Význam turistických tras v České republice

Území České republiky a Slovenska je protkáno jednou z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení pro pěší turistiku. Česko je protkáno jednou z nejhustších a nejlépe značených sítí turistických tras na světě. Málokdo si však uvědomuje, kolik práce a péče za těmito barevnými značkami stojí. Turistické značení je nepostradatelnou součástí české krajiny a dělá z Česka ráj pro pěší turistiku. Díky pečlivé práci značkařů se můžeme spolehnout, že nás barevné pruhy bezpečně dovedou k cíli.

Historie turistického značení v Česku

Tradice značených turistických tras sahá v Česku až do konce 19. století. První turistická značená cesta byla na území českých zemí vyznačena už 11. května 1889 Klubem českých turistů (KČT). Klub českých turistů se značením tras zabývá již od r. 1889, kdy „označovací družstvo“ spojilo červenou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy. Z iniciativy KČT na našem území postupně vznikaly i další trasy, a to až do konce třicátých let dvacátého století. Po roce 1989 převzal péči nad turistickými trasami opět KČT, který jejich údržbu považuje za jednu ze svých hlavních aktivit.

Po roce 1954 bylo značení, zanedbané během válečných a poválečných let, svěřeno do péče státem kontrolovaného Svazu turistiky Československého svazu tělesné výchovy (ST ČSTV). V té době byl systém malovaných značek doplněn směrovkami a vývěsnými mapami. Po roce 1989 byla rovněž rozšířena síť turistických tras do dříve nepřístupných pohraničních oblastí, sousedících s Rakouskem a Německem. Značení je dlouhodobě udržováno prostřednictvím dobrovolníků a jeho vysokou úroveň pomáhají dodržet standardizované technické normy.

Klub českých turistů, založený roku 1888, rozšířil svou činnost už v posledním desetiletí 19. století i na Slovensko a v krátké době se zdvojnásobil počet jeho členů z 5 tisíc na 10 tisíc. Ústřední výbor KČT s cílem sjednotit turistické organizace v republice navrhl 13. listopadu 1918 nový název Klub česko-slovenských turistů, valné shromáždění návrh přijalo 25. května 1919, avšak navržená zkratka KČST vyvolala ve vedení spory a ÚV KČT se 3. října 1919 rozhodl používat nadále zkratku KČT s čechoslovakistickým argumentem, že národnost československou dlužno považovati za jednotnou.

Kdo se stará o turistické značení?

O turistické značení se dodnes stará Klub českých turistů. Značení turistických tras obnovují zaškolení a vyškolení značkaři KČT ve svém osobním volnu. Turistické značky obnovují dobrovolníci, kteří každý rok projdou stovky kilometrů tras a ručně přemalují staré nebo poškozené značky. Tento proces se provádí přibližně jednou za tři roky.

Pokud máte zájem o obnovu značení pěších turistických tras, rádi vás zaškolíme a zapojíme do této činnosti. Členství v KČT přitom není povinné, ale je vhodné. Každý této práci věnuje několik dní, většinou 2-6 dní v roce. Vás, nové zájemce o tuto práci, vezmeme s některými z našich značkařů do terénu, kde se prakticky seznámíte s vlastní obnovou značení pěších tras v délce cca 10 km na osobu. Je vhodné, když takto zaškolený značkař následně projde ještě dvouvíkendovým značkařským školením, neboť alespoň jeden člen skupiny (většinou jde o dvojice) mívá kvalifikaci vedoucího značkaře, kterou tímto dvouvíkendovým školením získává.

Pro svou značkařskou práci dostane každý člen skupiny veškerý potřebný materiál a pomůcky. Za práci při obnově turistického značení dostanou zaškolení a vyškolení značkaři: jízdné veřejným dopravním prostředkem, stravné a náhrady za opotřebení vlastní výstroje (např. oděvu, obuvi, batohu).

Jak vypadá turistické značení a co znamenají barvy?

Na první pohled může systém značení působit složitě, ale ve skutečnosti je velmi logický. Turistické trasy jsou v ČR značeny čtvercovými pásovými značkami. Turistické značky mají jednotný obdélníkový tvar s barevným pruhem uprostřed a dvěma bílými okraji. Pěší trasy jsou na území České republiky značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pruhů. Oba krajní pruhy jsou bílé a mají za úkol značku více zviditelnit.

Krajní barvy vyjadřují typ trasy: oranžové - lyžařské a žluté potom cyklistické trasy. To samé se týká také lyžařských (oranžové krajní barvy) a cyklo tras (žluté krajní barvy).
Prostřední barva je barvou tzv. vedoucí a podle ní se určuje barva trasy, resp. značky. Jako vedoucích barev se používá červená, modrá, zelená a žlutá.

Význam barev:

• Červená - hlavní, dálkové trasy (např. dálkové a významné trasy - hřebenovky, hlavní turistické stezky)
• Modrá - regionálně důležité trasy
• Zelená - kratší místní trasy
• Žlutá - spojovací nebo přístupové trasy

Mění-li trasa směr a není možno tuto situaci vyznačit značkami použíjí se šipky, které na změnu nejen upozorní, ale přímo nás do nového směru navedou. Zbývá jen upozornit, že žlutá jako vedoucí barva je zde nahrazena bílou. V terénu se můžeme setkat také s tvarovými významovými značkami a to především na odbočkách k turisticky významným cílům. V blízkosti měst, rekreačních a turistických středisek se můžete setkat také s tvarovým místním značením. Vedoucí barva je vždy vpravo nahoře. Součástí turistického značení jsou také dobře známé směrovky a tabulky, které nás průběžně informují o tom, kde se nacházíme a jak daleko kam je.

Značení cyklotras

Značkování cyklotras se zásadně liší podle toho, zda jde o trasy vedoucí převážně po silnicích a kvalitnějších komunikacích (tzv. silniční cyklotrasy) nebo o trasy vedoucí po polních a lesních zpevněných cestách (tzv. terénní cyklotrasy). Oba druhy cyklotras jsou voleny tak, aby umožňovaly použití i turistických a krosových kol, nikoliv pouze kol horských. Toto je příklad označení tzv. silniční cyklotrasy. Na křižovatkách a orientačně náročnějších místech se používá tzv. návěst před křižovatkou. Zobrazují většinou tvar křižovatky a další průběh trasy.

Tento příklad se používá pro značení tzv. terénních cyklotras. Rozměr značky by měl být 140 × 140 mm. Příklad směrovky cyklotrasy.

Naučné stezky

Naučné stezky v ČR jsou turistické trasy, které spojují přírodu s poznáním a vzděláním. Po cestě jsou rozmístěny informační tabule, které návštěvníky seznamují s historií, geologií, faunou či flórou dané oblasti. Naučné turistické značky se značí zeleným šikmým pruhem na bílém čtverci. Stezky mohou vést chráněnými krajinnými oblastmi, kolem historických památek nebo přírodními rezervacemi. Některé jsou interaktivní a určené speciálně pro děti, například s hádankami či úkoly.

Nejznámější turistické trasy v ČR

A které trasy patří mezi ty nejznámější a nejnavštěvovanější?

• Stezka Českem: Nejdelší turistická trasa v Česku, která vede napříč celou republikou. Má dvě hlavní větve: severní (1 051 km) a jižní (1 048 km).
• Cesta česko-polského přátelství v Krkonoších: Tato hřebenová stezka měří přibližně 28 km a vede po hranici mezi Českem a Polskem od Pomezních bud k Špindlerově boudě. Trasa nabízí úchvatné výhledy na Krkonoše a prochází kolem ikonických míst, jako jsou Sněžka (1 602 m n. m.), Luční bouda nebo Obří důl.
• Výstup na Praděd: Dechberoucí výhledy, panenskou přírodu i zajímavá zákoutí a památky nabízejí nejkrásnější tuzemské turistické trasy. Nabádají například k výstupu na Praděd, nejvyšší vrchol Jeseníků a zároveň nejznámější horský symbol Moravy a Slezska. Pod kaplí svaté Hedviky ve Vrbně pod Pradědem-Vidlích začíná 5,5 kilometru dlouhá modře značená trasa k chatě Švýcárna. Odtud se jde hřebenovou magistrálou na Praděd, což je trasa dlouhá 9 kilometrů s 800 metrovým převýšením.

Financování a údržba značení

Aby turistické značení bylo stále na dobré úrovni, vyžaduje to nejen značné finanční částky, ale též nemalé množství veřejně prospěšné práce a volného času, který značkaři věnují turistické veřejnosti. Celkové náklady na údržbu značení, které jsou hrazeny z dotací poskytovaných hlavně ústředím KČT a KÚ Plzeňského kraje. Finanční náklady na značení cest jsou od r. 1997 hrazeny z rozpočtu odboru Cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Klub českých turistů má několik smluv s Ministerstvem životního prostředí ČR a se správami některých chráněných území o turistickém značení v chráněných územích.

Klatovský odbor Klubu českých turistů, založený v r. 1893, udržuje nyní celkem 624 km pěších tras. Na těchto trasách je použito 135 směrovníků, 1 346 směrovek a tabulek a 40 turistických map a stojanů. O údržbu značení i o vyznačování nových tras se stará celkem 41 vyškolených značkařů. Někteří značkaři se rovněž podílejí na značení lyžařských a cyklistických tras. V roce 2023 bylo z odboru KČT Klatovy 32 značkařů, ostatní jsou z jiných odborů nebo neorganizovaní. Je samozřejmé, že udržovat tak velké množství tras převážně v horském terénu je činnost velmi náročná. Budeme proto rádi, když nás budete o nesrovnalostech ve značení, či o jeho poškození informovat. Turistické značky jsou každé tři roky obnovovány a upravovány. V roce 2023 bylo takto našimi značkaři obnoveno 210 km značení. Celkové náklady na údržbu značení, které jsou hrazeny z dotací poskytovaných hlavně ústředím KČT a KÚ Plzeňského kraje, činily v r. 2023 částku 77,5 tis. Kč.

Turistické značení v zahraničí

A jak vypadá turistické značení u našich sousedů? Způsob značení je téměř shodný jako v Česku. V Polsku se používá obdobné značení jako v Česku, navíc existuje ještě černá značka. Barvy nemají žádnou souvislost s obtížností trasy. Protože značením pěších tras se v Rakousku zabývá řada organizací, není prováděno jednotným způsobem. Z iniciativy zemských orgánů se v současnosti uplatňují, zvláště v alpském regionu, snahy o sjednocení značení. Se značně rozdílnými způsoby značení se setkáváme především v západních zemích Spolkové republiky Německo.