Island, severský ostrovní stát, leží na samotné výspě obývaného světa, mezi severním Atlantikem a Severním ledovým oceánem. Tento ostrov, často přičleňován k severní Evropě, se nachází těsně u polárního kruhu. Díky své poloze mimo hlavní komunikační tepny a obydlené oblasti je znám jako země pustá a téměř liduprázdná.
Poloha Islandu v severním Atlantiku.
Základní Informace o Islandu
- Hlavní město: Reykjavík (116 000 obyvatel)
- Státní svátek: 17. června
- Objevitelé: Erik Rudovous (r. V.)
- Země ohně: Přes 200 sopek, z toho 26 činných (např. Hekla)
- Nejzachovalejší životní prostředí: V Evropě
- Nejstarší parlament na světě: Althing (r. 930)
Přírodní Poměry
Krajina Islandu je pustá, kamenitá země černých čedičových skal. Většinu území tvoří náhorní plošina vysoká přes 1000 m a bizarní lávová pole. Nejvyšší hory se nacházejí na jihovýchodě (Hvannadalshnukúr, 2 119 m n. m.). Tyto sopky tvořené šedou a černou lávou ční z bílé masy rozsáhlých ledovců, které pokrývají 12 % plochy ostrova. Největší je Vatna, po Grónsku největší pevninský ledovec severní polokoule.
Ostrov vznikl na zlomu dvou litosférických desek, což způsobuje aktivní vulkanismus, občasná zemětřesení, horké prameny (až 700) a gejzíry. Zhruba tři čtvrtiny domácností jsou vytápěny geotermální energií. I přesto, že se Island dotýká polárního kruhu, panuje na řadě míst příjemné přímořské klima díky vlivu teplého Golfského proudu. Zimní teploty se na jihu pohybují kolem 0 °C, letní kolem 10 °C. Téměř tři měsíce v létě je skoro celý den světlo, v zimě nastává tmavé období, kdy je často možné vidět polární záři.
Island je nejméně lesnatou zemí Evropy, kde drsná severská krajina a mladé horniny neumožnily vzniknout téměř žádné vegetaci. Většinu území tvoří skály, asi 20 % chudé pastviny.
Polární záře na Islandu je úchvatný zážitek.
Obyvatelstvo a Sídla
Islandské obyvatelstvo odvozuje svůj původ od středověkých Vikingů. Během více než 11 století zdejšího osídlení se vyvinula specifická kultura a etnikum Islanďanů, kteří dnes představují naprosto dominantní složku populace. Obyvatelstvo ostrova se v řadě ukazatelů liší od většiny evropských zemí. Populace je mladá, 24 % obyvatel je mladší 15 let, a Island má 2. nejvyšší přirozený přírůstek v Evropě. Kulturní úroveň i systém zdravotní a sociální péče patří ke světové špičce. Zalidnění ostrova je nerovnoměrné a soustřeďuje se na pobřeží.
Hospodářství
Island se řadí kvalitou života a životní úrovní svých obyvatel do první desítky zemí světa. Má vyspělou, ale poněkud jednostranně orientovanou ekonomiku. Své nevelké zdroje (především loviště ryb) si úzkostlivě chrání, což je hlavní důvod, proč odmítá vstup do EU. Rybolov hraje dominantní složku v ekonomice státu. Pracuje v něm asi 12 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a v navazujících provozech dalších 30 %. Mražené ryby (tresky a sledi) tvoří asi tři čtvrtiny hodnoty vývozu. Zemědělské plodiny se na Islandu pěstují většinou ve sklenících, rozhodující je chov ovcí a koní. Nerostné zdroje však Island prakticky nemá.
Historie
Ostrov byl objeven v 8. století irskými mnichy a v 9. století osídlen norskými Vikingy. Až do poloviny 13. století tu existovala republika, ovládnutá r. 1262 Norskem, s nímž se pak stalo na dlouhá staletí součástí Dánska. Zdejší parlament, Althing, působí od roku 930 a je nejstarším na světě. Až v roce 1918 zde byl vyhlášen nezávislý stát, spojený s Dánskem jen personální unií. V roce 1944 se pak prohlásil suverénní republikou. Island se sice stal členem NATO, nemá však svou armádu.
TÝDEN NA ISLANDU - tipy, nejhezčí místa, jak vidět polární zář a náš itinerář
Turistické Atraktivity
Island má velmi exotické přírodní podmínky - vulkanismus, horké prameny, gejzíry a ledovce. Přírodní atraktivity jsou hlavním důvodem stoupajícího zájmu turistů. Mezi nejznámější lokality patří:
- Akureyri: Přístavní město na severu, "hlavní město" islandského severu, středisko zimních sportů a výchozí místo ke Komářímu jezeru Mývatn.
- Jökulsárgljúfur: Národní park na severu země poblíž vodopádu Dettifos, s největším divokým kaňonem na ostrově.
- Reykjavík: Hlavní město země s katedrálou Hallgrímskirkja, Perlanem a letištěm v Keflavíku.
- Skaftafell: Národní park na jihovýchodě ostrova mezi ledovcem Vatnajökull a vulkány Öraefajökull.
- Thingvellir: První islandský národní park s jezerem Thingvallavatn a historickým dědictvím Althingu.
- Vatnajökull: Největší evropský ledovec na jihovýchodě země.
- Vestmannayjar: "Ostrovy západních mužů" vzniklé z podmořských sopek.
- Vnitrozemské vysočiny: Nejdivočejší krajina Evropy s populární sopkou Hekla.
Typické Povahové Rysy Islanďanů
Islanďané jsou sebejistí, rezervovaní a hrdí na svůj národ. K turistům jsou milí, přátelští a pohostinní. Udržují takřka původní podobu svého jazyka a ženy jsou emancipované a sportovně založené. Nemají rádi omezení rybolovu, amerikanizaci a šedou barvu.
Určitě nevynechejte koupel v některém termálu, například v komplexu Modrá Laguna (Bláa Lónid) nedaleko Reykjavíku. Zážitkem je rybaření ve sladkých vodách, pozorování velryb (whalewatching) nebo letecký okruh nad ledovcem Vatnajökull.
Národní Gastronomie
Jídlo je zdravé, avšak drahé. K dostání jsou různé speciality z ryb, často pro suchozemce exotické, a jehňat ve formě studeného bufetu. Na závěr jídla se očekává poděkování hostiteli domu.
Doprava
Jízda mimo hlavní město může mít příchuť dobrodružství - jednosměrné mosty, hrubé cesty a málo silnic s pevným povrchem. Okolo ostrova vede tzv. Ring Road.
Ubytování
Řada hotelů má otevřeno pouze v létě, ubytování je drahé, obvykle však kvalitní. V létě je nutná rezervace.
Bezpečnost a Zdravotní Péče
Island je bezpečná země, kde kradou hlavně cizinci. Lékařská péče je vynikající a zdravotní personál hovoří anglicky.
Islandská krajina nabízí úchvatné scenérie.
Zajímavosti
- Na Islandu nejsou žádné koleje, a tedy i žádné vlaky.
- Na Islandu nejsou žádné lesy, jak je známe u nás.
Island je nádherná a zajímavá země, která má mnoho co nabídnout k prozkoumání. Na každém kroku je vidět souboj přírodních živlů, úchvatné přírodní scenérie i neobvyklá zvířata!
Pozorování Velryb
Na Islandu je hned několik míst, kde můžete vyjet za pozorováním velryb na lodi či na moderním RIB člunu. V místních vodách se prohání prý okolo 24 druhů velryb, od plejtváků obrovských, plejtváků myšoků, keporkaků, vorvaňů až po kosatky dravé či sviňuchy obecné. Velryby jsou hravá a zvědavá zvířata, protože se ale nacházíte ve volné přírodě, není nikdy jisté, že je spatříte.
Polární Záře
Kouzelné barevná mihotavá světla lze pozorovat někdy mezi zářím a dubnem, kdy je tma a šance na to spatřit polární záři se zvýší.
Vodopády
Island je země s nádhernou přírodou a tím, s čím se tam setkáte velice často, jsou vodopády. Tyto vodopády jsou různě silné, různě velké a různě vzdálené od parkoviště, v každém případě jsou ale do posledního úchvatné. Vřele doporučujeme navštívit například Brúarárfoss, Hlauptungufoss a Midfoss. Když chcete vidět velký vodopád, nesmí vaší pozornosti uniknout například Dettifoss či Gullfoss. Nádherné jsou ale i vodopády Svartifoss (který obklopují tmavé lávové čedičové sloupy) či Hengifoss, který obklopuje skála, na které jsou nádherně vidět jednotlivé vrstvy, které vznikaly vulkanickou činností. Pokud se ovšem chcete projít za proudem vodopádu, navštivte Seljalandsfoss.
Islandský Kůň
Islandský kůň je známé plemeno a jde o koně odolné, menšího vzrůstu a sympatického vzezření. Na Islandu je jich hodně chováno zvláště pro turistické účely, nicméně lze tu najít i koně volně žijící.
Pozorování Ptactva
Po celém ostrově najdete hned několik významných hnízdišť, na kterých lze pozorovat miliony ptáků různých druhů. Na Islandu pravidelně hnízdí 85 různých druhů ptáků, ačkoli od doby osídlení jich zde bylo zaznamenáno přibližně 240. Můžete potkat turisty s fotoaparáty, stativy a velkými objektivy, jak loví snímky nejrůznějších ptáků. Snadno můžete pozorovat různé druhy racků, kolihy, labutě, rybáky a další. Oficiálně národním ptákem Islandu je raroh lovecký, ačkoli mnozí za něj považují papuchalka severního, pro množství zde hnízdících jedinců.
Horké Prameny
Není nic lepšího než si ve větrném počasí po dni chůze a prohlížení krás Islandu, lehnete do nádherně teplé vody. Udělat tak můžete na řadě míst, Island je rájem horkých pramenů. Horké prameny jsou vodní plochy, které jsou přirozeně ohřívány geotermální energií. Většina horkých pramenů má teplotu nejméně 38 stupňů Celsia. Rozhodně vyzkoušejte řeku v údolí Reykjadalur (v překladu Údolí páry). Údolí je plné horkých pramenů a bahenních jezírek, a dokonce je zde i horká řeka, ve které se můžete vykoupat!
Jeskyně
Na Islandu hned několik jeskyní stojí za prohlídku. V první řadě vám nesmí ujít nádherné ledové jeskyně, například křišťálová ledová jeskyně (ledovec Breiðamerkurjökull). Toto místo je absolutně dech beroucí. Sezóna pro návštěvu je od října do března. Pokud plánujete cestu po Islandu mimo uvedenou sezónu, můžete navštívit lávový tunel, který se nachází pouhou půl hodinku od Reykjavíku a je snadno přístupný po celý rok.
Sopky
Vulkán je sopka. Jde o místo, kde sopečné plyny a láva vystoupí na povrch a následně tvoří tvar sopky. Mezi často vybuchující sopky na Islandu patří Katla, Grímsvötn a Hekla. Ze sopek můžete navštívit sopku, která se jmenuje Hekla, a je dominantou oblasti, kde se nachází. Pokud jste milovníci literatury, navštivte sopku Snæfellsjökull, kterou si v roce 1864 Jules Verne vybral jako vstup pro svůj klasický román „Cesta do středu Země“.
Reykjavík
Reykjavík je hlavním městem Islandu a obývá jej víc jak třetina celkové populace ostrova. Je to centrum kultury, místo, kde si užijete ruch města, skvělé restaurace a rušné bary, zajímavá muzea a architekturu. Již zdaleka viditelnou dominantou je betonový kostel Hallgrímskirkja, který stojí v centru Reykjavíku. Mezi další architektonické perly Islandu patří koncertní síň Harpa, která je zároveň úžasnou ukázkou moderní architektury. Oblíbenou ulicí v centru je Skólavörðustígur. Tato ulice vede přímo ke kostelu Hallgrímskirkja a není to žádná šedá obyčejná ulička, ale ulice hrající všemi barvami a plná lidí a energie.
Tuleni
Dalším živočišným druhem, který lze na Islandu spatřit, jsou tuleni. Vřele doporučuji se na ně jet podívat na jezero Jökulsárlón, kde plují ledové kry a na nich se tito úžasní tvorové povalují nebo proplouvají vodou. Dalším místem, skvělým pro pozorování tuleňů je pláž Ytri Tunga. Dalšími místy k vidění tuleňů jsou Hvammstangi a Hvítserkur na poloostrově Vatnsnes. Zpozorovat můžete tuleně obecného, tuleně kuželozubého, tuleně grónského, tuleně vousatého, Čepcola hřebenatého a tuleně kroužkovaného.
| Položka | Hodnota |
|---|---|
| Rozloha | 103 125 km² |
| Nejvyšší bod | Hvannadalshnjúkur (2 109,6 m n. m.) |
| Počet obyvatel | 389 444 (2025) |
| Hustota zalidnění | 3,8 obyv./km² |
| Jazyk | Islandština (úřední) |
| Státní zřízení | Parlamentní republika |
| Vznik | 17. června 1944 (nezávislost na Dánsku) |
| Měna | Islandská koruna (ISK) |


Zanechat komentář