Vysvětlivky turistické mapy: Průvodce pro každého turistu

Turistická mapa je specializovaný typ kartografické mapy, který poskytuje podrobné informace pro turisty a cestovatele. Díky své podrobnosti je vhodná pro pěší turisty, od čehož je odvozen i její název. Turistická mapa vám pomůže zorientovat se v terénu i ve městě. Rádi plánujete pěší či cyklistické výlety? Než vyrazíte na túru, pořádně se seznamte s mapou a prozkoumejte legendu odhalující význam všech piktogramů v ní zaznamenaných. Následně si na mapě určete výchozí polohu a cíl. Zvažte náročnost trasy, kromě délky vezměte v potaz i převýšení.

Popis turistické mapy

Turistická mapa má popis podobně jako jiné mapy: název mapy a regionu, který zobrazuje, dále pak tematické zaměření a měřítko mapy. Z obecného hlediska má turistická mapa popis podobně jako jiné mapy: název mapy a regionu, který zobrazuje, dále pak tematické zaměření a měřítko mapy.

Měřítko mapy

Měřítko mapy udává poměr aktuální skutečné vzdálenosti v prostoru a na mapě. Jde tedy o poměr zmenšení zobrazované oblasti. Měřítko mapy udává poměr zmenšení mapy, tedy poměr délky měřené na mapě k délce ve skutečnosti. Měřítko mapy je buď číselné, nebo grafické. To pomáhá při měření vzdálenosti přímo na mapě.

Mezi nejpoužívanější vyjádření měřítek na mapě patří číselný poměr (např. 1 : 100 000) a grafické měřítko (úsečka označená skutečnou délkou). U některých kartografických zobrazení odpovídá stejné vzdálenosti na různých místech mapy různá vzdálenost na zobrazované ploše. Měřítko na různých místech mapy se liší. Změny měřítka na mapě závisí především na délkovém zkreslení příslušného mapového zobrazení. Měřítko běžných map obvykle platí pro střed mapy (označuje se jako střední měřítko). Měřítko určitého místa na mapě, neodpovídající měřítku uvedenému, lze označit za lokální měřítko.

Informační prvek o použitém měřítku je jedním ze základních kompozičních prvků mapy, neměl by tak za normálních okolností v žádné mapě chybět. Číselné měřítko je vyjádření měřítka ve standardní formě zápisu 1 : M, kde M je měřítkové číslo. Slovní měřítko je slovní formulace číselného měřítka. Nejčastěji zní: 1 cm odpovídá xx km.

Výpočet vzdálenosti pomocí měřítka

Měřítko dané poměrem (zlomkem) 1 : M je tím větší, čím menší je jmenovatel M a tím je i větší podrobnost mapy. Naopak čím je měřítkové číslo M větší, tím je měřítko 1 : M menší a mapa méně podrobná (zobrazuje větší území).

Jak již bylo zmíněno, měřítko mapy u turistických map bývá 1:50 000. Jeden centimetr na mapě je tedy 500 metrů ve skutečnosti. Každý jeden milimetr na mapě se rovná 50 000 milimetrům ve skutečnosti, což je 50 metrů.

Měřítko udává, kolikrát je realita v dané mapě zmenšená. Pokud tedy máte měřítko 1:40 000, 1 cm na mapě odpovídá 40 000 cm v reálu (tedy 400 m). Mít na vědomí měřítko je důležité jak při plánování trasy, tak při samotné orientaci. Orientačně vám při určování délky trasy pomůže mřížka mapy, hrana čtverců v ní většinou odpovídá 1 km. Vždy si to ale nejprve přeměřte, nebývá to tak vždy. Pokud vám tedy trasa putuje přes tři čtverečky, bude měřit +- 3 km. Přesněji pak trasu změříte provázkem, jehož konec přiložíte k začátku trasy a necháte provázek kopírovat trasu.

Volba správného měřítka

Turistické mapy mají velké měřítko (1 : 50 000, 1 : 100 000), což umožňuje zaznamenat mnoho detailů napomáhající k lepší orientaci. Od typu túry - pro dálkové hřebenové túry je vhodnější měřítko 1 : 100 000 nebo 1 : 75 000. Takové mapy zobrazují větší území s menšími detaily, ale jsou vhodné i pro orientaci na delší vzdálenosti. Od vašich zkušeností - pokud jste zkušený turista, můžete si vystačit s mapou menšího měřítka.

Vrstevnice a výškové body

Turistické mapy jsou zpravidla nakresleny i s vrstevnicemi, což umožňuje určovat nadmořskou výšku a převýšení, které je potřeba překonat. Ekvidistance vrstevnic udává, po kolika výškových metrech jsou vrstevnice zobrazeny. V mapách s měřítkem 1:50 000 jsou vrstevnice zpravidla zobrazeny v intervalu 10 m. Interval vrstevnic se liší dle mapy, velikosti zobrazované oblasti, výškové členitosti terénu a detailu zobrazovaného území (např. území nížinné bude mít interval vrstevnic 2m, horské oblasti mohou mít interval vrstevnic 20m).

Vrstevnice jsou pomyslné linie, které spojují místa o stejné nadmořské výšce v prostoru. Na turistických mapách bývá každá pátá vrstevnice výrazná, a nechybí ani popis vrstevnice s údajem nadmořské výšky. Na mapách pro turistiku je obvyklé i okótování vrcholů kopce (údaj o nadmořské výšce na vrcholu stoupání). Podle vrstevnic lze diagnostikovat strmost stoupání (vrstevnice jsou hustě u sebe) nebo rozlehlost rovin (vrstevnice jsou v širokých intervalech). Jejich vyznačení má hnědou barvu.

Dále jsou v mapách vyznačeny turistické trasy a turisticky významná místa jako jsou přírodní a kulturní památky, vrcholy a rozhledny, studánky, přístřešky, tábořiště a kempy, stravovací a ubytovací zařízení. K vyznačení jsou používány mapové značky, které jsou popsány v legendě. Dalším důležitým prvkem je legenda mapy, zde je nutné prostudovat především unikátní symboly primárně pak ty, jež jsou určující pro daný druh turistiky. Samotné symboly pak mohu znamenat výrazný orientační prvek (např. občerstvení určit zbývající počet kilometrů ke konci etapy ve vodní turistice).

Legenda mapy a barvy

Při čtení mapy se zaměřujte na barvy:

1. Černá: černou barvou se znázorňují popisné údaje. Např. cesty, budovy, silnice, železnice, jeskyně... Přesný popis pro konkrétní značky pak naleznete ve vysvětlivkách.
2. Oranžová: označuje výraznější terénní nerovnosti a vrstevnice. Vrstevnice je spojnice bodů se stejnou nadmořskou výškou. Jaký je výškový rozdíl mezi jednotlivými vrstevnicemi nám udává pojem ekvidistance. V mapě najdete základní vrstevnice a pak také několik zdůrazněných. Zdůrazněné vrstevnice slouží jen pro přehlednost vrstevnicového systému. Zkušený turista je schopen si při pohledu na vrstevnice v mapě představit, jak terén vypadá v reálu. Pomocí vrstevnicového značení jste schopni určit, kde je vrchol, kde sedlo, jak vrchol vypadá. Dále možná zaznamenáte výraznější srázy a údolí. Výškový bod je místem, jehož výška byla určena metodou výškového měření. Většina číselných údajů na mapě bude pravděpodobně určení výškových bodů.
3. Zelená: Zelenou barvou jsou vždy značená zalesněná území, nebo území hustou keřovou vegetací.

Kromě barvy má turistická značka i další informace, jako je číslo trasy a název cílového místa. Červená barva značí dálkové nebo hřebenové trasy. Modrá barva značí významnější trasy. Tyto trasy jsou kratší než červené, ale stále vedou po důležitých turistických cílech. Zelená barva značí místní trasy. Jsou to kratší trasy, které vedou do zajímavých míst v okolí obcí a měst. Žlutá barva značí spojovací trasy, zkratky a krátké trasy.

Legenda na mapě (vysvětlivky) jsou klíčovým prvkem mapy, který slouží k vysvětlení symbolů v mapě zaznačených.

Orientace v terénu s mapou

Myslíte si, že nemáte orientační smysl a mapa bez GPS tedy není nic pro vás? Omyl, k základní orientaci podle mapy orientační smysl nepotřebujete, stačí se jen naučit mapu správně používat a umět v ní číst. Potřebujete pouze dvě věci. Jediným rizikem, že přijdete o orientační podklad, je jeho ztráta. Základem je nebát se. Pokud vám dělá mapa problém, pravděpodobně vám orientaci v ní nikdo nikdy pořádně nevysvětlil a vy jste při prvním nezdaru na mapu zanevřeli s tím, že nemáte orientační smysl. Přitom bych to přirovnala ke čtení.

Naprostým základem je dobře si natočit mapu. Pokud to totiž neuděláte, lehce se rozejdete na opačnou stranu než máte, a když se ztratíte, už se nenajdete.

1. Pomocí buzoly - značka severu na otočné části buzoly se nastaví tak, aby kopírovala podélnou osu. Buzolou pohybujeme tak dlouho, dokud se střelka ukazující na sever nedostane do branky.
2. Pomocí orientačních bodů - k tomuto způsobu potřebujete rozlišit výrazné body v terénu, které máte zaznamenány v mapě. V průběhu orientace musíte neustále vědět, kde v mapě se nacházíte. Pokud si nejste jisti, zastavte se a pokuste se stanoviště určit. Podívejte se kolem sebe a zaznamenejte všechny výrazné body, plochy a linie, které jste schopni vyčíst z mapy. Jste v lese nebo na poli? Na silnici nebo na cestě? Je ta cesta turisticky značená? Vidíte někde baráky? Jezero? Řeku? Elektrické vedení?

Důležitým údajem v každé mapě je měřítko. Udává, kolikrát je realita v dané mapě zmenšená. Pokud tedy máte měřítko 1:40 000, 1 cm na mapě odpovídá 40 000 cm v reálu (tedy 400 m). Mít na vědomí měřítko je důležité jak při plánování trasy, tak při samotné orientaci. Orientačně vám při určování délky trasy pomůže mřížka mapy, hrana čtverců v ní většinou odpovídá 1 km. Vždy si to ale nejprve přeměřte, nebývá to tak vždy. Pokud vám tedy trasa putuje přes tři čtverečky, bude měřit +- 3 km. Přesněji pak trasu změříte provázkem, jehož konec přiložíte k začátku trasy a necháte provázek kopírovat trasu.

Digitální mapy a jejich využití

Některé lokální turistické mapy, např. mapách se měřítko často mění dynamicky, což umožňuje uživatelům přibližovat a oddalovat pohled na mapu. Této funkci někdy říkáme zoom. Podle detailu zpracování té konkrétní mapy lze při výrobě a publikaci mapy volit jaký zoom ještě zobrazuje dostatečnou informaci? Například v mapové aplikaci Chytré mapy můžete u ortofotomapy zoomovat z úrovně celé ČR do největšího detailu až 18-krát. V digitální mapě se měřítko obvykle zobrazuje v rozhraní mapové aplikace nebo softwaru. legendě, která je obvykle umístěna někde na okraji mapy.

Dělení map podle měřítka

Dělení map podle měřítka z pohledu geodetického mapování:

• mapy velkého měřítka = 1 : 200 až 1 : 5 000
• mapy středního měřítka = 1 : 5 000 až 1 : 200 000
• mapy malého měřítka = měřítko menší než 1 : 200 000

Detailní mapování provádí geodet, v případě map velkého měřítka jde o geodetické zaměření. U map středního měřítka většinou ztrácí význam detailní přesnost mapování na centimetry, takže mohou být využívány i jiné metody hromadného zpracování GIS dat.

Největší nevýhodou papírových map je to, že v průběhu času ztrácejí platnost a vy je nemůžete jen tak jedním kliknutím zaktualizovat. Kvůli ochraně a obnově životního prostředí se turistické cesty čas od času přeznačují. Každopádně nezahazujte papírové mapy, abyste si místo nich koupili navigaci. Právě naopak, používejte papírové mapy a snažte se v nich vyznat.