Věděli jste, že Slovensko má více než 15 500 km značených turistických tras pro pěší turistiku? Kromě více než 15 500 km značených pěších tras má Slovensko také téměř 500 km značených tras pro lyžařskou turistiku.
Společně s Českou republikou patříme ke světové špičce, protože máme jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení nejen v Evropě, ale i ve světě. O značení se na Slovensku stará KST - Klub slovenských turistů.
Značka, ať už v přírodě nebo na mapách, je symbol, jehož cílem je poskytnout turistům informace o směru cesty, vzdálenostech, průchodnosti terénu, místech zájmu či dalších důležitých údajích. Při turistice se nejčastěji setkáváme s pásovými značkami, ale existují i další typy značení, jako jsou šipky, koncové značky, místní značení, prameny, zříceniny nebo naučné stezky.
Značení turistických tras
Většina turistických tras na Slovensku je značena pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pruhů. Střední pruh mění barvu podle významu trasy, zatímco horní a dolní pruh jsou bílé pro lepší viditelnost. Tyto značky mají čtvercový tvar o velikosti přibližně 10 × 10 cm.
Na turistické trasy nás nasměrují rozcestníky, v Tatrách známé jako tzv. „hříbky“.
Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pásů. Prostřední pás, který určuje barvu značené trasy, je červený, modrý, zelený nebo žlutý. Oba krajní pásy jsou bílé a mají za úkol značku ještě více zviditelnit.
V ostrých lomech cesty nebo při jejím odbočení na jinou komunikaci je pásová značka doplněna na šipku. Na společném úseku několika značených tras se používá vícebarevná značka, pro místní trasy je někdy použito místní značky.
Na koncích značených tras najdete koncovou značku a různé krátké významové odbočky jsou značeny speciálními značkami odbočka k vrcholu nebo vyhlídce, ke zřícenině hradu, ke studánce a k jinému zajímavému objektu.
Ve městech, vesnicích, na křižovatkách s jinou značenou trasou a na dalších turisticky významných místech je malované značení doplněno tabulkami a směrovkami. Z tabulky se dozvíte název místa, popř.
Barvy turistických tras a jejich význam
Turistické trasy se rozlišují podle barev, které indikují obtížnost a význam trasy:
- Červená: Dálkové a náročné trasy. Červená barva upozorňuje jak na délku trasy, tak na náročnost, tedy terén a převýšení.
- Modrá: Středně dlouhé a náročné trasy.
- Zelená: Místní trasy, většinou nejsou ani příliš dlouhé, ani příliš náročné. Pokud chcete lépe poznat konkrétní oblast, vyplatí se držet se zelené.
- Žlutá: Krátké trasy, spojky nebo zkratky, které se vyhýbají frekventovaným silnicím a nabízejí zajímavé objekty či výhledy.
Další typy turistických značek
- Koncová značka: Nejčastější pásové značení končí (tzv. koncová značka) nikoliv obdélníkem, ale bíle ohraničeným čtvercem.
- Odbočky: Značené jsou i odbočky k pramenům (čtvercové s piktogramem studánky), hradům (čtvercová s piktogramem hradů, která vypadá jako písmeno L) či vrcholu (čtvercová s piktogramem trojúhelníku mířícího špičkou nahoru jako hora). Ty nebývají delší než 1 km.
- Místní značení: Pro místní označení se také využívá značka ve tvaru čtverce, rozděleného na dva stejné trojúhelníky, jeden bílý a druhý má jednu z turistických barev.
- Naučné stezky: Kromě turistických tras můžeme na Slovensku najít i naučné stezky, které jsou označeny speciální značkou. Typicky jde o naučnou stezku. Ta se zakresluje jako zelená úhlopříčka v bílém čtverci. Tyto trasy jsou obvykle doplněny číslovanými informačními tabulemi a informacemi o dané lokalitě, historii nebo přírodních zajímavostech.
Značení pro cyklisty a běžkaře
Ve městech jsou často k vidění značky cyklotras. Jde o žluté cedule s piktogramem kola a označením čísla trasy případně jejím směrem. Jednomístné označení cyklostezky znamená hlavní dálkovou národní trasu.
V terénu pak označení cyklotras vypadá podobně jako turistické a běžkařské trasy. Bílá podkladová barva je nahrazena žlutou.
Velmi podobné turistickým značkám je i značení pro běžkaře. Aby byly lépe vidět ve sněhu, mají místo bílého oranžový podklad. Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších, používá se stejných druhů značek, stejné tabulky i směrovky, zachovávají se i jejich rozměry. Odlišná je pouze barva krajních pásů značek, která je oranžová. Vnitřní pás pak může být červený, modrý, zelený nebo bílý.
Turistické mapy a jejich využití
Bez ohledu na to, zda se chystáte na lehkou turistiku, vysokohorskou túru nebo naučnou stezku, mapy jsou nepostradatelným pomocníkem při plánování výletu. Mapa obsahuje legendu, která vysvětluje všechny značky.
Trasy jsou na mapě označeny stejnými barvami jako v terénu, což usnadňuje orientaci. Kľúčové pre správnu orientáciu v teréne je vedieť čítať mapu a používať značenie v teréne - turistické a topografické značky.
Tip: Turistické trasy a jejich barvy můžete zjistit ještě předtím než vyrazíte do terénu. Skvělým pomocníkem jsou v tomto směru mapy.cz. V levé horní části mapy najdete možnost „Změnit mapu“. Zvolte variantu „Turistická“.
Základní mapa je klasický kreslený mapový podklad, který se nejvíce podobá mapám z autoatlasů. Turistická mapa je mapový podklad určený pro plánování výletů a outdoorových aktivit. Společně se Zimní mapou obsahují, narozdíl od ostatních mapových podkladů, vrstevnice a stínovaný reliéf, díky čemuž je tento mapový podklad jednodušší pro orientaci v terénu a pro posouzení náročnosti trasy.
Turistické trasy (červené, modré, zelené a žluté) vč. Vrstevnice jsou zobrazeny se základním odstupem 5 výškových metrů v Česku a 10 výškových metrů v zahraničí.
Dopravní mapa v Mapy.com je speciálně navržená pro motoristy a nabízí komplexní informace o dopravní situaci. Hustota provozu a dopravní omezení se zohledňují při výpočtu optimální trasy a dojezdové doby v rámci plánování tras.
Legendu k jednotlivým mapovým podkladům lze zobrazit kliknutím na odkaz Legenda v dolní části pravého bočního panelu. Data pro Českou republiku kompletně vytváří a spravuje kartografické redakce Mapy.com, zbytek světa pak pochází z OpenStreetMap.
Kartografická redakce se snaží udržovat mapu neustále aktuální, nicméně i tak se může stát, že mapa nemusí odpovídat reálnému stavu v terénu.
Historie turistického značení
Je zdokumentované, že první turistická trasa vznikla v roce 1889. Vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům přes sedlo Kolna. Pokud se vydáte do této oblasti, dočkáte se obnoveného původního značení i replik tehdejších směrovek. Původní trasa je však již na dně Štěchovické přehrady.
O rok později vznikla druhá trasa s označením 00001. Nese dnes jméno zakladatele Klubu českých turistů Cesta Vojty Náprstka. Nachází se mezi Karlštejnem a Berounem a vede přes obec Svatý Jan pod Skalou.
Rozmach turistického značení přišel v první polovině 20. století.
Značení tras má u nás relativně dlouhou historii. Kolem roku 1860 začal německý turistický spolek vyznačovat první trasy v Beskydech. Dnes akce organizuje Klub českých turistů, jenž vznikl roku 1888. „Hned rok po svém vzniku, konkrétně v květnu 1889, začal Klub značit turistické trasy okolo Prahy. První z nich byla na Svatojánské proudy, pak na Karlštejn a jedna byla také vyznačena v Brdech, v místě, kde je v současné době vojenský újezd Jince,“ říká pro Český rozhlas Karel Markvart.
Popis: Český způsob označování pěších turistických tras převzaly i další země. Kilometrovník a směrovník s názvy bývá vždy maximálně po 4 kilometrech.
Na první pohled se zdá, že značkař může být kdokoliv. Každý značkař musí projít školeními a zkouškami. Pro práci s kilometrovníky je potřeba ještě větší kvalifikace.
Tipy pro turisty
- Připravte si svou túru předem. Mobilní telefon s mapou je užitečný a většinou dostatečný rádce. Rozhodně nezapomeňte na powerbanku. I přesto že máte nový telefon a baterii věříte, v chladných zimních měsících se může výdrž baterie výrazně snížit. Přitom vhodná powerbanka nepředstavuje zásadní zátěž navíc.
- Při svých výpravách do hor buďte připraveni na nečekané. I česká příroda dokáže být nevyzpytatelná. Ze slunečného počasí můžete do několika minut stát v mlze. Do batohu si vždy berte výbavu i na déšť a chladno. Nepromokavá bunda je základ každé výpravy. Stejně tak se vám může hodit i kapesní nůž. Seříznete si větev na opékání jídla, odříznete si obvaz, náplast nebo si s jeho pomocí připravíte jídlo.
- Spoléhat jen na barvy je poněkud ošidné. Vždycky je dobré mít po ruce mapu, ať už v některé z aplikací, nebo papírovou klasiku.
Jak číst topo mapu
Tabulka obtížnosti turistických tras podle švýcarské a rakouské klasifikace:
| Obtížnost (SAC) | Popis | Charakteristika |
|---|---|---|
| T1 | Lehká turistika | Dobré cesty, žádné strmé úseky. |
| T2 | Horská turistika | Cesty s úzkými místy, strmější úseky. |
| T3 | Náročná horská turistika | Částečně exponované úseky, zajištěné úseky. |
| T4 | Alpská turistika | Exponované úseky, lezení. |
| T5 | Náročná alpská turistika | Velmi exponované úseky, náročné lezení. |
| T6 | Extrémní alpská turistika | Extrémně exponované úseky, velmi náročné lezení. |
Zanechat komentář