Zrušení dovolené zaměstnavatelem: Práva a povinnosti

Blíží se čas letních dovolených, kdy spousta zaměstnanců kontroluje last minute nabídky a těší se na nicnedělání u vody. I když je pro zaměstnance dovolená spojena s výlety, sluncem, pláží a mořem, pro zaměstnavatele je to někdy velmi náročné období, kdy se snaží vyjít vstříc svým zaměstnancům a zachovat nerušený provoz svého podnikání. Navíc jim někdy dělá problém i její výpočet.

Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené svých zaměstnanců. Zjistěte, kdy může zaměstnavatel zrušit dovolenou, i tu, kterou již máte zaplacenou, nebo vás v průběhu dovolené z ní odvolat zpět do práce. Pojďme si připomenout základní pravidla ohledně nároku na dovolenou.

Kdo rozhoduje o termínu dovolené?

Zaměstnanci si často myslí, že si „vybírají“ dovolenou. A že si ji plánují. Ale není při tom úplně neomezeným pánem. I když se běžně říká, že si zaměstnanec „vezme“ dovolenou, není tomu úplně tak a z pohledu zaměstnavatele by to ani nedávalo smysl. Lehce by se mu tak mohlo stát, že mu v červnu oznámí dovolenou všichni zaměstnanci a on může svou provozovnu zavřít.

Nástup na dovolenou určuje vždy zaměstnavatel, ač je povinen zohlednit oprávněné zájmy zaměstnance. Zaměstnavatel svým rozhodnutím stanoví konkrétnímu zaměstnanci určitý termín čerpání dovolené. O době, po kterou bude zaměstnanec dovolenou čerpat, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat alespoň s čtrnáctidenním předstihem, ledaže se dohodli na kratší době. Zaměstnavatel přitom určuje čerpání všech druhů dovolené, a to v celém jejím rozsahu.

Zaměstnanec samozřejmě může o dovolenou v určitém termínu kdykoliv zaměstnavatele požádat, ale k jejímu nástupu vždy potřebuje souhlas zaměstnavatele. Zaměstnavatel jeho žádosti vyhoví, čímž dojde k určení doby čerpání dovolené, nebo žádosti zaměstnance nevyhoví.

Rozvrh čerpání dovolené

Má dopředu sestavit rozvrh dovolených. Když ve firmě působí odbory, měly by ten rozvrh schválit. Jsou tu i další pravidla. Například, že by zaměstnanec měl mít aspoň dva týdny dovolené v kuse. Slovy zákona „je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele“ i „k oprávněným zájmům zaměstnance“.

Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání celé dovolené v tom kalendářním roce, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo. Tato povinnost se od 1. 1. 2012 týká celého rozsahu vzniklého práva. Pro případ, že tak nemůže učinit z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance nebo pro své naléhavé provozní důvody, musí dovolenou určit nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

Pokud zaměstnavatel poskytuje dovolenou v několika částech, musí jedna část činit alespoň 2 týdny v celku, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Poslední slovo má tedy vždy zaměstnavatel, je jen dobrou praxí, že vychází žádostem zaměstnanců vstříc. Existuje však jedna zákonná výjimka. Pokud nebylo čerpání dovolené určeno do 30.

Povinnosti zaměstnavatele při určování dovolené

Zaměstnavatel má při určování dovolené tyto povinnosti:

• Je povinen určit zaměstnanci čerpání celé dovolené v tom kalendářním roce, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo.
• Určenou dobu čerpání dovolené je povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat dobu kratší.
• Dovolenou určuje zaměstnavatel písemně, bližší formální požadavky ale nejsou stanoveny.
• Alespoň jedna část dovolené musí být určena v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat rozsah kratší.

Smí zaměstnavatel zrušit schválenou dovolenou nebo zaměstnance z dovolené odvolat?

Právo zaměstnavatele zrušit zaměstnanci schválenou nebo dokonce nastoupenou dovolenou není v zákoníku práce na první pohled vidět. S možností změnit termín i už schválené dovolené nebo odvolat zaměstnance z dovolené už nastoupené tedy zákonodárce počítá - a musíme s ní počítat i my.

Zaměstnavatel však musí při rozhodování o dovolené - jak už jsme si napsali - respektovat oprávněné zájmy zaměstnance. Za ty se považuje například to, že když má děti ve školním věku, má se při plánování přihlížet k tomu, že děti mívají prázdniny a rodič nejspíš bude chtít volný čas trávit s nimi. Stejně tak je oprávněný zájem zaměstnance, když si naplánoval dovolenou na zotavenou, zvlášť pak s rodinou, nechat ho zotavit se.

Zaměstnavatel může kdykoliv souhlas s čerpáním dovolené odvolat. Může tedy žádat zrušení již objednaného zájezdu nebo dokonce o přerušení právě probíhající dovolené.

Jinými slovy: zaměstnavatel by měl k takovému kroku, jakým je rušení už oznámené dovolené nebo dokonce odvolávání zaměstnance z dovolené zpátky do práce, přistoupit jenom tehdy, když je přítomnost pracovníka opravdu nezbytně nutná - provoz by se bez něj zhroutil, odešel by nejváženější zákazník nebo tak něco.

Aby zrušení dovolené zaměstnanci nebo jeho odvolání z dovolené bylo opodstatněné, musí tato potřeba být vyvolána vážnými náhlými provozními okolnostmi, jejichž řešení je vázáno právě na zaměstnance čerpajícího dovolenou. K takovému kroku však zaměstnavatel nemůže přistoupit svévolně, bezdůvodně.

Co musí zaměstnavatel zaplatit zaměstnanci při zrušení dovolené nebo odvolání z dovolené?

Před snadným zrušením dovolené nebo nuceným návratem chrání zaměstnance i to, že všechny ztráty, které mu kvůli tomu vzniknou, jdou na konto zaměstnavatele. Náklady na cestu zpátky, třeba i z nejvzdálenější ciziny, stornovací poplatky, ale i lístky na koncert a podobně. Pozor ale: nárok na proplacení výdajů má zaměstnanec jenom tehdy, když mu zaměstnavatel předtím dovolenou písemně schválil. Všechny náklady je samozřejmě potřeba doložit, takže si schovávejte doklady a stvrzenky.

S tím je spojena povinnost zaměstnavatele kompenzovat zaměstnanci náklady, které mu z důvodu odvolání z dovolené vznikly. Zpravidla se jedná o náklady spojené s cestou z místa pobytu v době dovolené na pracoviště zaměstnavatele, případně náklady vzniklé úhradou pobytu, který zaměstnanec nevyužil apod. Výše nákladů omezena zákonem není, zaměstnavatel je povinen je zaměstnanci uhradit v zaměstnancem prokázané výši.

Pokud má zaměstnanec dovolenou třeba na čtrnáct dní a zaměstnavatel ho potřebuje na první týden, takže na ten druhý týden dovolené by ještě mohl odjet či odletět, i tenhle náklad jde za zaměstnavatelem.

Bohužel: kompenzaci za zkaženou dovolenou zaměstanci a jeho blízkým ale firma platit nemusí.

Tabulka nákladů, které musí zaměstnavatel uhradit při zrušení dovolené:

Typ nákladu	Příklad
Cestovní náklady	Náklady na cestu zpět z dovolené
Storno poplatky	Storno poplatky za zrušené ubytování nebo zájezd
Náklady na aktivity	Náklady na zakoupené vstupenky na koncerty nebo jiné akce

Musíte brát šéfovi na dovolené telefon?

Dokud jste ještě v práci, je snadné vám do vlastních rukou doručit oznámení o tom, že už nařízená dovolená se bohužel musí zrušit. Jakmile jste ale na dovolené, neexistuje způsob, jak vám její zrušení oznámit - pokud nechcete. Zaměstnanec na dovolené nemusí brát hovory na pracovním čísle. Nemusí brát vůbec žádné hovory, ba ani telefon si nakonec s sebou brát nemusí.

Jiná věc je, že v praxi to samozřejmě bývá jinak: málokdo si troufne nezvednout šéfovi telefon nebo od něj nepřečíst zprávu.

Vzhledem k tomu, že čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen učinit písemně, i při neexistenci výslovné právní úpravy, je možné dovodit, že i odvolání z dovolené musí být písemné. Není ani vyloučeno, aby zaměstnavatel zaměstnance odvolal z dovolené pouze telefonem nebo elektronickou poštou. Jestliže by však zaměstnanec této výzvy neuposlechl, nemohl by zaměstnavatel z nenastoupení do práce dovozovat žádné právní důsledky, pokud nebude schopen doručení odvolání prokázat.