Ukončení pracovního poměru s sebou přináší řadu změn a povinností. Proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru je jedním z důležitých kroků, kterými se zaměstnanec může vyhnout ztrátě části své mzdy.
Základní principy, které byste měli znát
Než se dostaneme k samotnému výpočtu, měli bychom si připomenout, co to nárok na dovolenou vlastně je. V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů.
Od 1. 1. 2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoli ve dnech. To znamená, že délka dovolené se určuje podle počtu odpracovaných hodin, nikoliv dnů. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.
Kdo má nárok na dovolenou:
- Zaměstnanci na HPP s odpracovanými 52 týdny - plná dovolená. Týdny se počítají jako odpracované, i když v nich zaměstnanec čerpal nemocenskou nebo jinou překážku v práci.
- Zaměstnanci s odpracovanými 4 týdny, 20 pracovních dnů - poměrná část dovolené. Nárok na poměrnou část dovolené vzniká i zaměstnancům, kteří neodpracovali celý rok.
- Zaměstnanci s náročnými profesemi - dodatková dovolená. Zákoník práce definuje specifické profese, které mají nárok na delší dovolenou, například zdravotníci nebo pedagogové.
- I dohodáři mají nárok na dovolenou (od 1.1.2024). Dovolená pro dohodáře (DPP a DPČ) se počítá odlišným způsobem.
Dali nebo dostali jste výpověď a teď nevíte, kdy fakticky do práce už nepůjdete? Záleží na množství nevyčerpané dovolené, které vám v daném kalendářním roce ještě zbývá. K tomu, jak řešit nárok na dovolenou při výpovědi, ať už ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance, poskytují jasné pokyny právní úpravy.
V ideálním případě by měl zaměstnanec čerpat dovolenou během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve. Ne vždy je však možné, aby si zaměstnanec zbytek dovolené vybral, ať už z důvodu pracovních povinností nebo provozních potřeb zaměstnavatele. Takže pokud si nemůže zbytek dovolené vybrat, má zaměstnanec ze zákona nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru.
TOP 5 Nejlevnějších Zemí Evropy pro Dovolenou u Moře
Pravidla pro dovolenou a její čerpání
- Minimální délka dovolené jsou 4 týdny (u vybraných profesí více).
- Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout i delší dovolenou, než je zákonné minimum.
- Zaměstnavatel určuje dobu čerpání dovolené.
- Dovolená se má vyčerpat v daném roce, nebo nejpozději v následujícím. Pokud to není možné z důvodu provozních překážek nebo překážek na straně zaměstnance, je možné dovolenou převést do dalšího roku.
- Svátky se do dovolené nepočítají. Pokud dovolená připadne na státní svátek, zaměstnanci se tento den z dovolené neodečítá.
- Alespoň 2 týdny dovolené by měly být čerpány vcelku (pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak). Toto pravidlo má zajistit, aby si zaměstnanci mohli dostatečně odpočinout.
Jak vypočítat dovolenou
Při výpočtu zbylé dovolené je třeba vzít v úvahu, kolik měsíců jste v daném kalendářním roce odpracovali. Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené.
Tyto kalkulačky pracují na základě jednoduchých údajů, které zaměstnanec zadá, jako je délka pracovního poměru v roce, počet dnů dovolené, na kterou má nárok, a již vyčerpaná dovolená.
Dovolená za celý rok:
Zaměstnanci s odpracovanými 52 týdny mají nárok na minimálně 4 týdny dovolené. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou se dovolená krátí (viz poměrná část dovolené). U polovičního úvazku se dovolená počítá stejně, jen se za den odpracuje polovina hodin. Nárok na dovolenou tedy mají i zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek.
Poměrná část dovolené:
Pokud zaměstnanec nepracoval celý rok, vypočítá se poměrná část dovolené.
Vzorec: počet hodin v týdenním úvazku / 52 × odpracovaná doba v týdnech × firemní výměra dovolené v týdnech = dovolená v hodinách.
Výsledek se zaokrouhluje nahoru.
Proplacení dovolené při skončení dohody
Dovolenou je možné při skončení dohody proplatit stejně jako je tomu u pracovních poměrů.
Zákoník práce mluví jasně - zaměstnanci podle něj mají právo na finanční náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nemá na nárok zaměstnance žádný vliv - i pokud dostane zaměstnanec výpověď, stále mu zůstává nárok na proplacení dovolené, pokud si ji nemůže vybrat.
Zaměstnanec může také o dovolenou požádat během výpovědní doby.
Navázání dohod z pohledu dovolené
I u dohod konaných mimo pracovní poměr lze provést jejich navázání z pohledu dovolené. Tato situace nastane v případě, kdy na sebe ukončená dohoda a začínající dohoda bezprostředně navazují. V takovém případě se nevyčerpaný nárok na dovolenou u ukončené dohody neproplatí, ale dojde k převedení zůstatku na bezprostředně navazující dohodu.
Pravidla pro dovolenou u DPP a DPČ
Od 1. ledna 2024 vzniká nárok na dovolenou i zaměstnancům pracujícím pro svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce a zaměstnavatel je povinen těmto zaměstnancům dovolenou poskytnout. Dovolená u dohod je upravena stejnými paragrafy zákoníku práce jako u pracovních poměrů (§ 211 až § 223 ZP).
Podmínky pro vznik nároku na dovolenou
Aby zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti vznikl nárok na dovolenou, musí splnit dvě podmínky:
- Doba trvání dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti musí činit alespoň 4 týdny po sobě jdoucí
- Odpracování alespoň 80 hodin (4násobku týdenní pracovní doby)
Týdenní pracovní dobou u DPP a DPČ je pro účely výpočtu dovolené 20 hodin týdně bez ohledu na to, jak je sjednána dohoda.
Výpočet nároku na dovolenou
Nejprve je nutné zjistit, kolik týdenních dob zaměstnanec odpracoval. Například: 4 x 20 x 6/52 = 9,23 = zaokrouhleno na 10 hodin dovolené
Náhrada odměny za dovolenou
Náhrada odměny za dovolenou je placena průměrným výdělkem. Aby byl zaměstnanci spočítán průměr pracovněprávní, je nutné, aby měl zaměstnanec v předchozím kalendářním čtvrtletí odpracováno alespoň 21 směn. Pokud neodpracuje alespoň 21 směn, použije se průměr pravděpodobný.
Vliv překážek v práci na dovolenou
Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu).
V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce.
A) Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu:
- dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
- mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
- důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
- doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladší než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP - viz § 348 odst. 1 písm. a) ZP,
- další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu - např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce), překážky na straně zaměstnavatele - § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
- doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.
B) Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené
Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek. Jde o tyto překážky v práci:
- dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
- karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
- rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
- jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.
Příklady výpočtů
Příklad 1
„Josef odpracoval na zkrácený úvazek 30 hodin týdně 6 týdnů, následně čerpal 1 týden dovolené převedený z předchozího kalendářního roku, odpracoval 8 týdnů, 2 týdny strávil v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu a pracoval až do konce roku. Roční výměra dovolené u zaměstnavatele je 5 týdnů.“
Příklad 2
Pan Petr pracuje u firmy ABC, s.r.o. od ledna 2021 s dohodnutou fixní mzdou 45.000 Kč měsíčně. Nárok na dovolenou za kalendářní rok je u firmy ABC, s.r.o. v délce 4 týdny. Na začátku února požádal pan Petr svého zaměstnavatele o 2 týdny dovolené. Jelikož se zaměstnavatel domníval, že pan Petr u něj bude pracovat dlouhodobě, s čerpáním dovolené souhlasil, i když byl pan Petr stále ve zkušební době. Na konci března však pan Petr zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Zaměstnanec vyčerpal 80 hodin dovolené. Tuto částku je zaměstnavatel oprávněn srazit zaměstnanci z jeho poslední mzdy, a to i bez jeho souhlasu.
Jak postupovat v případech přečerpané dovolené
V případě, kdy nepředvídaně dojde k přečerpání dovolené (v daném kalendářním roce, popřípadě za část kalendářního roku), je zaměstnanec povinen dle § 222 odstavce 4 ZP vrátit již vyplacenou náhradu mzdy za takto čerpanou dovolenou.
Zanechat komentář