Výpočet Dovolené Při Nemoci: Podmínky a Pravidla v České Republice

V českém pracovním právu je problematika dovolené a jejího krácení v případě nemoci upravena zákoníkem práce. Tento článek se zaměřuje na to, jak se vypočítává nárok na dovolenou, když je zaměstnanec nemocný, a jaké podmínky musí být splněny, aby nedošlo ke krácení dovolené. Zjistěte, jak nemoc, pracovní neschopnost a další faktory ovlivňují vaši dovolenou.

Základní Principy Výpočtu Dovolené

Důležité je si uvědomit, že dovolená se v českém pracovním právu nekrátí, ale naopak, zaměstnanec získává nárok na poměrnou část dovolené za každý odpracovaný týden. Každý zaměstnanec má nárok na 1/52 maximální dovolené za každý odpracovaný týden, protože rok má 52 týdnů.

Výkonem práce se rozumí nejen samotná práce, ale i dovolená a v některých případech i dočasná pracovní neschopnost (nemoc). Celou problematiku jsme detailně popsali už v článku o Krácení dovolené.

Nemoc a Vliv na Dovolenou

Dovolená se nekrátí, pokud celková délka dočasné pracovní neschopnosti nepřesáhne 20 týdnů během kalendářního roku. V takovém případě se nemoc považuje za konání práce. Ze zákona se bere v úvahu, že až 20 týdnů dočasné pracovní neschopnosti se započítá jako odpracované týdny.

Každý týden, kdy zaměstnanec zůstane v dočasné pracovní neschopnosti nad rámec 20 týdnů, již nezískává nárok na dovolenou. Pokud zaměstnavatel nabízí například maximální dovolenou ve výši 6 týdnů, pak za každý týden, kdy zaměstnanec "nekoná práci" nad pardonovaných 20 týdnů, ztrácí právo na 1/52 části této dovolené. Konat práci znamená být zaměstnaný a pracovat.

U nemocí či úrazů, které vznikly v souvislosti s prací, se celá doba pracovní neschopnosti počítá jako konání práce.

Od roku 2021 platí, že pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá jako vykonaná práce. To v případě 5denní pracovní doby odpovídá maximálně 100 dnům ročně.

Zaměstnavatel může krátit dovolenou, pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu. I když dovolenou krátíte kvůli neomluvené nepřítomnosti, musíte zaměstnanci poskytnout minimálně 2 týdny dovolené (to platí pouze pro zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele celý kalendářní rok, tj. od 1.1. do 3.12.). Pokud tedy pracovník neomluveně zameškal 3 týdny, nemůžete mu 3 týdny dovolené zkrátit, protože by mu zbyl jen týden dovolené.

Příklady Výpočtu Nároku na Dovolenou Při Nemoci

Níže uvádíme několik příkladů, jak se nárok na dovolenou vypočítává v různých situacích:

1. Příklad 1: Zaměstnanec byl během roku na dlouhodobé pracovní neschopnosti, která nebyla pracovním úrazem, a trvala 19 týdnů. Po zbytek roku pracoval a odpracoval 33 týdnů v roce. Jelikož odpracoval minimálně 12 týdnů v roce, má nárok na to, aby 20 týdnů z jeho celkové pracovní neschopnosti, bylo tzv. pardonováno.
2. Příklad 2: Zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele, který poskytuje 4 týdny dovolené. Byl během roku dlouhodobě pracovně neschopný z důvodu nemoci, kterou si způsobil sám a nebyla pracovním úrazem ani nemocí z povolání. Neschopenka trvala 19 týdnů. Po zbytek roku byl ještě dvakrát v pracovní neschopnosti dohromady v délce 5 týdnů. Zbylých 28 týdnů v roce pracoval a tím získal nárok, aby 20 týdnů nemocenské bylo uznáno jako konání práce a vznikal tak za tuto dobu nárok na dovolenou (tj. Celkem byl zaměstnanec na neschopence 24 týdnů (19 + 5) - 20 týdnů mu bude pardonováno a za 4 zbývající týdny nevznikne nárok na dovolenou, tzn. celková dovolená se zkrátí o 4/52 (1/52 za každý týden) z jejího celkového počtu. Zaměstnanec tak získá nárok jen na 48/52 z celkové maximální dovolené - tj. 18,46 dne dovolené. Správně bychom to měli přepočítat na hodiny podle délky úvazku (který je 40 hodinový) - tj. 48/52 (nárok na část dovolené) * 4 (týdny dovolené) * 40 (délka pracovního týdne v hodinách) = 147.69 hodin.
3. Příklad 3: Zaměstnanec byl celý rok na dlouhodobé pracovní neschopnosti (prodloužené) a celý rok nepracoval.

Důležité: Nárok na dovolenou vám přesně spočítá mzdová účetní vašeho zaměstnavatele. Nárok na dovolenou se vypočítává z celého kalendářního roku od 1.1. do 31.12. a předchozí, ani následující rok na výpočet nároku na dovolenou nemá vliv.

Změny ve Výpočtu Dovolené od Roku 2021

Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.

Nově bude stanovena již jen dovolená za kalendářní rok (nebo její poměrná část, pokud zaměstnanec nebude pracovat u zaměstnavatele po celý rok). Dalším typem v současném zákoníku práce je ještě dodatková dovolená, která jako pojem v zákoně bude i nadále.

V novele zákona zůstává dosavadní výměra dovolené v týdnech, její výše však bude odvozena od týdenní pracovní doby daného zaměstnance. Proto se tedy i v médiích často vyskytuje informace, že dovolená nově nebude již počítána na dny, ale na hodiny.

Pro zaměstnance s pravidelnou týdenní pracovní dobou, který bude u zaměstnavatele pracovat celý rok, se prakticky nic nezmění. Místo základního nároku 20 dnů bude mít nyní při 40hodinové týdenní pracovní době nárok na 160 hodin dovolené (4 týdny × 40 hodin = 160 hodin).

Zákon hovoří poněkud krkolomně o nároku zaměstnance na dovolenou za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo, pokud u téhož zaměstnavatele konal práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období. Matematicky lze využít výpočet uvedený výše v závorce.

Další Faktory Ovlivňující Nárok na Dovolenou

• Ukončení pracovního poměru: Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr v průběhu roku, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené za daný kalendářní rok, podle počtu odpracovaných týdnů.
• Mateřská dovolená: Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu.
• Neplacené volno: Principem poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci je stanovení doby, po kterou zaměstnanec nevykonává práci a nenáleží mu ani náhrada mzdy. Jelikož práci nekoná, nemůže se mu doba neplaceného volna započítávat do nároku na dovolenou.

Krácení Dovolené: Neomluvená Absence

Zákoník práce zná v současné době pouze jediný důvod, kdy je možné zaměstnance krátit dovolenou, na kterou mu vznikl ze zákona nárok. Tímto důvodem je neomluvená absence. V ostatních případech, jako je například nemoc nebo rodičovská se již dovolená nekrátí. Zaměstnanci pouze vzniká nárok jen na poměrnou část dovolené v konkrétním období.

Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí směn lze sčítat. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů.

Dovolená a Zkušební Doba

Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu.

O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje. Záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.