Mateřská dovolená a rodičovská dovolená jsou důležité instituty, které umožňují rodičům pečovat o své novorozené děti. V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují a někdy se jimi označuje i peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Z hlediska práva však musíme tyto pojmy rozlišovat.
Mateřská dovolená (§ 195 zákoníku práce) je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně. Mateřská dovolená ve smyslu zákoníku práce označuje překážku v práci, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost ženy v zaměstnání z důvodu porodu a následné péče o dítě. V tomto smyslu se tedy vztahuje jen na zaměstnankyně.
Zákoník práce rovněž stanoví, že mateřská a rodičovská dovolená nepřísluší zaměstnankyni nebo zaměstnanci v případě, že se o dítě přestanou starat a dítě je z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů (§ 198 odst. 3 zákoníku práce). V těchto případech končí i podpůrčí doba pro poskytování dávky otcovské poporodní péče (§ 38b odst. 3 zákona o nemocenském pojištění).
Po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Po tuto dobu náleží zaměstnancům hmotné zabezpečení formou dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory, které náleží za podmínek upravených v předpisech o nemocenském pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, případně dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská), resp. státní sociální podpory (rodičovský příspěvek).
Podmínky mateřské dovolené
Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci po dobu, která souvisí s porodem a péčí o narozené dítě v rozsahu 28 týdnů, a porodila-li žena zároveň dvě nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů (obecná délka mateřské dovolené). Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
Na mateřskou dovolenou žena nastupuje zpravidla 6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Mateřskou dovolenou nelze nastoupit dříve než osm týdnů před očekávaným dnem porodu. Termín nástupu v tomto rozmezí si volí sama.
Na mateřskou dovolenou žena může nastoupit později než 6 týdnů před očekávaným dnem porodu a nemusí jí vyčerpat v celém rozsahu, minimální mateřská dovolená činí 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů po porodu. Pokud žena vyčerpá před narozením dítěte z mateřské dovolené méně než 6 týdnů z jiného důvodu, než že porod nastal dříve, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, resp. 31 týdnů při narození dvojčat a vícerčat.
Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění. Nárok na dávku má žena, která splnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství a její účast na nemocenském pojištění ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství trvá, popř. trvá ochranná lhůta. Ta činí v případě, že pojištění skončilo v době těhotenství, 180 dnů ode dne skončení pojištění, pokud zaměstnání trvalo alespoň tolik dnů.
Peněžitá pomoc v mateřství náleží též ženě, která splnila potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění a do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírá nemocenské.
OSVČ musí kromě celkové doby účasti na nemocenském pojištění po dobu 270 dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, splnit i podmínku účasti na nemocenském pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 dnů v posledním roce přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Peněžitou pomoc v mateřství může čerpat i otec dítěte. Kromě případů, kdy matka nemůže, nebo nesmí o dítě pečovat, může dávku pobírat otec, který uzavřel s matkou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohodu může uzavřít nejdříve na dobu od počátku 7. týdne po porodu, podpůrčí doba činí 22 týdnů, není třeba jí vyčerpat celou, je třeba však o dítě pečovat alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.
Při pobírání peněžité pomoci v mateřství nesmí mít příjemce dávky příjem ze zaměstnání, ze kterého dávka náleží. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Po skončení mateřské dovolené lze čerpat dovolenou. Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět (§ 217 odst. 5 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).
Otcovská dovolená
Otcovská dovolená (§ 195a zákoníku práce) je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Pracovní volno je zde poskytováno zaměstnanci v souvislosti s narozením dítěte a péčí o ně. Na otcovskou dovolenou bude mít nárok i zaměstnanec, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období prvních šesti týdnů ode dne narození.
Otcovská dovolená přísluší zaměstnanci pouze po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění.
Rodičovská dovolená
K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich písemnou žádost rodičovskou dovolenou (§ 196 zákoníku práce). Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a zaměstnanci - otci dítěte od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Pokud otec požádá o čerpání rodičovské dovolené a souběžně bude čerpat dávku otcovské poporodní péče, bude se z hlediska zákoníku práce jednat o otcovskou dovolenou a teprve po vyčerpání dávky otcovské poporodní péče nastoupí otec na rodičovskou dovolenou.
Zaměstnanec podává žádost o čerpání rodičovské dovolené alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání li tomu vážné důvody na jeho straně. Žádost musí být písemná, obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a je možné ji podávat i opakovaně. Zaměstnanci tedy nemusí o rodičovskou dovolenou žádat „vcelku“ a nemusí ihned na počátku sdělit, že budou rodičovskou dovolenou čerpat například do 2 let věku dítěte.
Rovněž rodičovská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci, kdy je zaměstnavatel povinen nepřítomnost v práci omluvit.
Rodičovská dovolená slouží v Česku k prohloubení péče o dítě. Zaměstnavatel je povinen ji na žádost zaměstnance poskytnout matce dítěte hned po skončení mateřské dovolené nebo otci dítěte hned po narození dítěte. Její rozsah je určen požadavkem zaměstnance, povinnosti zaměstnavatele k němu však končí, jakmile dítě dosáhne věku tří let.
Během trvání rodičovské dovolené může rodič, který ji čerpá, pobírat rodičovský příspěvek.
Rodičovský příspěvek
V souvislosti s pojmem rodičovská dovolená se také setkáváme s pojmem rodičovský příspěvek. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou však dva rozdílné instituty. Zatímco rodičovská dovolená představuje volno ze zaměstnání, rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou na sobě nezávislé - lze proto čerpat rodičovskou dovolenou a nepobírat rodičovský příspěvek a naopak.
Dle současné právní úpravy má nárok na rodičovský příspěvek rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině mladší 3 let. Celková výše dávky činí 350 000 Kč, při narození dvojčat či vícerčat pak 1,5násobek této částky. Výši a tím i dobu pobírání rodičovského příspěvku si volí rodič. Částku převyšující 13 000 Kč měsíčně si může zvolit, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.
Výši rodičovského příspěvku lze tedy zvolit i podle denního vyměřovacího základu rodiče, který příspěvek nepobírá. U vícerčat se částka opět násobí koeficientem 1,5. Volbu výše rodičovského příspěvku lze změnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
Při pobírání rodičovského příspěvku může být rodič výdělečně činný, jeho příjmy nejsou sledovány. Na dobu své výdělečné činnosti je však povinen zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou s tím, že dítě mladší 2 let může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin měsíčně, u starších dětí není návštěva v předškolním zařízení sledována.
Ochrana pracovního poměru
Po dobu mateřské a rodičovské dovolené - maximálně tedy do tří let věku dítěte - jsou zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou pod ochranou a nemohou dostat (až na vyjímky, jako organizační důvody, hrubé porušení pracovní povinnosti, odsouzení k odnětí svobody) od zaměstnavatele výpověď. Pokud pracujete na smlouvu na dobu určitou, platí ochrana pouze do konce smlouvy. Během těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené nemůžete dostat výpověď pro nadbytečnost.
O délce mateřské a rodičovské dovolené rozhodují rodiče sami a až do tří let věku dítěte jim zaměstnavatel musí vyhovět. O návratu do zaměstnání se se zaměstnavatelem můžete dohodnout předem. Ovšem, pokud nahlásíte kratší rodičovskou dovolenou a později se rozhodnete, že chcete nebo potřebujete zůstat s dítětem doma déle, musí vám zaměstnavatel vyhovět.
Složitější se zdá situace, kdy se rozhodnete vrátit do zaměstnání dříve, než jste zaměstnavateli původně oznámili. Existují dva právní výklady - jeden říká, že dřívější návrat je možný jen se souhlasem zaměstnavatele ( z důvodu přijatého zástupu) , druhý, že zaměstnavatel musí vyhovět i v tomto případě.
Pokud se vám narodí další dítě a na rodičovskou dovolenou naváže další mateřská dovolená, zaměstnavatel vám musí držet místo až do tří let dalšího potomka.
Pokud dostanete výpověď z organizačních důvodů, máte nárok na odstupné, které se rovná jedné až třem průměrným mzdám.
Jestliže budete chtít zůstat s dítětem doma i po jeho třetích narozeninách, můžete se se zaměstnavatelem domluvit na čerpání neplaceného volna - ten s tím ale nemusí souhlasit a může vám dát výpověď.
Pokud se vracíte do zaměstnání do dvou let dítěte, pak vám musí zaměstnavatel umožnit návrat na tutéž pozici/práci, jakou jste vykonávala předtím (platí od 1. Pokud se vracíte do zaměstnání v období po 2. a do 3. sjednanému pracovnímu zařazení a nemusí jít o stejné místo nebo pracoviště (platí od 1. dovolené otce dítěte).
V tomto případě nedochází k žádnému krácení dovolené. Za dny rodičovské dovolené se dovolená krátí! dovolená bude podléhat zákonnému krácení. Souběžné pobírání rodičovského příspěvku a čerpání dovolené se nevylučuje.
Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osoby čerpající rodičovskou (a mateřskou) dovolenou stát, a to i v případě, kdy ji čerpají matka a otec současně.
Rozdíl mezi rodičovskou dovolenou a rodičovským příspěvkem
Rozdíl je velký. Rodičovská dovolená je pracovní volno, které je zaměstnavatel povinnen poskytnout zaměstnankyni (či zaměstnanci) na dobu, o kterou požádá, maximálně však do 3 let věku dítěte. Rodičovský příspěvek je státní sociální dávka, která nahrazuje rodiči ušlý příjem po dobu péče o dítě a může být pobírán až do 4 let dítěte.
Žádná konkrétní forma či formulář žádosti o rodičovskou dovolenou není stanoven, ale obvykle se zasílá zaměstnavateli písemná žádost se specifikací předpokládané délky dovolené. Žádost se posílá před nástupem na rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená obvykle přímo navazuje na mateřskou dovolenou nebo na ni rodič nastoupí po vyčerpání dnů řádné dovolené.
Historie mateřské a rodičovské dovolené v ČR
Vznik rodičovské dovolené je v ČR pevně spojen s mateřskou dovolenou, kterou zde mohou ženy čerpat od roku 1950. Tehdy dosahovala délky 18 týdnů a až strach o nízkou porodnost přinesl její další prodloužení. Nastalo v roce 1964, kdy se délka mateřské dovolené zvedla na 22 týdnů a v roce 1968 na 26 týdnů. Pokud žena porodila vícerčata nebo byla svobodnou matkou, dovolená se jí prodloužila dokonce na 35 týdnů.
V té době byla také zavedena tzv. další mateřská dovolená do 1 roku stáří dítěte, v roce 1970 do 2 let a v roce 1980 do 3 let stáří dítěte. Z další mateřské dovolené se po roce 2000 stala rodičovská dovolená.
Dávky spojené s mateřskou a rodičovskou dovolenou byly nejprve přiznávány jen ženám. Od poloviny 80. let je však výjimečně získali i osamělí muži, např. vdovci. K zrovnoprávnění došlo však teprve 1. října 1990, ale až 1. ledna 2001, kdy byla přijata novela Zákoníku práce, která se týkala rodičovské dovolené, měl zaměstnavatel povinnost muže uvolnit na rodičovskou dovolenou.
Srovnání s jinými zeměmi
Oproti jiným zemím patří Česká republika v délce a dávkách k těm štědřejším. USA zpravidla neposkytují finanční náhradu za péči o dítě, ačkoliv některé země federace alespoň částečně upravily kompenzaci výdělku. Přesto se tam může žena pojistit a pobírat 100% náhradu platu po dobu 6 týdnů. Oficiální délka mateřské dovolené je 12 týdnů. Anglosaský model spoléhá na to, že se rodina zaopatří vlastními silami. Stát přispívá pouze sociálně slabším.
Francie má velmi propracovanou síť jeslí, školek a dalších pečovatelských center. Rodič tam má na výběr, jestli se starat o dítě sám, nebo starost přenechat soukromé či státní instituci. Mateřská dovolená má u prvního a druhého dítěte délku 16 týdnů, u třetího a dalšího až 26 týdnů. Příspěvek v mateřství se rovná průměrné čisté denní mzdě. Rodičovská dovolená může trvat až do 3 let dítěte, rodičovská příspěvek však jen po dobu 6 měsíců.
Rakousko má 16 týdnů dlouhou mateřskou dovolenou se 100% náhradou platu. Rodičovská dovolená může být poté čerpána až do 2 let dítěte, minimálně však 3 měsíce. Pokud se do péče zapojí oba rodiče, mohou využít i bonusové týdny dovolené.
V Německu je Elterngeld („rodičovský příspěvek) vyplácen 14 měsíců, ale jeden rodič jej může pobírat minimálně 2 a maximálně 12 měsíců. Zbytek je proplacen jen tehdy, když se rodiče prohodí. Podobný model funguje i ve Švédsku.
Ve Finsku má rodičovská dovolená délku 26 týdnů s 80% náhradou mzdy a může jí čerpat kterýkoliv z rodičů.
Tabulka: Přehled dávek a dob trvání mateřské a rodičovské dovolené v ČR
| Dávka/Dovolená | Kdo má nárok | Délka trvání | Výše dávky |
|---|---|---|---|
| Mateřská dovolená | Zaměstnankyně | 28 týdnů (37 týdnů při narození více dětí) | Pracovní volno |
| Peněžitá pomoc v mateřství | Zaměstnankyně (splnění podmínek) | 28 týdnů (37 týdnů při narození více dětí) | 70% denního vyměřovacího základu |
| Otcovská dovolená | Zaměstnanec | Dle zákona o nemocenském pojištění | Pracovní volno |
| Otcovská poporodní péče | Zaměstnanec (splnění podmínek) | Dle zákona o nemocenském pojištění | 70% denního vyměřovacího základu |
| Rodičovská dovolená | Matka po mateřské, otec od narození dítěte | Do 3 let věku dítěte | Pracovní volno |
| Rodičovský příspěvek | Rodič pečující o dítě | Do 3 let věku dítěte (lze rozložit až na 4 roky) | 350 000 Kč (525 000 Kč při narození více dětí) |
Zanechat komentář