Mnoho rodičů se potýká s otázkou nároku na nemocenskou po skončení rodičovské dovolené. Nemoc nebo úraz si nevybírají a mohou nastat velmi brzy po návratu z rodičovské, nebo dokonce souběžně. V tomto článku se podíváme na to, jak se nemocenská vypočítává a kdo má na ni nárok.
Nemocenské pojištění
Cílem nemocenského pojištění je finanční zabezpečení ekonomicky aktivních osob v různých životních situacích, jako je nemoc, mateřství a rodičovství, a to prostřednictvím dávek nemocenského pojištění.
Okruh pojištěných osob
Nemocenské pojištění u většiny zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinné. Jedná se především o:
- zaměstnance v pracovním poměru - za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4.500 Kč,
- zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) - za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4.500 Kč,
- zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce (DPP) - za předpokladu, že výše odměny přesahuje částku 11.499 Kč měsíčně.
Finanční zabezpečení
- Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. V době dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy, a to od 1. do 14. kalendářního dne jejího trvání.
- Správa sociálního zabezpečení vyplácí tyto dávky nemocenského pojištění související s těhotenstvím:
- nemocenské,
- peněžitá pomoc v mateřství (PPM),
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM).
Výpočet dávek
Výše dávek nemocenského pojištění (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství) a náhrady mzdy se určuje z vyměřovacího základu. Ten se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem (denní vyměřovací základ) se ještě podle zákonem stanoveného postupu upravuje (redukuje).
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Výplata nemocenských dávek
Dávky nemocenského pojištění vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), a to prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou.
Nemocenské
Důvody dočasné pracovní neschopnosti v těhotenství
Finanční zabezpečení náleží zaměstnankyni, jestliže byla lékařem uznána dočasně práce neschopnou z důvodu těhotenství (tzv. rizikového těhotenství) k výkonu své dosavadní práce. Na finanční podporu má samozřejmě nárok také tehdy, jestliže byla uznána dočasně pracovně neschopnou z jiných důvodů (např. chřipka, angína, úraz).
Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti
Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci pouze za dny (nebo za směny), které jsou jeho pracovními dny, a dále za svátky, za které zaměstnanci jinak přísluší náhrada mzdy. Právo na náhradu mzdy má zaměstnanec jen tehdy, když ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti splňuje podmínky nároku na nemocenské a když trvá zaměstnání (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, popř. i dohoda o provedení práce).
Podmínky pro nárok na nemocenské
Nemocenské náleží, jestliže:
- dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů,
- dočasná pracovní neschopnost vznikla v době pojištění (tj. v době trvání zaměstnání) nebo po skončení pojištění v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání (pokud zaměstnání trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů poslední pojištění trvalo). Ochranná lhůta mj. neplyne ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,
- pojištěnka nevykonává práci v zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno.
Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny (na rozdíl od náhrady mzdy, jež se poskytuje pouze za dny pracovní). Začíná se vyplácet od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, nejdéle je však vyplácena po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtu předchozích období dočasných pracovních neschopností).
Nemocenské v souvislosti s porodem
Nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem vzniká tehdy, jestliže těhotná žena k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu:
- nesplnila podmínky pro nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ),
- je účastna na nemocenském pojištění, tj. zaměstnána, nebo je v ochranné lhůtě (ochranná lhůta činí 7 kal. dnů).
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.
Příklad: Těhotné ženě skončilo zaměstnání. Je v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství a pobírá nemocenské. Nárok na PPM jí nevzniká, protože nesplnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Bude-li ženě trvat dočasná pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, bude ženě náležet tzv. nemocenské v souvislosti s porodem. Lékař ukončí tuto dočasnou pracovní neschopnost uplynutím šesti týdnů po porodu.
Vycházky či změna pobytu při dočasné pracovní neschopnosti
Vycházky a jejich dobu může povolit ošetřující lékař. Rozsah vycházek musí odpovídat zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a nenarušovat stanovený léčebný režim.
Nemocenské a rodičovská dovolená
V době čerpání rodičovské dovolené nevzniká nárok na nemocenské.
Příklad: Matka v době čerpání rodičovské dovolené znovu otěhotní a její těhotenství je rizikové. V tomto případě nemá nárok na nemocenské. Je‑li matka nemocná nebo je‑li její těhotenství rizikové, je ošetřující lékař povinen rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a to v den, kdy zjistil, že zdravotní stav jí nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání (bez ohledu na to, je‑li matka právě na rodičovské dovolené či neplaceném volnu). Pokud lékař dočasnou pracovní neschopnost uzná, náleží matce nemocenské až ode dne, od kterého by měla opět nastoupit do zaměstnání (popř. náhrada mzdy, pokud by den jejího nástupu do zaměstnání připadl do období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti). Totéž platí, když byla matka uznána práce neschopnou v první den nástupu do zaměstnání. Matka se nemusí fakticky do zaměstnání dostavit, neboť v první den návratu nastoupí na dočasnou pracovní neschopnost.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
PPM je dávka nemocenského pojištění, kterou pobírá (obvykle) žena v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozeně.
PPM z důvodu porodu
PPM z důvodu porodu náleží matce, jestliže je účastna nemocenského pojištění (tj. je zaměstnaná) nebo je v ochranné lhůtě a těhotenství skončilo porodem (dítě je zapsáno do knihy narození). Při potratu PPM nenáleží. Dále musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM alespoň po dobu 270 kalendářních dnů.
| Doba | Započítává se |
|---|---|
| Doba studia | Ano, pokud bylo studium úspěšně ukončeno či přerušeno z důvodu těhotenství |
| Doba rodičovské dovolené | Ano |
| Doba neplaceného volna | Ano |
| Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně | Ano |
| Doba nároku na nemocenské po skončení zaměstnání | Ne |
| Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání | Ne |
Ochranná lhůta PPM a rizikové těhotenství
Jestliže těhotná žena po skončení např. tříletého zaměstnání nastoupí v ochranné lhůtě (7 dnů) na tzv. rizikové těhotenství a pobírá nemocenské, lze rozlišit tři situace:
- Trvá‑li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) ještě ke dni nástupu na PPM (na kterou nastupuje počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu) a splňuje i ostatní podmínky nároku na tuto dávku, má nárok na PPM bez ohledu na to, zda je v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství či nikoliv.
- Netrvá‐li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu a není-li splněna potřebná doba pojištění (viz výše), nárok na PPM nevzniká.
- Netrvá‐li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu, avšak je-li splněna potřebná doba pojištění (viz výše), je nově od 1. 1. 2024 stanovený případ, kdy matka, která porodila dítě, má nárok na PPM taktéž za situace, jestliže až do dne nástupu na PPM pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.
Doba poskytování PPM
PPM se matce poskytuje maximálně po dobu 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě ženy, která porodila více dětí. Tato doba se nazývá podpůrčí dobou. U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u PPM kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
Nástup na PPM
Podpůrčí doba PPM začíná nástupem na PPM, a to:
- dnem, který pojištěnka sama určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu,
- dnem porodu, pokud k porodu došlo dříve, než bylo výše uvedeno.
Příklad: Těhotná zaměstnankyně se cítí dobře, proto chce co nejdéle do porodu pracovat, na PPM tedy dobrovolně nastoupí až dva týdny před očekávaným dnem porodu. Jelikož si neurčila nástup na PPM v období mezi 8. a 6. týdnem před očekávaným dnem porodu, považuje se za nástup na PPM počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba se tedy počítá již od 6. týdne před očekávaným termínem, pojištěnka tak přijde o 4 týdny výplaty PPM.
Výše nemocenské po rodičovské dovolené
Nemocenské dávky jsou totiž náhradou za mzdu, která Vám uchází v době nemoci, ale během rodičovské dovolené Vám žádná mzda neuchází (pobírala jste pouze rodičovský příspěvek).
Co se týče dalšího dítěte, tak v případě, že budete na nemocenské, tak nemocenská peněžitou pomoc v mateřství neovlivní, její výše bude pravděpodobně stejná jako u předchozího dítěte, pokud se další dítě narodí do 4 let věku předchozího dítětě.
Nemocenská společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti. Náhradu mzdy v období dočasné pracovní neschopnosti od 1. do 14. dne nemoci vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel od od 15.
V případě, kdy pracovní neschopnost překročí 20násobek týdenní pracovní doby (tj. Do výše uvedeného limitu je nemoc brána jako výkon práce, avšak za předpokladu, že zaměstnanec v daném roce odpracoval nejméně dvanáctinásobek týdenní pracovní doby (tj.
Výjimkou jsou ovšem situace, kdy k dočasné pracovní neschopnosti došlo následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání.
Pokud zaměstnanci vznikne pracovní neschopnost v době čerpání dovolené, pak se podle zákoníku práce dovolená v době nemocenské zaměstnanci přerušuje, a to dnem, ve kterém pracovní neschopnost začala.
Nemocenská po rodičovské dovolené náleží pouze tehdy, když člověk onemocní v den plánovaného nástupu do práce po skončení rodičovské dovolené. V takové situaci náleží náhrada mzdy za ušlý příjem (za splnění zákonných podmínek).
Jestliže ji ovšem její ošetřující lékař v tento první den, kdy měla začít pracovat (nebo dokonce již pracovat začala) uzná dočasně práce neschopnou a vystaví jí tzv. neschopenku (přesněji řečeno „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“), pak do zaměstnání zpět pochopitelně nastoupit nemůže.
Zanechat komentář