Zdravotní Pojištění OSVČ na Mateřské a Rodičovské Dovolené v ČR

Chcete se během mateřské nebo rodičovské realizovat prací a přilepšit svému rozpočtu? Pokud vám to čas dovolí, je toto období pro rozjezd podnikání naprosto ideální. Narození dítěte a následná péče o něj je obvykle spojena s poklesem rodinného příjmu. Při plánování rodičovství byste neměli opomenout ani stránku osobních financí. Narození dítěte totiž téměř vždy představuje vyšší zátěž pro rodinný rozpočet. Jeden z rodičů celodenně pečuje o narozené dítě a přichází tedy o pravidelné příjmy ze zaměstnání či podnikání.

Pojmy mateřská a rodičovská se většině z nás slévají do jednoho. A co teprve, když k nim přibydou pojmy jako peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. Nejprve si ujasníme pojmy. Mateřská dovolená je volno před porodem nebo krátce po něm. Souvisí s ním peněžitá pomoc v mateřství (laicky mateřská). Rodičovská dovolená je volno od zaměstnavatele. Pro OSVČ tedy není relevantní. Podívejme se na to podrobněji.

Mateřská Dovolená a Peněžitá Pomoc v Mateřství (PPM)

Mateřskou dovolenou se nazývá pracovní volno, na které má žena ze zákona nárok od svého zaměstnavatele, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Nástup na mateřskou dovolenou stačí zaměstnavateli oznámit, není tedy potřeba o volno žádat. Doba trvání mateřské dovolené je při narození jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou nastupují ženy obvykle šest týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve však na počátku osmého týdne.

Po nástupu na mateřskou dovolenou je možné získat peněžitou pomoc v mateřství (pozn. zkráceně se označuje jako mateřská). Jedná se o jednu z dávek českého systému nemocenského pojištění. K přiznání toto dávky je nutné splnit dvě základní podmínky. Zaprvé musí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn, nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění (pracovního poměru). U příjmů ze zaměstnání odvádí nemocenské pojištění automaticky zaměstnavatel, a to v rámci platby pojistného na sociální zabezpečení. OSVČ mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v tehdy, pokud si doprovodně platili nemocenské pojištění. Pokud OSVČ pobírá mateřskou, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost.

Druhou podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je splnění minimální doby trvání nemocenského pojištění. Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech. Po tuto dobu nemusí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud jich bylo více, doby pojištění se v období dvou let sčítají. V případě OSVČ musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění (pozn. ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.

Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila. Nutné je rovněž uzavření písemné dohody s matkou, která potvrzuje, že muž bude o dítě pečovat.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí). Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno.

Nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství místo ženy může muž nejdříve po šestinedělí ženy, která porodila, tj. od začátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 dní po sobě jdoucích. Dávka se muži poskytuje nejdéle 22 týdnů, popř. 31 týdnů u dvojčat a vícerčat.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění.

Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů.

Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B. V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši. Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě.

Příklad Výpočtu Peněžité Pomoci v Mateřství pro OSVČ

Paní Jarmila pracuje jako grafička, tudíž uplatňuje výdajový paušál 60 %. Ročně si vydělá 740 000 Kč, po uplatnění paušálu ji zbyde čistý zisk 296 000 Kč. Po vydělení této částky dvěma se dostaneme na částku 148 000 Kč, kterou následně vydělíme 12, abychom dostali částku odpovídající jednomu měsíci, v tomto případě se jedná o 12 333 Kč.

Nyní už víme, jak se vypočítává maximální výše záloh na nemocenské pojištění. Denní částka, kterou dostanete na mateřské dovolené (trvá 28 týdnů), je rovná 70 % redukovaného denního základu. Ten se vypočítává z příjmů za posledních 12 měsíců před tím, než na mateřskou nastoupíte. Vraťme se tedy zpátky k příkladu paní Jarmily, jejíž roční vyměřovací základ činí 148 000 Kč. K dennímu vyměřovacímu základu se jednoduše dostaneme tak, že tuto částku vydělíme 365 dny. Vypočítáme tak denní vyměřovací základ ve výši 405 Kč. Tato částka je nižší než částka 1. redukční hranice. Bude se tedy počítat celých 100 % ze 70 % redukovaného denního základu. 70 % z 405 Kč činí 283,5 Kč. Tuto částku tedy bude paní Jarmila dostávat za každý den na mateřské. Jak už jsme zmínili, mateřská trvá 28 týdnů (196 dní), když tedy 283,5 Kč vynásobíme 196, zjistíme, že za celou dobu trvání mateřské paní Jarmila dostane 55 566 Kč.

Rodičovská Dovolená a Rodičovský Příspěvek

Rodičovská dovolená následuje po skončení mateřské dovolené a týká se opět jen zaměstnankyň. Rodičovský příspěvek je pak dávka od státu, která se vyplácí na nejmladší dítě. Rodičovská dovolená obvykle plynule navazuje na mateřskou dovolenou. Výjimkou jsou situace, kdy si matky pracující jako OSVČ před porodem neplatily nemocenské pojištění (pozn. nevznikl u nich nárok na peněžitou pomoc v mateřství). Rodičovská dovolená trvá nejdéle do 3 let věku dítěte.

Jedná se o částku 350 000 Kč na jedno dítě nebo 525 000 Kč v případě dvojčat (a vícerčat). Tuto částku dostane jak zaměstnankyně, tak i podnikatelka. Rodiče, kterým se v lednu 2024 a později narodí jedno dítě, mohou do 3 let věku tohoto dítěte vyčerpat celkem 350 000 korun (pozn. do konce roku 2023 byla tato částka 300 000 korun). V případě více dětí narozených současně má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 525 000 korun.

Rodičovský příspěvek získá rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně a celodenně řádně pečuje o dítě. U této podpory rodičů není rozhodující výše příjmu. Při pobírání rodičovského příspěvku může rodič pracovat a zlepšovat tak sociální situaci rodiny. O rodičovský příspěvek je třeba požádat. K vyřízení žádosti není nutné chodit na úřad, vše totiž můžete vyřídit online z pohodlí domova na stránkách ČSSZ.

Co se týče nároku na rodičovskou, mají ho všechny OSVČ bez ohledu na to, zda platí nemocenské pojištění nebo kolik odváděly na sociálním pojištění. Výše rodičovského příspěvku je pro všechny, ať už je řeč o zaměstnancích nebo podnikatelích, stejná. Rodičovský příspěvek nyní činí 300 000 Kč na jedno dítě. Pokud OSVČ neplatila nemocenské pojištění, může rovnou po porodu začít pobírat rodičovský příspěvek.

Nárok na rodičovský příspěvek vzniká po skončení mateřské nebo v případě, že jste mateřskou nepobírali pak můžete rodičovský příspěvek začít čerpat ihned po narození dítěte. Jaké platí podmínky pro rodičovský příspěvek v letošním roce a jaké změny se chystají do budoucna? Rodičovský příspěvek je stanoven jednotně na 350 000 korun (525 000 korun v případě vícerčat). Rodič má pak možnost si vyplácení tohoto příspěvku rozvrhnout tak, jak se mu to hodí. Může tak pobírat vyšší měsíční příspěvek, s tím, že ale celkovou částku vyčerpá např.

Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku je odvozena od denního vyměřovacího základu stanoveného při výpočtu peněžité pomoci v mateřství. Obecně pak platí, že lze maximálně čerpat částku odpovídající 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Pokud jste nepobírali mateřskou, pak je měsíční výše rodičovského příspěvku zastropovaná na 13 000 korunách měsíčně.

Podnikání Během Mateřské a Rodičovské Dovolené

Slyšeli jste, že žena na mateřské nemůže podnikat? Není to tak úplně pravda. V případě, že máte zaměstnavatele a chcete si s dítětem přilepšit poskytováním produktů a služeb na volné noze, prakticky vám nic nebrání. Pouze si u zaměstnavatele ověřte, jestli k tomu nepotřebujete jeho souhlas. Během mateřské dovolené a při pobírání rodičovského příspěvku je podnikání bráno vždy jako vedlejší samostatně výdělečná činnost. Z toho plynou výhody při placení sociálního a zdravotního pojištění. To se totiž platí až na základě vašeho zisku. Pokud je to možné, rozložte si pobírání rodičovského příspěvku do 3 let. Jen občas něco prodáte nebo poskytnete malou službičku? Pokud se jedná o soustavnou činnost, a ne příležitostné a neopakované příjmy, jedná se o podnikání se všemi jeho povinnostmi. Výše výdělku tady roli nehraje.

Pokud jako podnikatelka pobíráte PPM, osobně podnikat po tuto dobu nemůžete. Přerušení ale není potřeba, je totiž možné chod podnikání zajistit zaměstnanci, externími pracovníky nebo spolupracující osobou. I v případě, že s chcete začít s podnikáním na vedlejší činnost, je k tomu potřeba oprávnění - tedy živnostenské oprávnění (to se ovšem netýká například podnikání podle autorského zákona). Živnosťákem to ovšem nekončí, ještě se musíte nahlásit finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. To za vás může po domluvě udělat i živnostenský úřad a ušetřit vám tak poměrně dost obíhaček. Formality máte hotové. Teď nastává další, a pravděpodobně i náročnější, krok, a to je získávání zákazníků a klientů, pokud je ještě nemáte.

Pokud pobíráte mateřský příspěvek, nemůžete podnikat jako OSVČ. Můžete živnost na období mateřské přerušit a neplatit tak žádné měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Na mateřské dovolené je zakázaný pouze osobní výkon podnikatelské činnosti. Při čerpání rodičovské mohou OSVČ normálně podnikat. Podmínkou však je, aby dítě do dvou let nebylo ve školce nebo v jeslích déle než 92 hodin měsíčně. Pokud však OSVČ zajistí jinou formu hlídání dítěte, nic jí v podnikání neomezuje. U dětí starších dvou let již žádná omezení nejsou.

Pokud jako OSVČ začnete pobírat mateřskou, musíte přestat osobně podnikat. Je ale možné, aby za vás vykonávali podnikatelskou činnost vaši zaměstnanci. Pokud jste na mateřskou nastoupili jako zaměstnanci, pak můžete už v průběhu začít aktivně podnikat a nic vám v tom nebrání. Jediné omezení existuje v případě, že byste se rozhodli začít podnikat ve stejném oboru, ve kterém pracujete jako zaměstnanec. Jakmile přejdete z mateřské na rodičovskou a začnete pobírat rodičovský příspěvek, můžete začít opět aktivně podnikat. Jediná změna je, že z hlavní činnosti vám podnikání na mateřské přejde na činnost vedlejší. To je pro vás výhodná změna, protože se tím podstatně sníží povinné zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Jako podnikatel nejste na rodičovské dovolené, protože vám nemá kdo dát volno. Máte ale nárok na rodičovský příspěvek v plné výši. Navíc můžete podnikat jako OSVČ na vedlejší činnost. Můžete však vykonávat podnikatelskou činnost s pomocí zaměstnanců nebo tzv.

Zdravotní Pojištění Během Mateřské a Rodičovské Dovolené

Před odchodem na mateřskou je třeba myslet i na zdravotní pojištění v rodičovství. Pokud žena odchází na mateřskou dovolenou ze zaměstnání, platí za ni zdravotní pojištění po dobu mateřské stát. Jedná se totiž o osobu spadající do kategorie státních pojištěnců. V případě OSVČ je situace o něco komplikovanější. Po dobu mateřské mohou OSVČ dále provozovat svou živnost, ovšem musí také dále platit předepsané zálohy na zdravotní a sociální pojištění. V případě přerušení nebo ukončení živnosti musí OSVČ oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Při opomenutí plateb pojišťovně vás čeká doplatek na zdravotní pojištění.

Žena, která je příjemcem rodičovského příspěvku a byla před porodem zaměstnána, spadá do kategorie státních pojištěnců. S platbou zdravotního pojištění si tedy nemusí dělat žádné starosti. V případě OSVČ záleží na konkrétní situaci. Pokud se žena jako OSVČ rozhodne po dobu mateřské dále podnikat, má povinnost hradit zálohy na pojistné.

V průběhu roku musí OSVČ platit vyměřené měsíční zálohy na zdravotní pojištění (tzn. příspěvek na zdravotní pojištění). Výše této zálohy je vypočtena v rámci podaného ročního přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (pozn. výjimkou jsou podnikatelé využívající paušální daň). Vypočtený doplatek na zdravotním pojištění musí OSVČ zaplatit nejpozději do 8 dnů od podání přehledu.

Důležité je vědět, kdo platí zdravotní a sociální pojištění při rodičovské dovolené OSVČ. Pokud pobíráte peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění, pojistné za vás platí stát, stejně jako za příjemce rodičovského příspěvku. Pokud jako OSVČ neoznámíte své zdravotní pojišťovně ukončení samostatné výdělečné činnosti, máte i nadále povinnost hradit zálohy na pojistné. Minimální vyměřovací základ pro vás dále neplatí, jestliže celodenně osobně a řádně pečujete alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.

Za pojištěnce, který patří do státní kategorii platí vždy pojistné na zdravotní pojištění stát. V případě, že má státní pojištěnec také příjem jako OSVČ (tzv. souběh), musí platit pojistné i ze svého příjmu z výdělečné činnosti. V prvním roce podnikání pojištěnec zálohy na zdravotní pojištění neplatí. V dalším roce podnikání platí zálohy ve výši vypočtené ze svého skutečného daňového základu, mohou být nižší, než je stanovené minimum. Stát platí pojistné na zdravotní pojištění každý měsíc nejen za poživatelé důchodu, ale také např.

Zálohy na sociálním a zdravotním v prvním roce nemusíte platit vůbec, pokud bude potřeba něco doplácet, dozvíte se to po konci roku na základě skutečných příjmů po podání daňového přiznání a přehledů zdravotního a sociálního pojištění. Z toho se vám pak vypočítají i zálohy na následující rok. Ty můžou být i pro další rok buď nulové, nebo třeba jen v řádu stokorun.

Zálohy na zdravotní pojištění se v tomto případě počítají z vašich reálných příjmů a nic jako povinné minimální zálohy se vás netýká. Sociální pojištění pak nemusíte platit vůbec, ale pouze v případě, že váš roční zisk nepřesáhne hranici 111 736 korun.

Kdy Zaplatit Doplatek Zdravotního Pojištění?

Vypočtený doplatek na zdravotním pojištění musí OSVČ zaplatit nejpozději do 8 dnů od podání přehledu. Zde jsou termíny pro podání přehledu za rok 2023:

• OSVČ, kterým nezpracovává daňové přiznání za rok 2023 daňový poradce: do 2. 5.
• OSVČ, které nepodaly daňové přiznání do 2. 4. 2024 a následně ho do 2. 5. 2024 podaly elektronicky: do 3. 6.
• OSVČ, kterým zpracovává daňové přiznání za rok 2023 daňový poradce: do 1. 8.
• OSVČ, které nemají povinnost podávat daňové přiznání za rok 2023: do 8. 4.

Rizikové Pojištění

„Jako finanční pomoc rodičům slouží především dávky v podobě peněžité pomoci v mateřství a rodičovský příspěvek. Rodiče by ovšem neměli opomíjet ani rizikové pojištění, které pomůže udržet vyrovnaný rozpočet v okamžiku nepříznivé životní situace. Nastávající maminky by měly zvážit například pojištění pro případ rizikového těhotenství, které mnohdy vede k neplánované pracovní neschopnosti před nástupem na mateřskou. Pro oba rodiče je rovněž nezbytné pojištění pro případ smrti, vážné nemoci a trvalé invalidity,“ upozorňuje Miroslav Čejka, specialista pojištění fintech startupu hyponamíru.cz.

Důchodové Pojištění

Podmínkou nároku na starobní důchod je pojištění v rozsahu nejméně 35 let. Dobou pojištění je především doba zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné na důchodové pojištění, popř. výkonu SVČ, a dále také náhradní doby pojištění. Další podmínkou je dosažení důchodového věku, který je odstupňován podle roku narození pojištěnce.

Náhradní dobou pojištění je mj. doba osobní péče o dítě do čtyř let věku. Po dobu trvání náhradní doby pojištění nevzniká osobě povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Tato povinnost nevzniká ani státu. Náhradní doby důchodového pojištění se započítávají do celkové doby důchodového pojištění pro vznik nároku na důchod.

Zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou nebo pečující o děti nemusejí povinně platit pojistné na sociální pojištění (zahrnuje pojistné na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud zaměstnanec pracuje, pojistné odvádí z dosaženého příjmu zaměstnavatel a péče o děti není zohledněna. Zaměstnanec nemá žádné povinnosti vůči státu.