Česko je protkáno jednou z nejhustších a nejlépe značených sítí turistických tras na světě. Na více než 43 000 kilometrech se můžete vydat za dobrodružstvím napříč horami, lesy i historickými městy - a to s jistotou kvalitního značení, které nemá ve světě obdoby.
Málokdo si však uvědomuje, kolik práce a péče za těmito barevnými značkami stojí. Právě díky práci značkařů při Klubu českých turistů, který v roce 2018 oslavil 130 let svého trvání, je systém značených turistických tras a cyklotras hodnocen jako jeden z nejlepších na světě.
Kdo se stará o turistické značení?
O turistické značení se dodnes stará Klub českých turistů (KČT). Značkaři jsou dobrovolníci, kteří každé 3 roky obnovují značení a instalují směrovky či informační tabule. Všichni značkaři KČT vykonávají tuto činnost jako dobrovolnickou ve svém volném čase. Pro údržbu a rozvoj celé této turistické infrastruktury, která je jedním ze základů cestovního ruchu, je zapotřebí celá armáda nadšených dobrovolníků, kteří jsou školeni a organizováni Klubem českých turistů.
Činnost značkaře můžete vykonávat bez ohledu na to, zda jste či nejste členy Klubu českých turistů. Máte-li rádi přírodu, pohyb na čerstvém vzduchu a také čas, který byste chtěli užitečně využít, můžete se přidat k nám.
Značení tras má svá přísná pravidla, a není proto úplně jednoduché stát se značkařem. Noví zájemci o značení musí nejprve absolvovat zácvik v terénu s našimi zkušenými značkaři v délce dvou dnů a zpravidla 10 kilometrů trasy. V době zaškolování se svým „mistrem“ projdete nejméně 10 km obnovy značených tras, což obnáší většinou dvě celodenní akce. Pak se stanete tzv. zaškoleným značkařem.
Po roční praxi máte možnost se stát vedoucím značkařem. To už vám bude předseda značkařského obvodu přidělovat úkoly, které budete plnit samostatně.Víkendové školení značkařů vedou zkušení lektoři, instruktoři značení.
Zopakujete si vše, co jste se během zaškolování a praxe naučili a seznámíte se se situacemi, s nimiž jste neměli příležitost přijít do styku. Na ní uvidíte a sami okomentujete správnost či nesprávnost řešení různých situací přímo v terénu. Školení probíhají v různých místech naší země, např. Po zdárném absolvování školení Vám vedoucí obvodu přidělí úkoly a vyrazíte do terénu.
Jak probíhá obnova značených tras?
Základem práce je obnova značených tras. Denní úkol bývá okolo 5 - 7 km. Zdá se Vám to málo? Obnova, to není jen přemalovávání stávajících značek, aby nebyly vybledlé. Taková značka musí být řádně viditelná, proto je zapotřebí úhledně ořezat vegetaci, která okolo ní narostla, tedy větvičky a křoví, někdy i trnové.
Obnova jednoho kilometru značení tak trvá zhruba jednu hodinu. Pokud jste manuálně zruční, možná Vás předseda značkařského obvodu pověří i jinými úkoly. Je to například instalace směrovek nebo údržba nosných prvků (směrovníků a stojanů s turistickými mapami).
Záleží jen na Vás, kolik času značení věnujete. Nikdo z nás značkařů svou práci nedělá pro peníze, přesto malá informace - co za to. Značkař dostane zaplacené zpáteční jízdné na místo výkonu práce, stravné a drobnou náhradu za opotřebení vlastní výstroje. Jinak veškeré pomůcky samozřejmě obdržíte. Jsou to zejména štětce, barvy, nosiče barev, pilka, škrabka, atd.
Právě takového rozcestníky výletníci milují nejen proto, že jim ukáží správnou cestu. Díky turistickým značkám se výletníci často dostávají do míst, o kterých by jinak neměli ani tušení, jako je například krásně rekonstruovaná křížová cesta v Brtníkách pod Vlčí horou na Šluknovsku (na snímku).
Význam turistických značek
Bez značek a rozcestníků by ani nebylo možné rozvíjet šetrný turistický ruch, protože jen málo lidí by se vydalo pěšky na neznámou cestu do neprobádaných míst. Zajištění kvalitního značení, přestože je výsledkem práce armády dobrovolníků, by nebylo možné bez přispění mnoha partnerů.
Turistické značení je nepostradatelnou součástí české krajiny a dělá z Česka ráj pro pěší turistiku. Díky pečlivé práci značkařů se můžeme spolehnout, že nás barevné pruhy bezpečně dovedou k cíli.
Jaké barvy se používají pro turistické značení?
Standardní turistická značka je bílý obdélník se středovým barevným pruhem. V Česku se používají čtyři základní barvy:
- Červená - hlavní, dálkové trasy (např. hřebenovky, hlavní turistické stezky)
- Modrá - regionálně důležité trasy
- Zelená - kratší místní trasy
- Žlutá - spojovací nebo přístupové trasy
Kromě klasických směrových značek existují i speciální symboly, například naučné stezky (NS) nebo odbočky k zajímavostem. Naučné stezky v ČR jsou turistické trasy, které spojují přírodu s poznáním a vzděláním. Naučné turistické značky se značí zeleným šikmým pruhem na bílém čtverci.
Proces plánování a schvalování nových tras
Značení nové trasy není jen tak - musí být schváleno Klubem českých turistů, obcemi a vlastníky pozemků. Novou trasu navrhuje KČT ve spolupráci s obcemi a vlastníky pozemků. Po pečlivém naplánování přichází na řadu značkaři, kteří vytyčí trasu v terénu. Po schválení se trasa vyznačí v terénu a zaznamená do map. První značení se provádí nejčastěji na stromy, kameny nebo sloupy, aby bylo co nejtrvanlivější.
Nejznámější turistické trasy v Česku
Na rozcestnících najdete směrovky s názvy míst a vzdálenostmi. Aktuální trasy lze najít i v turistických mapách nebo aplikacích jako Mapy.cz. A které trasy patří mezi ty nejznámější a nejnavštěvovanější?
Nejdelší turistická trasa v Česku je Stezka Českem, která vede napříč celou republikou. Má dvě hlavní větve: severní (1 051 km) a jižní (1 048 km). Obě začínají a končí na hranicích - severní vede od nejzápadnějšího bodu ČR (Královský kámen) k nejvýchodnějšímu (Bukovec), zatímco jižní prochází více vnitrozemím.
Nejznámější turistická trasa v Česku je Cesta česko-polského přátelství v Krkonoších. Tato hřebenová stezka měří přibližně 28 km a vede po hranici mezi Českem a Polskem od Pomezních bud k Špindlerově boudě. Trasa nabízí úchvatné výhledy na Krkonoše a prochází kolem ikonických míst, jako jsou Sněžka (1 602 m n. m.), Luční bouda nebo Obří důl. Stezka je oblíbená mezi turisty z obou zemí a je sjízdná i v zimě na skialpech.
Výzvy, kterým KČT čelí
KČT a jeho širokospektrální a nadčasový program je zajímavý pro řadu subjektů. Turistické značky jsou proto veřejně známým přívětivým symbolem, se kterým se v minulosti chtělo (i bez předchozího souhlasu KČT) sblížit již mnoho subjektů. V případě zjištění zneužití našeho průmyslového vzoru předáváme oznámení našemu právnímu zastoupení a jednáme o dohodě v podobě odškodnění spočívajícího ve finanční podpoře KČT jako neziskového spolku.
K záměrnému poškozování turistického značení dochází naštěstí velice zřídka. Když si někdo usmyslí, že turistickou značku (směrovku, rozcestník nebo mapu) zničí, tak to udělá a těžko mu v tom zabránit.
Nedostatečná právní ochrana a financování
V kontextu výše zmíněného považujeme za největší problém nedostatečnou právní ochranu značených turistických tras v ČR a zachování průchodnosti krajiny. Tlaky na rušení některých úseků turistických značených tras se množí a všechny pokusy KČT prosadit přijetí zákona nebyly zatím úspěšné. Požadavek považujeme za legitimní a potřebný, neboť český stát do údržby a obnovy značených tras ročně investuje částku mezi sedmi až osmi milióny korun. Další přibližně stejná částka jde na tuto činnost z prostředků krajů.
Trvalý finanční deficit pociťujeme v segmentu provozu, správy a údržby nemovitostí KČT - turistických chat a ubytoven.
Vliv pandemie COVID-19
Jsme sice neziskový spolek, ale důsledky pandemie jsme reálně pocítili. Od propuknutí pandemie na jaře 2020 až do současnosti je naše spolková i individuální turistická aktivita významně limitována. Také turistické chaty ve vlastnictví KČT zůstaly neobsazené. Do problémů se tak dostali jejich nájemci i rozpočet KČT a jeho nižších složek. Pocítili jsme propad v prodeji klubového časopisu Turista, který pod různými názvy vydáváme již od roku 1889.
Obnova značení po kácení lesů
O kácení v místech, kudy vedou turistické značené trasy, se zpravidla dozvíme od majitelů lesů (zejména od firmy Lesy ČR, s.p., která má s KČT smlouvu o spolupráci) nebo od samotných turistů. Po dokončení těžby je naší snahou co nejdříve značení obnovit.
Pokud v místě těžby po kůrovcové kalamitě zůstanou listnaté stromy, využíváme tyto stromy. Pomáhá nám i to, když stromy, na kterých byla turistické značka, jsou těžařskou firmou uříznuty až nad značkou, to znamená ve výšce asi dva metry. Pokud ale není žádnýstrom či pahýl k dispozici, využíváme k umístění značky například kameny nebo pařezy.
Zanechat komentář