Zaměstnanci za čerpání dovolené náleží náhrada mzdy nebo platu za dovolenou. V tomto článku se podíváme na to, jak se tato náhrada počítá, jaké faktory ji ovlivňují a jaké jsou s tím spojené povinnosti zaměstnavatele.
Jak se počítá náhrada mzdy za dovolenou?
Mzda za dovolenou (přesněji náhrada mzdy za dovolenou) se vypočítá z průměrné hrubé mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí a z počtu odpracovaných dnů v předchozím čtvrtletí. Tedy pokud jedete na dovolenou v srpnu, vypočítává se náhrada mzdy ze mzdy za 2. odpracovaných hodin. Tím se dostane průměrná hrubá hodinová mzda.
Průměrný výdělek se stanovuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku. Při stanovení průměrného výdělku se vydělí hrubá mzda za příslušné kalendářní čtvrtletí počtem odpracovaných hodin, přičemž se bere pouze mzda a odpracované hodiny, ne náhrady mzdy.
Průměrná hrubá hodinová mzda se pak vynásobí počtem hodin dovolené. Tj. vypočítá se náhrada za dovolenou (hrubá) jako.
Rozhodným obdobím pro stanovení náhrady mzdy nebo platu za dovolenou je kalendářní čtvrtletí (leden až březen, duben až červen, červenec až září, říjen až prosinec) předcházející kalendářnímu čtvrtletí, v němž je dovolená čerpaná. Pokud zaměstnanec čerpá dovolenou např.
Náhrada mzdy za dovolenou se počítá z průměrného hodinového výdělku v kalendářním čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí, kdy v zaměstnání dovolenou čerpáte.
Kalendářní čtvrtletí jsou čtyři: leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen až prosinec.
Takže jestli se letos chystáte odpočívat od práce například v srpnu, náhrada mzdy se vypočte z vašich výdělků za duben až červen.
Pokud jste zaměstnaní celý rok, stanovuje vám účtárna zaměstnavatele průměrný výdělek čtyřikrát ročně: vždycky prvního ledna, prvního dubna, prvního července a prvního října.
Svůj průměrný výdělek zjistíte, když hrubou mzdu za příslušné čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin.
V případě, že jste v předchozím kalendářním čtvrtletí u zaměstnavatele odpracovali míň než 21 dní, nebude se náhrada mzdy odvozovat z průměrného výdělku, ale z očekávaného, pravděpodobného výdělku - tedy z hrubé mzdy, jakou byste dostali za předpokladu, že byste v předchozím čtvrtletí pracovali.
Při určování pravděpodobného výdělku se zohledňuje běžná výše vaší mzdy, případně výše mzdy kolegů, kteří pro zaměstnavatele dělají obdobnou práci.
Průměrný ani pravděpodobný hrubý výdělek nemůže klesnout pod hranici minimální mzdy. Ta pro rok 2024 dělá 18 900 Kč měsíčně (112,50 Kč za hodinu).
Příklad výpočtu průměrné hodinové mzdy
V přiložené tabulce si vypočítáme průměrnou hodinovou mzdu za minulé čtvrtletí, která bude sloužit pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou v červenci a v srpnu. Počítáme s hrubou mzdou v dubnu ve výši 44 tisíc korun, v květnu 50 tisíc korun a v červnu 41 tisíc korun.
| Výpočet | Částka |
|---|---|
| Hrubá mzda za 2. čtvrtletí | 135 000 Kč (44 000 Kč + 50 000 Kč + 41 000 Kč) |
| Počet odpracovaných dní | 64 dní (20 dní + 22 dní + 22 dní) |
| Počet odpracovaných hodin | 512 hodin (práce na plný úvazek) |
| Průměrný hodinový výdělek | 263,68 Kč (135 000 Kč : 512 hodin) |
Co ovlivňuje výši náhrady mzdy?
Výši náhrady mzdy za dovolenou ovlivňuje několik faktorů:
- Hrubá mzda: Vyšší hrubá mzda v rozhodném období znamená vyšší náhradu mzdy za dovolenou.
- Počet odpracovaných hodin: Nižší počet odpracovaných hodin v rozhodném období (např. z důvodu nemoci) může vést k vyšší průměrné hodinové mzdě a tím i k vyšší náhradě mzdy. Období nemoci se totiž při výpočtu vyloučí a průměr se vypočítá z ostatních příjmů.
- Odměny a prémie: Do hrubé mzdy se započítávají i odměny a prémie. Mimořádná prémie se započítává celá. Jestli jste ale dostali odměnu, která se váže k delšímu období, například roční nebo půlroční prémii či třináctý plat, zahrne se do hrubého výdělku za každý měsíc jenom poměrná část: v případě půlroční prémie jedna šestina, z roční prémie nebo třináctého platu dvanáctina.
- Příplatky: Příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek nebo o víkendu také zvyšují průměrný výdělek.
Nárok na dovolenou a její délka
Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci v pracovním poměru, který odpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce. Dovolená je pak za celý rok, nebo se vypočte jako poměrná část, záleží na tom, kdy jste do práce nastoupili.
Podle zákoníku práce je dovolená stanovena na nejméně 4 týdny. Často ale zaměstnavatel nabízí další týden dovolené navíc jako benefit.
Vzhledem k tomu, že dovolenou čerpají zaměstnanci v hodinách, nebývá v praxi problém s přepočtem kvůli rozdílným pracovním směnám. Nárok na dovolenou se snadno přepočítává i na zkrácené úvazky. Pokud například firma poskytuje dovolenou v rozsahu 200 hodin za rok a zaměstnanec pracuje na poloviční pracovní úvazek, potom má nárok na roční dovolenou v rozsahu 100 hodin.
Některé profese ale mají nárok na delší dovolenou, zpravidla se jedná o zaměstnance ve veřejném sektoru, ale například i vysokoškolské pedagogy. Státní zaměstnanci a zaměstnanci veřejné zprávy mají nárok na 5 týdnů dovolené, pedagogové a akademičtí zaměstnanci na vysokých školách pak až 8 týdnů.
Nárok na dovolenou u dohody o provedení práce (DPP)
Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:
- odpracování minimálně 80 hodin
- doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)
Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.
A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně).
Při odvedení maximálního počtu hodin na DPP, 300 hodin, činí podle tohoto vzorce nárok na dovolenou 24 hodin.
Zdanění náhrady mzdy za dovolenou
Náhrada mzdy za dovolenou se daní stejně jako mzda. Totéž platí pro odvody zdravotního pojištění a sociálního pojištění.
V praxi se za měsíc, kdy jste měli dovolenou, jednoduše sečte vaše hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou.
Kdy obdržíte peníze za dovolenou na účet?
Zaměstnanci dostávají náhradu mzdy zpravidla ve výplatním termínu za příslušný měsíc, například za červenec v srpnu a za srpen v září. Výplatu za červenec dostanou zaměstnanci na svůj bankovní účet v srpnu a výplatu za srpen potom v září.
Dle zákoníku práce totiž platí, že mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Zanechat komentář