Výpočet Nároku na Dovolenou v České Republice: Vzorce a Příklady

Dovolená je čas, na který se každý zaměstnanec těší. Nárok na ni má každý zaměstnanec v pracovním poměru. Od 1. ledna 2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené. Dovolená se stanovuje podle počtu odpracovaných hodin, a ne již za odpracované dny jako doposud. Novela zákona č. 285/2020 Sb. přinesla zásadní změny v tom, jak se dovolená počítá. Tento článek navazuje na minulý díl s názvem Pravidla dovolené aneb opakování je matka moudrosti.

Každý zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na čtyři týdny dovolené, tedy 20 dní. Ovšem existují i profese, kde je dovolená delší. Pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol náleží dovolená 8 týdnů v kalendářním roce. Také zaměstnancům, jimž přísluší dle zákona plat, zákoník práce stanovuje dovolenou v délce pěti týdnů v kalendářním roce.

Nárok na dovolenou se stanovuje dle počtu odpracovaných hodin, přesněji od týdenní pracovní doby zaměstnance určené v hodinách. Zákoník práce stanovuje zaměstnanci nárok na dovolenou v délce čtyř týdnů, tedy 20 dnů. Zaměstnancům, jimž náleží dle zákona plat (státní zaměstnanci) mají nárok na 5 týdnů dovolené.

Základní Podmínky pro Vznik Nároku na Dovolenou

Na dovolenou za kalendářní rok vzniká právo zaměstnancům, vykonávajícím zaměstnání v pracovním poměru. Základní podmínkou, kterou zaměstnanec musí splnit, aby mu právo na dovolenou za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část vzniklo, je, že koná v rámci daného kalendářního roku práci po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby.

Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené (to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost).

A jak je to s výměrou dovolené? Základní výměra dovolené v je 4 týdny v kalendářním roce. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 (platová sféra) je 5 týdnů v kalendářním roce.

Výpočet Nároku na Dovolenou při Neodpracování Celého Roku

Pokud zaměstnanec neodpracuje celý rok, bude jeho nárok na dovolenou vypočten jako 1/52 celkového nároku za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (dále jen „TPD“). Jak je z textů patrné, vždy se vše opírá o stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD. V žádném případě nás v souvislosti s nárokem na dovolenou nebudou zajímat doby odpracované mimo rozvrh směn, tedy doby práce přesčas. To neplatí pro odpracované doby tzv.

Aby zaměstnanci vůbec nějaký nárok na dovolenou vnikl, musí reálně anebo fiktivními dobami odpracovat alespoň 4násobek týdenní stanovené/zkrácené/kratší pracovní doby.

Příklady Výpočtu Nároku na Dovolenou

Příklad 1: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a bude pracovat ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Do konce roku odpracoval 529 hodin. Roční dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?

Pokud by zaměstnanec pracoval celý rok, jeho nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin/rok. Zaměstnanec však pracoval pouze 529 hodin => 529 / 40 = 13 a 9 zbytek, ke zbytku se nikdy nijak nepřihlíží.

Příklad 2: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 v kratší týdenní pracovní době 30 hodin a do konce roku odpracoval 396 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.

Příklad 3: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 v stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodin a do konce pracovního poměru odpracoval 142,5 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů za rok. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikl?

Zaměstnanec však pracoval pouze 142,5 hodiny => 142,5 / 37,5 = 3 a zbytek 30.

Příklad 4: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 (PÁ) v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a odpracoval celou směnu. Dne 4. 1. 2021 (PO) po odpracování 3 hodin se mu stal pracovní úraz (pracovní úraz je považován za výkon práce pohledem nároku na dovolenou, jak bylo uvedeno výše = fiktivně odpracovaná doba). V rámci následné dočasné pracovní neschopnosti („DPN“) byl neschopen do 28. 1. 2021 a 29. 1. po odpracování směny s ním zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Jaký nárok na dovolenou vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok?

Zaměstnanec pracoval 8 hodin (1. 1.) + 3 hodiny (4. 1.) + 8 hodin (29. Doba DPN z titulu úrazu je výkonu práce: 5 (4. 168 / 40 = 4 týdny a 8 hod. Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod.

Příklad 5: Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 2. 1. 2022 (NE), pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 160 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok v kontextu roku 2022, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené?

Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 0 hodin (nekryje se s žádnou vypsanou směnou v roce 2022, protože 1. 1. byla sobota). Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod.

Příklad 6: Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 31. 1. 2022, pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 400 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou v kontextu roku 2022 jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za rok, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené?

Pokud by zaměstnankyně pracovala celý rok, její nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin. Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 168 hodin (leden). Dohromady = 568 / 40 = 14 týdnů a 8 hod. zbytek. Protože tímto dochází k odpracování 12násobku týdenní pracovní doby, je možné regulérně započítat i do 20násobku týdenní stanovené pracovní doby v budoucnu čerpanou rodičovskou dovolenou, tj. Celkově tedy odpracováno: (568 + 800) / 40 = 34 týdnů a 8 hod. Nárok na dovolenou v kontextu roku 2022, jenž bude poskytnut dotyčné po peněžité pomoci v mateřství, bude: 34 × 200 / 52 = 130,7 hod. => 131 hodin. Zde lze ještě konstatovat, že i tento nárok (protože si jej reálně vyčerpá) založí další nárok na dovolenou.

Příklad 7: Zaměstnanec má DPN od 16. 12. 2020 do 30. 11. 2021. Dne 1. 12. 2021 odpracuje celou směnu, 2. 12. odpracuje jen hodinu ze své směny a stane se mu pracovní úraz. Z titulu úrazu bude na DPN do konce roku 2021. Pracuje ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Jaký nárok na dovolenou v kontextu roku 2021 mu vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za rok?

Délka celé DPN = 238 směn, tj. 238 × 8 = 1 904 hodin, je možné ji nějak započíst do nároku na dovolenou? Není to možné, a to z toho důvodu, že nyní ještě nevíme, zda splní odpracovanost alespoň 12násobku stanovené/kratší pracovní doby. Prostým výpočtem je však na první pohled jasné, že nesplní. Doba reálného výkonu práce (1. 12. = 1 hodina a 2. 12. DPN z titulu úrazu je doba výkonu práce => 168 hodin + 7 hodin (ze dne 1. Nárok na dovolenou za rok 2021 bude: 4 × 200 / 52 = 15,38 hod.

Vliv Překážek v Práci na Dovolenou

Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.

V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce.

A) Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu:

• Dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
• Mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
• Důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.).
• Doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladší než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP - viz § 348 odst. 1 písm. a) ZP.
• Další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu - např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce), překážky na straně zaměstnavatele - § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.
• Doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.

Příklad: „Josef odpracoval na zkrácený úvazek 30 hodin týdně 6 týdnů, následně čerpal 1 týden dovolené převedený z předchozího kalendářního roku, odpracoval 8 týdnů, 2 týdny strávil v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu a pracoval až do konce roku. Roční výměra dovolené u zaměstnavatele je 5 týdnů.“

B) Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené

Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek. Jde o tyto překážky v práci:

• Dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
• Karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
• Rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
• Jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.

Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny vždy nahoru. Při výpočtu se nepřihlíží k hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby - vždy se počítá jen celý odpracovaný týden, typicky 40 hodin. Při výpočtu může docházet k odchylkám.

Výpočet Nároku na Dovolenou u DPP a DPČ

Od verze 2025.3.0 program Flexi umí vypočítat nárok na dovolenou automaticky pro pracovní poměry :2-DPP - Dohoda o provedení práce 3-DPČ - Dohoda o pracovní činnosti

Zaměstnanec na DPP nebo DPČ má nárok na placenou dovolenou v případě, že odpracuje nejméně 80 hodin za kalendářní rok. Zároveň musí splnit podmínku v délce trvání smlouvy nejméně 28 dní. Pokud některou z těchto podmínek nesplní, nemá na placenou dovolenou nárok

Při výpočtu dovolené lze postupovat dle vzorce: Výpočet počtu odpracované týdenní pracovní doby. V případě DPP a DPČ se používá pojem tzv. fiktivní týdenní pracovní doba (TPD), která čítá 20 hodin týdně. Nejdříve je potřeba vypočítat, kolik týdnů zaměstnanec skutečně odpracoval.

Příklad Výpočtu Nároku na Dovolenou u DPP a DPČ

Zaměstnanec odpracoval 210 hodin, nárok na dovolenou je 4 týdny.

Výpočet odpracovaných celých týdnů: 210/20=10,5 , zaokrouhlujeme dolů - 10 týdnů

Výpočet nároku na dovolenou: 10/52 x 4 x 20 = 15,38 , zaokrouhlujeme nahoru - 16 hodin.

Do odpracované doby pro účely dovolené se i v případě zaměstnanců činných na základě DPP započtou tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracuje, tj. např. doba zameškaná z důvodu čerpání dovolené, či některých překážek v práci (§ 348 odst. 1 spolu s § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce). Jinými slovy, čerpání dovolené zaměstnancem může v některých případech vést ke vzniku další dovolené.

Příklad: Zaměstnanec na základě DPP v roce 2024 fakticky odpracoval 300 hodin a dále čerpal 29 hodin dovolené. Pro účely dovolené zaměstnanec odpracoval v tomto roce 329 hodin, neboť i dobu zameškanou z důvodu čerpání dovolené považujeme za výkon práce, tj. zahrneme ji do odpracované doby pro účely dovolené.

Pravidla pro Čerpání Dovolené

Čerpání dovolené se řídí řadou zákonných pravidel, z nichž vybíráme následující:

• Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.
• Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance - zaměstnavatel tedy nemá povinnost žádosti zaměstnance vyhovět. Alespoň jedna část dovolené by měla být čerpána jako minimálně 2 týdny vcelku, je ale možné se dohodnout jinak.
• Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době - dohoda může být i konkludentní, tedy že zaměstnanec kratší dobu oznámení pouze akceptuje.
• S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje určité zákonné roční minimum, převést do následujícího kalendářního roku.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku nebo byla-li její část převedena na základě písemné žádosti zaměstnance do následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
• Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
• Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny (tzv. půlden dovolené, typicky 4 hodiny), nejde‑li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
• Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.
• Proplacení nevyčerpané dovolené je možné jen v souvislosti se skončením pracovního poměru.

Kurzy-pro rodiče: Pravidla pro čerpání dovolené v souvislosti s čerpáním mateřské/rodičovské dovolené Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět. Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Žádost o dovolenou po skončení mateřské dovolené: Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.

Co se týče délky nároku na dovolenou, pak je nutné mít na paměti, že nárok vzniká i během samotného čerpání dovolené. Je tedy potřeba započítat jako odpracovanou dobu i tu, která byla strávená samotným čerpáním dovolené.

Kalkulačka Náhrady Mzdy za Dovolenou

Když čerpáte dovolenou, nenáleží Vám mzda za odpracovanou dobu, ale náhrada mzdy za dovolenou. Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v prosinci, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za třetí čtvrtletí, tj. za červenec až září.

Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí. Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali. Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.

Zaměstnanci dostávají náhradu mzdy zpravidla ve výplatním termínu za příslušný měsíc, například za červenec v srpnu a za srpen v září. Výplatu za červenec dostanou zaměstnanci na svůj bankovní účet v srpnu a výplatu za srpen potom v září. Dle zákoníku práce totiž platí, že mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

Výpočet Průměrné Hodinové Mzdy

V přiložené tabulce si vypočítáme průměrnou hodinovou mzdu za minulé čtvrtletí, která bude sloužit pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou v červenci a v srpnu. Počítáme s hrubou mzdou v dubnu ve výši 44 tisíc korun, v květnu 50 tisíc korun a v červnu 41 tisíc korun.

Výpočet	Částka
Hrubá mzda za 2. čtvrtletí	135 000 Kč (44 000 Kč + 50 000 Kč + 41 000 Kč)
Počet odpracovaných dní	64 dní (20 dní + 22 dní + 22 dní)
Počet odpracovaných hodin	512 hodin (práce na plný úvazek)
Průměrný hodinový výdělek	263,68 Kč (135 000 Kč : 512 hodin)

Zaměstnanci, kteří mají po celý rok přibližně stejnou mzdu, finančně čerpání dovolené příliš nezaznamenají. Na účet obdrží téměř stejnou částku jako obvykle.

Vzhledem k tomu, že dovolenou čerpají zaměstnanci v hodinách, nebývá v praxi problém s přepočtem kvůli rozdílným pracovním směnám. Nárok na dovolenou se snadno přepočítává i na zkrácené úvazky. Pokud například firma poskytuje dovolenou v rozsahu 200 hodin za rok a zaměstnanec pracuje na poloviční pracovní úvazek, potom má nárok na roční dovolenou v rozsahu 100 hodin.