Dovolená je čas, na který se každý zaměstnanec těší. Nárok na ni má každý zaměstnanec v pracovním poměru. Víte ale, jaký je výpočet nároku na dovolenou a jaká je náhrada mzdy za dovolenou?
V dnešním článku si vysvětlíme základní pravidla pro výpočet průměrného výdělku dle zákoníku práce podle platné legislativy. Pravidla pro výpočet průměrného výdělku máme zakotvena v § 351 až §362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP). Od této právní úpravy se nelze v žádném případě odchýlit!
Průměrný výdělek je základem pro výpočet řady náhrad či příplatků. Pro výpočet průměrného výdělku jsou jasně daná pravidla a nelze se od nich odchýlit. Pokud bychom ve vnitřním předpise zaměstnavatele určili jiná pravidla pro jeho výpočet, než jaká jsou uvedena v zákoníku práce, byly by tato ujednání absolutně neplatné.
Průměrným výdělkem se pro pracovněprávní účely rozumí průměrný hrubý výdělek (nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak). Tento průměrný výdělek zjišťujeme za tzv. rozhodné období, a to k 1. dni následujícímu po skončení kalendářního čtvrtletí. Tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. a k 1. 10. kalendářního roku.
Nárok na dovolenou
Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci v pracovním poměru, který odpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce. Dovolená je pak za celý rok, nebo se vypočte jako poměrná část, záleží na tom, kdy jste do práce nastoupili.
Podle zákoníku práce je dovolená stanovena na nejméně 4 týdny. Často ale zaměstnavatel nabízí další týden dovolené navíc jako benefit. Po dobu, kdy čerpáte dovolenou, Vám nenáleží mzda, ale náhrada mzdy. Tu snadno spočítáte i s naší kalkulačkou pro výpočet náhrady mzdy.
Délka dovolené byla dříve tradičně vyjadřována ve dnech. Od roku 2021 se však odvozuje od týdenní pracovní doby zaměstnance a místo dnů je vyjadřována v hodinách.
Pro zaměstnance, kteří mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu 5 dní v týdnu se toho vlastně moc nemění. Jen místo nároku na 20 dnů dovolené bude výše dovolené vyjádřena v hodinách, tzn. 160 hodin dovolené. Tento příklad se vztahuje na základní dovolenou v délce 4 pracovních týdnů.
Změna se však dotýká těch, kterým se během roku mění výše úvazku. Řekněme, že zaměstnanec odpracuje polovinu roku, tedy 26 týdnů, na plný úvazek, ale druhou polovinu roku na úvazek poloviční. V případě nároku na 4 týdny dovolené se pak jeho dovolená vypočítá následovně:
- 1. polovina roku: 40 x 4 týdny = 160 hodin : 52 x 26 týdnů = 79,96 / 80
- 2. polovina roku: 80 hodin : 52 x 26 týdnů = 39,99 / 40
- dovolená celkem: 80 + 40 = 120 hodin dovolené na rok
Tyto změny také napomůžou ke zlepšení situace zaměstnanců, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, tedy typově především lidem pracujících na směny. Nově budou čerpat tito zaměstnanci dovolenou podle hodin původně naplánovaných směn. Dosud se totiž den dovolené rovnal pracovnímu dni bez ohledu na délku naplánované směny.
Některé profese ale mají nárok na delší dovolenou, zpravidla se jedná o zaměstnance ve veřejném sektoru, ale například i vysokoškolské pedagogy. Státní zaměstnanci a zaměstnanci veřejné zprávy mají nárok na 5 týdnů dovolené, pedagogové a akademičtí zaměstnanci na vysokých školách pak až 8 týdnů.
Počet dní dovolené, která Vám náleží, zjistíte i z výplatní pásky.
Náhrada mzdy za dovolenou
Když čerpáte dovolenou, nenáleží Vám mzda za odpracovanou dobu, ale náhrada mzdy za dovolenou. Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v prosinci, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za třetí čtvrtletí, tj. za červenec až září.
Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí. Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali. Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.
Zaměstnanci dostávají náhradu mzdy zpravidla ve výplatním termínu za příslušný měsíc, například za červenec v srpnu a za srpen v září. Výplatu za červenec dostanou zaměstnanci na svůj bankovní účet v srpnu a výplatu za srpen potom v září. Dle zákoníku práce totiž platí, že mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Výpočet průměrné hodinové mzdy
V přiložené tabulce si vypočítáme průměrnou hodinovou mzdu za minulé čtvrtletí, která bude sloužit pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou v červenci a v srpnu. Počítáme s hrubou mzdou v dubnu ve výši 44 tisíc korun, v květnu 50 tisíc korun a v červnu 41 tisíc korun.
| Výpočet | Částka |
|---|---|
| Hrubá mzda za 2. čtvrtletí | 135 000 Kč (44 000 Kč + 50 000 Kč + 41 000 Kč) |
| Počet odpracovaných dní | 64 dní (20 dní + 22 dní + 22 dní) |
| Počet odpracovaných hodin | 512 hodin (práce na plný úvazek) |
| Průměrný hodinový výdělek | 263,68 Kč (135 000 Kč : 512 hodin) |
Zaměstnanci, kteří mají po celý rok přibližně stejnou mzdu, finančně čerpání dovolené příliš nezaznamenají. Na účet obdrží téměř stejnou částku jako obvykle.
Vzhledem k tomu, že dovolenou čerpají zaměstnanci v hodinách, nebývá v praxi problém s přepočtem kvůli rozdílným pracovním směnám. Nárok na dovolenou se snadno přepočítává i na zkrácené úvazky. Pokud například firma poskytuje dovolenou v rozsahu 200 hodin za rok a zaměstnanec pracuje na poloviční pracovní úvazek, potom má nárok na roční dovolenou v rozsahu 100 hodin.
Zaměstnanci, kteří byli v předchozím čtvrtletí nemocní, nemusí mít obavy, že tato skutečnost bude mít negativní dopad na výši náhrady mzdy za dovolenou. Období nemoci se totiž při výpočtu vyloučí a průměr se vypočítá z ostatních příjmů.
Z náhrady mzdy za dovolenou se klasicky odvádí daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Náhrada mzdy tedy nepodléhá žádnému speciálnímu či zvýhodněnému zdanění. Náklady za dovolenou zvyšují zaměstnavatelům celkové mzdové náklady a je nutné je zahrnout do potřebných kalkulací. Zjednodušeně lze říci, že zaměstnanec odpracuje 11 měsíců, ale peníze od zaměstnavatele dostává 12 měsíců, takže skutečné mzdové náklady zaměstnavatele jsou z důvodu dovolené o 9 procent vyšší, než se na první pohled zdá.
Dohoda o provedení práce (DPP) a dovolená
Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:
- odpracování minimálně 80 hodin
- doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)
Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.
A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně).
Ať už se jedná o pracovní poměr, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude-li se používat průměrný výdělek, musí být vypočten na základě ustanovení ze zákoníku práce. Zákoník práce pracuje s pojmem průměrný výdělek nebo s jeho násobky. Průměrný výdělek anebo procento z něj se používá pro výpočet náhrad a příplatků ke mzdě. Jedná se o náhrady mzdy za dovolenou, při překážkách v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele, náhradu za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, dále náhrady při ukončení pracovního poměru atd.
Průměrným výdělkem se rozumí průměrný hrubý výdělek. Hrubou mzdou v rozhodném období se rozumí ty složky mzdy, které mají charakter odměny za práci. Do výpočtu tedy zahrneme všechny složky mzdy poskytnuté zaměstnanci za výkon práce, ať už jde o základní mzdu, nebo o její pohyblivé složky, jako jsou různé provize, odměny, bonusy apod.
Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda. Do odpracované doby se započítává i doba práce přesčas, pokud nebylo za tuto dobu poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúčtování mzdy za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby ve výpočtu také hodiny práce přesčas, za kterou jsou mzda nebo plat poskytnuty.
Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se vypočítá vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období - nejčastěji tedy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10.).
Jak jsme již uvedli, v případě, že zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se tzv. pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl.
Judikatura upozorňuje na skutečnost, že zákon nestanoví, z jakých hledisek je třeba při zjišťování mzdy, které by zaměstnanec „zřejmě dosáhl“, vycházet. Za tím účelem musí být zejména zjištěno, jakou práci měl zaměstnanec v této době konat a jaká mzda za výkon této práce náležela (podle kolektivní smlouvy, vnitřního mzdového předpisu nebo z jiného důvodu), přičemž musí být zohledněny nejen pevné nebo nárokové složky mzdy, ale i další složky mzdy stanovené odlišným způsobem a fakultativní složky mzdy.
Průměrný hrubý měsíční výdělek se vypočítá jako průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Průměrný rok má pro tento účel 365,25 dnů. Pro výpočet se použije týdenní pracovní doba zaměstnance a koeficient 4,348, což je průměrný počet týdnů na jeden měsíc v průměrném roce.
Průměrný čistý měsíční výdělek se zjistí z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „SP“), pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZP“) a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „daň“). Daňový bonus se při výpočtu nepřičítá.
Průměrný výdělek nemůže nikdy klesnout pod minimální mzdu nebo pod příslušnou úroveň zaručené mzdy. Takováto situace se může stát např. Ze čtvrtého čtvrtletí však může být vypočítaný průměrný výdělek, který platí k 1. 1., nižší než minimální mzda nebo nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pak se takto vypočtený průměrný výdělek dle zákona zvýší na částku odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.
Další důležité ustanovení se týká odměn poskytovaných za delší období. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu odpovídající odpracované době. Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se odměna poskytuje. Je tedy potřeba vždy u nárazových odměn testovat, zda mají charakter odměny za práci za delší časové období, nebo se naopak jedná o odměnu, která má spíše sociální charakter (např.
V prvním případě, tj. v případě, že odměna za delší období je většinou spojena s hospodářskými výsledky, ji budeme zahrnovat do výpočtu průměrného výdělku postupně, tak jak je uvedeno výše. V druhém případě, tj.
Další výjimkou při stanovení průměrného výdělku je případ, kdy u zaměstnance došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně.
Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se stanovuje stejným způsobem, jak jsme již popsali. Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu nebo pracovním vztahu odděleně.
Zanechat komentář