém Výstavišti, které nabízelo mnohem více prostoru pro rozšíření atrakcí a modernizaci zábavy. V areálu Výstaviště, tehdy pojmenovaném Park kultury a oddechu Julia Fučíka, se pouť poprvé konala v roce 1963 a tato tradice je zachována dodnes.
V 90. letech 20. století nabyla pouť masových rozměrů. V období první republiky se této pouti účastnilo přibližně čtvrt miliónu lidí. Počet návštěvníků dosahoval až jednoho milionu. Díky únorovému termínu jde o první jarní pouť v Evropě. I přes většinou chladné dny, ji ročně navštíví desítky tisíc lidí. Těšit se mohou téměř vždy na nějaké novinky, většinou adrenalinové atrakce. Návštěvníci si tak užívají si lety vzduchem či bezhlavé pády z několikametrové výšky.
Atrakce a zábava
Matějská pouť hostí okolo stovky dalších atrakcí, pro vyznavače adrenalinových atrakcí např. Mezi nejoblíbenější patří trojpatrový strašidelný zámek, dům smíchu a řetízkový kolotoč vysoký osmdesát metrů. Oblíbenou adrenalinovou zábavní atrakcí je i centrifuga Booster či Katapult Bungee. Pokud ani poté nebudete mít dost, čekají na vás v areálu strašidelné zámky nebo domy smíchu. Nechybí zde ani vodní atrakce, střelnice a nesmíme zapomenout ani na tradiční řetízkové kolotoče, houpačky, skákací hrady, autodromy, zvonkové dráhy, lochnesky a mnoho dalších. Na své si přijdou i milovníci pouťových laskomin.
Podle dlouholetého šéfa Matějské pouti Václava Kočky, si ale navzdory technickému zdokonalování svoje stálé místo na akci zachovávají i tradiční atrakce. Jako například autodromy. „Autodrom si zákazník ovlivňuje sám. Když vlezete na nějakou velkou atrakci, no tak tam vás zavřou a ta atrakce si s vámi dělá, co chce. Ale jako je klasický řetízák, tam se rozhoupnete a můžete vyhodit toho svého partnera nebo partnerku, nebo na autíčku si uhnete doleva, doprava - a ovlivňujete tu jízdu.
Autodrom patřil mezi oblíbené atrakce Matějské pouti i v dobách hlubokého socialismu. Tehdy na tuto akci zamířil do Parku kultury a oddechu Julia Fučíka snad každý, kdo se chtěl zabavit, protože podobných příležitostí něco tak velkolepého zažít v jednom dni možné nebylo. Mezi oblíbené atrakce patřila také například střelnice, kde si mohli dospělí vystřelit růži z papíru. Lákadlem pro malé děti byly kolotoče s autíčky a vycpanými zvířátky. Pro větší děti zase “řetízkáče” a dráhy, jako například “lochneska”, kde se dalo sedět a házet za jízdy míčem do koše umístěného uprostřed atrakce.
Nechyběla ani klasika v podobě strašidelného zámku nebo třeba tobogánu, kde bylo zapotřebí vystoupat několik pater a poté se na koberečku spustit po podlaze dolů. Oblíbená byla i cukrová vata a perníková srdce, jak ostatně kdysi zpívala česká zpěvačka Iveta Bartošová. „… na Matějské pouti já to dobře znám, vyšplháme, máš-li zájem, vzhůru na tobogán. V strašidelném zámku můžem se pak bát. Pak mi koupíš srdce z lásky, jen co dostanu hlad..."
Historické atrakce a změny
Historicky nejznámější zdejší atrakcí byla zřejmě horská dráha Cyklon (1974-2018, výška 13 metrů a délka dráhy 440 metrů), byla to jediná stálá ocelová horská dráha v Česku. Na trh uvedla v roce 1963 atrakci italská společnost S.D.C. Do Prahy byla převezena o deset let později. Ruské kolo z roku 1981 měřilo 33 metrů. K červnu 2018 byla však horské dráze, ruskému kolu a dalším stálým atrakcím vypovězena smlouva od Rady hlavního města Prahy a byly z areálu odstraněny. Původní kolo bývá později nahrazeno 25m vysokým kolem Helfer, nebo holandským 55m vysokým kolem s uzavíratelnými kabinkami, přítomny jsou také horské dráhy, které jsou menší než původní Cyklon.
Horská dráha Cyklon bude po rekonstrukci znovu v provozu od 22. února do 13. dubna 2025. Lidé tak dlouho volali po jejím návratu, až se jim to letos splní. Po sedmi letech se na Matějskou vrací legendární horská dráha s názvem Cyklon. Ta byla provozována na Výstavišti v období mezi lety 1975 až 2018. Šlo o jedinou stálou ocelovou horskou dráhu v České republice. Na výšku měřila třináct metrů a dosahovala rychlosti šestačtyřicet kilometrů za hodinu. Na délku měla čtyři sta čtyřicet metrů a na jednu jízdu, trvající zhruba dvě minuty, pojmula celkem osm lidí. Po odstavení v květnu 2018 došlo k rekonstrukci v obci Chotouchov.
V současnosti je asistentem ředitele společnosti Incheba Praha, která má od města Prahy pronajatý areál Výstaviště v Bubenči. Do jeho působnosti patří gastronomie, sportovní aktivity, kultura, stánkový prodej a občerstvení. Pouť provozuje firma KOČKA s. r. o., zapsaná 31. května 1993, jejímž jediným společníkem i jednatelem byl Václav Kočka mladší.
Matějská pouť za války a v době totality
S Matějskou poutí to vypadalo bledě i za druhé světové války. Zastavila se na dobu dvou let 1944 a 1945, kdy Němci vyhlásili takzvanou totální válku. Veškeré úsilí obyvatelstva mělo být korigováno do aktivity, jenž měla dopomoci Třetí říši zvítězit. Na zábavu a kulturu tak nezbyl čas. Naposledy Matějská „stávkovala“ v roce 2021. Přestože poutě nebyly režimem zcela vítány kvůli svým církevním kořenům, jejich popularita byla natolik silná, že se zrušit nedaly.
Zanechat komentář