Zákonem Daná Dovolená v České Republice: Podmínky a Pravidla

Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance, které mu zajišťuje přiměřenou dobu odpočinku během kalendářního roku. Zákoník práce upravuje dovolenou v části deváté v ustanoveních § 211 až 223 ZP.

Právo na dovolenou je právem založeným zákonem pouze u jednoho ze základních pracovněprávních vztahů upravených zákoníkem práce, a to u pracovního poměru. Právo na dovolenou vzniká pouze zaměstnancům v pracovním poměru, a to bez ohledu na to, o jaký pracovní poměr se jedná, zda o pracovní poměr, v němž zaměstnanec koná práci po stanovenou týdenní pracovní dobu, nebo je-li dohodnuta kratší pracovní doba.

Pokud má zaměstnanec sjednáno více pracovních poměrů, posuzují se práva a povinnosti z nich vzniklé v každém z těchto vztahů zcela samostatně. To platí i v případě, že má zaměstnanec sjednáno více pracovních poměrů u stejného zaměstnavatele. Samostatně se posuzují nejen podmínky vzniku práva na dovolenou v každém pracovním poměru, ale také čerpání dovolené určuje každý zaměstnavatel ve svém konkrétním pracovním poměru zcela samostatně.

V pracovněprávních vztazích vzniklých na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti právo na dovolenou ze zákona založeno není. Pouze v dohodě o pracovní činnosti je možné sjednat, popř. vnitřním předpisem stanovit, právo zaměstnance na dovolenou, a to za podmínek upravených v části deváté zákoníku práce, tedy za podmínek poskytování dovolené zaměstnancům v pracovním poměru. U dohody o provedení práce právo na dovolenou nemůže být sjednáno vůbec.

Právo na dovolenou je osobním právem zaměstnance, nepřevoditelným na jiné osoby. Smrtí zaměstnance právo na dovolenou, která představuje pracovní volno, zaniká. Právo na dovolenou jako takové nemůže být proto převedeno na dědice.

Podmínky Vzniku Nároku na Dovolenou

Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny.

Dovolená náleží zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru alespoň rok a odpracovali si v daném roce 52 týdnů. V opačném případě se bude jednat o poměrnou dovolenou. Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok.

Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně (tj. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené.

Čekací Doba

U zaměstnance mladšího 26 let, který úspěšně skončil návštěvu školy a po prvé vstoupil do pracovního poměru, činí čekací doba 5 měsíců. Čekací doba 5 měsíců platí i pro ženy, které, ač jsou vyňaty z pracovní povinnosti podle dekretu presidenta republiky č.

Absolventům odborných učilišť a škol závodního výcviku, kteří pracují v podnicích určených ministerstvem pracovních sil (§ 4 odst. 3 zákona č.

Délka Dovolené

Délku dovolené stanoví zákoník práce v týdnech (§ 213 zákoníku práce). Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Prodloužení dovolené o další týdny lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpise. Stejně tak není vyloučeno, aby bylo prodloužení dovolené sjednáno individuálně s jednotlivými zaměstnanci, například v pracovních smlouvách.

U zaměstnanců zaměstnavatelů, uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (u nichž je odměňování závislé na veřejných rozpočtech) činí dovolená 5 týdnů a dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Dovolená podle odstavce 1 se prodlužuje o dva kalendářní týdny zaměstnancům, kteří po dosažení 18.

Zaměstnancům zemědělským a lesním, kteří za trvání pracovního poměru nekonají práci nepřetržitě, přísluší dovolená podle ustanovení § 2, jestliže v kalendářním roce pracovali u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku více než 150 dnů; jinak jim přísluší poměrná část dovolené ve výměře jedné dvanáctiny za každých 25 dnů konané práce.

Výpočet Délky Dovolené

Na délku poměrné části dovolené za kalendářní rok má přímý vliv skutečnost, zda pracovní poměr zaměstnance trval po celý kalendářní měsíc. Pokud ano, přísluší mu za něj 1/12 dovolené za kalendářní rok.

(roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném roce

Pokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc.

Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin.

Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.

Délka dovolené se poté v hodinách stanoví tak, že v případě dovolené za kalendářní rok přísluší zaměstnanci dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

Jestliže dochází u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, řídí se taková situace pravidlem v § 212 odst. 4 zákoníku práce, podle nějž v případě změn délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku, přísluší takovému zaměstnanci dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby.

Obdobně je třeba postupovat i v případech, kdy se u zaměstnance v průběhu kalendářního roku mění rozsah týdenní pracovní doby (namísto stanovené pracuje zaměstnanec nově na kratší pracovní dobu nebo naopak) anebo i druh pracovněprávního vztahu (namísto pracovního poměru pracuje zaměstnanec nově v právním vztahu z některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo naopak).

Dodatková Dovolená

Na dovolenou navíc, tzv. dodatkovou dovolenou, mají nárok zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby.

Pokud jde o dodatkovou dovolenou, jako samostatný (nadstavbový) typ dovolené, má tato dovolená v pracovněprávní úpravě nezastupitelné místo a přísluší zaměstnanci, který pracuje v podzemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který koná práce zvlášť obtížné. Konkrétní práce a pracoviště a podmínky, za nichž dodatková dovolená přísluší, jsou stanoveny v ustanovení § 215 ZP.

Čerpání Dovolené

Nastoupení dovolené určuje se zřetelem na státní národohospodářský plán zaměstnavatel po projednání se závodním zastupitelstvem zaměstnanců. Přitom přihlíží v mezích provozních potřeb závodu též k oprávněným požadavkům zaměstnanců. Dovolená ve vedlejším zaměstnání budiž podle možnosti poskytnuta zároveň s dovolenou v hlavním zaměstnání.

Zaměstnanci lze poskytnout dovolenou nebo její část za kalendářní rok také po jeho uplynutí, požádá-li o to nebo nemohl-li ji vyčerpat z důvodů naléhavé potřeby provozu závodu nebo pro některou z příčin uvedených v § 4 odst . 1. V takových případech musí však zaměstnanec nastoupit dovolenou tak, aby skončila nejpozději 31.

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, byť jej zákoník práce v mnoha ohledech limituje (např. nemůže určit dovolenou ze dne na den, neboť tak musí učinit alespoň 14 dní předem, ledaže s tím zaměstnanec souhlasí; nelze určit dobu čerpání dovolené na některé překážky v práci, např. na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným apod.).

V praxi samozřejmě zpravidla nedochází k tomu, že by k vám přišel zaměstnavatel a řekl vám, ať odjedete na dovolenou od 1. do 14. srpna. Naopak zaměstnanci přicházejí s návrhy termínů podle svých představ. Jediný případ, kdy není potřeba souhlas zaměstnavatele pro čerpání dovolené, je čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené.

Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.

Hromadná Dovolená

Hromadná závodní dovolená je přípustná jen, je-li z provozních důvodů nutná a slučitelná s obecným zájmem, zejména neohrozí-li ani neztíží-li se tím plnění státního národohospodářského plánu.

Udělí-li se v závodě hromadná závodní dovolená, mají zaměstnanci, kterým v době této dovolené nepřísluší buď vůbec nárok na dovolenou nebo kterým přísluší nárok na dovolenou kratší než je hromadná závodní dovolená, po celou dobu jejího trvání nárok na všechny požitky podle ustanovení § 6, i když nemohou býti po dobu hromadné závodní dovolené přiměřeně zaměstnáni. Nabudou-li tito zaměstnanci dodatečně v kalendářním roce nároku na dovolenou nebo nároku na delší dovolenou, započte se jim do ní doba hromadné závodní dovolené, po kterou byli placeni a nepracovali.

Dovolená ve Zkušební Době

Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci.

Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).

Krácení Dovolené

Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.

Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.

Za každý pracovní den (směnu), který zaměstnanec zameškal bez důležité příčiny (odstavec 1), je zaměstnavatel povinen zkrátiti mu dovolenou o dva dny. Zamešká-li zaměstnanec pracovní dny po vyčerpání dovolené, je zaměstnavatel povinen zkrátiti mu stejným způsobem dovolenou v příštím roce.

Zaměstnavatel odečte od dovolené poměrnou část dovolené (§ 9 odst .

Krácení podle odstavců 2 a 4 provede zaměstnavatel (§ 17 odst.

Do dovolené se započte účast na zvláštní léčebné péči podle předpisů o národním pojištění.

Peněžité Požitky Během Dovolené

Zaměstnanci příslušejí po dobu dovolené všechny peněžité požitky , jako kdyby pracoval, kromě náhrady hotových výloh. Přitom se za základ výpočtu peněžitých požitků bere u zaměstnance s proměnlivými požitky průměrný týdenní výdělek za posledních 6 měsíců před nastoupením dovolené, a jde-li o zaměstnance v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a v oborech se stavebnictvím souvisících, za posledních 12 měsíců.

Po dobu dovolené příslušejí zaměstnanci též veškeré naturální požitky, pokud jich může užívat. Za stravu a jiné naturální požitky s výjimkou bytu, světla a otopu, pokud těchto požitků nemůže užívat, přísluší mu náhrada v penězích.

Peněžité požitky a náhrada naturálních požitků za dobu dovolené jsou splatné v obvyklých výplatních dnech. Požádá-li však o to zaměstnanec, musí být tyto požitky vyplaceny při nastoupení dovolené.

Převod Dovolené do Následujícího Roku

Dovolenou za kalendářní rok má zaměstnavatel zaměstnanci určit v zásadě do konce roku, v němž na ni vznikl nárok.

Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku.

Dovolenou za kalendářní rok je možné převést do roku následujícího jen z jednoho ze tří důvodů:

• písemné žádosti zaměstnance o převod části dovolené přesahující základní výměru,
• naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele,
• celodenní překážky v práci, pro něž nebylo možno čerpání dovolené určit.

Poskytuje-li zaměstnavatel delší dovolenou nad rámec zákonné výměry, je možné tuto delší dovolenou převést na základě písemné žádosti zaměstnance. Podle zákoníku práce je základní výměra v podnikatelské sféře čtyři týdny. V organizacích, které poskytují kupříkladu pět týdnů, lze jeden týden navíc převádět na žádost zaměstnance. Zaměstnavatel sice žádosti vyhovět nemusí, zamítnutí požadavku by však měl řádně odůvodnit.

Převedená dovolená se vybrat musí. V následujícím roce je převedenou dovolenou nutno zaměstnanci nekompromisně určit. Dovolenou převedenou z roku 2024 tedy musí zaměstnanec dočerpat v roce 2025.

Skončení Pracovního Poměru a Dovolená

Byl-li pracovní poměr po vyčerpání dovolené - avšak před uplynutím kalendářního roku - předčasně zrušen zaměstnancem bez důležitého důvodu nebo zaměstnavatelem z důležitého důvodu zaviněného zaměstnancem, je zaměstnavatel povinen od zaměstnance požadovat peněžitou náhradu za dovolenou, po případě za její část, kterou před zrušením pracovního poměru vyčerpal.

Za dny, které zaměstnanec zameškal bez důležité příčiny (§ 4 odst. 2 až 4) po vyčerpání dovolené v kalendářním roce - avšak před skončením pracovního poměru - je zaměstnavatel povinen požadovati od zaměstnance dvojnásobek peněžitých požitků připadajících na jeden den poskytnuté dovolené.

V ostatních případech skončení pracovního poměru po vyčerpání dovolené - avšak před uplynutím kalendářního roku - je zaměstnavatel oprávněn od zaměstnance požadovati peněžitou náhradu za poměrnou část dovolené, připadající na zbývající část roku, pokud nejde o případy uvedené v § 12 odst. 1.

Změna Zaměstnání a Dovolená

Při změně zaměstnání se započte v novém zaměstnání do doby rozhodné pro vznik nároku na dovolenou (§ 1) trvání všech předchozích pracovních poměrů a do doby rozhodné pro prodloužení dovolené (§ 2) trvání všech předchozích pracovních poměrů po dokončení 18.

Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mají vůči svému dosavadnímu zaměstnavateli nárok na poměrnou část dovolené, jestliže neměli v tomto roce plnou dovolenou.

Dovolená a Domáčtí Dělníci

Pro dovolenou zaměstnanců ve stavebnictví a v oborech se stavebnictvím souvisících platí ustanovení části I tohoto zákona. pracovní odměny dosažené v kalendářním roce. Pro určení délky dovolené platí obdobně ustanovení §§ 2 a 3. Náhrada nepřísluší, skončilo-li zaměstnání z viny domáckého dělníka nebo domáckého živnostníka. Peněžitá náhrada je splatná dne 31.

Závěr

Dovolená je důležitou součástí pracovního života každého zaměstnance. Její správné plánování a čerpání přispívá k odpočinku a regeneraci, což se pozitivně odráží na pracovním výkonu. Zaměstnavatelé by měli dbát na to, aby zaměstnancům umožnili čerpání dovolené v souladu se zákonem a s ohledem na jejich potřeby.