Blíží se konec roku, což je období spojené s dotažením obchodů, péčí o účetnictví a přípravou podkladů pro účetní závěrky. Týká se však i zaměstnaneckých vztahů, zejména dovolené. Někteří zaměstnavatelé si na konci roku uvědomí, že nedohlédli na to, aby si jejich zaměstnanci vyčerpali v plné míře dovolenou, na kterou jim v tomto roce vznikl nárok.
Brání vám zaměstnavatel v čerpání zasloužené dovolené? To může být pořádná komplikace. Jaká máte práva a co můžete podniknout?
Obecná pravidla pro čerpání dovolené
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále uvedeno jinak. Předně je potřeba říct, že dle zákona si zaměstnanec „nebere“ dovolenou, dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, což samozřejmě neznamená, že nemůže vyjít zaměstnanci vstříc.
Zaměstnavatel je povinen primárně určit zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru (je-li pracovní poměr sjednán na kratší dobu). Pokud tuto podmínku zaměstnanec nesplní, je povinen zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou.
Zaměstnavatel musí určit čerpání dovolené zaměstnancům do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Jedinými přípustnými výjimkami jsou překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
Čerpání dovolené mohou bránit překážky v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost, mateřská a rodičovská dovolená atd.), případně naléhavé provozní důvody.
Pokud není čerpání dovolené určeno zaměstnavatelem nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Musí ho písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se však nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
Pokud do 30. června neurčí její čerpání, je na zaměstnanci, kdy si loňskou dovolenou vybere. Nezapomeňte však termín nástupu dovolené zaměstnavateli písemně oznámit nejpozději 14 dní předem.
Pokud by se „střetlo“ určení čerpání dovolené ze strany zaměstnance a zaměstnavatele, bude dovolená čerpána na základě toho rozhodnutí, které bylo učiněno dříve.
Zákoník práce za stanovenou týdenní pracovní dobu považuje 40 hodin týdně. Pokud zaměstnanec konal u téhož zaměstnavatele práci po dobu alespoň 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší mu poměrná část dovolené. Tato poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
Kdy je možné proplacení nevyčerpané dovolené?
Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.
Náhradu za nevyčerpanou dovolenou zaměstnavatel vyplácí pouze v případě skončení pracovního poměru, nikoliv během jeho trvání. Proplacení dovolené je přípustné, ale pouze po skončení pracovního poměru, nikoliv za jeho trvání. Dovolenou však nelze tzv. proplácet bez čerpání volna.
Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1.
Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. 10.).
Je nutno též připomenou, že čerpání dovolené nelze nahradit finančním plněním. Náhrada za dovolenou se může leckdy jevit jako atraktivní alternativa pro zaměstnavatele i zaměstnance, který na čerpání dovolené netrvá.
Převod dovolené do dalšího roku
Existuje i možnost převést dovolenou do následujícího roku, k tomu by však musely být splněny podmínky stanovené zákonem. Převedenou dovolenou se vybrat musí. V následujícím roce je převedenou dovolenou nutno zaměstnanci nekompromisně určit. Dovolenou převedenou z roku 2024 tedy musí zaměstnanec dočerpat v roce 2025.
Dovolenou za kalendářní rok je možné převést do roku následujícího jen z jednoho ze tří důvodů:
- písemné žádosti zaměstnance o převod části dovolené přesahující základní výměru,
- naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele,
- celodenní překážky v práci, pro něž nebylo možno čerpání dovolené určit.
Poskytuje-li zaměstnavatel delší dovolenou nad rámec zákonné výměry, je možné tuto delší dovolenou převést na základě písemné žádosti zaměstnance. Podle zákoníku práce je základní výměra v podnikatelské sféře čtyři týdny. V organizacích, které poskytují kupříkladu pět týdnů, lze jeden týden navíc převádět na žádost zaměstnance.
V případě, že existují naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, které brání čerpání dovolené, nebo překážky v práci na straně zaměstnance (např. delší pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená nebo jiná dlouhodobější překážka v práci), pak dojde k čerpání dovolené později. pak je podle zákoníku práce zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Pokud bude dovolená, resp. její část převedena na žádost zaměstnance dohodou se zaměstnavatelem do roku následujícího, zůstává zaměstnavateli povinnost určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději právě do konce následujícího kalendářního roku. Takže dovolená převedená z roku 2024 do roku 2025 musí být vyčerpána do konce roku 2025. Ovšem kdyby nastaly překážky v práci bránící čerpání dovolené jako pracovní neschopnost, a dovolená tak čerpána nebude, stejně nepropadne.
Důležité: Zaměstnanci dovolená nemůže propadnout a převede se do dalšího kalendářního roku, ovšem její nevyčerpání v daném kalendářním roce bez zákonných důvodů je pochybením na straně zaměstnavatele, které může být postihnuto ze strany Státního úřadu inspekce práce.
Dovolená a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPČ/DPP)
Novela zákoníku práce pak přinesla zákonný nárok na dovolenou i pro zaměstnance vykonávající práci na základě dohod o pracích konaným mimo pracovní poměr. Od roku 2024 je tak nárok na dovolenou uzákoněn pro dohodáře na DPČ i DPP.
Pravidla pro vznik nároku na dovolenou a převod dovolené jsou téměř stejná jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Proplacení dovolené je možné, obdobně jako u pracovního poměru, jen v případě skončení dohody.
„Pokud zaměstnancům, kteří na základě dohody pracují nárazově, ještě zbývá dovolená, je možné ji nařídit tak, že zaměstnavatel v prosinci cíleně rozvrhne určitý počet směn, v nichž ale zaměstnanec pracovat s ohledem na dovolenou nebude. Je ale nutné počítat s tím, že čerpání dovolené se pro účely vzniku nároku na další dovolenou považuje za odpracovanou dobu,“ uvádí Klára Rücklová s tím, že u dohodářů, kteří si rozvrhují pracovní dobu sami, je zaměstnavatel povinen vypracovat fiktivní rozvrh pracovní doby, v jehož rámci dovolenou nařídí.
Sankce za porušení povinností
V případě chybného určení dovolené může být zaměstnavatel postihnut sankcemi ze strany inspektorátu práce. Jestliže například zaměstnavatel dovolenou za předchozí kalendářní rok neurčí ani do konce následujícího kalendářního roku (mimo případů, kdy byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo mateřskou nebo rodičovskou dovolenou), může být za toto porušení právních předpisů sankcionován pokutou až do výše 200 000 Kč.
Jestliže zaměstnavatel dovolenou nenařídí, anebo převede na základě špatného důvodu, riskuje v případě kontroly inspektorátu práce pokutu. Ta může dosáhnout až částky 200 tisíc korun.
Navíc je nutné upozornit na skutečnost, že právo na dovolenou se nepromlčuje. Zaměstnanci vždy zůstává nárok na placené volno v práci nebo aspoň na peníze při takzvaném proplacení dovolené. Není ani třeba bát se o dovolenou z let minulých, třeba z předloňska či ještě starší.
Novela zákoníku práce od ledna 2025
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost novela zákoníku práce, podle které lze v písemné dohodě sjednat samorozvrhování pracovní doby zaměstnanců pracujících na dálku i na pracovišti zaměstnavatele. Od 1. ledna 2025 nabývá účinnosti novela, podle níž se ruší povinnost zaměstnavatele zpracovávat rozvrh dovolené písemně. Zpracování rozvrhu bude dobrovolné.
Každý zaměstnanec má dle české legislativy nárok na určitý počet dní dovolené. Zákonem stanovené minimum jsou čtyři týdny ročně pro osobu pracující na plný úvazek. V případě lidí zaměstnaných na úvazek zkrácený se tato doba krátí úměrně k odpracovaným dnům.
Může však nastat celá řada situací, kdy si pracovník dovolenou, na níž má nárok, nevyčerpá. Pokud pracovník nemůže kvůli určitým překážkám dovolenou za daný kalendářní rok celou vyčerpat, umožňuje mu zákoník práce její převod do roku následujícího.
| Situace | Možnosti řešení |
|---|---|
| Zaměstnavatel neumožňuje čerpání dovolené | Písemná žádost o určení čerpání dovolené, případně nahlášení na inspektorát práce |
| Nevyčerpaná dovolená při ukončení pracovního poměru | Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené |
| Překážky v práci brání čerpání dovolené | Převod dovolené do následujícího roku |
Při nástupu do zaměstnání jste vždy seznámeni s celkovým počtem hodin dovolené, na které máte nárok za jeden kalendářní rok. Tento počet stanovuje zásadně zaměstnavatel s ohledem na podmínky uvedené v zákoníku práce.
Ačkoliv většině zaměstnanců asi nebude moc příjemné upírat si volno, na které mají nárok, kvůli provozním důvodům, může mít převod dovolené z roku 2023 do roku 2024 (nebo pak z roku 2024 do roku 2025) i své výhody. V případě, že dojde k omezení možnosti čerpání dovolené ze strany zaměstnavatele, je postaráno o její automatický převod do následujícího roku. Pokud ale nastanou překážky na vaší straně, bude dobré, když zaměstnavateli podáte písemnou žádost. Pokud tuto žádost neodevzdáte, převedou se vám zbývající nevyčerpané dny také automaticky. Ovšem ve chvíli, kdy přijde kontrola z inspektorátu práce, budete muset doložit důvody, proč jste dovolenou nemohli v předchozím roce řádně dočerpat, a vše inspekci vysvětlit. Proto je vždy lepší vyřešit si tyto záležitosti na konci roku formou zmíněné žádosti.
Převod dovolené mezi zaměstnavateli - Zákoník práce umožňuje převést zbytek nevyčerpané dovolené, která vám náleží za odpracované dny u předchozího zaměstnavatele, do nové práce.
Proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru - Tato situace je běžnější, jelikož nevyžaduje žádnou administrativu a vyjednávání. Funguje to jednoduše tak, že za nevyčerpané dny volna, na které máte před ukončením zaměstnání nárok, dostanete náhradu mzdy nebo platu. Nárok na proplacení dovolené má zaměstnanec jen ve chvíli, kdy ukončuje pracovní poměr. V žádném jiném případě náhrada mzdy za nevyčerpané dny placeného volna není možná, a to ani v případě, že by byl zaměstnavatel ochoten tuto náhradu pracovníkovi poskytnout. Tato podmínka je stanovena zákoníkem práce, takže musí být v každém případě dodržována. To znamená, že ani proplacení dovolené při nemocenské vám ze zákona nebude umožněno. Pokud však v zaměstnání končíte a zbývá vám několik dní dovolené, které ale nechcete čerpat, je potřeba podat zaměstnavateli žádost o její proplacení.
Pakliže si nevíte rady, jak to udělat, najděte si pro žádost o proplacení dovolené vzor na internetu. Pravděpodobně vás bude zajímat, kolik peněz dostanete za proplacení nevyčerpané dovolené. Peněžní náhrada by dle zákoníku práce v tomto případě měla odpovídat výši vašeho průměrného hrubého výdělku v daném zaměstnání. Ten se stanovuje vždy k takzvanému rozhodnému období, jímž je myšlen první den po konci kalendářního čtvrtletí (tedy 1 .1., 1. 4., 1. 7.
Chcete-li znát konkrétní čísla, poslouží vám k výpočtu proplacení dovolené kalkulačka. Ta dokáže spočítat náhradu mzdy, jež vám náleží v případě jejího čerpání. Co se týká proplácení dovolené na mateřské, funguje zde stejná podmínka jako u nevyčerpané dovolené obecně. Pokud neukončujete pracovní poměr, je potřeba zbývající dny dočerpat nebo převést do následujícího roku. Z toho důvodu neexistuje v případě proplacení dovolené po mateřské kalkulačka. Byť samotné proplacení dovolené po mateřské není možné, má každý zaměstnanec v období mezi mateřskou a rodičovskou právo na její využití. Navíc se mateřská započítává do odpracované doby, která určuje nárok na dovolenou. Osoby, jež čerpají peněžitou pomoc v mateřství, mohou po skončení této doby nastoupit standardní dovolenou bez předchozího souhlasu zaměstnavatele. Je potřeba akorát tuto informaci zaměstnavateli včas oznámit.
Příčiny převodu dovolené do dalšího kalendářního roku mohou nastat na straně zaměstnavatele i zaměstnance. Pokud se v práci objeví naléhavé provozní důvody, kvůli kterým vám nebude umožněno vyčerpat všechnu dovolenou, automaticky vám ji zaměstnavatel přesune do dalšího období.
Proplacení nevyčerpané dovolené je možné pouze v momentě, kdy ukončujete pracovní poměr. Zákoník práce stanovuje, že z jiných důvodů není možné zaměstnanci dovolenou proplácet, a to ani v případě pracovní neschopnosti nebo mateřské či rodičovské dovolené.
Dovolenou může zaměstnavatel nařídit čerpat i ve výpovědní době. Když vám zbyde i na konci pracovního poměru, máte nárok na její proplacení. Může jít o nevyčerpanou dovolenou za daný kalendářní rok, ve kterém zaměstnanci končí pracovní poměr. Ten ji tedy zatím nestihl v daném roce, za který mu na ni vznikl nárok, vyčerpat. Čerpání dovolené mohly také bránit naléhavé provozní důvody, stejně jako překážky v práci na straně zaměstnance (např. Není-li dovolená z těchto důvodů vyčerpána, automaticky se převádí k čerpání do dalšího kalendářního roku. Ani nemusíte o nic žádat, není třeba sepisovat žádné dohody.
V případě delších překážek v práci na straně zaměstnance (jako třeba čerpání rodičovské dovolené) se převádí nevyčerpaná dovolená i do let dalších, než je jenom rok následující. Nejjednodušším řešením je samozřejmě dovolenou vyčerpat před skončením pracovního poměru. O to může zaměstnanec sám požádat, ale záleží jen na zaměstnavateli, zda žádosti vyhoví.
Na to mnohdy zaměstnavatelé zapomínají. U zaměstnance je pak dána překážka v práci na straně zaměstnavatele, který mu nemůže přidělovat práci, protože už nabyla účinnosti organizační změna, v jejímž důsledku se stal pracovník nadbytečným, nebo už neexistuje útvar, ve kterém pracoval. Ale to neznamená, že po tuto dobu, kdy tzv. dobíhá pracovní poměr, resp. Není tomu tak, že překážka v práci na straně zaměstnavatele - nemožnost přidělovat mu práci - brání nařízení dovolené. Ale na tom, že v dané situaci zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené, mohou jeho lidi jen vydělat. Pokud k vyčerpání dovolené nedojde, vzniká zaměstnanci nárok na tzv. proplacení dovolené.
Jestliže tedy zaměstnanec končí pracovní poměr 31. 12. a nový sjednal od 1. 1. následujícího roku, resp. Zákoník práce umožňuje převod dovolené jen za podmínky, že dojde ke změně zaměstnání v průběhu téhož kalendářního roku. Např. když někdo končí v září a nastupuje do nové práce v říjnu. Přitom pracovní poměry na sebe nemusejí bezprostředně navazovat. Původní pracovní poměr může skončit třeba poslední den kalendářního měsíce a ten nový začínat např. Určení termínu čerpání převedené dovolené je však plně v kompetenci nového zaměstnavatele. I když i s ním se může pracovník na době čerpání dovolené dohodnout, resp.
Zanechat komentář