Přesné datum výstavby Petry není známo, ale město začalo prosperovat jako hlavní město Nabatejské říše od 1. století př. n. l., která zbohatla díky obchodu s kadidlem, myrhou a kořením. Název Petra pochází z řeckého slova pétrá, což znamená skála. A do skály vytesané je i historické a archeologicky velmi cenné město Petra v Jordánsku. Do růžova zbarvené pískovcové útesy a do detailů propracovaná architektura města jsou jedinečným originálem, který na světě nemá obdoby.
Město vzkvétalo do doby, než Římská říše dobyla Nabatejské království ve 2. století n. l. Poté Petra začala postupně ztrácet na významu a po pár ničivých zemětřeseních a muslimské invazi v 7. století n. l. byla opuštěna.
Znovunalezení Petry a její význam
V roce 1812, kdy švýcarský dobrodruh Johann Burckhardt předstíral, že je muslimský poutník, který hledá hrobku proroka Árona, a přesvědčil beduínského průvodce, aby ho zavedl do města, které mnozí lidé na Západě považovali za mýtus. Znovuobjevena byla Petra v roce 1812 švýcarským cestovatelem Burckhardtem. Ten se údajně převlékl za Araba, aby se vyhnul pozornosti, a do skalního města vstoupil. Byl prvním člověkem ze Západu, který viděl město po stovkách let a jeho vyprávění vyvolalo zájem mezi vědci i cestovateli.
V roce 1985 zapsalo UNESCO ruiny města na seznam světového dědictví a ve filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava z roku 1989 byla Petra použita jako kulisa pro některé scény. Od té doby sláva Petry stále roste.
Ztracené město se postupně dostalo do povědomí archeologů a cestovatelů po celém světě. Jeho popularita pak strmě vylétla a už prakticky neopadla, zejména v Evropanech vyvolávalo město romantické představy.
Klášter Ad Deir v Petře
Kdo byli stavitelé Petry?
Nabatejci zprostředkovávali obchod mezi výrobci zboží v jižní Arábii, Africe a Indii a řeckými a římskými spotřebiteli. Jejich velbloudí karavany přepravovaly zboží, jako je kadidlo, koření a hedvábí. Bohatství získávali prostřednictvím daní - v jedné historické zprávě se uvádí, že Nabatejci vybírali 25procentní daň z dovozu. Umožnilo výstavbu velkého města a jeho chrámů, lázní a kolonádových ulic. „Toto bohatství se odráží v Petře,“ říká as-Salamín.
Sami Nabatejci jsou pro historiky velkou záhadou. Víme o nich, že byli úspěšní obchodníci a že spravovali karavanní stezku z Arabského poloostrova až do dnešní palestinské Gazy u Středozemního moře. Zároveň byli i obávanými piráty v Rudém moři a jejich loupeživé bandy přepadaly jiné obchodníky na pouštních stezkách. Uměli také skvěle hospodařit s vodou. Kromě vodovodů vybudovali i obrovské cisterny, které zachytávaly vodu v období silných dešťů či lokálních záplav a zároveň sloužily jako zásobárny vody v dlouhých suchých obdobích.
Al-Khazneh (Pokladnice) v Petře
Architektonické skvosty Petry
Když návštěvníci vstupují do Petry z klikaté soutěsky zvané Siq, spatří nejprve vysokou stavbu Al Khazna neboli Pokladnici, vytesanou z růžově zbarveného pískovce. Nejžádanějším a také nejlépe dostupným turistickým lákadlem je Pokladnice (Al-Khazneh). Název získala od Beduínů, kteří věřili, že se uvnitř nacházejí poklady. Historici se přiklání k tomu, že jde pravděpodobně o hrobku nabatejského krále Areta IV. žijícího na přelomu našeho letopočtu. Čtyřicet metrů vysoká stavba je jednou z nejlépe propracovaných a dochovaných hrobek v celém areálu Petry, detailně zobrazuje bohy a mytologické postavy. Není náhodou, že tato lokace zaujala mnohé filmové štáby, které využily zdejší prostředí k natáčení svých snímků. Tím nejznámějším je bezesporu americký velkofilm Indiana Jones a Poslední křížová výprava z roku 1989.
Většinu archeologických pozůstatků v Petře tvoří hrobky, říká as-Salamín, a je tedy zřejmé, že Nabatejci kladli velký důraz na posmrtný život. „Na svůj život se dívali jako na krátkou cestu.“ Některé hrobky jsou umístěny ve složitých, do skály vytesaných fasádách, jako například Pokladnice, kde archeologové v roce 2024 našli hrobku obsahující 12 koster. Jiné hrobky jsou prosté, vytesané jako šachty v pískovci.
Královské hrobky jsou čtyři prominentní velké hrobky vytesané do západní strany hory Khubtha s výhledem na centrum města. Jejich propracovaná architektura a exkluzivní umístění nám naznačují, že jej využívaly rodiny z vyšších společenských vrstev neboli královské rodiny. Jsou to: Urnová hrobka, Hedvábná hrobka, Korintská hrobka a Palácová hrobka. Abychom pochopili okázalost hrobek, musíme mít na paměti, že Nabatejci byli hluboce pohlceni svými mrtvými. Pohřbili je do monumentálních hrobek umístěných na prominentních místech po městě, kde dominují okolí a přitahují pohledy i z dálky.
Římské divadlo, původně postavené Nabatejci a později rozšířené Římany, mohlo pojmout kolem 3 000 diváků. Tento amfiteátr pochází pravděpodobně z počátku 1. století n. l. Jak zjistíte, jeho unikátní vlastností je, že je v jednom kuse vytesáno přímo ze skály. Nicméně k čemu vlastně původně toto místo sloužilo? Je jasné, že pro Nabatejce byl tento prostor, kde se mohlo najednou sejít velké množství lidí, zcela zásadní. Jistě se zde konalo mnoho akcí, dnes se už můžeme jen domnívat, že Divadlo mohlo sloužit poutníkům ke shromáždění a provádění rituálů (v orchestru byl oltář). Později, během římských dob, mohla lokalita hostit divadelní a hudební představení či třeba sportovní klání. Konstrukce a umístění stavby naznačují, že šlo o důležité kulturní centrum ve starověkém městě. Představit si tam můžete cokoli, fantazii se meze nekladou. Ať je pravda jakákoli, uvidíte, že Divadlo na vás dýchne silnou atmosférou a přenese vás jako mávnutím proutku o staletí zpět.
Ad - Dayr, fasáda tradičně známá jako Klášter, hluboce vytesaná do útesu Jabal ad - Dayr, představuje jednu z největších a nejpůsobivějších památek města. Víte, že měří 46,77 m na šířku a 48,3 m na výšku? A pokud vám přijde, že vám připomíná Pokladnici, máte pravdu. Byla postavena podle jejího vzoru. Stavba se pravděpodobně datuje do počátku 2. století našeho letopočtu a je velmi pravděpodobné, že Klášter mohl být postaven na památku božského krále Obodase I.
Kolonádní ulice v Petře
Co o Petře nevíme?
Většina Petry, včetně obydlí, zůstává neprozkoumána. „Existují stovky otázek, které stále čekají na odpověď,“ říká as-Salamín. Archeologové se o městě, které kdysi pulzovalo životem, musí dozvědět ještě mnoho nového. Mnoho budov, v nichž bydleli lidé, se zřítilo spolu s dalšími světskými stavbami. Než město poškodila zemětřesení, žilo v Petře pravděpodobně kolem 30 000 lidí, říká Perry. „Nejde jen o hrobky.“
Zemětřesení v roce 363 n. l. srovnalo se zemí mnoho městských budov. Po dalším zemětřesení o několik století později se počet obyvatel města snížil. Tato zemětřesení poškodila vodní infrastrukturu Petry. „To byl důvod, proč bylo město postupně opuštěno," říká as-Salamín. Obyvatelé se přestěhovali do osad poblíž pramenů.
Praktické tipy pro návštěvu Petry
Pokud plánujete v Petře strávit dva dny, lze zakoupit i Jordan pas za 75 JOD. Jestliže zůstanete v Jordánsku alespoň tři noci a zároveň máte ve svém itineráři návštěvu Petry, rozhodně si zakupte Jordan Pass. Po příletu do země je navíc všem majitelům pasu odpuštěn vízový poplatek ve výši 40 JOD. Stojí 70 JOD (jordánských dinárů) a jeho součástí je volný vstup do čtyřiceti památek v Jordánsku včetně Petry, pouštní oblasti Wadi Rum nebo antického Džaraše. Jen upozorním, že za jednodenní návštěvu Petry zaplatíte 50 JOD, takže nákup se skutečně vyplatí.
Doprava je nejjednodušší autobusem nebo minibusem, a zejména odpoledne je město velice fotogenické. Pokud pojedete místní dopravou, cílem vaší cesty bude vesnice Wádí Músa, která se nachází nad Petrou.
Petra Moon Hotel se nachází kousek od vchodu do Petry a je oblíbený mezi staršími návštěvníky, kteří hledají pohodlí a snadný přístup k památkám. Hotel nabízí prostorné pokoje, střešní bazén a restauraci s krásným výhledem.
Při naší návštěvě v polovině února jsme Petrou procházeli jen v mikinách, které jsme kolem poledne vyměnili za trika s krátkým rukávem. Zimní teploty jsou velmi příjemné, během dne se pohybují mezi deseti a patnácti stupni.
Noste pohodlnou obuv, protože cesta může být kamenitá a nerovná. Průměrná cena za jednu noc v hotelu je kolem 2500 Kč, oběd v místní restauraci stojí přibližně 300-500 Kč, pivo za 70 Kč a káva za 40 Kč.
V Petře se občas vyskytují písečné bouře, jejichž velikost a četnost se může se změnou klimatu zvyšovat. „Pokud chcete Petru navštívit, nemůžete ji projít za jeden den,“ říká Zejád as-Salamín (Zeyad Al-Salameen), archeolog z Univerzity Muhammada ibn Zájida pro humanitní vědy v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech.
Tabulka: Základní informace pro návštěvu Petry
| Informace | Detaily |
|---|---|
| Vstupné (1 den) | 50 JOD (s Jordan Pass v ceně) |
| Doporučená doba návštěvy | Minimálně 1 den, ideálně 2-3 dny |
| Ubytování | Wadi Musa (široká nabídka hotelů) |
| Teplota v zimě | 10-15 °C |
| Doprava z Ammánu | Autobus, minibus (3-4 hodiny) |
Mapa Petry
Zanechat komentář