Začínáte v novém zaměstnání a už máte naplánovanou a zaplacenou dovolenou? Máte vůbec nárok na dovolenou během zkušební doby? Ano, placené volno si dopřát můžete, ale s trochu odlišnými pravidly. Vše důležité okolo nároku na dovolené vám vysvětlíme níže.
Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. Právní úprava dovolené je popsána zejména v § 211 až 223 zákoníku práce.
Kdy mám nárok na dovolenou ve zkušební době?
Nárok na dovolenou vzniká zaměstnanci po odpracování alespoň 60 dnů u zaměstnavatele v kalendářním roce. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené.
Řádný nárok na dovolenou však vzniká až po odpracování 60 dnů nepřetržitého pracovního poměru. Pokud je vaše zkušební doba kratší než 60 dnů, nárok proplacení dovolené ve zkušební době nevzniká. Nicméně zákoník práce čerpání dovolené ve zkušební době nezakazuje a s novým zaměstnavatelem se můžete domluvit jinak.
Zaměstnavatel nemusí mít problém poskytnout vám dovolenou mnohem dříve, pokud se s ním domluvíte. Počítejte ale s tím, že vám může být zkušební doba prodloužena o počet dní čerpaného volna.
Pro jednodušší pochopení, jak se počítá zkušební doba, si ukážeme názorný příklad: Nastoupili jste 1. dubna 2024 do práce se zkušební dobou 3 měsíce, do 30.6. 2024. V průběhu května jste však strávili 5 dní na dovolené. Vaše zkušební doba bude prodloužena do 5.7. 2024.
Nárok na dovolenou ve zkušební době je stejný jako u běžného pracovního poměru. Zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc.
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Čerpání dovolené během prvních 3 měsíců ve zkušební době ale není zakázané zákoníkem práce.
Pokud chcete čerpat dovolenou, musí váš pracovní poměr nepřetržitě trvat nejméně 4 týdny a musíte mít odpracováno nejméně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby. Zároveň je potřeba mít na paměti, že pokud si dovolenou ve zkušební době skutečně vyberete, prodlouží se vám o dobu nepřítomnosti v práci také zkušební doba.
Zaměstnancům nárok na dovolenou vzniká po odpracování zákonem stanovené doby bez ohledu na to, jestli zrovna jsou nebo nejsou ve zkušební době. Nárok na dovolenou nového zaměstnanci vznikne, jestliže u nového zaměstnavatele odpracoval minimálně čtyřnásobek týdenní pracovní doby.
Na úvod připomeňme, že zkušební doba může být maximálně tříměsíční u řadových zaměstnanců. Výjimka: u tzv. vedoucích je ji možné sjednat dokonce až na šest měsíců.
O dobu celodenních překážek v práci, pro které nekonáte práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se ale zkušební doba prodlužuje. Což je naprosto logické, jelikož o dovolené vás zaměstnavatel pochopitelně nemůže „zkoušet“.
Jestliže tedy měla sjednaná zkušební doba skončit například dne 31. 8. 2024, ale v jejím průběhu zaměstnankyně nekonala práci z důvodu celodenní dovolené, a zameškala proto tři pracovní dny (směny), o tuto dobu se jí zkušební doba prodlouží.
Zkušební doba trvá standardně 3 měsíce (u vedoucích pracovníků 6 měsíců) a její délka je čistě odpracovaný čas. Čerpání dovolené nebo jiných překážek v práci (např. nemoci) ji prodlužuje.
Příklad:
- Nástup do zaměstnání: 1. 4. 2024
- Zkušební doba: 3 měsíce (do 30. 6. 2024)
- Dovolená: 5 dní v květnu 2024
- Konec zkušební doby po prodloužení: 5. 7. 2024
Zákoník práce v § 212 stanoví, že zaměstnanec má nárok nejméně na 4 týdny dovolené v kalendářním roce, tedy na 160 hodin. Stále více zaměstnavatelů ale láká zájemce o zaměstnání na bonusový pátý týden dovolené. Učitelé a pedagogičtí pracovníci mají nárok na 8 týdnů dovolené, státní zaměstnanci na 5 týdnů. Zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci nebo pracovníci záchranné služby mají nárok na dodatkovou dovolenou, tedy na týden dovolené navíc.
Od 1. 1. 2024 mají nově nárok na dovolenou také tzv. „dohodáři“, tedy lidé, kteří mají u zaměstnavatele podepsanou dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o provedení činnosti (DPČ). Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.
Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin.
Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý. To příznivě ovlivnily změny z roku 2021, díky kterým zaměstnanec směnného provozu čerpá z dovolené za dané dny pouze tolik hodin, kolik by skutečně odpracoval.
Pokud máte pravidelnou pracovní dobu, tuto změnu z roku 2021 nepocítíte, je ale výhodnější pro zaměstnance, kteří pracují na směny nebo chodí do práce na krátký a dlouhý týden.
Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
Jak vypočítat dovolenou za odpracované dny?
Od 1.1.2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoliv ve dnech. Pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době v roce 2024 tedy potřebujete znát:
- počet odpracovaných týdnů ve zkušební době
- vaši standardní týdenní pracovní dobu
- roční výměru dovolené v týdnech
Minimální zákonná výměra dovolené činí 4 týdny za kalendářní rok, zaměstnavatel vám ale může poskytnout i více - obvykle 5 týdnů a ve státní sféře až 8 týdnů.
Vzorec pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době vypadá následovně: 1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech
Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část se počítá jako jedna dvanáctina roční výměry dovolené za každý celý kalendářní měsíc práce u daného zaměstnavatele.
Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně to je 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Podobně tomu je za 42 odpracovaných dnů.
Nastoupili jste do zaměstnání až v průběhu roku? To neznamená, že na dovolenou nemáte nárok, ale bude zkrácena o poměrnou část. Pokud máte plný úvazek, tedy 40hodinový pracovní týden, budete mít po prvních 4 týdnech práce nárok na 13 hodin dovolené. Pokud váš zaměstnavatel nabízí 5 týdnů dovolené za kalendářní rok, zvedne se výměra dovolené na 15 hodin.
Příklad: Nastoupili jste 1. února 2024 na plný úvazek 40 hodin týdně, ve firmě mají 5 týdnů dovolené. Za únor a březen jste odpracovali celkem 8 týdnů.
Výpočet nároku na dovolenou: 1/52 x 8 x 40 x 5 = 30,77 hodin = 31 hodin dovolené (necelé 4 dny)
Prodavačka v bistru odpracuje každý týden 40 hodin. Po čtyřech týdnech práce bude mít nárok na 13 hodin dovolené.
Zaokrouhleno nahoru, po odpracování prvních čtyř týdnů budete mít nárok na 13 hodin dovolené při plném úvazku se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin.
Pokud se vám nechce pouštět do výpočtu svépomocí, můžete využít dostupné online kalkulačky dovolené. Pokud vám nechce zaměstnavatel přiznat nárok na dovolenou, nebojte se ozvat a případně zvažte i právní poradenství.
O poměrnou část dovolené nepřijdete, ani když skončíte v práci před uplynutím zkušební doby.
Tabulka: Výpočet dovolené ve zkušební době
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Týdenní pracovní doba | 40 hodin |
| Roční výměra dovolené | 4 týdny (zákonné minimum) |
| Odpracované týdny | 4 týdny |
| Nárok na dovolenou | 13 hodin |
Kdy může vzniknout nárok na dovolenou?
Dle zákona vám musí být od zaměstnavatele poskytnuto v některých předem stanových situacích placené volno. Jedná se o následující případy:
- vlastní svatba,
- narození vlastního dítěte,
- úmrtí a pohřeb rodinného příslušníka,
- stěhování.
Ve zmíněných situacích máte ze zákona nárok na 1 až 2 dny volna, bez ohledu na to, zda jste nebo nejste ve zkušební době. Mimo tyto případy vám může zaměstnavatel žádost o dovolenou zamítnout například kvůli nedostatku pracovníků v provozu ve vybranou dobu.
Kdy nárok na dovolenou nevzniká?
Nárok na dovolenou nevzniká, pokud jste našli uplatnění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Mezi takové činnosti mohou patřit i v současné době populární kurýrní služby nebo jiné profese na volné noze. Tito pracovníci nejsou v pracovním poměru, a tudíž se na ně nevztahují pracovní výhody, které mají zaměstnanci, jako je placená dovolená.
Mám nárok na dovolenou i při výpovědi?
Pokud pracovní poměr skončí dříve, než si stihnete dovolenou ve zkušební době vybrat, musí vám ji zaměstnavatel proplatit. Pozor si dejte na případy, kdy pracovní poměr ukončíte předtím, než si vyčerpanou dovolenou odpracujete. Následně má zaměstnavatel právo vám dovolenou strhnout z poslední výplaty.
A co když pracovní poměr některá ze stran ukončí ještě ve zkušební době, než jste si mohli dovolenou vůbec vyčerpat? Zákoník práce neupravuje dovolenou za odpracované dny, ale pouze dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část.
Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty.
Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi.
Skončil váš pracovní poměr dřív, než jste podmínky pro její čerpání splnili, tedy než jste si ji odpracovali? Připravte se, že přečerpanou dovolenou vám zaměstnavatel strhne z výplaty. Vydělali jste si méně, než kolik máte zaplatit? Placení se bohužel nevyhnete a vzniklý dluh musíte uhradit.
Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku.
Vyplatí se čerpat dovolenou ve zkušební době?
Přestože na dovolenou ve zkušební době ze zákona nemáte ihned právo, většina zaměstnavatelů vám přiklepne nárok na dovolenou už první měsíc v zaměstnání. Chtějí novým lidem usnadnit začlenění a dopřát jim odpočinek po náročném začátku. Jestli chcete jít ve zkušební době na dovolenou, je nejlepší to se šéfem předem projednat už při podpisu smlouvy.
Plánujete-li ale odchod po pár týdnech, nemá smysl si dovolenou vybírat. Jak jsme již zmínili výše, zaměstnavatel vám stejně vyčerpanou dovolenou strhne ze mzdy.
Sotva jste nastoupili do nového zaměstnání a chcete nebo potřebujete čerpat dovolenou? Zákoník práce to nezakazuje, ač platí nepsané pravidlo, že ve zkušební době se o dovolenou nežádá.
O dovolenou můžete dokonce požádat ještě předtím, než vám na ni po 4 týdnech nepřetržitého zaměstnání vznikne nárok. Zaměstnavatel vám podle § 217 odst. 2 tak může učinit, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později. Počítejte však s tím, že se vám o dny volna prodlouží zkušební doba.
Pozor, pakliže zaměstnavatel zaměstnanci umožní si dovolenou ve zkušební době vybrat, zaměstnanci se o dobu čerpání celodenní dovolené zkušební doba prodlouží. Což je naprosto logické, jelikož o dovolené vás zaměstnavatel pochopitelně nemůže „zkoušet“.
Zaměstnavatelé nejspíš nebudou nadšeni, když je ve zkušební době požádáte o dovolenou. I když na ni máte po splnění určitých podmínek nárok, platí nepsané pravidlo, že ve zkušební době se dovolená nebere.
Po dohodě se zaměstnavatelem si však můžete dovolenou vybrat i před vznikem nároku. Nejčastěji k tomu dojde, když máte dopředu zaplacenou dovolenou a podaří se vám plácnout si s novým zaměstnavatelem i s touto podmínkou.
Můžete na nové místo nastoupit a třeba po týdnu v práci odjet na týdenní dovolenou. Podle zákoníku práce § 217, odst. 2 tak může učinit, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později.
Byť jen proto, že si potřebujete vyřídit nějaké obchůzky nebo odvézt děti na letní tábor. Zaměstnavatel vám může (ale nemusí) schválit volno třeba i po pár dnech v práci.
Pokud vám zaměstnavatel nevyhoví s placenou dovolenou, můžete si ještě zkusit domluvit neplacené volno. To si můžete vzít buď na základě domluvy se zaměstnavatelem nebo existují také případy, kdy na něj máte ze zákona nárok. Konkrétně se jedná například o situaci, kdy potřebujete odvézt babičku k lékaři nebo se přestěhovat.
V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.
Stejně jako u běžného pracovního poměru platí i během zkušební doby to, že zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc.
In medias res: Je právním mýtem, že je zakázáno čerpat během zkušební doby dovolenou na zotavenou.
Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno.
Kdybyste v práci po dovolené skončili dříve a ukázalo se, že jste čerpali dovolenou, na kterou jste neměli nárok, strhnou vám přečerpanou dovolenou ze mzdy či platu.
Pokud si zaměstnanec svoji dovolenou za daný kalendářní rok nevybere, může si ji nechat převést do dalšího roku.
Zaměstnavatel má právo určit čerpání dovolené. Oznámit to zaměstnancům musí písemně minimálně 14 dní předem. Například ve směnném provozu se mnohdy jedná o hromadné čerpání dovolené, známé také jako celozávodní dovolená.
Počet zbývajících hodin dovolené naleznete vždy na výplatní pásce.
Zanechat komentář