Ukončení pracovního poměru s sebou přináší řadu otázek a povinností, a jednou z nich je i otázka dovolené. Končíte ve stávajícím zaměstnání a stále máte nevyčerpanou dovolenou? Nebo jste dali výpověď a nevíte, kdy fakticky do práce už nepůjdete? Tento článek vám poskytne ucelený přehled o čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě, ať už z pohledu zaměstnance nebo zaměstnavatele.
Obecné Zásady Čerpání Dovolené
Na začátek si připomeneme, že nárok na dovolenou zaměstnanci nikdy nezaniká. V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Od 1. ledna 2021 se dovolená udává podle počtu odpracovaných hodin. Stále ovšem mají zaměstnanci nárok na minimálně 20 dní dovolené, tedy 160 hodin. Dříve se doba dovolené stanovovala počtem dnů, od 1. ledna 2021 došlo ale k právní úpravě a dovolená se začala udávat podle počtu odpracovaných hodin.
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále uvedeno jinak. Zaměstnavatel musí určit čerpání dovolené zaměstnancům do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Jedinými přípustnými výjimkami jsou překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Stejná lhůta platí i pro zaměstnance, pokud si chce určit čerpání starší dovolené. Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru (je-li pracovní poměr sjednán na kratší dobu).
Hromadné Čerpání Dovolené
Neurčí-li zaměstnavatel čerpání „staré“ dovolené do 30. 6. v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců hromadné lze určit čerpání dovolené (§ 220 zákoníku práce), tzv. celozávodní dovolenou, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů (například plánovaná odstávka a čištění strojů). Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny v kalendářním roce.
Omezení pro Určování Čerpání Dovolené
Zákoník práce dále upravuje doby, na něž zaměstnavatel čerpání dovolené určit nesmí (§ 217 odst. 4 zákoníku práce). Opačným směrem naopak míří pravidlo v § 217 odst. 5 zákoníku práce, podle nějž zaměstnavatel musí vyhovět žádosti zaměstnankyně, která požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a žádosti zaměstnance tak, aby dovolená navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět.
Čerpání Dovolené ve Výpovědní Době
V ideálním případě by měl zaměstnanec čerpat dovolenou během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve. Zaměstnanec může také o dovolenou požádat během výpovědní doby. Jsou zaměstnavatelé, kteří schvalují čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě. A naopak, váš zaměstnavatel čerpání schválit nemusí z důvodu hladkého předání vaší práce, zaučení nového kolegy a podobně.
Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě. I ve výpovědní době vám dovolenou může nařídit, a to minimálně 14 dní předem a písemně. Musí vám šéf umožnit vybrat si dovolenou, když jste ve výpovědní době? Může vám tedy umožnit, abyste si dovolenou během výpovědní doby vyčerpal, ale také to umožnit nemusí.
Pokud v takovém případě zaměstnavatel nepřiděluje či nemůže přidělovat zaměstnanci práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele.
Proplacení Nevyčerpané Dovolené
Pokud zaměstnavatel neschválí, abyste si vyčerpali zbývající dovolenou, dojde k proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Takže pokud si nemůže zbytek dovolené vybrat, má zaměstnanec ze zákona nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.
Pokud vám při ukončení pracovního poměru zůstane nevyčerpaná dovolená, zaměstnavatel je povinen vám ji proplatit. Výše této náhrady se určuje podle průměrného výdělku. Nevyčerpaná dovolená se vyplácí ve výši průměrného výdělku (§ 222 zákoníku práce). Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se vyplácí ve výši průměrného výdělku (§ 222 zákoníku práce). Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se tzv. Zbývající dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolená vám bude proplacena automaticky, není třeba o ni žádat, a to s poslední mzdou. V tom případě by vám nevybranou dovolenou musel proplatit - peníze by dorazily společně s poslední výplatou.
Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. Nezapomeňte, že pokud zaměstnanec končí během roku, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů bude mít při odchodu odpracováno.
Představte si, že jste podali výpověď v květnu a máte nevyčerpaných 10 dní dovolené. Při výpočtu zbylé dovolené je třeba vzít v úvahu, kolik měsíců jste v daném kalendářním roce odpracovali.
Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené. Tyto kalkulačky pracují na základě jednoduchých údajů, které zaměstnanec zadá, jako je délka pracovního poměru v roce, počet dnů dovolené, na kterou má nárok, a již vyčerpaná dovolená.
Příklad Výpočtu Dovolené
Pojďme si ukázat výpočet na konkrétním případu. U zaměstnavatele jste odpracovali 12 týdnů. 👉 Pokud jste odpracovali celý rok, tedy 52 týdnů, máte nárok na celou dovolenou, kterou váš zaměstnavatel garantuje. 👉 Pokud jste odpracovali méně než 52 týdnů, dojde ke krácení dovolené při ukončení pracovního poměru.
Převedení Dovolené k Novému Zaměstnavateli
Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. Zákoník práce umožňuje, abyste současného zaměstnavatele požádali o převedení zůstatku vaší dovolené k novému zaměstnavateli. Dosavadní a nové zaměstnání na sebe musí neprodleně navazovat, jinak převod dovolené nelze využít. Rovněž pokud by další zaměstnání začalo až 1. Prosince, převedení také není možné. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu. Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1.
Specifické Situace
V životě zaměstnanců mohou nastat různé situace, ke kterým se z pohledu čerpání dovolené vztahují specifická pravidla. Tyto situace zahrnují čerpání dovolené ve zkušební době, výpovědní době, změnu čerpání dovolené a odvolání z dovolené, vztah s rodičovským příspěvkem a svátky. Představíme vám i vztah čerpání dovolené s rodičovským příspěvkem a svátky.
Čerpání Dovolené ve Zkušební Době
Čerpání dovolené ve zkušební době zaměstnance nebývá příliš obvyklé, ale oproti rozšířeným pověrám je nutno uvést, že tomu nic nebrání. Ustanovení § 217 odst. ! Důležité je však upozornit na ustanovení § 35 odst. 4 zákoníku práce, které stanovuje, že o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.
Rovněž při čerpání dovolené ve zkušební době může dojít k tomu, že bude vyčerpáno více dovolené, než na kterou zaměstnanci vzniklo právo. Pokud následně dojde ke skončení pracovního poměru, může vzniknout tzv. přečerpaná dovolená, tedy stav, kdy je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy či platu za dovolenou, na kterou následně nevzniklo právo. Tuto náhradu mzdy či platu si zaměstnavatel smí i jednostranně srazit ze mzdy či platu zaměstnance (viz ustanovení § 222 odst. 4 zákoníku práce ve spojení s ustanovením § 147 odst. 1 písm.
Změna Termínu Čerpání Dovolené a Odvolání z Dovolené
Zaměstnavatel je oprávněn změnit termín čerpání dovolené, kterou zaměstnanci již určil, nebo zaměstnance z dovolené dokonce i odvolat.
Čerpání Dovolené a Rodičovský Příspěvek
Pro řadu zaměstnanců je otázkou, zda spolu nějak souvisí čerpání dovolené a rodičovský příspěvek. Pokud zaměstnankyně či zaměstnanec čerpají dovolenou, tak jim to rozhodně nebrání v tom, aby mohli osobně, celodenně a řádně pečovat o dítě.
Čerpání Dovolené a Svátky
Režim svátku má obecně přednost před čerpáním dovolené, protože v tento den by zaměstnanec stejně nepracoval. Existuje však jedna výjimka, a to v případě, kdy na den státního svátku je práce zaměstnavatelem nařízena, což je možné pouze za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 91 odst. Aby mohlo dojít k čerpání dovolené v den svátku, musí se vždy jednat o žádost zaměstnance o čerpání dovolené ve svátek, na který byl zaměstnavatelem nařízen výkon práce. Rovněž pokud by zaměstnanec požádal o čerpání dovolené na delší dobu (např.
Časté Otázky a Odpovědi
Otázka: Mám smlouvu na dobu neurčitou. Zbývá mi ještě hodně dovolené. Může vám tedy umožnit, abyste si dovolenou během výpovědní doby vyčerpal, ale také to umožnit nemusí. V tom případě by vám nevybranou dovolenou musel proplatit - peníze by dorazily společně s poslední výplatou.
Otázka: Na konci srpna mi končí dvouměsíční výpovědní doba. Do nové práce ale nastupuji až 15. září. Musím se na ty první dva týdny v září hlásit na úřad práce? Prace.cz: Nemusíte mít žádné obavy.
Otázka: Má zaměstnavatel právo vědět, zda jdu k lékaři osobně nebo jako doprovod? Prace.cz: Zaměstnavatel má právo vědět, zda jdete k lékaři sám nebo jako doprovod blízkého příbuzného. Bude se totiž řešit, zda to spadá mezi případy, kdy máte nárok na náhradu mzdy.
Otázka: V pracovní smlouvě mám uvedeno, že mzda zahrnuje práci přesčas v délce max. 150 hodin ročně. Prace.cz: Pokud máte ve smlouvě toto ustanovení, tak prvních 150 hodin přesčasů ročně se skutečně neproplácí. Ani nemáte nárok brát si za ně náhradní volno. Bere se to tak, že těchto 150 hodin je už nějakým způsobem promítnuto do mzdy.
Otázka: Když se zaměstnavatel odstěhuje a zaměstnanci nemají spojení na nové pracoviště, vzniká právo na to, aby je zaměstnavatel vozil? Prace.cz: Záleží, jaké máte ve smlouvě sjednané místo výkonu práce. Pokud je to konkrétní adresa (město, ulice, číslo), tak zaměstnavatel nemůže jen tak rozhodnout, že se přestěhuje. Musel by vám dát dodatek ke smlouvě s novou adresou. Pokud byste s dodatkem nesouhlasili, zaměstnavatel vám může dát výpověď z organizačních důvodů (měli byste nárok na odstupné). Pokud však ve smlouvě máte jako místo výkonu práce uvedeno jen město jako celek (např. Ostrava), bere se to tak, že pracoviště můžete mít kdekoliv v rámci Ostravy.
Otázka: Se zaměstnavatelem jsme se dohodli na ukončení pracovního poměru dohodou ke konci srpna. Zatím tedy jen ústně. Prý nemám nic sepisovat a všechno dořešíme koncem srpna. Mám na to spoléhat? Prace.cz: Jak výpověď, tak dohodu o ukončení pracovního poměru je potřeba uzavřít písemně. K ústní domluvě se bohužel nepřihlíží.
| Situace | Nárok na proplacení |
|---|---|
| Ukončení pracovního poměru | Ano |
| Trvání pracovního poměru | Ne |
| Převedení dovolené k novému zaměstnavateli | Ne (převádí se nárok) |
Zanechat komentář