Čerpání dovolené ovlivňuje sumu, která je zaměstnanci za jeho práci vyplacena. Každý zaměstnanec má právo na čerpání dovolené.
Podle § 116 zákona č. 311/2001 Z.z. náleží zaměstnanci za vyčerpanou dovolenou náhrada mzdy v sumě jeho průměrného zárobku. Zákon č. 311/2001 Z. z. práce bližšie definuje v § 134 náhrady mzdy. Výpočet náhrady mzdy za čerpania dovolenky sa počíta z priemerného zárobku.
Náhrada mzdy je klíčovým prvkem pracovněprávních vztahů a týká se situací, jako je pracovní neschopnost, dovolená či státní svátky. Zaměstnanci za čerpání dovolené náleží náhrada mzdy nebo platu za dovolenou.
Rozhodným obdobím pro stanovení náhrady mzdy nebo platu za dovolenou je kalendářní čtvrtletí (leden až březen, duben až červen, červenec až září, říjen až prosinec) předcházející kalendářnímu čtvrtletí, v němž je dovolená čerpaná. Pokud zaměstnanec čerpá dovolenou např. v květnu, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za první čtvrtletí, tj. za leden až březen.
Při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou se vychází z průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí, nikoli z posledních tří měsíců. Takto získanou částkou se pak vynásobí počet hodin, které strávíte na dovolené (např. 8 hodin denně).
Průměrný výdělek se stanovuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku. Při stanovení průměrného výdělku se vydělí hrubá mzda za příslušné kalendářní čtvrtletí počtem odpracovaných hodin, přičemž se bere pouze mzda a odpracované hodiny, ne náhrady mzdy. Při stanovení průměrného výdělku se tedy nezapočítávaní např. počtu hodín odpracovaných zamestnancom prácou nadčas.
Priemerný zárobok (dovolenkový priemer) pri výpočte náhrady mzdy za dovolenkuPriemerný zárobok možno chápať ako priemerný hrubý zárobok. mzdy nájdete v článku Minimálna mzda od 1. 1. Priemerný zárobok sa vypočítava na hodinu a zaokrúhľuje sa na štyri desatinné miesta.
Priemerný zárobok tak určujeme vždy k 1. 1. pre I.Q, k 1. 4 pre II.Q, k 1. 7. pre III.Q a k 1. Zaměstnavatel hradí prvních 14 dní nemoci, poté přebírá výplatu nemocenské stát. Zaměstnanci dostávají náhradu mzdy zpravidla ve výplatním termínu za příslušný měsíc, například za červenec v srpnu a za srpen v září.
Jak spočítat náhradu mzdy za dovolenou?
Pre rok 2023 napr.:január - 21 pracovných dní, t. j. 168 hodín,február - 20 pracovných dní, t. j. 160 hodín,marec - 23 pracovných dní, t. j. 184 hodín.
Je preto potrebné poznať nasledujúce údaje, a to:
- priemerný hodinový zárobok za rozhodujúce obdobie, t.
- počet dní dovolenky, ktorú si zamestnanec vyčerpal,
- počet pracovných dní (bežne 40 hodinový pracovný týždeň).
Príklad na výpočet náhrady mzdy za dovolenku
Zamestnanec čerpal v júni 5 dní dovolenky. Jeho týždenný pracovný čas je 40 hodín (t. j. 8 hodín na 1 pracovný deň). Rozhodujúcim obdobím na výpočet priemerného zárobku bude 1. štvrťrok roka, t. j. január - marec. obdobím na výpočet priemerného zárobku bude 1. štvrťrok roka, t. j. január - marec a marec 2023.
Použijeme do vzorca na výpočet náhrady mzdy nasledovne:
1. Vypočítame priemerný hodinový zárobok za rozhodujúce obdobie: január 2023 - 1008 EUR - 168 hodín február 2023 - 960 EUR - 160 hodín marec 2023 - 1106 EUR - 184 hodín, t.j. 3074 EUR / 512 hodín = 6,0039 EUR (priemerný hodinový zárobok)
2. Následne vypočítame výšku náhrady mzdy za 5 dní dovolenky v závislosti od úväzku, t. j. 6,0039 x 5 x 8 = 240,16 EUR.
Príklad č. 1
Zamestnanec čerpal v mesiaci máj 2019 dovolenku v počet 5 dní. Jeho týždenný pracovný čas je 40 hodín. priemerný hodinový zárobok za 1. štvrťrok 2019, t.j. dovolenku vypočítame = 4,7420 € * 5 dní * 8 hodín = 189,68 €.
Príklad č. 2
Zamestnanec čerpal v mesiaci apríl 2019 3 dni dovolenky. Jeho týždenný pracovný čas je 40 hodín. priemerný hodinový zárobok za 1. štvrťrok 2019, t.j. dovolenku vypočítame = 3,8690 € * 1 deň * 8 hodín = 30,95 €.
Príklad 3 - přečerpaná dovolená a úmrtí zaměstnance
Zaměstnanec, který měl již vyčerpaný celoroční nárok na dovolenou, zemřel. Má zaměstnavatel možnost přečerpanou dovolenou srazit? Pokud došlo k vyššímu čerpání dovolené, než vznikl nárok, je zaměstnavatel oprávněn bez souhlasu provést srážku ze mzdy podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP. Došlo-li však k úmrtí zaměstnance, nelze náhradu za přečerpanou dovolenou srazit (v souladu s § 328 odst. 2 ZP), protože peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance (s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto).
Stejnou povinnost má zaměstnavatel i po ukončení každého kalendářního roku, kdy musí zjišťovat zůstatky nevyčerpané dovolené z předchozího kalendářního roku a převádět je do roku následujícího. Někdy také zjistí, že nárok na dovolenou musí být krácen z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance. I v tomto případě provádí srážku bez souhlasu zaměstnance.
Srážky týkající se přeplatku na dovolené se posuzují jako nepřednostní pohledávky. Problém u přeplatku na dovolené spočívá v tom, že náhrada mzdy za dovolenou byla provedena v hrubém a srážky ze mzdy se podle OSŘ mají provádět výhradně z čisté mzdy. Protože z přeplatku dovolené (náhrada mzdy za dovolenou) bylo odvedeno pojistné a daň, bylo by nutné zaměstnanci při provádění srážky z čisté mzdy vrátit pojistné a daň. Současně by bylo nutné vrátit pojistné i zaměstnavateli.
Vzhledem k tomu, že dovolenou čerpají zaměstnanci v hodinách, nebývá v praxi problém s přepočtem kvůli rozdílným pracovním směnám. Nárok na dovolenou se snadno přepočítává i na zkrácené úvazky. Pokud například firma poskytuje dovolenou v rozsahu 200 hodin za rok a zaměstnanec pracuje na poloviční pracovní úvazek, potom má nárok na roční dovolenou v rozsahu 100 hodin.
Zaměstnanci, kteří byli v předchozím čtvrtletí nemocní, nemusí mít obavy, že tato skutečnost bude mít negativní dopad na výši náhrady mzdy za dovolenou. Období nemoci se totiž při výpočtu vyloučí a průměr se vypočítá z ostatních příjmů.
Z náhrady mzdy za dovolenou se klasicky odvádí daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Náhrada mzdy tedy nepodléhá žádnému speciálnímu či zvýhodněnému zdanění.
Dohoda o provedení práce (DPP) a dovolená
Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:
- odpracování minimálně 80 hodin
- doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)
Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.
A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně).
Na účely výpočtu odstupného, dovolenky a náhrady platu za nevyčerpanú dovolenku je potrebné vypočítať priemerný mesačný plat. Priemerný mesačný plat sa vypočíta ako priemer platu za obdobie dvanástich kalendárnych mesiacov predchádzajúcich mesiacu, v ktorom vznikla potreba zistenia priemerného mesačného platu. Ak je obdobie poberania platu starostu obce (primátora mesta) kratšie ako 12 mesiacov , priemerný mesačný plat sa vypočíta ako podiel súčtu platov za príslušné obdobie a počtu mesiacov, ktoré starosta obce (primátor mesta) poberal plat.
Dovolená je čas, na který se každý zaměstnanec těší. Nárok na ni má každý zaměstnanec v pracovním poměru. Po dobu, kdy čerpáte dovolenou, Vám nenáleží mzda, ale náhrada mzdy. Tu snadno spočítáte i s naší kalkulačkou pro výpočet náhrady mzdy 2025.
Tabulka: Výpočet průměrné hodinové mzdy
| Výpočet | Částka |
|---|---|
| Hrubá mzda za 2. čtvrtletí | 135 000 Kč (44 000 Kč + 50 000 Kč + 41 000 Kč) |
| Počet odpracovaných dní | 64 dní (20 dní + 22 dní + 22 dní) |
| Počet odpracovaných hodin | 512 hodin (práce na plný úvazek) |
| Průměrný hodinový výdělek | 263,68 Kč (135 000 Kč : 512 hodin) |
Zanechat komentář