Statutární město České Budějovice, ležící v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltavy a Malše, je správní a kulturní metropolí Jihočeského kraje. Název města se odvíjí od staré osady Budivojovice. Město České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265. Obvykle uváděným datem založení je 10. března (den, kdy dominikáni převzali parcelu pro stavbu nového kláštera).
V průběhu staletí se město vyvíjelo a měnilo, až se stalo důležitým centrem. Velkou roli v tom sehrálo vybudování železničního spojení, nejprve koněspřežné dráhy do rakouského Lince v roce 1827 - první železnice na evropské pevnině. Jejím stavitelem byl František Antonín Gerstner. Signálem, že průmyslová revoluce dorazila i do Budějovic, bylo otevření továrny Koh-i-noor Hardtmuth v roce 1848.
V Českých Budějovicích, zvláště v 2. polovině 19. století a ve 20. století, došlo k vyostření národnostního napětí. Až kolem roku 1890 získali česky mluvící obyvatelé většinu. Ustavení Československa 28. října 1918 se v Budějovicích obešlo bez problémů, k čemuž dopomohli českoslovenští legionáři a italská posádka ve městě.
V období první republiky získalo ve městě rozhodující slovo české obyvatelstvo. Tento stav trval až do okupace města jednotkami německého Wehrmachtu dne 15. března 1939.
Sametovou revoluci, která v roce 1989 svrhla komunistický režim, začali v Budějovicích studenti a herci Jihočeského divadla. Roku 1991 se Budějovice staly univerzitním městem, když byla založena Jihočeská univerzita. Od roku 2000 byly Budějovice hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu 2001 přejmenován na Jihočeský kraj.
Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) je příspěvková organizace Jihočeského kraje, která koordinuje a řídí cestovní ruch v celém kraji. Vytváří podporu domácího a příjezdového cestovního ruchu a vykonává funkci krajského destinačního managementu pro destinaci Jižní Čechy.
Činnost Jihočeské centrály cestovního ruchu byla zahájena v roce 1994, kdy byla založena městy České Budějovice, Prachatice, Tábor a Třeboň jako zájmové sdružení měst pro podporu cestovního ruchu v jižních Čechách. Její členská základna se postupně ustálila na počtu 10 měst (České Budějovice, Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Jindřichův Hradec, Nové Hrady, Prachatice, Tábor, Třeboň, Veselí nad Lužnicí a Vimperk) a několika významných podnikatelů (např. Výstaviště a.s., České Budějovice).
V roce 2002 vznikla v rámci zpracování Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji myšlenka restrukturalizace JCCR na regionální organizaci cestovního ruchu, která bude zodpovědná za koordinaci, management a marketing na úrovni celého kraje. Postupně došlo k dohodě mezi Krajským úřadem, Jihočeskou hospodářskou komorou (JHK) a Svazem měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK) o vstupu těchto subjektů do JCCR a způsobu jejího financování.
V roce 2009 došlo k restrukturalizaci Jihočeské centrály cestovního ruchu na příspěvkovou organizaci Jihočeského kraje. Byla zřízena usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 502/2009/ZK ze dne 27. Od roku 2009 tedy JCCR funguje jako příspěvková organizace Jihočeského kraje a využívá dotace, příspěvky a granty z nejrůznějších zdrojů na podporu cestovního ruchu, pomocí nichž např. vytváří produkty cestovního ruchu, rozvíjí infrastrukturu pro podporu cestovního ruchu, kulturu v regionu a spolupráci se zahraničními partnery.
Na úrovni Jihočeského kraje je kompetentním subjektem v oblasti cestovního ruchu Krajský úřad Jihočeského kraje - Odbor kanceláře hejtmana - oddělení marketingu a cestovního ruchu. Činnost Jihočeské centrály cestovního ruchu vycházela v letech 2015-2020 především z Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje 2015-2020, která mimo jiné také reagovala na nepodpořený zákon o cestovním ruchu, který měl v České republice aplikovat dlouhá léta fungující rakouský model a nastolit systém transparentní finanční podpory cestovního ruchu. Tento přístup k řešení, jak se s absencí zákona o cestovním ruchu vyrovnat, rozpoutal diskuse i v jiných krajích a stal se modelem pro fungování národní úrovně cestovního ruchu.
Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje 2015-2020 předpokládala podporu minimálně osmi turistických oblastí. Po prvních dvou kolech byl tento předpoklad naplněn a na území kraje pracovalo osm destinačním managementů. Organizace destinačního managementu je nyní rozdělena na 11 samostatných turistických oblastí, kterými je pokryté téměř celé území jižních Čech. TO jsou řízeny managementem turistické oblasti ve spolupráci s místními organizacemi pro rozvoj cestovního ruchu.
Přehled turistických oblastí Jihočeského kraje:
| Název turistické oblasti | Sídlo | Datum založení | Popis |
|---|---|---|---|
| Budějovicko | Masarykova 35, 373 41 Hluboká nad Vltavou | 1. 2. 2016 | Oblast se rozkládá na území 650 km2 mezi Českými Budějovicemi, Hlubokou nad Vltavou, Lišovem a Týnem nad Vltavou. |
| Česká Kanada | Klášterská 135/II, 377 01 Jindřichův Hradec | 1. 1. 2002 | Oblast rozkládající se přibližně mezi Kunžakem, Dačicemi, Slavonicemi, Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem o rozloze téměř 300 km2. |
| Lipensko | Loučovice 51, 382 76 Loučovice | 1. 6. 2004 | Cílem je sdružovat obce, podnikatele, zájmové spolky a fyzické osoby, mající provozovnu, sídlo či trvalý pobyt v lipenské oblasti. |
| Novohradsko - Doudlebsko | Žižkovo náměstí 32, 374 01 Trhové Sviny | 1. 2. 2016 | Spolek vznikl za účelem propagace a koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu. |
| Písecko-Blatensko | Karlova 108/3, 397 01 Písek | 1. 6. 2002 | Neuvedeno |
| PodKletí | Pištín 56, 373 46 Pištín | 1. 2. 2016 | Destinanční společnost Jihočeský venkov, z. s. |
| Prácheňsko | Zámek 1, 386 01 Strakonice | 15. 1. 2015 | Rozprostírá se v severní části Jihočeského kraje a zahrnuje mikroregiony Strakonicko, Vodňansko, Protivínsko, Volyňsko a Horažďovicko. |
| Šumavsko | Neumannova 161, 383 01 Prachatice | 1. 2. 2016 | Pokrývá oblast Prachaticka, Vimperska, Volarska a jihočeskou část Šumavy. |
| Toulava | Vančurova 1946, 390 01 Tábor | 1. 2. 2016 | Oficiální turistická oblast na pomezí jižních a středních Čech. |
| Třeboňsko | Palackého náměstí 46/II, 379 01 Třeboň | 1. 1. 2002 | Neuvedeno |
Jihočeská centrála cestovního ruchu hraje klíčovou roli v rozvoji a podpoře cestovního ruchu v Jihočeském kraji, a to prostřednictvím koordinace, managementu a marketingu na regionální úrovni.
České Budějovice, foto: kudyznudy.cz
Velkorysé založení Českých Budějovic na soutoku řek Vltavy a Malše bylo dílem krále Přemysla Otakara II. roku 1265. Město bylo obdařeno četnými výsadami a stalo se brzy křižovatkou obchodních cest spojujících Čechy s Podunajím. Bohatlo nejen obchodem, ale i těžbou stříbra, jehož ložiska byla nalezena v 16. století na Rudolfově.
Chráněno královskou přízní a dobře spravováno svými radními město bohatlo a vzkvétalo několik staletí. Úpadek nastal až vlivem třicetileté války. Koncem 18. století se staly České Budějovice sídlem biskupa, což předznamenávalo jejich nový význam jako kulturního střediska se sítí církevních i světských škol.
V hospodářském ohledu bylo největším předělem otevření koněspřežní železnice mezi Českými Budějovicemi a rakouským Lincem, která byla vystavěna v letech 1825-1832 podle plánů otce a syna Gerstnerových a zajišťovala dopravu zboží i osob. Mezi další rozvíjející se průmyslová odvětví patřilo pivovarnictví a výroba tužek.
Dominantou historického centra je čtvercové náměstí o velikosti 1 hektaru lemované převážně renesančními a barokními měšťanskými domy s loubími. Na náměstí upoutá zejména barokní radnice z roku 1730. Uprostřed náměstí se nachází barokní Samsonova kašna se sochou Samsona zápasícího se lvem. K dalším významným pamětihodnostem patří 72 m vysoká Černá věž, která dříve sloužila jako strážní věž a zvonice. V jejím sousedství stojí katedrální kostel sv. Mikuláše v barokním stylu. Nejstarší stavbou ve městě je dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí a v jejich sousedství budova solnice.
V okolí centra najdeme zbytky středověkého opevnění jako např. Rabenštejnská věž či Železná panna a další kulturní památky.
Samsonova kašna v Českých Budějovicích, foto: wikimedia.org
Víte, že roku 1832 byla na 120 km dlouhé trati z Českých Budějovic do Lince otevřená koněspřežná železnice, která byla první a nejdelší na evropském kontinentě? Dnes nám tuto dobu připomíná několik zachovalých strážních domků a pár úseků dochovaných kolejnic. Ve strážním domku č. 1 v Mánesově ulici v Českých Budějovicích, který je národní kulturní památkou, dnes sídlí pobočka Jihočeského muzea s expozicí autentického vybavení tehdejšího života.
Zanechat komentář