Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce. Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Zjistit, na co máte přesně jako zaměstnanec nárok, nemusí být úplně snadné. Proto vám přinášíme komplexní přehled problematiky dovolené při 12hodinových směnách, včetně aktuálních změn v zákoníku práce.
Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.
Základní principy dovolené
Právní úprava dovolené je obsažena zejména v § 211 až 223 zákoníku práce.
Od 1. ledna 2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené. Dovolená se stanovuje podle počtu odpracovaných hodin, a ne již za odpracované dny jako doposud. Novela zákona č. 285/2020 Sb. Nárok na dovolenou se stanovuje dle počtu odpracovaných hodin, přesněji od týdenní pracovní doby zaměstnance určené v hodinách.
Výměra dovolené: Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (viz § 212 ZP odst. 1 ZP) a k jejímu prodloužení může dojít individuální či kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance platem (nikoliv mzdou), činí 5 týdnů v kalendářním roce. Pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol náleží dovolená 8 týdnů v kalendářním roce.
Nárok na dovolenou: Dovolená náleží zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru alespoň rok a odpracovali si v daném roce 52 týdnů. V opačném případě se bude jednat o poměrnou dovolenou.
Počet hodin dovolené: Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.
Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý. Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně (tj.Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin.
Právo na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce 52 celých násobků své týdenní pracovní doby, vznikne mu právo na plnou výměru dovolené za kalendářní rok. Odpracuje-li jich méně, vzniká mu právo na poměrnou část této výměry.
Pokud ale zaměstnanec v příslušném kalendářním roce odpracuje méně než 4 celé násobky své týdenní pracovní doby nebo jeho pracovní poměr trvá méně než 28 kalendářních dní, právo na dovolenou mu vůbec nevznikne.
Do odpracované doby pro účely dovolené se rovněž považují některé náhradní doby (např. čerpání dovolené, překážky v práci, svátky apod.). Naopak práce přesčas se do ní nezapočítává.
Právo na dovolenou je vyjádřeno jako určitý počet hodin dovolené. Při čerpání dovolené se rovněž počítá s hodinami, tj. za každý pracovní den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, se mu z celkového práva na dovolenou odečítá počet hodin dovolené odpovídající délce směny, kterou měl rozvrženou na tento den (čerpal-li tedy např.
Výpočet dovolené při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
V případě, že máte pracovní dobu nepravidelně rozloženou, platí pravidlo, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
To znamená, že se celkový počet harmonogramem stanovených pracovních dnů (směn) zaměstnance v rámci určitého období kalendářního roku, na něž je nerovnoměrně rozvržena pracovní doba zaměstnance (popř. celého kalendářního roku, je-li rozvržena nerovnoměrně na celý kalendářní rok), vydělí počtem týdnů v tomto období a výsledek se vynásobí počtem týdnů dovolené, na které má zaměstnanec za příslušný kalendářní rok právo.
Příklad: Zaměstnanec pracuje ve směnách a má 15 směn za měsíc. Výpočet dovolené by se provedl takto: 15 směn za měsíc x 12 měsíců, tj. 180 pracovních dnů v roce / 52 týdnů v roce * 4 týdny, tj. zhruba 14 dnů.
Dovolená a 12hodinové směny: Praktické aspekty
Jak je to tedy s dovolenou při práci na 12 hodin? Práce je na dlouhý a krátký týden. Zaměstnavatel vám nařídil dovolenou v týdnu, když máte odpracovat dlouhý týden 5 dní po 12 hodinách. Na každý váš pracovní den vám strhne 1 a půl dne dovolené v přepočtu na hodiny. Je to tak správně? Může se stát, že vám bude strženo 60 hodin dovolené.
Pokud už dovolenou nemáte písemně schválenou, tak se vám může stát, že ji prostě nedostanete. Důležité je, že se vám odečítají hodiny za směny, které jste kvůli dovolené neodpracovali. Tedy zjednodušeně, pokud máte týden dovolené a v důsledku toho neodsloužíte pět směn, odečte se vám 5×12, tedy 60 hodin. Pokud byste měli mít v tom týdnu jenom dvě směny, odečte se 24 hodin.
Dovolená na hodiny a vybíráte přesně hodin kolik zameškáte v reálu. Žádné přepočítávání, domýšlení apod.
Čerpání dovolené
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, byť jej zákoník práce v mnoha ohledech limituje (např. nemůže určit dovolenou ze dne na den, neboť tak musí učinit alespoň 14 dní předem, ledaže s tím zaměstnanec souhlasí; nelze určit dobu čerpání dovolené na některé překážky v práci, např. na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným apod.).
Zaměstnavatel je „povinen určit dobu čerpání dovolené tak, aby mohla být vyčerpána zpravidla vcelku“. Jestliže se dovolená poskytuje po částech, musí aspoň jedna část činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se nedohodnete na jiné délce. Vedle provozních důvodů zaměstnavatele je nutné přihlížet také k oprávněným zájmům zaměstnance. A připomínáme: Určenou dobu čerpání dovolené vám musí zaměstnavatel písemně oznámit alespoň 14 dnů předem - i tedy je možná výjimka, když budete s kratší dobou souhlasit.
Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku.
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil.
Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Dovolená ve zkušební době
Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok. Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích.
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).
Přerušení dovolené
Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce s tím, že pak ale zaplatí například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři. V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly.
Krácení dovolené
Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby. Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin. Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.
Nově přijde ke slovu jenom při neomluvené absenci, už ne při takzvaných překážkách v práci (nemocenská, ošetřovné a podobně). Sankce se navíc zmírní. Zatímco do konce loňského roku bylo možné za neomluvenou absenci zkrátit dovolenou až tři dny, nově to jde jenom o počet hodin zameškané (neomluvené) směny. Místo poměru až 1:3 tak vždycky hrozí pouze krácení 1:1. Neomluvené hodiny kratší než jedna směna se nicméně mohou sčítat.
O příslušný počet hodin lze dovolenou zkrátit jenom v kalendářním roce, kdy k neomluvené absenci došlo. Důvodem ke krácení už v zásadě nebudou překážky v práci. Některé se teď pro účely dovolené počítají jako výkon práce: dočasná pracovní neschopnost, karanténa, rodičovská dovolená, ošetřování dítěte či jiného člena domácnosti (za stanovených podmínek) nebo takzvané jiné důležité osobní překážky v práci. Bez limitu, tedy v plném rozsahu, se započte pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Je tu ještě jedna podmínka: Doba překážek se považuje za výkon práce pouze tehdy, jestliže jste mimo jejich trvání odpracovali v kalendářním roce aspoň dvanáctinásobek své týdenní pracovní doby.
Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Převod nevyčerpané dovolené
Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Novela zjednodušuje převod nevyčerpané části dovolené do následujícího roku. Ale jenom té části, která přesahuje čtyři týdny (u pedagogických a akademických pracovníků šest). To u většiny lidí znamená, že přinejmenším čtyři týdny dovolené mají vyčerpat ve stejném roce, kdy na ně vznikl nárok, a teprve případný pátý či šestý týden si mohou převést.
O převedení musí pracovník písemně požádat. Záleží na zaměstnavateli, jestli mu vyhoví, nebo bude trvat na vyčerpání celé dovolené ještě do konce kalendářního roku - přihlížet by měl k „oprávněným zájmům zaměstnance“. Převedení však nemůže nařídit sám zaměstnavatel, když s ním nesouhlasíte - jedině že by argumentoval „naléhavými provozními důvody“.
Do konce loňského roku si podle zákoníku musel zaměstnanec vybrat celou dovolenou (tedy i tu nad rámec čtyřtýdenního základu) do konce kalendářního roku, v němž mu na ni vznikl nárok. V praxi se to mnohdy stejně řešilo neformální dohodou, novela teď umožňuje čistější řešení.
Dodatková dovolená
Stejně jako dosud mají některé skupiny zaměstnanců nárok ještě na dodatkovou dovolenou. V praxi jde o týden navíc přímo ze zákona, konkrétně pro pracující pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, nebo pro „zvlášť obtížné“ práce konané po celý kalendářní rok.
Týden dovolené pro dětské tábory
Zaměstnanci působící na táborech, sportovních soustředěních a podobných akcích pro děti a mládeží mají nově nárok na jeden týden placeného volna navíc. Náhradu mzdy pak zaměstnavatelům proplatí stát, maximálně však do výše průměrné mzdy v České republice.
Čerpání takového týdenního volna s náhradou mzdy (zákoník nemluví přímo o dovolené) má několik podmínek. Nesmí tomu bránit „vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele“. Zaměstnanec musel „soustavně a bezplatně“ pracovat s dětmi mládeží nejméně jeden rok před poskytnutím volna.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ)
Na dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti se zákonná úprava nově od roku 2023 vztahuje také. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny.
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.
Online kalkulačka nároku na dovolenou
Pro usnadnění výpočtu nároku na dovolenou můžete využít online kalkulačky, které zohledňují aktuální legislativu. Tyto kalkulačky vám pomohou přesně určit váš nárok na dovolenou v hodinách na základě vašeho úvazku, počtu odpracovaných týdnů a dalších faktorů.
Důležité body pro zaměstnavatele
- Harmonogram směn: Rozvrh směn je klíčový pro správný výpočet dovolené. Je důležité vést přesnou evidenci odpracovaných hodin a plánovaných směn.
- Informování zaměstnanců: Zaměstnavatel by měl zaměstnance informovat o jejich nároku na dovolenou a způsobu jejího výpočtu.
- Zohledňování přání zaměstnanců: Při plánování dovolené by měl zaměstnavatel zohledňovat přání zaměstnanců, pokud to provozní důvody umožňují.
Časté otázky a odpovědi
Jak se počítá nárok na dovolenou? Od 1.1.2021 se nepočítá dovolená ve dnech ale v hodinách. Nárok se počítá podle týdnů dovolené, které poskytuje zaměstnavatel, podle úvazku, podle odpracovaných týdnů za rok.
Kdy se krátí nárok na dovolenou? Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby.
V případě, že máte pracovní dobu nepravidelně rozloženou, platí pravidlo, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. To znamená, že se celkový počet harmonogramem stanovených pracovních dnů (směn) zaměstnance v rámci určitého období kalendářního roku, na něž je nerovnoměrně rozvržena pracovní doba zaměstnance (popř. celého kalendářního roku, je-li rozvržena nerovnoměrně na celý kalendářní rok), vydělí počtem týdnů v tomto období a výsledek se vynásobí počtem týdnů dovolené, na které má zaměstnanec za příslušný kalendářní rok právo. Domníváme se, že výpočet dle výše uvedených předpokladů by tedy ve Vašem případě mohl být následující: 15 směn za měsíc x 12 měsíců, tj. 180 pracovních dnů v roce / 52 týdnů v roce * 4 týdny, tj. zhruba 14 dnů.
A kolik za dovolenou dostanete peněz? Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.
Příklad č. 1: Zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin týdně a výměrou dovolené v délce 4 týdnů, v tomto kalendářním roce odpracoval veškeré rozvržené směny, tj. celkem 2088 hodin (včetně náhradních dob). Odpracoval tedy 52 celých násobků své týdenní pracovní doby (2088:40=52,2), a vzniklo mu tak právo na dovolenou za kalendářní rok o velikosti 160 hodin dovolené (výměra dovolené × týdenní pracovní doba, tj.
Příklad č. 2: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a ve stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin týdně do konce roku odpracoval 529 hodin. Jeho výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec tedy odpracoval za kalendářní rok 13 celých násobků své týdenní pracovní doby (529/40=13,225), tudíž mu vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, konkrétně na 13/52 z dovolené za kalendářní rok, tj.
Dotaz si vysvětlíme na dovolené za kalendářní rok u zaměstnance v nepřetržitém pracovním režimu, kde stanovená týdenní pracovní doba činí 37,50 hodin, délka směny 12 hodin a výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Zaměstnanec konal u tohoto zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce. V tomto kalendářním roce odpracoval např. 1960 hodin. Měl odpracovat 52 týdnů, tj. 52 × 37,5 = 1950 hodin. Výpočet dovolené: 37,5 (stanovená týdenní pracovní doba) × 5 (délka dovolené v týdnech u zaměstnavatele) = 187,50, tj. Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru - viz § 216 odst. 5 zák. 37,50 : 52 × 52 × 5 = 187,50 hodin, tj.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanec v tomto případě odpracoval 52 týdnů, není nutné počítat nárok na dovolenou tímto složitým způsobem, ale použijeme výše uvedený jednoduchý výpočet: 37,50 × 5 = 187,50, tj. Protože bude dovolenou čerpat ve směnách, převedeme hodiny na směny - 188 : 12 = 15,666, tj. Opět si to vysvětlíme na příkladu. Zaměstnanec bude čerpat dovolenou dva týdny. V tomto období má podle rozvrhu (harmonogramu) směn odpracovat 7 dvanáctihodinových směn. Z celkového nároku na dovolenou, v našem případě 188 hodin, se mu odečte 84 hodin (7 × 12). V závěru bude zřejmě vhodné dodat, že zaměstnanec, který má delší směny, např. 12hodinové, vyčerpá dovolenou v menším počtu směn než ten, který má např. 8hodinové směny. Příklad: 200 hodin : 8 = 25 směn, 200 hodin : 12 = 16,666, tj. 17 směn.
Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené (to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost).
Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno.
Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit.
Zaměstnanci s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby také nově nebudou „ochuzeni“ v situaci, kdy budou čerpat dovolenou v „krátkém týdnu“, jelikož jim z dovolené bude odečten počet hodin, který připadá na délku směny během „krátkého týdne“ a nikoli celý jeden den dovolené bez ohledu na délku směny.
Dosud platí, že dovolená se určuje na dny - tedy zaměstnanec má stále nárok na 20 dnů v roce, ale jeho pracovní den o polovinu kratší při polovičním úvazku. 1. × 26 týdnů (délka 1. 2. × 26 týdnů (délka 1.
Dosud jsme také byli zvyklí na to, že pokud zaměstnanec byl např.
Ona je nějaká změna ve výpočtu dovolené při nepravidelně rozvržené pracovní době? Vždy platil tento výpočet: Roční počet plánovaných směn určitého pracovníka (jen plán, ne přesčasové směny) x počet týdnů dovolené (4 nebo 5) : 52,14 (průměrný počet týdnů v roce. Vyšel počet dní dovolené na rok. pracovník si bere dovolenou ve svých pracovních dnech (takže když měl pracovat 3 dny v týdnu a byl celý týden doma, vybral si tím pádem 3 dny dovolené).
Dovolená je 4 týdny (nebo 5 apod.). Pro ty, kteří pracují 5 dnů v týdnu tzn. 4x 5 = 20 dnů dovolené x denní úvazek. Jestliže vy pracujete ve 12 hod. směnách, zjistí si průměrný počet směn v týdnu, bude to např.
Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.
Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů.
Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete.
Kalkulačka nároku na dovolenou
Kalkulačka nároku na dovolenou se provádí výpočet dovolené podle odpracovaných hodin. Na našich stránkách můžete na přesné určení dovolené použít naší kalkulačku.
Online kalkulačka nároku na dovolenou v roce 2025.
| Počet dnů dovolené | Denní pracovní doba (h) | hrubá mzda |
|---|---|---|
| * | * | * |
| odpracovaných dnů** | 1. měsíc ze čtvrtletí před dovolenou | 2. měsíc ze čtvrtletí před dovolenou |
| 3. | měsíc ze čtvrtletí před dovolenou |
Zanechat komentář