Atrakce Centrifuga: Přetížení a Princip

„Kabina se otáčí do startovní pozice,“ oznamuje hlas z reproduktoru pár minut potom, co byl za mnou uzavřen poklop. Pohodlně si ležím ve velkém sedadle rovnoběžně s podlahou, přesně tak, jak budu ležet před startem na špici rakety Sojuz. Vím, že mě bedlivě pozoruje zdravotnický personál. Nejen, že mě mohou vidět na záběru z kamery, ale díky hrudnímu pásu také mohou monitorovat můj tep a dechovou frekvenci, zatímco manžeta na mé paži se bude pravidelně nafukovat, aby mi změřila krevní tlak. Tady uvnitř kabiny centrifugy je to prostorné. Nedá se to vůbec srovnat s malým návratovým modulem Sojuzu. Až tady budu dělat mou zkoušku z manuálního návratu z oběžné dráhy, nade mnou bude nainstalován ovládací panel. Dnes ale ne.

Osmnáctimetrové rameno centrifugy v Hvězdném městečku je největší na světě! Větší přetížení pro mě není ničím neznámým. Jako vojenský pilot jsem byla mnohokrát vystavena podmínkám vysokého přetížení. Během vzdušných soubojů nebo při únikových manévrech piloti zatáhnou za knipl, aby letadlo prudce zatočilo nebo vyrovnalo prudké klesání. Takové zatáhnutí za knipl je důvodem výrazu „tahat Géčka“ (anglicky pulling Gs, pozn. redakce), který jste možná slyšeli. Když například táhnete 2G, jste do sedadla zatlačeni tak, jako byste vážili dvakrát tolik. Při šesti G už vaše pětikilová hlava na krku váží 30 kg.

Ačkoli si při vysokém přetížení dost pravděpodobně budete velice namáhat krk, nebude to vaše největší obava. Největší nebezpečí je způsobeno odvodem krve z mozku do dolních tělesných partií, což způsobí nedostatek kyslíku, který mozek potřebuje, a to pak způsobí symptomy od tunelového vidění po ztrátu vědomí. Pro zmírnění tohoto problému jsou vojenští stejně jako akrobatičtí piloti trénováni ke stáhnutí svalstva nohou, zadku a břicha a použití speciálních dýchacích technik, které pomáhají udržet tlak krve v hlavě.

Jen si to ujasněme - nic z toho při dnešní jízdě na centrifuze potřebovat nebudu. Přetížení v Sojuzu nesměřuje od hlavy k nohám, jako v letounu, ale spíše od hrudníku k zádům. Žádná krev odtékající z mého mozku, žádné tunelové vidění, žádné omdlévání. To co naopak očekávám je samozřejmě tlak na hrudi.

Centrifuga v Hvězdném městečku

Simulace Letu

Kabina je uzavřena. Tak a je to tady. Centrifuga začíná zrychlovat a já začínám cítit nárůst tlaku na mém těle během toho, co doktorův hlas mi z reproduktoru oznamuje, že překonávám 2G. Během 3G dozajista cítím významný tlak na hrudi, ale pořád ještě můžu dýchat docela normálně. I přesto mě doktor nabádá k přechodu na dýchací techniku, kterou mi před jízdou ukázal: stáhnout hrudní svalstvo kvůli zpevnění hrudního koše a dýchat břichem. Neměla jsem šanci tohle moc procvičit předtím, než mě připoutali do sedadla centrifugy, takže jsem vděčná za všechny ty břišní dýchací cvičení z hodin jógy. I tak ale necítím, že tuto techniku úplně ovládám. Když překonávám 3,5G nádech začíná být náročný a maximálně se snažím použít dýchací techniku. I přes mé chabé provedení to vskutku pomáhá. Na druhou stranu jsem musela zpomalit svou dýchací frekvenci, protože mi doktor připomněl pokračovat v nádechu a výdechu v normálním tempu. Začínám také cítit bolest.

Zhruba po dvou minutách, během toho, co překonávám 4G, slyším doktora, který mě varuje o blížícím se simulovaném vypnutí motorů prvního stupně. Přesně jako při reálném letu přetížení okamžitě ustává. Několik sekund jsem trochu dezorientovaná, když si Coriliosovy síly hrají s mým středním uchem a já mám pocit, jako by se kabina řítila kupředu. Naštěstí se mozek rychle vzpamatuje a já jsem připravena pro další nárůst přetížení. Tentokrát to bude jen 2,5G před simulovaným vypnutím druhého stupně a potom ještě jednou až po 3,1G, kdy poslední vytracení přetížení značí konec devítiminutové fáze startu.

Avšak den ještě není u konce. Po několika minutách odpočinku je čas znovu se roztočit a simulovat nárůst přetížení během fáze nominálního vstupu do atmosféry. Maximum přetížení je někde okolo 4,3G a v reálném životě nastává, když je návratový modul zpomalován hustšími vrstvami atmosféry. Vím přesně, co mě čeká. V porovnání s první jízdou zde nejsou žádná překvapení. Potom, co jsem zastavila, technici centrifugy rychle otevřeli poklop a vytáhli ven mé sedadlo. Pro dnešek mám hotovo, ale brzy se vrátím vyzkoušet návrat po balistické dráze. To bude zajisté mnohem silnější zážitek, protože maximum přetížení dosáhne 8G.

Balistický Návrat

Tréninkové centrum kosmonautů tady v Hvězdném městečku je domovem největší centrifugy na světě s osmnáctimetrovým ramenem. Je to impozantní monstrum. Zatímco při poslední jízdě jsem zažila pouze 4,3G, tentokrát zažiju až 8G. Dneska na to jdu balisticky! Co je to ten balistický návrat? Je to mód, ve kterém nikdo, ani posádka ani počítač neovládá návratovou trajektorii lodi. Ta tak sestupuje jako nečinné těleso s trajektorií diktovanou jen svým geometrickým tvarem a rozložením hmoty.

Proč bychom se ale rozhodli pro balistický návrat? Ne, že by byl nominální sestup atmosférou nějaká hladká jízda, ale tohle je dozajista drsnější. Na balistický návrat může dojít kvůli řadě selhání během nominálního návratu. Proto kdykoliv se posádka vrací na Zemi, vždy zde čekají dva záchranné týmy - jeden na místě nominálního přistání a jeden na místě po přistání po balistické dráze. Může se ale také stát, že byste museli rychle opustit oběžnou dráhu kvůli nějaké nouzové situaci, jakou by mohl být požár nebo dekomprese. V takovém případě by tým řídícího střediska v Moskvě neměl čas vypočítat data pro kontrolovaný návrat a odeslat je do palubního počítače. Takže by se na to šlo balisticky!

Samantha Cristoforetti dlouho nepřipsala žádný aktuální zápis do svého deníku a proto jsme Vám dnes přinesli tento speciální díl.

Samantha Cristoforetti v Centrifuge

Adrenalinové Atrakce Ve Světě

Kolotoč na nejvyšší budově v Las Vegas. Řetízkáče na Matějské nejsou to pravé a i ta nejrychlejší centrifuga s vámi nic nedělá? Pak je nejspíš potřeba vydat se za adrenalinem do světa. Co třeba pád ze 120 metrů nebo zrychlení z nuly na rychlost 217 km/h během 2,5 sekundy?

Pokud máte rádi vítr ve vlasech, ideální horskou dráhu nabídne Abú Dhabí. Je to nejrychlejší dráha světa vůbec a jmenuje se Formula Rossa. Návštěvníci si z ní mají odnést takový pocit, jaký zažívají piloti závodu Formule 1 na vlastní kůži. Na 240 km/h zrychlí za necelých 5 sekund a její start připomíná start F1, brzdění dosahuje stejného přetížení (až 4,8 G). Za podobným zážitkem nemusíte ani tak daleko. V německém Norimberku mají podobnou rychlodráhu.

Vyhlídka ze 120 metrů a potom volný pád k zemi. Giant Drop, který mají v Austrálii, uveze 14 cestujících. Nejprve je nechají kochat se neskutečným výhledem a v nestřeženém okamžiku se řítí k zemi rychlostí 161 kilometrů v hodině, šest a půl sekundy ve stavu bez tíže. Pokud se raději zatočíte na kolotoči, vydejte se do Vegas. Na tamní nejvyšší budově je ve výšce 276 metrů nad zemí zavěšený kolotoč s několika rameny. Devatenáctimetrové mechanické rameno vynese do prostoru několik dvousedaček, které se otáčejí. Celé Las Vegas máte jako na dlani.

Nejvýše položenou houpačku zase najdete v Amsterdamu na střeše budovy A’DAM Toren. A pokud je vám i tohle málo, navštivte americký park Six Flags v New Jersey. Na jednom místě je těch adrenalinových nej hned několik. Kromě obdoby australského Giant Dropu, kterému se říká Zumanjaro: Drop of Doom, tu mají první 4D horskou dráhu X2. Sedadla jsou umístěna na obou stranách koleje, z nichž každá má samostatnou schopnost otáčet se kolem dokola 360 stupňů. Poprvé se každý docela bojí, ale je to fakt bomba.

Rozjezd (začátek) začíná pozvolným zvyšováním tempa rychlosti, až na na 70 - 80km / hod., záleží na druhu a velikosti Centrifugy. Čím menší, tím rychlejší. Zvedání: je dle mého pocitu na jízdě nejlepši, obzvlášť ve chvíly, kdy se začnete "motat" hlavou dolů. Výška Centrifug v ČR v průměru 22 metrů. Vítr vlaje do hlavy, je to pravá atrakce, pro návštěvníky vyhledávající rychlost. Co dodat? Kdo nevyzkoušel, musí rychle dohnat!

Pouťové Atrakce

Pouťová atrakce je zpravidla technické zařízení sloužící k pobavení návštěvníků poutí a zábavních parků. Jedná se o technická zařízení určena k zábavě a pobavení. V dnešní době jsou populární výškové atrakce, které dosahují výšky až 135 metrů. Přetížení na pouťových atrakcích může být až 6G (toto není oficiální), mezi takové patří například Extazy. Modernější atrakce mají magnetické brzdy a jsou poháněny elektrickými motory.

Historie atrakcí je ve světě velmi rozšířená a jsou i muzea lidové technické zábavy. U nás stále taková muzea chybí.

Atrakce	Maximální přetížení (G)	Popis
Centrifuga (trénink kosmonautů)	Až 8G	Simulace přetížení při startu rakety a návratu do atmosféry.
Formula Rossa (Abú Dhabí)	Až 4,8 G	Nejrychlejší horská dráha na světě, simulace zážitku pilotů F1.
Pouťové atrakce (Extazy)	Až 6G (neoficiální)	Extrémní pouťová atrakce s vysokým přetížením.