Výpočet nároku na dovolenou činí tradičně obtíže u zaměstnanců, jejichž pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně, tj. zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu. Přitom průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Podstatným kritériem zákoníku práce pro to, aby určité rozvržení pracovní doby mohlo být považováno za nerovnoměrné, je skutečnost, že stanovená týdenní (popřípadě kratší) pracovní doba není rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny. Na rozdíl od rovnoměrného rozvržení pracovní doby, v případě nerovnoměrného rozvržení je zaměstnanci rozvrhován různý počet hodin s tím, že tyto rozdíly se povinně vyrovnávají až na konci tzv. vyrovnávacího období. Toto období může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; pouze prostřednictvím ujednání v kolektivní smlouvě jej lze prodloužit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.
Pojďme se detailněji podívat, jak vypadá nerovnoměrně rozvržená pracovní doba na příkladech. Při nerovnoměrném rozvržení se pracovní doba zaměstnance v jednotlivých týdnech liší, v jednom týdnu odpracuje jen 2 směny, v druhém týdnu 5 směn, ve třetím týdnu 3 směny a podobně. U zaměstnanců pracujících v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen vypracovat rozvrh směn na celé vyrovnávací období.
Od 1. 1. 2021 platí zásadní změna v právní úpravě dovolené. Hlavním cílem nové koncepce právní úpravy dovolené je odstranit rozdílné a často i nespravedlivé stanovení délky dovolené zaměstnance výlučně ve vazbě na rozvržení jeho týdenní pracovní doby ve směnách, které jsou často u zaměstnance v průběhu kalendářního roku různé, např. v I. pololetí délka směny činí 8 hodin a pracovní doba je rozvržena rovnoměrně a ve II. pol. délka směny činí 12 hodin a pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně. Praxe potvrdila, že dosud používaná jednotka času „den dovolené“ je jednotkou nevěrohodnou, nepřesnou a nevyhovující.
S ohledem na změnu koncepce dovolené již není rozhodné, zda zaměstnanec pracuje v rámci rovnoměrného nebo nerovnoměrného rozvržení týdenní pracovní doby. Základní výměry dovolené za kalendářní rok, která bude stále činit 4 týdny, znamená to obecně při 40hodinové týdenní pracovní době v přepočtu 160 hodin dovolené (4×40), na které zaměstnanci vznikne při splnění podmínek v kalendářním roce právo, ať již má pracovní dobu rozvrženou rovnoměrně či nerovnoměrně.
Zaměstnanci s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby také nově nebudou „ochuzeni“ v situaci, kdy budou čerpat dovolenou v „krátkém týdnu“, jelikož jim z dovolené bude odečten počet hodin, který připadá na délku směny během „krátkého týdne“ a nikoli celý jeden den dovolené bez ohledu na délku směny.
Zaměstnanci s nerovnoměrnou pracovní dobou požadují dopisování si 8 hodin v den svátku, na který měli dle harmonogramu směn plánovaný odpočinek. Argumentují tím, že zaměstnanci s rovnoměrnou pracovní dobou jsou ve výhodě.
Rozvržení pracovní doby pedagogů je v porovnání s jinými zaměstnanci zvláštní tím, že musí zahrnovat obě části pracovní doby, tj. rozvrh přímé pedagogické činnosti a prací s ní souvisejících. Tato skutečnost se výrazně projeví zejména v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a při sjednání kratší týdenní pracovní doby pedagogů.
Příklady výpočtu dovolené
Příklad 1: Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a náhrada mzdy
Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době se směnami dlouhými 4, 8, 12 hodin, které jsou zastoupeny v harmonogramu směn ve stejném počtu. Zaměstnanec čerpal dovolenou v délce 40 hodin. V důsledku dovolené mu odpadly 3 směny po 8 hodinách, 1 směna po 12 hodinách a 1 směna po 4 hodinách. Průměrný hrubý hodinový výdělek pro aktuální čtvrtletí činí 125,45 Kč.
Náhrada se zaměstnanci poskytne podle skutečné délky směn, které v důsledku dovolené odpadly:
(3 × 8 × 125,45) + (12 × 125,45) + (4 × 125,45) = 3 010,80 + 1 505,40 + 501,80 = 5 018 Kč
Zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou měl rozvrženy na kalendářní týden od 14. do 20. 9. 2015 celkem tři dvanáctihodinové směny, a to v úterý, čtvrtek a pátek; celý tento týden čerpal dovolenou, tedy vyčerpal si týden dovolené. Tento „týden dovolené“ v jeho případě činil „jen“ 3 pracovní dny a dotyčný zaměstnanec tedy obdrží náhradu mzdy (platu) za 3 dny; v uvažovaném případě náhradu mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za 36 hodin.
Pokud zaměstnanec kromě zařazení v nerovnoměrné rozvržení pracuje navíc i v různě dlouhých směnách (např. v rámci turnusu se nepravidelně střídají směny 7,5, 10-ti a 12-ti hodinové), může být (z důvodu zejména administrativního / výpočtového zjednodušení) pro účely výpočtu náhrady mzdy (platu) za dovolenou výhodné vypočítat i průměrnou délku směny.
V uvažovaném případě by průměrná délka směny činila (7,5 + 10 + 12) / 3 = 9,83 hodiny. Zaměstnanci by tedy za každý den čerpání jeho dovolené příslušela náhrada mzdy (platu) za 9,83 hodiny, nerozhodno, zda dovolená připadla na den, kdy měl podle rozvrhu plánovánu směnu v délce 12 hodin nebo např.
Příklad 2: Výpočet dovolené v hodinách
Dotaz si vysvětlíme na dovolené za kalendářní rok u zaměstnance v nepřetržitém pracovním režimu, kde stanovená týdenní pracovní doba činí 37,50 hodin, délka směny 12 hodin a výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Zaměstnanec konal u tohoto zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce. V tomto kalendářním roce odpracoval např. 1960 hodin. Měl odpracovat 52 týdnů, tj. 52 × 37,5 = 1950 hodin.
Výpočet dovolené:
37,5 (stanovená týdenní pracovní doba) × 5 (délka dovolené v týdnech u zaměstnavatele) = 187,50, tj.
Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru - viz § 216 odst. 5 zák.
37,50 : 52 × 52 × 5 = 187,50 hodin, tj.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanec v tomto případě odpracoval 52 týdnů, není nutné počítat nárok na dovolenou tímto složitým způsobem, ale použijeme výše uvedený jednoduchý výpočet: 37,50 × 5 = 187,50, tj.
Protože bude dovolenou čerpat ve směnách, převedeme hodiny na směny - 188 : 12 = 15,666, tj. 16 směn.
Opět si to vysvětlíme na příkladu. Zaměstnanec bude čerpat dovolenou dva týdny. V tomto období má podle rozvrhu (harmonogramu) směn odpracovat 7 dvanáctihodinových směn. Z celkového nároku na dovolenou, v našem případě 188 hodin, se mu odečte 84 hodin (7 × 12). V závěru bude zřejmě vhodné dodat, že zaměstnanec, který má delší směny, např. 12hodinové, vyčerpá dovolenou v menším počtu směn než ten, který má např. 8hodinové směny. Příklad: 200 hodin : 8 = 25 směn, 200 hodin : 12 = 16,666, tj. 17 směn.
Příklad 3: Výpočet nároku na dovolenou v pracovních dnech
Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém režimu v průměru 37,5 hodin týdně, a to ve stále stejně dlouhých 12-ti hodinových směnách. Podle rozvrhu týdenní pracovní dony na něj v aktuálním kalendářním roce připadá 163 směn (pracovních dnů).
Z toho vyplývá:
163 / 52,143 (délka kalendářního roku v týdnech) = 3,12.
Číslo 3,12 v uvažovaném případě vyjadřuje průměrný počet směn na jeden týden.
Nárok na dovolenou pak získáme vynásobením tohoto čísla počtem týdnů dovolené, tedy 3,12 x 4 = 12,5 (po zaokrouhlení).
Číslo 12,5 vyjadřuje délku dovolené v pracovních dnech. Pokud by se jednalo o zaměstnance s nárokem na dovolenou 5 týdnů, činila by jeho dovolená vyjádřená v pracovních dnech 15,5 dne, neboť 3,12 x 5 = 15,6; po zaokrouhlení 15,5.
Jakmile zaměstnanec dovolenou čerpá, odečítá se mu z rozsahu jeho dovolené tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvrhu pracovních směn na dobu jeho dovolené konkrétně připadlo. Pokud jde o náhradu mzdy za dovolenou, řídí se § 222 odst. (1) zákoníku práce, tj. že zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Současně druhá věta téhož ustanovení stanoví, že zaměstnancům uvedeným v § 213 odst. (4) zákoníku práce - tj.
Změny termínu čerpání dovolené
Zákon nevylučuje možnost změny termínu čerpání dovolené, ovšem pro zaměstnavatele může změna termínu původně určené dovolené představovat zvýšené náklady, neboť podle § 217 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
Pokud jde o určení rozvrhu čerpání dovolené, je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance [§ 217 odst. (1)]; čili při určování dovolené je vyloučena individuální šikana zaměstnance spočívající např. v nařizování dovolené cíleně mimo dobu prázdnin, ačkoli zaměstnanec má děti a ostatním zaměstnancům s dětmi je dovolená nařizována (na základě jejich žádosti) v době prázdnin.
Grafické znázornění rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby
Pro lepší pochopení rozdílu mezi rovnoměrným a nerovnoměrným rozvržením pracovní doby si prohlédněte následující schéma:
Ze schématu č. 3 je zřejmé, že v každém týdnu byl zaměstnavatelem rozvržen jiný počet hodin, a sice v prvém (krátkém týdnu) pouze 36, zatímco ve druhém (dlouhém) týdnu 44 hodin.
Tabulka pro výpočet dovolené
Pro usnadnění výpočtu dovolené v různých situacích může být užitečná následující tabulka:
| Parametr | Popis | Vzorec/Poznámka |
|---|---|---|
| Stanovená týdenní pracovní doba | Počet hodin, které má zaměstnanec odpracovat týdně | Např. 37,5 hodiny |
| Délka dovolené v týdnech | Počet týdnů dovolené za rok | Zákonem stanoveno, např. 4 týdny |
| Průměrný počet směn na týden | Počet směn v kalendářním roce dělený počtem týdnů v roce | Počet směn / 52,143 |
| Délka dovolené v pracovních dnech | Průměrný počet směn na týden násobený délkou dovolené v týdnech | Průměrný počet směn na týden * Délka dovolené v týdnech |
| Náhrada mzdy za dovolenou | Vyplácena dle průměrného hodinového výdělku | Viz příklady výše |
Díky revoluci ve výpočtu nároku na dovolenou od ledna 2021 sice výše uvedené záležitosti odpadají, na druhé straně zase přibývají nové komplikace. Výše bylo předestřeno, že dovolená je vyjádřena v hodinách. Kolik hodin dovolené na kalendářní rok to ve skutečnosti bude, závisí na stanovené (zkrácené/kratší) TPD a jejímu odpracování (fiktivním odpracování = doby výkonu práce).
K čemu byla vlastně tato změna dobrá? V letech 2020 a obdobích starších působily praktické komplikace stran dovolené situace, kdy pracovní doba zaměstnance byla rozvrhnuta nerovnoměrně, anebo byla rozvržena sice rovnoměrně, ale tak, že byla v jednotlivých dnech týdne rozvržena z hlediska své výše různě na jednotlivé směny, případně ještě nebyla vypsána na všechny „všední“ dny v týdnu a podobně.
Pokud by ovšem zaměstnanec ve shora uvažovaných příkladech (schéma č. 1 a 2) čerpal dovolenou po dnech, musela by mu být zaměstnavatelem poskytnuta náhradu mzdy (platu) za vyčerpaný den dovolené přesně tom rozsahu (za tolik hodin), v jakém zaměstnanec v důsledku dovolené nepracoval. To znamená, že pokud by zaměstnanec čerpal den dovolené například v den, na který mu podle rozvrhu připadala 12hodinová směna, příslušela by mu náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za tento 1 den, tj. 12 hodin dovolené; naopak pokud by byl čerpán 1 den dovolené v den, na který zaměstnanci podle rozvrhu připadala 8 hodinová směna, příslušela by mu náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku za tento 1 den, tj. „jen“ za těchto 8 hodin dovolené. Pro daný případ totiž nelze použít § 222 odst. 3 věta druhá zákoníku práce, neboť toto ustanovení umožňuje poskytnout náhradu mzdy (platu) za dovolenou ve výši odpovídající průměrné délce směny jen u zaměstnanců zařazených v nerovnoměrné rozvržení pracovní doby (viz níže).
Vyplácet zaměstnancům s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou náhradu mzdy (platu) za dovolenou ve výši odpovídající průměrné délce směny není právní povinností zaměstnavatele, jedná se pouze o možnost danou zaměstnavateli právním předpisem. To je patrné z formulace § 222 odst. Nejedná se přitom o výkladový problém v pravém slova smyslu, neboť právní úprava na danou situaci výslovně pamatuje.
Důležité je však upozornit na pořadí takové srážky. Všechny srážky uvedené v § 147 odst. 1 písm. c) až e) získávají pořadí okamžikem, kdy je plátce oprávněn srážku provést. Znamená to, že má-li zaměstnanec mzdu zatíženou jinými srážkami s dřívějším pořadím, není možné takovou srážku provést a zaměstnavatel se musí se zaměstnancem dohodnout jinak. Například tak, že pohledávku uhradí zaměstnanec v hotovosti do pokladny nebo že uhradí částku převodem ze svého účtu ve prospěch účtu zaměstnavatele.
Při uplatnění pružné pracovní doby se poskytuje náhrada mzdy ve výši průměrné délky směny.
Náhrada mzdy se poskytuje v délce odpadlých směn.
Pro výpočet náhrady musíme znát průměrný hrubý hodinový výdělek platný k 1. 4. a k 1. 7.
Důležité je však upozornit na pořadí takové srážky. Všechny srážky uvedené v § 147 odst. 1 písm. c) až e) získávají pořadí okamžikem, kdy je plátce oprávněn srážku provést. Znamená to, že má-li zaměstnanec mzdu zatíženou jinými srážkami s dřívějším pořadím, není možné takovou srážku provést a zaměstnavatel se musí se zaměstnancem dohodnout jinak.
Například tak, že pohledávku uhradí zaměstnanec v hotovosti do pokladny nebo že uhradí částku převodem ze svého účtu ve prospěch účtu zaměstnavatele. V takovém případě se však bude účtovat přeplatek v čisté částce. Další možností je uzavření dohody o srážce ze mzdy, kdy daná srážka získá pořadí dnem, kdy je dohoda uzavřena.
Pokud došlo k vyššímu čerpání dovolené, než vznikl nárok, je zaměstnavatel oprávněn bez souhlasu provést srážku ze mzdy podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP. Došlo-li však k úmrtí zaměstnance, nelze náhradu za přečerpanou dovolenou srazit (v souladu s § 328 odst. 2 ZP), protože peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance (s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto).
Řešení přeplatku z titulu přečerpané dovolené Pokud zaměstnanec vyčerpal více dovolené, než činil jeho zákonný nárok, ať již z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti nebo z důvodu předčasného skončení zaměstnání v průběhu kalendářního roku, je zaměstnavatel oprávněn v souladu s §147 odst. 1 písm. e) ZP provést srážku z titulu přečerpané dovolené bez souhlasu zaměstnance.
Stejnou povinnost má zaměstnavatel i po ukončení každého kalendářního roku, kdy musí zjišťovat zůstatky nevyčerpané dovolené z předchozího kalendářního roku a převádět je do roku následujícího. Někdy také zjistí, že nárok na dovolenou musí být krácen z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance. I v tomto případě provádí srážku bez souhlasu zaměstnance.
Pro další výklad předpokládejme, že zaměstnanec nemá mzdu zatíženou žádnou srážkou a zaměstnavatel je oprávněn přeplatek na dovolené provést bez souhlasu zaměstnance. I při provádění srážek bez souhlasu je nutné postupovat v souladu s postupem stanoveným občanským soudním řádem. Ve větším rozsahu, než stanoví OSŘ, není možné žádné srážky ze mzdy provést.
Srážky týkající se přeplatku na dovolené se posuzují jako nepřednostní pohledávky (viz Srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance - výkon soudních a úředních rozhodnutí, exekuce soudních exekutorů). Problém u přeplatku na dovolené spočívá v tom, že náhrada mzdy za dovolenou byla provedena v hrubém a srážky ze mzdy se podle OSŘ mají provádět výhradně z čisté mzdy.
Protože z přeplatku dovolené (náhrada mzdy za dovolenou) bylo odvedeno pojistné a daň, bylo by nutné zaměstnanci při provádění srážky z čisté mzdy vrátit pojistné a daň. Současně by bylo nutné vrátit pojistné i zaměstnavateli.
Dále je nutné přeplatek z titulu přečerpané dovolené zaúčtovat zpět na analytický účet 521 - Mzdové náklady, na němž se evidují hrubé mzdy zaměstnanců. Pokud by se provedla srážka v čistém, pak nelze přeplatek správně zaúčtovat na účet 521 a dále nelze provést správně opravu daně, neboť daň či záloha daně se váže ke zdanitelnému příjmu (tedy v našem případě k hrubé mzdě) a nikoliv k čisté mzdě.
Zaměstnavatel zvažuje zavedení nerovnoměrně rozvržené pracovní doby s režimem dělené směny. Ve vnitřním mzdovém předpise bude upraveno zkrácení týdenní pracovní doby, při zachování mzdy. Zaměstnanec odpracuje v průměru měsíčně deset 12hodinových směn, týdenní pracovní doba bude tedy v průměru 30 hodin.
Příklad: 1. část směny 5-12 hod. (od 8 do 9 hod. přestávka); přerušení směny od 12-15 hod. (na základě dohody se zaměstnancem bude v tomto čase držena pohotovost); 2. část směny 15-22 hod. (od 18-19 hod přestávka).
Jak bude vypadat čerpání dovolené od 1. 1. 2021 po novele zákoníku práce u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby. Postupujeme tak, že zaměstnanci se uvádí čerpání dovolené přesně dle délky naplánované směny. Příklad: zaměstnanec má v týdnu naplánovanou směnu v pondělí, středu a pátek v délce 11 hodin, zaměstnanec má v tomto týdnu nařízenou dovolenou a bude mít tedy 3 11 hodin vyplacenou náhradu za čerpání dovolené.
Zajímá vás, jak správně vykázat dovolenou v hodinách v účetním programu POHODA a mzdovém systému PAMICA? V tom případě si nenechte ujít tyto videonávody:
Jak v programu POHODA vykazovat dovolenou v hodinách? Příklad: Zaměstnavatel komerční sféry poskytoval jeden den dovolené nad legislativní rámec.
Zanechat komentář