Výpočet nároku na dovolenou pro DPP a DPČ v programu Flexi

Od verze 2025.3.0 program Flexi umí vypočítat nárok na dovolenou automaticky pro pracovní poměry:

• 2-DPP - Dohoda o provedení práce
• 3-DPČ - Dohoda o pracovní činnosti

Výpočet u pracovních poměrů DPP a DPČ

Zaměstnanec na DPP nebo DPČ má nárok na placenou dovolenou v případě, že odpracuje nejméně 80 hodin za kalendářní rok a zároveň musí splnit podmínku v délce trvání smlouvy nejméně 28 dní. Pokud některou z těchto podmínek nesplní, nemá na placenou dovolenou nárok.

Při výpočtu dovolené lze postupovat dle vzorce: Výpočet počtu odpracované týdenní pracovní doby.

V případě DPP a DPČ se používá pojem tzv. fiktivní týdenní pracovní doba (TPD), která čítá 20 hodin týdně. Nejdříve je potřeba vypočítat, kolik týdnů zaměstnanec skutečně odpracoval.

Příklad výpočtu nároku na dovolenou

Zaměstnanec odpracoval 210 hodin, nárok na dovolenou je 4 týdny.

• Výpočet odpracovaných celých týdnů: 210/20=10,5 , zaokrouhlujeme dolů - 10 týdnů
• Výpočet nároku na dovolenou: 10/52 x 4 x 20 = 15,38 , zaokrouhlujeme nahoru - 16 hodin.

Nastavení osoby v Personalistice ve Flexi

Pro správný výpočet nároku na dovolenou je důležité správné nastavení v programu Flexi:

• Zadání týdnů dovolené: Ve Flexi používáme pole Personalistika - Pracovní poměr - Dní dovolené ročně
  • v případě dovolená na 4 týdny = 20 dní dovolené ročně
  • v případě dovolená na 5 týdnů = 25 dní dovolené ročně
• Fond pracovní doby: Důležité pro správnou funkčnost výpočtu nároku na dovolenou je Fond pracovní doby.
  • Pracovní poměry rozlišujeme dle zadání Úvazku:
    • Pracovní rozvrh - Pravidelný - Fond pracovní doby se vytvoří automaticky
    • Pracovní rozvrh - Nepravidelné - zadané Směny - Fond pracovní doby se vytvoří dle zadaných směn
  • Pracovní poměr Pravidelný a Nepravidelný (se zadáním směn) - při výpočtu nároku na dovolenou program Flexi pracuje s hodinami dle Fondu odpracovaných hodin.
  • Pracovní rozvrh - Nepravidelné - bez zadaní směn.
    • Při Aktualizaci mezd je možné přes Uživatelské změny nastavit Fond pracovní doby. Výpočet dovolené v tomto případě funguje, ale nemůžeme zaručit správnost další výpočtů - pracovně právní průměr, čerpání dovolené a nemoci a pod. (Doporučujeme používat zadání hodin do Směny)

Jakékoliv uživatelské úpravy ve Fondu pracovní doby a jiné opravy mohou mít vliv na špatný výpočet nároku na dovolenou popř. výpočet pracovně právního průměru.

Aktualizace mezd

Při výpočtu mzdy - program hlídá Odpracované hodiny a délku dohody. V případě, že počet odpracovaných hodin je menší než 80 nebo v případě, že je pracovní poměr uzavřený na období kratší než 28 dní, nárok na dovolenou nevzniká.

Při výpočtu mezd za jednotlivá období se navyšuje nárok na dovolenou dle odpracované doby.

Příklad výpočtu nároku na dovolenou u DPP nebo DPČ

1. 1. měsíc - odpracováno 45 hodin
   • Nárok na dovolenou nevzniká.
   • Složky Dovolená - DOVOLENÁ NÁROK AKTUÁLNÍ, DOVOLENÁ ZBÝVÁ jsou nulové.
2. 2. další měsíc - odpracováno 40 hodin, Celkem je odpracováno 45 + 40 = 85 hodin a vzniká nárok na dovolenou 7 hodin.
   • Složka DOVOLENÁ NÁROK AKTUÁLNÍ, DOVOLENÁ ZBÝVÁ mají hodnotu 7 hodin.
3. 3. následující měsíc a další měsíce se nárok na dovolenou zvyšuje dle odpracovaných hodin
4. 4. Další měsíc, nárok na dovolenou se stále zvyšuje
   • Dle odpracovaných hodin vzniká aktuální nárok na dovolenou.
   • Celkem je odpracováno 210 hodin a vzniká nárok na dovolenou 16 hodin. Složka DOVOLENÁ NÁROK AKTUÁLNÍ, DOVOLENÁ ZBÝVÁ mají hodnotu 16 hodin.

Výplatní páska - pro pracovní poměry 2-DPP Dohody o provedení práce a 3-DPČ - Dohoda o pracovní činnosti se nyní hodnoty zobrazují na výplatní pásce jinak.

• Nárok na dovolenou Základní a Aktuální - zobrazuje se aktuální nárok na dovolenou
• Zbývající dovolená Základní a Aktuální - zobrazuje se aktuální zůstatek dovolené
• Nárok na dovolenou aktuální 16 hodin, Zbývající dovolená 16 hodin

Čerpání dovolené a snížení zůstatku dovolené

• Čerpáno 13 hodin dovolené, Zůstatek dovolené 3 hodiny
• DOVOLENÁ NÁROK AKTUÁLNÍ - 16 hodin , DOVOLENÁ NÁROK AKTUÁLNÍ ZBÝVÁ - 3 hodiny.
• DOVOLENÁ VYBRÁNO - 13 hodin

Výplatní páska s čerpáním dovolené: Aktuální nárok je 16 hodin, Čerpání dovolené 13 hodin, Zbývající dovolená 3 hodiny

Dovolená a fond pracovní doby DPP

Dovolená a fond pracovní doby u Dohody o provedení práce. Při ruční úpravě fondu pracovní doby se hodiny zadávají navýšené o hodiny dovolené, které se v daném měsíci budou čerpat.

Program Flexi pracuje nyní tak - že pro kontrolu počtu hodin (300 hodin za rok) u dohody o provedený práce vychází z hodnoty složky HODINY ROK SUMA.

Celkové hodiny ve Fondu pracovní doby jsou navýšené o hodiny dovolené, a můžou vykazovat větší hodnotu než 300 hodin. Čerpání dovolené u dohody o provedení práce může navýšit další nárok na dovolenou.

Příklad:

Na jakou dovolenou má nárok zaměstnanec (DPP) při odpracování 300 hod a čerpání dovolené v rozsahu 29 hod, která se se do limitu 300 hod nepočítá?

Při výpočtu dovolené lze postupovat dle vzorce: počet odpracovaných celých násobků fiktivní týdenní pracovní doby/52 × 20 × výměra dovolené (výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru).

Do odpracované doby pro účely dovolené se i v případě zaměstnanců činných na základě DPP započtou tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracuje, tj. např. doba zameškaná z důvodu čerpání dovolené, či některých překážek v práci (§ 348 odst. 1 spolu s § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce). Jinými slovy, čerpání dovolené zaměstnancem může v některých případech vést ke vzniku další dovolené. Pozor, na tom ničeho nemění ustanovení § 75 odst. 2 zákoníku práce, které stanoví, že se doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce u DPP nezapočítávají do maximálního rozsahu práce 300 hodin v kalendářním roce.

Příklad: Zaměstnanec na základě DPP v roce 2024 fakticky odpracoval 300 hodin a dále čerpal 29 hodin dovolené. Pro účely dovolené zaměstnanec odpracoval v tomto roce 329 hodin, neboť i dobu zameškanou z důvodu čerpání dovolené považujeme za výkon práce, tj. zahrneme ji do odpracované doby pro účely dovolené.

Od 1. ledna 2024 vzniká nárok na dovolenou i zaměstnancům pracujícím pro svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce a zaměstnavatel je povinen těmto zaměstnancům dovolenou poskytnout. Dovolená u dohod je upravena stejnými paragrafy zákoníku práce jako u pracovních poměrů (§ 211 až § 223 ZP). Základní výměra dovolené činí 4 týdny.

Nejprve je nutné zjistit, kolik týdenních dob zaměstnanec odpracoval. Pro čerpání dovolené je důležité, aby měl zaměstnanec naplánované směny, ve které by dovolenou mohl vyčerpat. Náhrada odměny za dovolenou je placena průměrným výdělkem.

Aby byl zaměstnanci spočítán průměr pracovněprávní, je nutné, aby měl zaměstnanec v předchozím kalendářním čtvrtletí odpracováno alespoň 21 směn. I u dohod konaných mimo pracovní poměr lze provést jejich navázání z pohledu dovolené. Tato situace nastane v případě, kdy na sebe ukončená dohoda a začínající dohoda bezprostředně navazují. Dovolenou je možné při skončení dohody proplatit stejně jako je tomu u pracovních poměrů.

Výpočet dovolené 2025

V roce 2021 doznal výpočet dovolené velkých změn. Od základu se totiž změnil samotný způsob výpočtu dovolené. Délka dovolené byla dříve tradičně vyjadřována ve dnech. Od roku 2021 se však odvozuje od týdenní pracovní doby zaměstnance a místo dnů je vyjadřována v hodinách.

V roce 2025 nedošlo k dalším významným změnám ve výpočtu dovolené a náhrady mzdy za čerpanou dovolenou.

Výpočet dovolené při změně úvazku

Změna se však dotýká těch, kterým se během roku mění výše úvazku. Řekněme, že zaměstnanec odpracuje polovinu roku, tedy 26 týdnů, na plný úvazek, ale druhou polovinu roku na úvazek poloviční. V případě nároku na 4 týdny dovolené se pak jeho dovolená vypočítá následovně:

1. 1. polovina roku: 40 x 4 týdny = 160 hodin : 52 x 26 týdnů = 79,96 / 80
2. 2. polovina roku: 80 hodin : 52 x 26 týdnů = 39,99 / 40
3. dovolená celkem: 80 + 40 = 120 hodin dovolené na rok

Tyto změny také napomůžou ke zlepšení situace zaměstnanců, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, tedy typově především lidem pracujících na směny. Nově budou čerpat tito zaměstnanci dovolenou podle hodin původně naplánovaných směn. Dosud se totiž den dovolené rovnal pracovnímu dni bez ohledu na délku naplánované směny.

Některé profese ale mají nárok na delší dovolenou, zpravidla se jedná o zaměstnance ve veřejném sektoru, ale například i vysokoškolské pedagogy. Státní zaměstnanci a zaměstnanci veřejné zprávy mají nárok na 5 týdnů dovolené, pedagogové a akademičtí zaměstnanci na vysokých školách pak až 8 týdnů.

Náhrada mzdy za dovolenou 2025

Když čerpáte dovolenou, nenáleží Vám mzda za odpracovanou dobu, ale náhrada mzdy za dovolenou. Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v prosinci, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za třetí čtvrtletí, tj. za červenec až září.

Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí. Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali. Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.

Nárok na dovolenou u smlouvy na DPP

Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:

• odpracování minimálně 80 hodin
• doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)

Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.

A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně). Při odvedení maximálního počtu hodin na DPP, 300 hodin, činí podle tohoto vzorce nárok na dovolenou 24 hodin.

Na závěr ještě k dovolené dodejme, že u dohod o provedení práce a dohod u pracovní činnosti se výpočet nároku na dovolenou provádí úplně stejně jako u HPP. Jediný rozdíl je v tom, že při výpočtu se počítá s fiktivním týdenním úvazkem 20 hodin týdně. Je tedy jedno, jaký úvazek má dohodář sjednaný či kolik hodin v týdnu skutečně pracuje či pracoval v nějakém období.

Průměrný výdělek

Ať už se jedná o pracovní poměr, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude-li se používat průměrný výdělek, musí být vypočten na základě ustanovení ze zákoníku práce. Zákoník práce pracuje s pojmem průměrný výdělek nebo s jeho násobky.

Průměrný výdělek anebo procento z něj se používá pro výpočet náhrad a příplatků ke mzdě. Jedná se o náhrady mzdy za dovolenou, při překážkách v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele, náhradu za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, dále náhrady při ukončení pracovního poměru atd.

Průměrným výdělkem se rozumí průměrný hrubý výdělek. Hrubou mzdou v rozhodném období se rozumí ty složky mzdy, které mají charakter odměny za práci. Do výpočtu tedy zahrneme všechny složky mzdy poskytnuté zaměstnanci za výkon práce, ať už jde o základní mzdu, nebo o její pohyblivé složky, jako jsou různé provize, odměny, bonusy apod.

Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda. Do odpracované doby se započítává i doba práce přesčas, pokud nebylo za tuto dobu poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúčtování mzdy za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby ve výpočtu také hodiny práce přesčas, za kterou jsou mzda nebo plat poskytnuty.

Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se vypočítá vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období - nejčastěji tedy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10.).

Jak jsme již uvedli, v případě, že zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se tzv. pravděpodobný výdělek.

Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl.

Judikatura upozorňuje na skutečnost, že zákon nestanoví, z jakých hledisek je třeba při zjišťování mzdy, které by zaměstnanec „zřejmě dosáhl“, vycházet. Za tím účelem musí být zejména zjištěno, jakou práci měl zaměstnanec v této době konat a jaká mzda za výkon této práce náležela (podle kolektivní smlouvy, vnitřního mzdového předpisu nebo z jiného důvodu), přičemž musí být zohledněny nejen pevné nebo nárokové složky mzdy, ale i další složky mzdy stanovené odlišným způsobem a fakultativní složky mzdy.

Průměrný hrubý měsíční výdělek se vypočítá jako průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Průměrný rok má pro tento účel 365,25 dnů. Pro výpočet se použije týdenní pracovní doba zaměstnance a koeficient 4,348, což je průměrný počet týdnů na jeden měsíc v průměrném roce.

průměrný hrubý měsíční výdělek = průměrný hod. průměrný hrubý měsíční výdělek = průměrný hod. výdělek × 40 × 4,348 = průměrný hod.

Průměrný čistý měsíční výdělek se zjistí z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „SP“), pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZP“) a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „daň“). Daňový bonus se při výpočtu nepřičítá.

Průměrný výdělek nemůže nikdy klesnout pod minimální mzdu nebo pod příslušnou úroveň zaručené mzdy. Takováto situace se může stát např. Ze čtvrtého čtvrtletí však může být vypočítaný průměrný výdělek, který platí k 1. 1., nižší než minimální mzda nebo nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pak se takto vypočtený průměrný výdělek dle zákona zvýší na částku odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.

Další důležité ustanovení se týká odměn poskytovaných za delší období. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu odpovídající odpracované době. Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se odměna poskytuje. Je tedy potřeba vždy u nárazových odměn testovat, zda mají charakter odměny za práci za delší časové období, nebo se naopak jedná o odměnu, která má spíše sociální charakter (např.

V prvním případě, tj. v případě, že odměna za delší období je většinou spojena s hospodářskými výsledky, ji budeme zahrnovat do výpočtu průměrného výdělku postupně, tak jak je uvedeno výše. V druhém případě, tj.

Další výjimkou při stanovení průměrného výdělku je případ, kdy u zaměstnance došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně.

Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se stanovuje stejným způsobem, jak jsme již popsali.

Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu nebo pracovním vztahu odděleně.

Online kalkulačka mzdy za dovolenou v roce 2024

Mzda za dovolenou (přesněji náhrada mzdy za dovolenou) se vypočítá z průměrné hrubé mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí a z počtu odpracovaných dnů v předchozím čtvrtletí. Tedy pokud jedete na dovolenou v srpnu, vypočítává se náhrada mzdy ze mzdy za 2. odpracovaných hodin. Tím se dostane průměrná hrubá hodinová mzda. Průměrná hrubá hodinová mzda se pak vynásobí počtem hodin dovolené. Tj. vypočítá se náhrada za dovolenou (hrubá) jako Náhrada mzdy za dovolenou - otázky a odpovědi

Jaká je výše náhrady za dovolenou a z jakého průměru se vypočítá?

Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v květnu, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za první čtvrtletí, tj. za leden až březen. Více informací včetně kalkulačky naleznete zde.

Kdy je možné zaměstnanci proplatit dovolenou?

Zaměstnavatel má povinnost proplatit nevyčerpanou dovolenou jen v případě ukončení pracovního poměru. Podle zákoníku práce by měla být dovolená vyčerpána do konce roku, za který zaměstnanci náleží. Pokud si zaměstnanec nestihne z vážných důvodů dovolenou vybrat, lze její zbytek převést do dalšího roku.

Příklad výpočtu nároku na dovolenou u DPP/DPČ

Měsíc	Odpracované hodiny	Celkem odpracováno	Nárok na dovolenou	DOVOLENÁ NÁROK AKTUÁLNÍ	DOVOLENÁ ZBÝVÁ
1.	45	45	Nevzniká	0	0
2.	40	85	7 hodin	7 hodin	7 hodin
Další	...	...	...	...	...
Celkem	...	210	16 hodin	16 hodin	16 hodin