Cestovní ruch lze posuzovat z nejrůznějších pohledů. V konečném důsledku však jde hlavně o to, aby byl ekonomickým přínosem pro místní obyvatelstvo a přitom nebyl zátěží, jak to můžeme vidět u extrémně navštěvovaných lokalit, kde se bavíme o tzv. overturismu. Důležité je umět návštěvníky rozprostřít v terénu.
Ústecký kraj chce podpořit rozvoj cestovního ruchu. Založí spolu s městy Ústí nad Labem a Litoměřice novou destinační agenturu pro České středohoří, pomůže dotacemi obcím a spolkům s rozšiřováním turistické infrastruktury a společně se Žatcem bude propagovat památky UNESCO, uvedl hejtman Richard Brabec. Sídlo nové destinační agentury bude v Litoměřicích v prostorách vznikajícího kulturně kreativního centra. Společnost zahájí činnost v září 2025. Původní destinační agentura České středohoří vyhlásila insolvenci před dvěma lety, její závazky přebrala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje.
Kraj připravil nový dotační program, jehož cílem je zlepšit zázemí pro turisty. Ústecký kraj vyhlašuje nový dotační program zaměřený na podporu a rozvoj cestovního ruchu. Dotační program nabízí podporu v široké škále oblastí - od budování turistických tras, cyklostezek a odpočívadel přes modernizaci návštěvnických center, až po bezbariérové zpřístupnění atraktivit nebo rozvoj infrastruktury kempů. S administrací dotačního titulu budou zdarma pomáhat žadatelům místní akční skupiny (MAS) Ústeckého kraje. „Cestovní ruch je příležitostí pro celý region - nejen pro známé destinace, ale i pro menší obce, které mohou nabídnout klid, přírodu a jedinečný lokální zážitek. Jsme připraveni pomoci s orientací v programu, přípravou žádostí i samotnou realizací projektů. Na program je vyčleněno téměř 39 milionů korun, z toho více než 16 milionů přispívá státní rozpočet. O dotaci mohou žádat subjekty působící v oblasti cestovního ruchu na území Ústeckého kraje od 01. 08. 2025 do 31. 12. Žadatelé musí do projektů vložit minimálně 30 % spolufinancování a realizace aktivit musí být ukončena nejpozději do 30. 09. 2026. MAS Cínovecko o.p.s. Ing. MAS České středohoří, z.s. Ing. MAS Labské skály, z.s. Ing. MAS Naděje o.p.s. Ing. MAS Sdružení Západní Krušnohoří, z.s. Ing. Místní akční skupina Podřipsko, z.s. Ing. SERVISO, o. p. s. Ing. MAS Vladař o.p.s. Ing.
Klub českých turistů a jeho přínos
Právě v tomto ohledu je velkým přínosem činnost Klubu českých turistů. Značené trasy jednak nabízejí návštěvníkům pestré možnosti kam vyrazit a také je dokáží směrovat na místa, kde je chceme mít, například ke službám, památkám, informačním centrům, atd. Nemálo návštěvníků pravidelně přijíždí do Ústeckého kraje, aby se zúčastnili turistických akcí organizovaných Klubem českých turistů. Ten má zastoupení v každém okresu. Ve třiceti odborech je organizováno přes dva tisíce členů, z nichž mnozí se podílejí na přípravě akcí pro veřejnost. Každoročně se jich uskuteční více než stovka. Oblíbené jsou zejména akce pro rodiny s dětmi jako jsou například Pohádkový les či Stezka odvahy. Také pochody, které mají velmi dlouhou tradici, lákají do našeho kraje nejen tuzemské hosty, ale i návštěvníky ze sousedního Německa, Polska, Rakouska i Slovenska.
Činnost Klubu českých turistů je velmi záslužná. Značkaři, kteří v terénu dbají nejen o malovaní značek, ale také o dobrou průchodnost tras, například prořezáváním náletů a křovin, budováním lávek přes vodní toky nebo instalací jistících prvků na rizikových úsecích, svou práci dělají bez nároku na honorář, propláceny jim jsou pouze náklady spojené s touto činností. My, jako běžní turisté - uživatelé si vlastně ani neuvědomujeme, kolik práce a starostí stojí za tím, že si můžeme „jen tak“ jít lesem. Jde i o to, že všechny trasy se musejí projednat s majiteli pozemků, vybavit mapami a rozcestníky, zanést do tištěných a elektronických aplikací, a tak dále.
Cyklotrasy v Ústeckém kraji
Jako velmi solidní lze hodnotit systém značených cyklotras v Ústeckém kraji. To pomáhá zvyšovat návštěvnost zejména tuzemských návštěvníků. Krajem prochází několik dálkových cyklotras, například č. 2 Labská či č. 6 Ohře. Novinkou je cyklotrasa č. 66 - Pánevní procházející zajímavými místa a městy od Ústí nad Labem přes Teplice, Most a Chomutov až do Kadaně. Dále krajem vede několik desítek kratších lokálních cyklotras, které jsou vedené zpravidla po běžných komunikacích s automobilovým provozem.
To je problematické protože bezpečnostní rizika odrazují užívání cyklotras. To platí zejména pro rodiny a skupiny s dětmi, ale i pro seniory. Ačkoli je snaha i tuto situaci řešit, budování speciálních cyklotras mimo komunikace není levnou záležitostí. Absence bezpečných městských cyklostezek ve městech Ústeckého kraje vnímá veřejnost velmi kriticky. Na toto téma se hovoří už nejméně dvacet let, mnohá města již mají zpracovány studie, ale pozitivní posun je velmi pomalý. Na rozdíl od sousedního Německa či Rakouska jsou u nás rozumně řešené městské cyklostezky stále spíše raritou.
Dopravní obslužnost a propagace
V posledních letech jsme bohužel svědky úpadku v oblasti dopravní obslužnosti. Příčinou jsou pravděpodobně úsporná opatření, která ale v tomto případě jdou proti zájmům rozvoje cestovního ruchu. Pokud totiž chceme někam dostat návštěvníky (a jejich peníze), pak je tam musíme umět dovézt. Celkem dobře funguje doprava na páteřních komunikacích, tristní je však dopravní obslužnost uvnitř destinací. Na mnoho míst Ústeckého kraje se turista bez vlastního vozu nedostane vůbec (přičemž si musíme uvědomit, že vlastní vůz = nenavštívit restauraci, nezdržet se v infocentru, nepodpořit veřejnou dopravu, atd.). V tomto ohledu má doprava Ústeckého kraje, byť deklaruje, že slouží i turistům, opravdu co dohánět.
Ústecký kraj je třeba pochválit za snahu udržet a v některých případech i rozvíjet provoz na turistických železničních tratích. Ty sice fungují většinou jen v letní sezóně, ale díky za to (opět by to chtělo masivnější propagaci těchto tratí, aby se zvýšilo jejich využití). Celkem je v Ústeckém kraji v provozu cca deset turistických lokálek se sezónním provozem, z nichž největší potenciál mají Vejprtská a Moldavská dráha v Krušných horách, Zubrnický, Kamenický a Podřipský motoráček a vlak Českého Švýcarska.
V roce 2024 byl prodloužen víkendový provoz na takzvané Kozí dráze, takže Podkrušnohorský motoráček o víkendech pendluje mezi Děčínem a Krupkou, což je skvělé propojení několika destinací Ústeckého kraje. Ale i v tomto případě ještě máme rezervy. Například v Sasku je v blízkosti hranic s ČR provozováno několik tratí s pravidelným parním provozem, což je obrovská turistická atrakce lákající návštěvníky zdaleka. U nás se čas od času dějí pouze příležitostné jízdy, ale vždy s velkým zájmem veřejnosti.
Jedna z oblastí, kde za našimi německými sousedy ztrácíme krok, je propagace, čili způsob, jakým komunikujeme a oslovujeme turistickou veřejnost formou tištěných materiálů, internetových aplikací či zapojením různých médií (noviny, rozhlas, TV, aj.). Jednotlivé destinační agentury sice vydávají sezónní zpravodaje a Ústecký kraj distribuuje katalog s názvem „Brána“, to ale, jak se ukazuje zdaleka není dostačující. Porovnáme-li rozdíl v nabídce infocenter na české a německé straně, je opravdu výrazný. O zlepšení v této oblasti se snaží i náš Turistický magazín, který od roku 2024 komunikuje i s německými partnery. Získali jsme zkušenost, že to není snadné. Tam, kde jde o peníze, si totiž každá strana hájí to své.
Spolupráce a destinační agentury
Jeden z nedostatků, kde by se dalo rychle dosáhnout zlepšení, je spolupráce jednotlivých aktérů v cestovním ruchu Ústeckého kraje. To jsou zejména destinační agentury, které mají na starost cestovní ruch v Českém Švýcarsku, Českém středohoří, Krušných horách a Dolním Poohří. Také Lužické a Žitavské hory mají své destinační zastoupení, to už ale spadá pod kraj Liberecký. Určitě by bylo dobré, aby tyto managementy mezi sebou více spolupracovaly a nehrály si mezi sebou na konkurenční boj, jak se to jeví při pohledu „z venku“. Například v Českém Švýcarsku nenajdete v infocentrech žádné promo na České středohoří a opačně.
Statistiky návštěvnosti
Ústecký kraj nepatří mezi regiony vyhledávané turisty. Nejnavštěvovanější lokalitou na severu Čech je národní park České Švýcarsko, kde je ale od požáru v roce 2022 zavřena jedna z největších atrakcí, kterou je Edmundova soutěska. „Chceme ukázat lidem i jiná místa, spojit síly s Terezínem, obcemi v Krušných horách, je tu co vidět,“ řekl Brabec.
| Období | Celkový počet hostů | Domácí hosté | Zahraniční hosté |
|---|---|---|---|
| 2. čtvrtletí 2025 | 193 761 | 121 814 | 71 947 |
| 3. čtvrtletí 2024 | 254 128 | 179 038 | 75 090 |
Ve 2. čtvrtletí letošního roku se celkový počet příjezdů hostů do hromadných ubytovacích zařízení Ústeckého kraje meziročně zvýšil o 11,4 %, počet přenocování vzrostl o 12,9 %. Vyšší počet hostů i přenocování jsme zaznamenali jak u domácí, tak u zahraniční klientely. Hromadná ubytovací zařízení v Ústeckém kraji navštívilo ve 2. čtvrtletí 2025 celkem 193 761 hostů, v tom 71 947 cizinců a 121 814 domácích hostů. Celkový počet hostů v Ústeckém kraji byl v mezikrajovém srovnání druhý nejnižší po Pardubickém kraji. Počet domácích návštěvníků byl v Ústeckém kraji nejnižší ze všech krajů. Zahraničních hostů byl v mezikrajovém srovnání sedmý nejnižší počet.
Návštěvnost domácích hostů v Ústeckém kraji vzrostla o 9,0 %, u zahraničních návštěvníků se jednalo o nárůst 15,7 %. Počet ubytovaných hostů celkem vzrostl ve všech krajích, v Ústeckém kraji bylo navýšení nejvyšší. Meziroční nárůst počtu nerezidentů (zahraničních návštěvníků) byl zaznamenán ve většině krajů s výjimkou Moravskoslezského kraje. Vyšší počet domácích hostů evidovaly všechny kraje, v Ústeckém kraji byl růst třetí nejvyšší po Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Meziroční nárůst počtu zahraničních návštěvníků byl v Ústeckém kraji nejvyšší ze všech krajů. Ústecký kraj se na celkovém počtu hostů Česka podílel 3,1 %, jednalo se o druhou nejnižší příčku. Do Prahy, která je trvale nejnavštěvovanějším krajem, se ve druhém čtvrtletí letošního roku přijelo podívat 34,8 % všech návštěvníků Česka. Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl Jihomoravský kraj s 9,9 %.
Ve struktuře hostů Ústeckého kraje převažovali z 62,9 % domácí hosté. Téměř polovinu z celkového počtu zahraničních návštěvníků kraje tvořili tradičně hosté z Německa (48,4 %). Druzí v pořadí byli klienti z Polska (15,7 %), třetí nejpočetnější skupinu tvořili návštěvníci ze Slovenska (6,2 %). Převaha domácích hostů byla i v celém Česku (53,3 %). Četnost návštěvnosti na prvním místě byla za celou republiku stejná jako v Ústeckém kraji - z Německa přijelo 22,6 % hostů. Druzí v pořadí - návštěvníci ze Slovenska se na zahraniční klientele Česka podíleli 9,1 %. Třetí pořadí zaujímali hosté z Polska (8,8 %)
Hosté, kteří ve 2. čtvrtletí letošního roku navštívili Ústecký kraj, zde přenocovali celkem 470 907 nocí, což v porovnání se stejným obdobím roku 2024 představovalo o 12,9 % více. Nerezidenti (hosté ze zahraničí) v kraji strávili celkem 165 971 nocí (meziroční nárůst představoval 19,6 %), rezidenti neboli domácí hosté přenocovali v hromadných ubytovacích zařízeních celkem 304 936 nocí, meziročně u nich došlo k nárůstu o 9,6 %. Celkový počet přenocování meziročně vzrostl ve všech krajích, z toho nejvýrazněji v našem kraji. Nejvyšší mezi kraji byl i nárůst přenocování u zahraničních hostů, u domácích návštěvníků bylo meziroční navýšení druhé nejvyšší po Pardubickém kraji.
Ve sledovaných zařízeních Ústeckého kraje dosáhla průměrná doba pobytu ve 2. čtvrtletí letošního roku 2,4 noci. Rezidenti zde strávili v průměru 2,5 noci, cizinci se ubytovali v průměru na 2,3 noci. Za celé 1. pololetí letošního roku navštívilo Ústecký kraj celkem 283 736 hostů a přenocovali zde 705 515 nocí. Celkový počet návštěvníků kraje se proti prvnímu pololetí loňského roku zvýšil, a to o 8,7 %. Nárůst byl ovlivněn jak zvýšeným zájmem domácích hostů, jejich počet byl meziročně vyšší o 8,2 %, tak vyšším počtem zahraničních návštěvníků (o 9,7 %). Celkový počet přenocování se v Ústeckém kraji ve srovnání se shodným obdobím předchozího roku zvýšil o 11,5 %. Svůj podíl na tom měli jak domácí hosté, u nichž nárůst dosáhl 10,5 %, tak i návštěvníci ze zahraničí, počet přenocování se u nich zvýšil o 13,5 %.
Počet ubytovaných hostů byl meziročně vyšší ve všech krajích, nejvyšší regionální nárůst vidíme v Pardubickém kraji (o 10,0 %), druhý v pořadí byl Ústecký kraj. V počtu přenocování byla situace rovněž příznivá u většiny krajů kromě Středočeského kraje, kde došlo k mírnému poklesu, a to o 0,2 %. V průběhu letošního třetího čtvrtletí vzrostl v Ústeckém kraji meziročně počet hostů o 0,1 %, zatímco počet přenocování o 0,6 % poklesl. U rezidentů byl zaznamenán vyšší počet hostů i strávených nocí, nerezidenti naopak vykázali u obou ukazatelů pokles.
Hromadná ubytovací zařízení v Ústeckém kraji navštívilo ve 3. čtvrtletí 2024 celkem 254 128 hostů, v tom 75 090 cizinců a 179 038 domácích hostů. Celkový počet hostů v Ústeckém kraji byl v mezikrajovém srovnání třetí nejnižší po Pardubickém a Olomouckém kraji. Nejvyšší počet hostů celkem i zahraničních návštěvníků navštívil tradičně hlavní město Prahu, zatímco nejvíce domácích hostů přijelo do Jihočeského a Jihomoravského kraje. Počet domácí klientely v Ústeckém kraji byl mezi kraji druhý nejnižší po Pardubickém kraji, v tomto kraji bylo celkově nejméně návštěvníků i nerezidentů. Počet zahraničních hostů v našem kraji se v mezikrajovém srovnání řadil na sedmou nejnižší příčku.
Návštěvnost hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Ústeckého kraje meziročně vzrostla pouze o 0,1 %, z toho počet domácích hostů vzrostl o 3,0 %, ale zahraničních návštěvníků o 6,0 % ubylo. Meziroční nárůst hostů celkem zaznamenalo kromě našeho kraje ještě hlavní město Praha, v Jihočeském kraji počet hostů stagnoval, v ostatních krajích evidovali meziroční pokles. Nárůst zahraničních návštěvníků vyjma Ústeckého a Olomouckého kraje zaznamenali ve všech ostatních krajích. Nejvyšší růst zahraničních návštěvníků evidovali v Jihočeském kraji, kam přijelo o 15,8 % cizinců více než ve stejném období loňského roku. Situace u domácích hostů byla opačná - k meziročnímu růstu došlo pouze v Ústeckém kraji, ve všech ostatních krajích zaznamenali meziroční propad. Z toho nejvyšší pokles byl v Olomouckém kraji (o 9,2 %). Ústecký kraj se na celkovém počtu hostů v České republice podílel 3,3 % a byl třetí nejnižší po Pardubickém a Olomouckém kraji. Do Prahy, která je trvale nejnavštěvovanějším krajem, se ve 3. čtvrtletí letošního roku přijelo podívat 28,7 % všech návštěvníků. Druhý nejvyšší počet hostů navštívil v uplynulém čtvrtletí Jihomoravský kraj a třetí nejvyšší počet byl v Jihočeském kraji (na návštěvnosti ČR se podílely 10,7 resp. 10,2 %)
Ve struktuře hostů Ústeckého kraje převažovali ze 70,5 % domácí hosté. Více než dvě pětiny z celkového počtu zahraničních návštěvníků kraje tvořili tradičně hosté z Německa (44,3 %). Druzí v pořadí byli hosté z Polska (14,2 %), třetí nejpočetnější skupinu představovali návštěvníci ze Slovenska (5,9 %). Převaha domácích hostů byla i v celé ČR (58,9 %). Pořadí návštěvnosti zemí za Českou republiku bylo na prvních třech místech stejné jako v Ústeckém kraji - nejvíce zahraničních hostů přijelo z Německa (20,9 %), hosté z Polska zaujímali 9,4 % a návštěvníci ze Slovenska se na zahraniční klientele České republiky podíleli 8,5 %.
Hosté, kteří ve 3. čtvrtletí letošního roku navštívili Ústecký kraj, zde přenocovali celkem 690 695 nocí, což v porovnání se stejným obdobím roku 2023 představovalo pokles o 0,6 %. Nerezidenti (hosté ze zahraničí) v kraji strávili celkem 183 093 nocí (meziroční pokles o 4,5 %), rezidenti neboli domácí hosté přenocovali v hromadných ubytovacích zařízeních celkem 507 602 nocí, meziročně u nich došlo k nárůstu o 0,9 %. Celkový počet přenocování meziročně poklesl téměř ve všech krajích s výjimkou hlavního města Prahy a Karlovarského kraje. Počet přenocování domácích hostů se meziročně snížil kromě Ústeckého kraje ve všech ostatních krajích, zatímco počet přenocování zahraničních návštěvníků byl vyjma Ústeckého, Pardubického a Olomouckého kraje ve všech ostatních krajích vyšší než ve 3. čtvrtletí loňského roku.
Ve sledovaných zařízeních Ústeckého kraje dosáhla průměrná doba pobytu ve 3. čtvrtletí letošního roku 2,7 noci. Rezidenti zde strávili v průměru 2,8 noci, cizinci se ubytovali v průměru na 2,4 noci. Nejdelší průměrný pobyt byl tradičně v Karlovarském kraji a představoval 3,9 noci jak u celkového počtu hostů, tak i u domácích i zahraničních návštěvníků. Naproti tomu nejkratší průměrná doba pobytu hostů celkem i nerezidentů byla v Jihomoravském kraji, u rezidentů to bylo hlavní město Praha.
Od počátku letošního roku navštívilo Ústecký kraj celkem 510 559 hostů a přenocovali zde 1 310 520 nocí. Celkový počet návštěvníků ve srovnání se třemi čtvrtletími loňského roku stagnoval a byl ovlivněn nižším počtem zahraničních návštěvníků, u nichž došlo k poklesu o 2,0 %. Počet domácích hostů naopak o 1,0 % vzrostl. Celkový počet přenocování v kraji byl meziročně nižší o 1,8 % a podíleli se na něm jak hosté ze zahraničí, u nichž byl počet strávených nocí nižší o 2,5 %, tak domácí hosté, kde pokles představoval 1,4 %.
Počet ubytovaných hostů byl meziročně vyšší v sedmi krajích, zatímco počet přenocování byl meziročně vyšší pouze v pěti krajích.
Zanechat komentář