Dovolenou lze považovat za tu příjemnější část roku. Víte ale, jak dovolenou správně čerpat a kdy na ni máte nárok? A je možné, že během dovolené dostanete od zaměstnavatele výpověď? Na tyto otázky si odpovíme v následujícím článku.
Zákoník práce 2019 a čerpání dovolené | Orange Academy
Co je dovolená
Dovolenou můžeme chápat jako v zákoně zakotvené právo zaměstnance na odpočinek, za nějž mu náleží náhrada mzdy odpovídající jeho průměrnému hrubému hodinovému výdělku. Zákoník práce přiznává základní výměru dovolené o délce 4 týdny (5 týdnů v případě státních zaměstnanců a 8 týdnů u pedagogických pracovníků).
To ovšem neznamená, že zaměstnanec nastoupí do práce a rovnou si vezme dovolenou, jak se mu hodí - na dovolenou totiž musí zaměstnanci vzniknout nárok.
Nárok na dovolenou
Nárok na konkrétní výměru dovolené se počítá tak, že se vynásobí roční výměra dovolené (obecně 4 týdny) a týdenní pracovní doba (40 hodin v případě plného úvazku) a podíl x/52, kdy x představuje počet odpracovaných týdenních pracovních dob (kdy při plném úvazku 40 hodin odpovídá jednomu týdnu). Výsledkem je přitom počet hodin dovolené, kterou je zaměstnanec oprávněn čerpat.
Pro účely výpočtu dovolené se za výkon práce považuje též doba, po kterou je zaměstnanec na mateřské / otcovské, rodičovské (do výše 20násobku týdenních pracovních dob, pokud jich odpracoval tentýž kalendářní rok alespoň 12), a dokonce i samotná dovolená.
Pokud tedy např. zaměstnanec odpracuje celý kalendářní rok, vznikne mu nárok ve výši 4 x 40 hodin, tedy celkem 160 hodin dovolené. Pokud odpracoval např. pouze 40 týdenních pracovních dob (vždy však alespoň 4), vznikne mu nárok na 4 x 40 x 40/52 = 123,08 hodin. Pokud napracoval více než 52násobek týdenních pracovních dob, náleží mu za každou 1/52 navíc. V případě půl úvazku náleží přirozeně nárok poloviční.
Zaměstnavatel může dovolenou krátit pouze za neomluvenou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin, přičemž kratší části lze sčítat. Zaměstnanci, kterému trval pracovní poměr po celý kalendářní rok, však musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.
Dovolená u dohodářů
Od 1.1.2024 mají nárok na dovolenou též zaměstnanci na DPP a DPČ, lidově nazývaní jako dohodáři. Pro výpočet dovolené zákon zavádí „fiktivní“ 20hodinový pracovní týden (nehledě na to, kolik zaměstnanec v týdnu skutečně odpracuje), přičemž zaměstnanci vznikne nárok na dovolenou za splnění těchto podmínek:
- má uzavřenou dohodu alespoň po 4 týdny;
- odpracoval alespoň 4násobek „fiktivní“ týdenní pracovní doby
- odpracoval minimálně 80 hodin za kalendářní rok.
Příklad: Zaměstnanec odpracoval 300 hodin, má 20hodinovou („fiktivní“) týdenní pracovní dobu = tedy odpracoval 15 týdenních pracovních dob, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené.
Je přitom povinen určit dovolenou tak, aby byla vyčerpána v kalendářním roce, v němž zaměstnanci nárok na dovolenou vznikl, ledaže v tom brání překážky v práci na straně zaměstnance (např. pracovní neschopnost) nebo provozní důvody.
Zaměstnavatel však je povinen přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance a dále se řídit následujícími pravidly:
- Poskytuje-li dovolenou v částech, musí alespoň jedna část činit 2 týdny v celku, nedohodnou-li se jinak
- Určenou dobu čerpání dovolené oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na kratší době
- Nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez vlastního zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel jemu určenou dobu čerpání dovolené změnil nebo jej z dovolené odvolal
- Nesmí zaměstnanci určit dobu čerpání na dobu výkonu vojenského cvičení, pracovní neschopnosti, mateřské, rodičovské, otcovské apod.
Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené do 30.6. následujícího kalendářního roku, zaměstnanec má právo si určit čerpání dovolené sám - je však povinen to oznámit písemně 14 dní předem, nedohodnou-li se jinak.
Lze tak shrnout, že ačkoliv zákon zaměstnavatele do jisté míry omezuje, přesto má ve finále (většinou) poslední slovo. Jestliže si zaměstnanec vezme dovolenou, aniž by o tom zaměstnavatel rozhodl, potom dovolenou nečerpá a jedná se o neomluvenou absenci.
Nevyčerpaná dovolená se převádí do dalšího kalendářního roku a zaměstnavatel je povinen určit její čerpání do konce tohoto roku. Přestože nelze vyloučit, že zaměstnavatel tuto povinnost poruší, převedený nárok na dovolenou nezaniká.
Není však možné, aby si zaměstnanec nechal dovolenou tzv. „proplatit“ - k tomuto dochází pouze v případě skončení pracovního poměru.
Co když dostanu během dovolené výpověď?
Dovolená pro výpověď pracovního poměru nepředstavuje žádnou překážku, nejedná-li se o mateřskou, otcovskou či rodičovskou dovolenou. Je však poměrně běžnou praxí, že zaměstnavatel na zbývající část výpovědní doby zaměstnanci dovolenou nařídí, čímž si ji zaměstnanec před skončením pracovního poměru stihne vyčerpat.
Pokud jde o ochranu zaměstnanců na mateřské, otcovské a rodičovské, zákoník práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď v tzv. ochranné době, kdy zaměstnanec tyto dovolené čerpá. V případě rodičovské však jen zpravidla po dobu, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou.
Pokud výpověď zaměstnanec obdrží před započetím ochranné doby, potom výpovědní doba po ochrannou dobu neběží, a její zbytek uplyne po skončení ochranné doby.
Pokud vám výpověď nemůže doručit zaměstnavatel osobně na pracovišti, musí vám ji zaslat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, a to na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Pokud zaměstnavatel ví, ať už se to dozví sám nebo jste mu to sdělili, kde se budete o dovolené nacházet, výpověď vám doručit smí. Zaměstnavatel vám může zaslat a nechat doručit výpověď i na „dočasnou adresu“, třeba na chalupu, ale jen po dobu, kdy se tam prokazatelně zdržujete nebo máte zdržovat. Později už vám tam doručovat nesmí, doručení by bylo neúčinné. Nicméně pokud byste o dovolené zůstali doma, třeba kvůli práci na domu a zahradě, a zaměstnavatel to věděl, doručit výpověď vám tam může.
Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele. Za dobu čerpání dovolené vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která je splatná v obvyklých termínech pro výplatu mzdy.
Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené
Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal. Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě.
Pokud nastane situace, kdy zaměstnance propouštíte pro nadbytečnost, kvůli organizačním změnám a podobně, obvykle jde o překážku v práci. Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené.
Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu. Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1. Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět.
Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. 10.).
Nezapomeňte, že pokud zaměstnanec končí během roku, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů bude mít při odchodu odpracováno.
Příklad výpočtu nároku na dovolenou při výpovědi
U zaměstnavatele jste odpracovali 12 týdnů. Připomínáme, že na dovolenou můžete nastoupit pouze, pokud je schválena zaměstnavatelem. Jsou zaměstnavatelé, kteří schvalují čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě.
Pokud váš zaměstnavatel neschválí, abyste si vyčerpali zbývající dovolenou, dojde k proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru.
Zbývající dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolená vám bude proplacena automaticky, není třeba o ni žádat, a to s poslední mzdou.
I ve výpovědní době vám dovolenou může nařídit, a to minimálně 14 dní předem a písemně.
Zákoník práce umožňuje, abyste současného zaměstnavatele požádali o převedení zůstatku vaší dovolené k novému zaměstnavateli.
Může se stát, že svůj pracovní poměr ukončíte a zjistíte, že jste vyčerpali více dovolené, než na jakou vám za odpracovaný čas vznikl nárok.
| Situace | Podmínky | Důsledky |
|---|---|---|
| Výpověď během dovolené | Není překážkou, pokud se nejedná o mateřskou/rodičovskou dovolenou | Zaměstnavatel může nařídit čerpání dovolené ve výpovědní době |
| Ochranná doba (mateřská/rodičovská) | Zákoník práce zakazuje výpověď v ochranné době | Výpovědní doba neběží a zbytek uplyne po skončení ochranné doby |
| Proplacení nevyčerpané dovolené | Pouze při ukončení pracovního poměru | Kompenzace se počítá z průměrného hrubého výdělku |
| Čerpání dovolené po mateřské | Zaměstnavatel musí vyhovět žádosti o čerpání dovolené | Zamezí se krácení dovolené z důvodu rodičovské dovolené |
| Určení čerpání dovolené | Zaměstnavatel neurčí čerpání do 30.6. následujícího roku | Zaměstnanec má právo určit čerpání dovolené sám (14 dní předem) |
Zanechat komentář