Otcovská dovolená v České republice: Průvodce pro tatínky

V 21. století již péče o děti není zdaleka jen doménou matek. I mnozí novopečení otcové již pronikli do tajů velikostí jednorázových plen a značek dětské výživy. Také stát se snaží jejich roli posílit prostřednictvím nabídky rodičovské a otcovské dovolené. Zaměříme se nyní především na tu druhou z nich.

Otcovská dovolená se v České republice stává stále běžnější součástí rodičovství. Od roku 2022 mají tátové nárok na 14denní otcovskou dovolenou.

Otcovská dovolená je určena pro otce, kteří mají možnost se podílet v prvních týdnech na péči o novorozence, aniž by si museli brát klasickou dovolenou.

Otcovská dovolená není jen formální dávkou a penězmi na účtě. Pro otce pomáhá vytvořit pouto s dítětem hned od začátku a umožňuje aktivně se zapojit do péče o dítě a podporovat matku v období šestinedělí. Pro rodinu snižuje stres a únavu matky díky sdílení péče.

Tento článek poskytuje ucelený přehled o otcovské dovolené v České republice, včetně podmínek nároku, délky trvání, výpočtu dávky a postupu pro podání žádosti.

Co je otcovská dovolená?

Otcovská dovolená je dávka nemocenského pojištění, kterou mohou čerpat novopečení tátové po narození dítěte. Jedná se o pracovní volno, během nějž otec pobírá dávku nemocenského pojištění ve výši 70 % denního vyměřovacího základu.

Dávka otcovské poporodní péče nahrazuje výpadek příjmu čerstvým tatínkům, kteří chtějí bezprostředně po narození dítěte zůstat doma a zapojit se do péče.

Lidé si často pletou mateřskou/otcovskou dovolenou s rodičovským příspěvkem. Po mateřské/otcovské máte nárok na rodičovský příspěvek, pokud o něj zažádáte. Od 1. ledna 2024 činí celková částka rodičovského příspěvku 350 000 Kč pro jedno dítě a 525 000 Kč v případě vícerčat. Tento příspěvek je možné čerpat maximálně do 3 let věku dítěte (děti narozené po 1.1.2024).

Kdo má nárok na otcovskou dovolenou?

Nárok na dávku má:

  • Pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem.
  • Pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. (muž i žena)
  • Pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem, se narodilo mrtvé.
  • Pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem, zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.

Základní podmínkou nároku na otcovskou je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na otcovskou. U osoby samostatně výdělečně činné je podmínkou nároku na dávku účast na nemocenském pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou.

Otcovská náleží, nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.

Lhůtu pro nástup na otcovskou lze prodloužit o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte a které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte.

Bylo-li by však období pro nástup na otcovskou ode dne úmrtí dítěte kratší než 2 týdny, otcovská (poskytovaná v případě úmrtí dítěte) náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte.

V případě péče o totéž dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou také v případě, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče. Otcovská v případě úmrtí dítěte náleží jen jednou i v případě, že se současně narodí více mrtvých dětí.

Nárok na otcovskou v případě péče o dítě nebrání následně vzniku nároku na otcovskou v případě úmrtí dítěte v případě téhož dítěte. Totéž platí i v případě, že zemře jedno z dětí narozených současně.

Nárok na otcovskou nemají: pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.

Manželství není podmínkou. Při splnění výše uvedených zákonných podmínek má na otcovskou nárok i tatínek, který nevstoupil s matkou dítěte do manželského svazku, musí však být pochopitelně uveden v rodném listě dítěte.

Na tuto dávku nemocenského pojištění mají nárok novopečení otcové, kteří jsou ekonomicky aktivní. Aby mohl otec dávku čerpat, musí být zapsaný v rodném listu jako rodič.

Na otcovskou mají nárok tatínkové zaměstnanci i OSVČ, kteří se účastnili nemocenského pojištění tři měsíce bez přerušení před nástupem na otcovskou .

Otcovskou může překvapivě čerpat i žena. Všichni tatínci, kteří v den nástupu na otcovskou pracují, takže mají účast na nemocenském pojištění.

Podmínky pro otcovskou dovolenou:

  • Účast na nemocenském pojištění: Otec musí být účastníkem nemocenského pojištění.
  • Zápis v rodném listě dítěte: Otec musí být zapsán v rodném listě dítěte.
  • Nástup do 6 týdnů od narození dítěte: Otec musí nastoupit na otcovskou dovolenou do 6 týdnů od narození dítěte.

Jistě vás napadnou různé situace, kdy stát muže a potenciální otce nějakým způsobem podporuje a hradí za ně třeba zdravotní pojištění, ať už jde např. o vysokoškolské studenty či muže registrované na úřadu práce. Podmínky pro otcovskou dovolenou ovšem v uvedených případech splněny nebudou a nárok na ni tedy není.

Délka trvání otcovské dovolené

Otcovská dovolená aktuálně činí 14 kalendářních dnů, přičemž je možné ji čerpat během 6 týdnů (42 dnů) od narození dítěte.

Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) činí 14 kalendářních dnů a začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Nelze ji čerpat přerušovaně.

Tatínkové mají možnost strávit dva týdny během šestinedělí se svým novorozencem, aniž by si museli brát klasickou dovolenou.

Na otcovskou je potřeba nastoupit v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. Den nástupu si určí každý sám podle potřeby.

Nejpozději lze otcovskou začít čerpat v šestém týdnu od narození potomka - do konce takzvaného šestinedělí.

Dovolenou je nutné vyčerpat do 6 týdnů od narození dítěte. Po uplynutí této lhůty nárok zaniká.

Jestliže je miminko ze zdravotních důvodů hospitalizované, lhůta pro nástup na otcovskou dovolenou se prodlužuje o počet dnů, kdy bylo dítě v nemocnici. Díky tomu nehrozí, že by otec přišel o společný čas s dítětem.

Tuto lhůtu je ovšem možné prodloužit o kalendářní dny, během nichž je dítě v nemocnici. Lhůta pro nástup na otcovskou se o tyto dny hospitalizace prodlužuje.

Standardní poporodní péče v porodnici se za hospitalizaci nepovažuje.

Pokud je dítě hospitalizováno v nemocnici, doba se prodlužuje. V takovém případě lékař vystaví „Potvrzení o hospitalizaci dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte“ a vygeneruje identifikátor události.

V případě úmrtí dítěte se období pro nástup na otcovskou prodlužuje, pokud by období pro nástup na otcovskou ode dne úmrtí dítěte bylo kratší než 2 týdny. Období pro nástup na otcovskou pak činí 2 týdny ode dne úmrtí dítěte.

Na otcovskou v případě úmrtí dítěte lze nastoupit již dnem porodu nebo dnem úmrtí dítěte (i kdykoli později). Podpůrčí doba u otcovské při péči o dítě končí dnem, v němž dítě zemřelo; pokud však dítě zemřelo po uplynutí 6 týdnů ode dne jeho narození a podpůrčí doba ještě neuplynula, náleží otcovská po celou podpůrčí dobu.

Výpočet otcovské dávky

Otcovská dovolená je finančně podporována státem prostřednictvím dávky nemocenského pojištění, známé jako otcovská poporodní péče.

Výše otcovské činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Během otcovské dovolené pobírá otec dávku z nemocenského pojištění, tzv. otcovskou poporodní péči. Denní vyměřovací základ se stanoví na základě příjmů za rozhodné období (obvykle 12 měsíců před nástupem na otcovskou) a následně se redukuje dle tzv. redukčních hranic, které každoročně vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V rámci této poporodní péče vám náleží 70 % redukovaného vyměřovacího základu. Ten vychází z příjmu za poslední rok před nástupem na otcovské volno.

Otcovská dávka se vypočítává na základě denního vyměřovacího základu otce, což je průměrný denní příjem za určité období před nástupem na otcovskou dovolenou.

Průměrná hrubá denní mzda se totiž při výpočtu otcovské redukuje, v roce 2025 platí redukční hranice:

  • 1 552 korun, do této částky zápočet ze 100 procent
  • 2 328 korun, do této částky zápočet z 60 procent
  • 4 656 korun, do této částky zápočet z 30 procent
  • K částce nad 4 656 korun se nepřihlíží.

Výpočet otcovské je výhodnější než výpočet ošetřovného. Je to z důvodu, že v první redukční hranici je zápočet ze 100 procent, zatímco u ošetřovného z 90 procent.

Otcovská dosahuje za každý kalendářní den 70 procent denního redukovaného vyměřovacího základu.

Z důvodu existence redukčních hranic mají otcové s vyššími příjmy v procentním vyjádření nižší otcovskou a otcové s nižšími příjmy vyšší. Částka otcovské za 14 dní tedy závisí na dosahovaném předchozím příjmu.

Snazší je nechat výpočet na naší kalkulačce.

Výpočet otcovské dovolené pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se provádí na základě denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se u otcovské zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnanec nastoupil na otcovskou) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

U OSVČ se sečtou měsíční vyměřovací základy stanovené zaplacením pojistného na nemocenské pojištění (v zákonem stanovených limitech) v rozhodném období 12 kalendářních měsíců a vydělí se počtem kalendářních dnů připadajících na toto období. Z těchto dnů se však vyloučí dny připadající na měsíce, ve kterých OSVČ nebyla účastna nemocenského pojištění nebo za které nebyla povinna platit pojistné na nemocenské pojištění.

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u otcovské provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

Redukční hranice od 1. 1. 2024 činí:

  • Redukční hranice 1 466 Kč
  • Redukční hranice 2 199 Kč
  • Redukční hranice 4 397 Kč

Otcovská se nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.

Tabulka: Výše otcovské v roce 2025 za 14 dní v závislosti na výši průměrné mzdy

Průměrná hrubá mzda Otcovská za 14 dní
25 tisíc korun 8 064 korun
30 tisíc korun 9 674 korun
35 tisíc korun 11 284 korun
40 tisíc korun 12 908 korun
45 tisíc korun 14 504 korun
50 tisíc korun 15 764 korun
55 tisíc korun 16 730 korun
60 tisíc korun 17 696 korun
70 tisíc korun 19 628 korun
80 tisíc korun 20 678 korun
100 tisíc korun 22 610 korun
120 tisíc korun 24 542 korun
140 tisíc korun 26 474 korun

Jak žádat o otcovskou dovolenou?

Pro čerpání otcovské dovolené je třeba vyplnit formulář „Žádost o otcovskou poporodní péči (otcovskou)“, který je k dispozici na stránkách ČSSZ (často hledaný jako “formulář otcovská dovolená” nebo “žádost otcovská dovolená”).

Vyplněním formuláře žádosti na ČSSZ a odevzdáním zaměstnavateli.

Žádost o otcovskou budou zaměstnanci podávat, tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, prostřednictvím zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ji budou uplatňovat přímo u okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), u které jsou registrovány.

Zaměstnanec informuje svého zaměstnavatele o tom, že bude nastupovat na otcovskou. Tato informace se považuje za žádost o dávku (nevyplňuje se formulář) a zaměstnanec ji musí oznámit tak, aby to bylo možné prokázat (např. elektronicky).

Nahlásí zejména den nástupu na otcovskou, důvod čerpání otcovské (např. narození dítěte, převzetí dítěte do péče apod.) a identifikační údaje dítěte. V případě, že otec nenastupuje na otcovskou dovolenou v šestinedělí z důvodu hospitalizace dítěte nebo matky, předá i identifikátor vystavený lékařem (viz. eNeschopenky).

OSVČ požádá o otcovskou prostřednictvím ePortálu ČSSZ. V případě hospitalizace dítěte nebo matky uvede identifikátor vystavený lékařem (viz. eNeschopenky).

Územní správa sociálního zabezpečení ověří nárok na dávku a spočítá její výši. Poté ji začne vyplácet.

Postup pro podání žádosti o otcovskou:

  1. Zaměstnanec: Předá vyplněný formulář žádosti zaměstnavateli.
  2. OSVČ: Podá žádost na příslušné OSSZ.

Kde najdete formulář otcovské?

Formulář „Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovské)“ si můžete snadno stáhnout ze stránek České správa sociálního zabezpečení, v sekci tiskopisy.

Kdy a jak se otcovská vyplácí?

Všechny dávky nemocenského pojištění se vyplácí zpětně, tedy i otcovská. To znamená, že se vyplácí stejným způsobem jako mzda.

Sociální správa pak vyplatí dávku v následujícím měsíci na bankovní účet nebo takzvanou složenkou (poštovní poukázkou).

Dávka se vyplácí zpětně. Lhůta pro její vyplacení je stanovena na 1 měsíc od okamžiku, kdy okresní správa sociálního zabezpečení obdrží všechny potřebné doklady k výplatě.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *