Nárok na vyplacení dovolené po mateřské dovolené: Podrobný průvodce

Kolem čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené koluje řada otázek. V tomto článku se podíváme na to, jaké jsou podmínky pro nárok na dovolenou po mateřské dovolené, jak se vypočítává a jaké jsou vaše práva a povinnosti.

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.). Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek.

• Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění.
• K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce).

Nebo také pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku). Navíc musí se ženou/matkou uzavřít dohodu v listinné podobě, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ).

Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B.

Pokud se ženě narodí 2 a více dětí, pak pro nárok na delší podpůrčí dobu tj. V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši. Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě.

Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se zasílá současně s výplatou dávky. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku.

Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí). Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

V případě, že by žena chtěla pracovat až do dne porodu, měla by vědět, že může, ale podpůrčí doba se jí od 6. týdne před plánovaným porodem počítá, s tím, že za dny, kdy žena pracuje, nemá na dávku nárok. Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno.

Při její poslední výplatě je na složence (pokud dávka chodí poštou) či ve zprávě pro příjemce (při bankovním převodu dávky) uvedena informace: zánik nároku na dávku dne xx.xx.yyyy. Je důležité vědět, že maminka/otec si pak musí požádat o navazující dávku státní sociální podpory, o rodičovský příspěvek. Tu vyplácí a žádosti vyřizuje pouze ÚP ČR.

Nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství místo ženy může muž nejdříve po šestinedělí ženy, která porodila, tj. od začátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 dní po sobě jdoucích. Dávka se muži poskytuje nejdéle 22 týdnů, popř. 31 týdnů u dvojčat a vícerčat.

ČSSZ vyplácí dávky nemocenského pojištění zpětně. Pokud na peněžitou pomoc v mateřství nastupujete po 1. 1. 2025, probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem, tak jak je běžné u eNeschopenky. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady.

Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ. Při nesouhlasu se zaslaným oznámením, lze podat písemnou žádost příslušné OSSZ ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení písemného oznámení o ukončení výplaty dávky. V žádosti je třeba uvést důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení a požádat o vydání rozhodnutí o dávce.

Proti rozhodnutí lze podat v zákonné lhůtě (do 15 dnů po jeho doručení) odvolání, a to prostřednictvím OSSZ, která rozhodnutí vydala. Důležité je, neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Místní příslušnost správy sociálního zabezpečení se řídí u zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnavatelů před 1. 1. 2025, sídlem zaměstnavatele, pokud toto sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost místem mzdové účtárny.

U zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnanců po 31. 12. 2024 určí místní příslušnost ČSSZ s přihlédnutí k provozním možnostem jednotlivých územních správ sociálního zabezpečení, to platí obdobně, jde-li o přihlášení mzdové účtárny, není-li sídlo zaměstnavatele shodné s místem mzdové účtárny, nebo dojde-li u zaměstnavatele registrovaného před 1. 1.

Pokud studentka nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů, může se jí doba studia započítat do pojištění. Podmínkou je, že studentka úspěšně školu ukončí nebo přeruší z důvodu těhotenství. Pak se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba studia - pokud spadá do dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Žena dokládá tuto dobu studia ověřenou kopií dokladu o jeho ukončení (např. maturitním vysvědčením, diplomem). Za těchto podmínek se studium dá započítat pro získání doby pojištění pro dávku i muži, který po úspěšně ukončeném studiu navazuje zaměstnáním.

Nezaměstnaní nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, protože nejsou nemocensky pojištěni. Ode dne porodu ale mají nárok na rodičovský pří- spěvěk - dávku státní sociální podpory. S žádostí o ni se musí obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství by nezaměstnaným vznikl pouze v tzv. Tento typ pracovního vztahu nárok na čerpání peněžité pomoci v mateřství zakládá, pokud zúčtovaný měsíční příjem dosahuje alespoň částku 11 500 Kč a jsou splněny ostatní podmínky nároku na dávku.

Z dohody o provedení práce ale neplyne ochranná lhůta. Pokud zúčtovaný měsíční příjem nedosáhne částky 11 500 Kč, nevznikne nemocenské pojištění a ode dne porodu ženě vzniká nárok na rodičovský příspěvek.

Pokud je matka na rodičovské dovolené s prvním dítětem do 4 let jeho věku a má platnou pracovní smlouvu, ze které jí vznikl nárok na první peněžitou pomoc v mateřství, vznikne jí nárok na tuto dávku i v souvislosti s dalším těhotenstvím. Nově se zjišťuje i denní vyměřovací základ (DVZ) pro výpočet dávky. Pokud k nástupu na dávku dojde do 4 let věku předchozího dítěte u stejného zaměstnavatele, porovná se nově zjištěný DVZ s DVZ, který byl použit pro výpočet předchozí PPM. Pro stanovení nové peněžité pomoci v mateřství se použije vyšší denní vyměřovací základ.

V případě, že mamince pracovní poměr skončil během čerpání rodičovské dovolené (smlouva na dobu určitou) a nový pracovní poměr ještě nenavázala, není ani nemocensky pojištěna. Na peněžitou pomoc v mateřství tudíž nedosáhne, ale má nárok na rodičovský příspěvek ode dne porodu mladšího dítěte. Pokud maminka získala nový pracovní poměr během rodičovské dovolené s prvním dítětem, musí se vzít v úvahu ještě skutečnost, že pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství kromě splnění obecné podmínky (tj.

Maminky-zaměstnankyně mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí. Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Např. chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod..

Proplácení a čerpání dovolené

Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání. Na začátek si připomeneme, že nárok na dovolenou zaměstnanci nikdy nezaniká. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.

Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě. Ne vždy ale zaměstnanec stihne všechnu dovolenou vybrat. Pokud nastane situace, kdy zaměstnance propouštíte pro nadbytečnost, kvůli organizačním změnám a podobně, obvykle jde o překážku v práci. Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené.

Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu. Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1.

Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět. Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. Nezapomeňte, že pokud zaměstnanec končí během roku, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů bude mít při odchodu odpracováno.

Úvodem je nutné přiznat, že výpočet dovolené se od roku 2021 zkomplikoval tak, že výpočet nároku na dovolenou je nutné ponechat na uživatelském programu. Přesto lze v určitých situacích k výsledku dospět i pomocí kalkulačky a tužky. Jde o případy, kdy pracovní poměr trvá velmi krátkou dobu a snahou je, aby si zaměstnanec veškerý nárok na dovolenou vyčerpal a nebylo nutné nevyčerpaný zůstatek dovolené proplatit.

Povinnost zaměstnavatele vyhovět žádosti o dovolenou

V souladu s ustanovením § 217 odst. 5 zákoníku práce (dále jen „ZP“) nadále platí, že je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

Zaměstnankyně musí o dovolenou požádat (písemně nebo ústně) nejpozději poslední den čerpání mateřské dovolené. Není podstatné, zda po vyčerpání dovolené nastoupí na rodičovskou dovolenou nebo se vrátí do zaměstnání. Princip nové právní úpravy spočívá v počtu odpracovaných celých násobků stanovené, respektive kratší pracovní doby v kalendářním roce a výměry dovolené v týdnech.

Nadále platí, že doba čerpání dovolené se pro účely dovolené považuje za výkon práce. Další složitost, kterou je nutné při stanovení nároku na dovolenou vnímat, jsou dny svátků, které připadnou do doby dovolené. Podle § 219 odst. 2 ZP se tyto dny do dovolené nezapočítávají a zaměstnankyně obdrží náhradu mzdy nebo poměrnou část měsíční mzdy podle způsobu odměňování svátku. Takový den svátku se však považuje za dobu odpracovanou (viz. § 348 odst. 1 písm.

S ohledem na následující příklady výpočtu dovolené po ukončení mateřské dovolené je vhodné uvést, že se objevují i striktní alternativní výklady, kdy zaměstnavatel určí dovolenou jen ke dni skončení mateřské dovolené, přičemž poskytnutí dovolené ve větším rozsahu ve vztahu k budoucímu čerpání rodičovské dovolené závisí na samotném zaměstnavatele. Touto otázkou se právní úprava nezabývá a dosud není k danému problému ani soudní judikatura.

Připomeňme, že k obdobným situacím, které nastávaly i před 1.1.2021, se vyjádřil Krajský soud v Ostravě - sp. zn. 16 Co 241/2012 s tím, že je nutné pro účely splnění podmínky odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce, kdy žena bezprostředně po mateřské dovolené požádala o čerpání dovolené, započítat celoroční nárok na dovolenou.

Příklady výpočtu dovolené po mateřské dovolené

Následují příklady výpočtů dovolené v různých situacích:

Příklad 1

Žena nastoupila na mateřskou dovolenou v roce 2020 a trvá do 23.3.2021. Stanovená týdenní pracovní doba je v rozsahu 40 hodin týdně s délkou směny 8 hodin. Z předchozího roku nemá žádný zůstatek. Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 4 týdnů.

Protože se dovolená určuje za každý kalendářní rok samostatně, bude doba MD posuzována v rámci období od 1.1. do 23.3.2021. Počet plánovaných směn v hodinách na období od 1.1. Její nárok by pak činil …… 40 : 52 x 11 x 4 = 33,846 hod., zaokr. 34 hodin. Pokud bude čerpat dovolenou ihned po MD, pak díky čerpané dovolené splní podmínku pro započtení tzv.

Dílčí nárok na dovolenou v hodinách 1 264 : 52 x 4 = 97,231 hodin, zaokr. Redukce počtu týdnů na celé číslo …. Období od 1.1. Pokud by žena nepožádala o čerpání dovolené bezprostředně po MD, činil by její nárok na dovolenou ….. Pokud bude čerpat dovolenou ihned po MD, pak díky dovolené splní podmínku pro započtení tzv.

Výpočet dovolené v hodinách …..40 : 52 x 31,7 x 4 = 97,538 hodin, zaokr. Konečný nárok na dovolenou za rok 2021 …..40 : 52 x 34 x 4 = 104,615 hodin, zaokrouhleno na 105 hodin. Po ukončení mateřské dovolené, tedy od 24.3.2021 bude čerpat dovolenou v rozsahu 105 hodin. Do doby čerpání této dovolené připadnou svátky, za které musí zaměstnavatel poskytnout náhradu mzdy nebo poměrnou část měsíční mzdy a možná tyto svátky ovlivní celkový nárok na dovolenou.

Shrnutí klíčových bodů pro čerpání dovolené po mateřské dovolené

• Nárok na dovolenou: Zaměstnankyně má nárok na čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené.
• Žádost o dovolenou: Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně o čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené.
• Výpočet dovolené: Výpočet dovolené se od roku 2021 zkomplikoval, ale v některých případech lze použít kalkulačku a tužku.
• Svátky: Dny svátků, které připadnou do doby dovolené, se do dovolené nezapočítávají a zaměstnankyně obdrží náhradu mzdy nebo poměrnou část měsíční mzdy.
• Průměrný výdělek: Pro výpočet náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené se používá průměrný nebo pravděpodobný výdělek.

Vždy je nutné vycházet z konkrétní situace a zohlednit veškeré relevantní faktory pro správný výpočet nároku na dovolenou.