Nejvyšší vrchol Bílých Karpat je Velká Javořina. Díky své výšce 970 m. n. m. se majestátně rozhlíží do mystické přírody Bílých Karpat a nachází se na česko-slovenské hranici.
Velká Javořina je celoročně oblíbeným turistickým cílem pro výlety na kole i pro pěší výšlapy. Výhledy jsou za dobré viditelnosti doslova dechberoucí. Ať už do cíle dorazíte odkudkoli, výhledy na česká i slovenská pohoří Vás neminou. Ač si výstup zaslouží celodenní výlet, dá se zvládnout i za půlden. Je symbolem sounáležitosti a bratrství Čechů a Slováků.
Bílé Karpaty jsou jedinečné pohoří s úžasnou rozmanitostí přírodních společenstev rostlin i živočichů. Území Bílých Karpat bylo v roce 1996 zařazeno v programu Člověk a biosféra organizace UNESCO mezi evropské biosférické rezervace. Bílé Karpaty jsou současně Chráněnou krajinnou oblastí, na jejímž území se nachází 5 národních přírodních rezervací. Pohyb v tomto unikátním a cenném území je možný pouze po značených turistických trasách. To je jeden z důvodů, proč Národní přírodní rezervace Velká Javořina ležící převážně na severních svazích hory je jednou z nich.
Velká Javořina je tradičním místem setkávání Čechů a Slováků, i proto je mimořádně významným turistickým cílem. Místem k pořádání tradičních přátelských setkání Čechů a Slováků se zde památník bratrství těchto dvou národů. Velká Javořina má v setkávání lidí z obou stran dnešní hranice dlouhou tradici. Ta sahá až do roku 1848, tedy trvá více než 170 let. Průkopník slovanské vzájemnosti spisovatel a politik Jozef Miloslav Hurban ji tehdy vyjádřil slovy “Tu bratia vždy stretať sa budú…“.
Na Velkou Javořinu, nejvyšší vrchol Bílých Karpat, vede několik značených tras a jedná se o příjemnou procházku s množstvím variant obtížností i délek a zvládnou ji i děti.
Turisté jich mají k dispozici hned sedm - tři přicházejí ze Slovenska, čtyři z ČR. Cykloturisté mají výběr jednodušší - ze Slovenska sem vede cyklotrasa č. 8304, z ČR pak trasa č. 5052.
Přístupové cesty a turistické trasy
Čtyři trasy vedou z české strany a tři z té slovenské.
Pokud začínáte výstup u Kamenné boudy, dostanete se k ní autem z malé slovácké obce Slavkov a po cca 6km směrem na Strání - Květnou odbočíte doprava na „rozcestí Javořina“, které je současně i autobusovou zastávku, tedy skvělé řešení i pro nemotoristy. Jedete-li od Strání, odbočku najdete po cca 4km po levé straně. Zaparkovat můžete přímo i na rozcestí a prodloužit si tak procházku o necelé 3 kilometry. Náš dnešní výlet začíná na parkovišti U Kamenné boudy, na které se dostanete autem za hodinku ze Zlína, za půl hodiny z Luhačovic nebo za 20 minut z Uherského Brodu. Ale pozor: V zimě se cesta neudržuje a může zde vznikat námraza, jízda po uježděném sněhu nemusí být také všem příjemná. Za příznivých podmínek se ovšem spousta řidičů vydává ke Kamenné boudě, my jsme byli jedni z nich. Pokud se rozhodnete jízdu touto silničkou vynechat, můžete nechat auto u cesty, odkud se na silničku najíždí - je tady místo pro parkování. Trasu si tak prodloužíte celkem o 5,5 km, což není žádná hrůza.
Nasadit čepice a rukavice, do batohu svačinku a něco na zahřátí a vzhůru po červené turistické trase na pětikilometrový výšlap. Nebo se můžete vydat na vrchol z vesničky Strání po zelené turistické značce.
Nejkratší z tras na vrchol vede právě odtud po červené (4,6km s převýšením 326m). Cesta je velmi příjemná, stoupání pozvolné. V polovině výstupu se k odpočinku nabízí odpočivadlo „U Bětina javoru“ a odtud jsou to na vrchol jen 2 kilometry. Strmější stoupání nabídne zhruba 300 závěrečných metrů k nepřehlédnutelné dominantě - 135 metrů vysoký vysílač.
Na vrchol vedou ještě další tři stezky pro pěší z české strany. Jedna vede z obce Strání - Květná po zelené (5,2 km, převýšení 645 m), druhá z Vápenek po modré (5,6 km, převýšení 541 m), další z Nové Lhoty po zelené a dále po vrcholové červené (z Kubíkova vrchu 6,2 km, převýšení 393 m).
Po zelené trase ze Strání-Květné tam a zpět. Po modré trase z Vápenek po Javořinské naučné stezce.
Pro pěší turisty je nejsnazší výstup z parkoviště u Kamenné boudy. Vede sem silnička, na kterou se dá odbočit v nejvyšším bodě silnice I/54 vedoucí z obce Slavkov do Strání. Z rozcestí U kamenné boudy vede červeně značená trasa (Cesta hrdinů SNP). Na vrchol Velké Javořiny dorazíte po necelých 5 km stoupání. Na studánku s vodou po cestě nenarazíte, ale nedaleko od vrcholu Velké Javořiny, 500 m východním směrem, se nabízí možnost občerstvení i noclehu v turistické Holubyho chatě. Leží na Slovensku, takže je dobré mít s sebou eurobankovky, s platební kartou neuspějete.
Červeně značená trasa nese označení Cesta hrdinů SNP a je to se 750 kilometry suverénně nejdelší turistická trasa na Slovensku. Cesta hrdinů SNP začíná na východě Slovenska v legendárním průsmyku Dukla, prochází z východu na západ Slovenska, z Trenčína pak stoupá na hřeben Bílých Karpat, na vrchu Machnáč nad Drietomou vstupuje krátkým úsekem (28 km) na území ČR, aby na Velké Javořině zamířila zpět na Slovensko k Myjavě, Bradlu (kde stojí Mohyla M. R. Štefánika).
Žlutě značená trasa vede ze slovenské obce Stará Turá (11 km). Zelená trasa KČT nabízí možnost výstupu ze Strání-Květné (5 km), zeleně je značena také naučná stezka Javořinská, která vede souběžně s cyklotrasou č. 5052.
Zaparkujte auto u Sklárny Květná a na Velkou Javorinu se vydejte od 1. tabule Naučné stezky Květná (žlutá turistická značka). Půjdete kousek civilizací - kolem koupaliště a poté vás stezka mezi domy odvede do lesa a na louky, potkáte 2. zastavení NS Květná a pokračujete po polňačce pořád do kopce. Po levé straně se vám otvírají výhledy a Jelenec a Velkou Javorinu. Na horizontu narazíte na 3. zastavení naučné stezky, to je nová křižovatka žluté a zelené turistické značky. Opustíte tedy tu žlutou a držíte se zelené, stoupáte stále po louce do kopce. Nezapomeťe se otočit a zadívat se do dálky na masiv Velkého Lopeníku, je taky ohromující. Na konci luk můžete posedět v altánku a kochat se posledními výhledy na Strání v údolí a masiv Velkého Lopeníka, protože pak už to bude jen po lesní cestě a pěšině. Následujte stále nově vyznačenou zelenou až se napojíte na červeně značenou Cestu SNP, která vaše kroky dovede na vrchol Velké Javořiny. Po louce sběhněte k Holubyho chatě, kde se můžete najíst a občerstvit. A pokud nechcete jít stejnou cestou zpět, vemte to od chaty po zelené turistické trase přes Přírodní rezervaci Javorinský prales dolů lesem až zpět do Květné, kde vás u sklárny čeká vaše auto. Okruh má 12,7 km a bez nějakých větších přestávek ho zvládnete za 5 hodin.
Jedná se o první naučnou stezku v oblasti pod nejvyšším vrcholem Bílých Karpat - Velkou Javořinou (970 m. n. m.). Trasa je nenáročná, vhodná jak pro rodiče s malými dětmi, školáky, seniory i ostatní. Za příznivých podmínek ji lze absolvovat i na kole, běžkách či koních. Vedou tudy také trasy tradičních přechodů Bílých Karpat, Silvestrovské výstupy na Javořinu, setkávání Čechů a Slováků. Počátek trasy je u místní sklárny, kde je možná prohlídka ruční výroby skla. Trasa je dlouhá přibližně 7 kilometrů, nadmořská výška 340 až 370 m n. m. a vede částečně lesem i po louce. - seznamuje s délkou, značením, obtížností trasy. Charakterizuje všeobecně celou oblast k. ú. - pohled na obec a protější Novou horu. Tabule informuje o ostatních rezervacích v k. ú. obce Strání (Nová hora, Záhumenice, Hrnčárky). Popis života a hospodaření v minulosti a dnes (louky, pole, sady - místní krajové odrůdy...). Informace o chráněných rostlinách a živočiších, kteří se zde vyskytují. Popis krajiny z hlediska geologie, povrchových a podzemních vod. Ukázka šetrného hrazení bystřin, popis problému vodní eroze. - informace o lese, zonace, historie a současnost. - odbočka na Javořinu. Pralesní rezervace, popis NPR a PR. Ostatní lesní zvěř (srnky, zajíci, mufloni, divočáci...), lesní plody a léčivé rostliny. - lesní močál, obojživelníci (mlok skrvnitý, čolek horský, karpatský, obyčejný), pověst. - hranice.
Velká Javořina se klene na moravsko-slovenském pomezí v Bílých Karpatech. Její typická silueta, zvýrazněná televizním vysílačem, dominuje především nad Dolním Povážím a jihomoravském Slovácku. Hora je součástí Javořičského hřbetu a se svou výškou 970 m n. m. se jedná o nejvyšší vrchol tohoto pohoří, celých Bílých Karpat a také je nejvyšším bodem okresu Uherské Hradiště. Součástí masívu Javořiny je vrch Jelenec s tajuplnou rozhlednou a okolními vojenskými budovami. Velkou Javořinu vytváří odlesněný hřeben se dvěma nevýraznými vrcholovými kótami, které se v minulosti využívaly jako louka. Na ni navazují strmé svahy národní přírodní rezervace, porostlé javorovými bučinami, jejichž ochrana sahá až do roku 1909, kdy zde Jan II. z Lichtenštejna vyhlásil ochranný režim.
Výlet na nejvyšší vrchol Bílých Karpat Velkou Javořinu nabízí zajímavé výhledy i tajuplný prales a patří k nejzajímavějším v oblasti. Samotný výstup není příliš náročný, ale klesání z Velké Javořiny do Strání už dá opravdu zabrat.
Velká Javořina
Holubyho chata
U Holubyho chaty to o víkendech žije. A není divu. Dá se tady bobovat, sáňkovat, běžkovat nebo si tady zařádit na skiaplech. V okýnku Holubyho chaty se můžete zahřát alko nebo nealko punčem, horkou čokoládou nebo svařeným vínem. 24.12. 25. až 30.12. 31.12. Od 1.1. je pak otevřeno denně kromě středy od 10:00 do 17:00.
Centrum turistického dění Holubyho chatu nalezneme nedaleko vrcholu Javořiny na slovenském jižním svahu. Budova vznikla v roce 1924 z iniciativy skautů a moravských turistů. Jméno získala podle botanika a evangelického kněze Josefa Ľudovíta Holubyho (1836-1923), který pocházel z nedaleké obce Lubina.
Rozhledna Jelenec
Na cyklo rozcestníku před budovou si můžete povšimnout směrovky „rozhľadňa Jelenec“. Zajímavostí je, že mezi českými ani slovenskými oficiálními rozhlednami tato lokalita není vůbec uvedena. Mohutná věž trčící nad les z protějšího vrchu je od chaty vidět ve své plné majestátnosti.
Od chaty lze na Jelenec (925 m) dojít po zelené značce a poté podél česko - slovenských hraničních kamenů. Věž s okolními budovami jsou stále vojenskými objekty. Informace o věži se tajily, a i v současné době nemá nikdo zájem poskytovat jakékoliv informace. Ví se pouze to, že od 50. let minulého století zde šestičlenná posádka vojáků měla za úkol bránit socialistický stát a pravděpodobně celý areál sloužil k vojenským telekomunikačním účelům. Areál se nachází na české straně, avšak majitelem věže a budov je ministerstvo obrany Slovenska. Obec Straní vyvinula snahu vytvořit z lokality turisticky zajímavé místo s rozhlednou, narazila na nezájem Slovenska. Věž tak nadále reziví a budovy chátrají. Vyhlídkou do budoucna je, jak se zdá, znepřístupnění komplexu.
Věž na vrcholu Jelence, na výšku měří 50 metrů. Věž je ovšem stále přístupná. Výlez nahoru je spíše pro otrlejší jedince vyhledávající adrenalin. Cesta vzhůru vede po žebříku připomínající ty na továrních komínech s ochrannou skruží. Jestli trpíte závratí, nevěříte žebříkům nebo máte jakékoliv jiné pochybnosti, tak byste se o výstup určitě neměli pokoušet. Ocelová konstrukce, byť vypadá zrezivěle, je ale ve stále dobrém stavu. Mezi jednotlivými patry musí návštěvník zdolat 10 m. Ať už si na horu troufnete nebo ne, tak každopádně zdoláte třetí nejvyšší vrchol Bílých Karpat.
Ještě jednou: jestli trpíte závratí, nevěříte žebříkům nebo máte jakékoliv jiné pochybnosti, tak se určitě o výlez nahoru nepokoušejte.
Cyklotrasy v okolí Velké Javořiny
- CYKLOTRASA Č. Vápenky - Kamenná bouda - Strání, č. Obtížnost: Převýšení 200m. Popis: Zpočátku stoupáme z obce Vápenky zpevněnou lesní cestou a serpentinami až k rozcestí u Kamenné boudy. Zde se dáme vlevo a mírně klesáme po stejném povrchu k dalšímu rozcestníku Horní kopec. Odtud sjíždíme do obce Strání.
- Strání - Březová, č. Popis: Poměrně náročné stoupání ze Strání po málo frekventované silnici III. třídy. Nahoře na rozcestí výhled zpět na vrchol Velké Javořiny. Obtížnost: Horská trasa, 90% po asfaltových komunikacích, zbytek po zpevněných.
- Popis: Od státní hranice neznačený úsek po silnici III. Třídy. Po 2,5 km nájezd na značenou trasu č. 5047. V Hrubé Vrbce nájezd na dálkovou cyklotrasu č. 46 a po ní až do Pitína. Odsud až na hranici (Zápechová) po trase č. 49.
| Cykloturistická mapa | Označení |
|---|---|
| SHOCART, Uhersko-hradišťsko - Bílé Karpaty, Chřiby | č. 39, 1:75 000 |
| KČT, Slovácko - Bílé Karpaty | č. 91 |
Tipy na výlety v okolí
- 15 Km klidnou krajinou kde nepotkáte živáčka. Zato uvidíte super výhledy, projdete se lesem a na konci si můžete dát kafe nebo piknik ve Slavičíně.
- 12,2 Km po nejkrásnější trase, která vede nad Luhačovicemi a Pozlovicemi. Vystoupáte až na Komonec, uvidíte zříceninu Starý Světlov i kostelíček na Maleniskách.
- 10,3 Km krajinou, kde nepotkáte ani živáčka. Okolím Slušovic kolem slavného závodiště a za skvělými výhledy. Doporučujeme hlavně v podvečer.
- 6 Km pohodová trasa i pro rodiny s dětmi, která vede na rozhlednu Vartovna. Uvidíte Vizovické vrchy, Bílé Karpaty, Beskydy i Malou Fatru.
- Kudy na hrad Lukov s kočárkem? Máme pro vás trasu, kterou v pohodě zvládnete. Na konci vás čeká i hřiště pěkně schované ve stínu starých stromů před hradními branami.
- 10, 7 Km trasa krajinou, která vám připomene prázdniny u babičky. Hrad Malenovice, Cyrilometodějská stezka, povalové chodníčky a studánka na Svaté vodě.
- 9,3 Km přímo od Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. Jedna z nejoblíbenějších zlínských procházek - z města jste za deset minut v lese.
- 7,8 Km trasy plné vyhlídek - Šárka, Maková i Plaňavy vám ukážou Chřiby i Zlín. Trasa vede z větší části po polních a lesních cestách.
- 10,7 Km kolem Otrokovic s výhledy a pohodovým terénem. Navíc s vyhlídkou nad Otrokovicemi, kde si budete chtít udělat fotku.
- 4,4 Km, vhodné i pro kočárky, start a cíl: Přístaviště Otrokovice, stezka po těch nejzajímavějších místech baťovských Otrokovic.
Krajina Bílých Karpat
Zanechat komentář