Ukrajina, země s bohatou historií a rozmanitou krajinou, se stává stále populárnější destinací pro cestovatele. Od malebných Karpat po historická města jako Kyjev a Lvov, Ukrajina nabízí zážitky pro každého dobrodruha.
Ilustrační foto - Zničený most v ukrajinské Irpini na předměstí Kyjeva.
Válečný turismus: Nový fenomén?
V současné době se na Ukrajině objevuje nový trend - válečný turismus. Západní turisté, hledající vzrušení, přijíždějí objevovat válku na Ukrajině. Třiadvacetiletý španělský cestovatel Alberto Blasco Ventas stojí u mostu u ukrajinské Irpině, který byl na jaře 2022 v prvních dnech ruské vojenské agrese vyhozen do vzduchu ve snaze zastavit postup invazních jednotek na Kyjev.
Toto místo je jednou ze zastávek pro západní turisty, kteří hledají vzrušení a přijíždějí objevovat válku na Ukrajině. "Ve válečné zóně jsem poprvé!" říká Blasco Ventas a jako uhranutý hledí na most. Španěl si vybral turistický zájezd do Kyjevské oblasti. Hlavní město je sice stovky kilometrů od hlavní bojové fronty, ale téměř denně na něj útočí ruské bezpilotní letouny a rakety. "Trochu se bojím, nebudu vám lhát, ve válečné zóně nikdy nevíte," dodává.
Po mostě navštíví hřbitov ohořelých aut a poté Boroďjanku, město zdevastované na začátku ruské invaze. Podobně už takto zprostředkoval své zážitky z "nejstrašnější psychiatrické léčebny" ve Spojených státech nebo "nejnebezpečnější hranice" na světě mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou.
Na Ukrajině nabízí tento typ zájezdu asi deset společností; je to okrajový, ale rostoucí fenomén. Nabízené okruhy se řadí k takzvanému temnému turismu, který nabízí návštěvy míst spojených s tragickými událostmi.
Jeho cestu zorganizovala společnost War Tours, která uvádí, že jejích služeb od ledna využilo asi 30 klientů, převážně z Evropy a z Ameriky. Po příjezdu do země za turistický okruh zaplatí mezi 150 a 250 eury (3800 až 6300 Kč). Část výtěžku je věnována armádě. Projekt "není otázkou peněz, ale udržování paměti", ujišťuje jeho spoluzakladatel Dmytro Nykyforov.
Ukazovat škody cizincům je podle něj jako "očkování, aby se už nic podobného nikdy nestalo". Většina podobných zájezdů se soustředí na Kyjev a jeho okolí, kde leží také Irpiň a Buča, místo masakru civilistů na jaře 2022 připisovaného Rusku. Některé společnosti se však stále více přibližují frontě.
V červenci jel do Charkova na severovýchodě Ukrajiny, který neustále čelí ostřelování a leží asi 20 kilometrů od fronty. Amatérský fotograf se chtěl setkat s Ukrajinci a sdílet jejich příběhy na instagramu. Ale také si chtěl "něco dokázat", protože život na Západě mu připadá "příliš pohodlný".
Poptávka po takových cestách ale podle ní nevyhnutelně poroste. Její agentura proto připravuje specifická školení pro průvodce a okruhy po památnících v Kyjevě a okolí.
Turistické cíle a zajímavosti
Ukrajina je destinace na křižovatce mezi střední a východní Evropou, mezi severem a jihem.
Zde jsou některé z nejzajímavějších míst, která můžete na Ukrajině navštívit:
- Kyjev: Hlavní město s unikátními stavbami jako chrám svatého Michala a katedrála svaté Sofie.
- Lvov: Starobylé město na západě Ukrajiny s bohatou historií a architekturou.
- Oděsa: Přístavní město na pobřeží Černého moře s krásnými plážemi a historickými památkami.
- Černobylská zóna: Místo jaderné katastrofy z roku 1986, dnes přístupné pro organizované prohlídky.
- Karpaty: Pohoří vhodné pro lyžování, horolezectví a turistiku.
Katedrála svaté Sofie v Kyjevě.
Přírodní poměry
Ukrajina je státem, který je přímořský (Černé moře), ale zároveň má silné kontinentální rysy. Povrch tvoří většinou nížiny nebo mírně zvlněné roviny, na severu místy zbahněné (Polesí). Výraznější pohoří jsou pouze na západě země, kde na Ukrajinu zasahuje pásmo Karpat (max. Hoverla, 2 061 m n. m.). Na jinak plochém pobřeží Černého moře ční mohutné vápencové pásmo Krymských hor (max. Roman Koš, 1 545 m n.m.). Zbytek země vyplňují monotónní táhlé nížiny vyplněné vesměs suchou, travnatou a úrodnou stepí. Hlavní řekou je Dněpr, který protéká i hlavním městem Kyjevem. Podnebí je mírné a suché. Má velice výrazné prvky kontinentality (horká a suchá léta a mrazivé zimy plné sněhu). Jen v úzkém pásu na jihu země (především na Krymu) vládne teplé středomořské klima.
Karpatský národní park
Karpatski NP (Karpatský NP), vyhlášen r. Národní park s dominantou Ukrajiny vrchem Hoverla (2 061 m n.m.). Karpaty, divoký zelený kraj, čisté přírodní prostředí a působivé scenérie s výrazným horským pásmem (Hoverla 2061 m n.m.) na JZ země tvoří přirozenou hranici s Maďarskem, Rumunskem, Polskem a Slovenskem. Má vlastní kulturu a pastevecký styl života s povozy taženými koňmi (místo aut). Tvoří jej tři regiony: Jižní Halič (bývala polská), Zakarpatská oblast (maďarská a československá) a Bukovina (rumunská). Nejmladší region Ukrajiny má nejstarší tradice s nejrozmanitějšími etnickými skupinami (Lemkové, Bojková a Huculové). Hlavním lákadlem jsou na minerály bohaté Karpaty se třemi rekreačními oblastmi: lyžařská střediska v okolí Slavska a lázeňská městečka (Truskavec), hřeben Gorgany (Horhany) a nejvyšší pohoří Čornogora (Černá Hora). Dominantní aktivitou je turistika s možným ubytováním na salaších či kolibách. Vstupní branou do oblasti je např. město Ivano-Frankovsk (údajně nejkultivovanější město Ukrajiny ve staropolském stylu), Jaremča, Vorochta, příp.
Zakarpatja (Užhorod, Mukačevo)
Ukrajinské Karpaty (Poloniny), nejzelenější kout Ukrajiny, je vděčným návštěvním cílem posledních let pro své působivé scenerie a divokost krajiny. Nejrušnější branou byl odjakživa Užhorod s Hradem nad zákrutem říčky Uh, ze 13. stol. Zajímavé je Muzeum lidové architektury se 30 příklady tradičních zakarpatských stavení s dřevěným kostelem sv. Michala ze 16.
Krym
Krym, poloostrov (25 500 km2), lázeňská a rekreační oblast na J země mezi Azovským a Černým mořem, tvoří jej převážně suché úrodné stepy a na J 150 km dlihé Krymské hory, rozkládající se nad lázeňskou oblastí „sovětské riviéry“ (Roman Koš, 1545 m n.m.). Od 20. stol. se stal Krym vyhlášeným rekreačním střediskem pro bohatší Rusy, později pro všechny, kteří si to mohli dovolit, vznikala léčebná střediska (Jalta, Alušta), mez. pionýrské tábory (Artěk) a námořní přístavy (Sevastopol). Poloostrov oplývá jistým druhem autonomie - má samostatnou ústavu a vlajku, vlastní parlament, dva a půl. Za návštěvu mj. stojí: hlavní město Simferopol s mešitou Kebir Džami z r. 1502, kostelem Tří svatých, příp. návštěvou archeolog. Přístavy: Sevastopol (hlavní základna ruské černomořské flotily, velké doky, sklady zbraní a zásob, v okolí četné památníky na boje z let 1855 nebo 1942), Kerč (četné archeolog. památky z řec.
Dněpr
Dněpr, třetí nejdelší evropská řeka (2 286 km, delší je pouze Volha a Dunaj), důležitá dopravní tepna země, kolébka ukrajinské civilizace. Pramení ve Valdajských vrších záp. Přestože je řeka mimořádně znečištěná, i několikadenní plavby po jejím proudu ve spojení s návštěvou Oděsy či Krymu patří k častým výletním cílům.
Charkiv (Charkov)
Charkiv (Charkov), dominanta východu země a druhé největší město (1 610 000 obyv.), brána do sousedního Ruska s neobyčejně velkým množstvím válečných pomníků, stovek továren, budov z doby Stalina, nostalgie z úspěchů vědy z doby komunismu (tady začal sovětský program při pokusu o rozštěpení atomu, rozsáhlá výroba traktorů, tanků), dnes zde vzniká ukrajinská verze windows a město má nejvíce studentů z celé Ukrajiny (univerzita z r. Nejstarší a živou ulicí města je Sumskaja s několika stavbami z 19. stol., budovou Opery a památníkem Tarase Ševčenka (16 bronzových soch okolo umělcovy sochy v nadživotní velikosti); Ploščaď Svobody je po Rudém nám. v Moskvě největší veřejná plocha v býv. SSSR s Leninovou sochou s paží napřaženou vstříc světlým zítřkům. V Uspěnské katedrále se zlatými kupolemi bývají varhanní koncerty.
Kiiv (Kyjev)
Kiiv (Kyjev, 2 629 000 obyv.), hlavní a zároveň největší město země na obou březích Dněpru, jedno z nejstarších měst Ukrajiny. Jeho počátky sahají až do 6. stol, v r. 882 se Kyjev stal hlavním městem knížectví Kyjevské Rusi (předchůdce ruského státu). V r. 1240 jej vyplenili Mongolové, později byl součástí Litvy, Polska a od r. 1654 připojen k Rusku až do r. 1991, kdy získala Ukrajina nezávislost. Ve 2. svět. válce byl střed města srovnán se zemí a zahynulo v něm nebo bylo popraveno 200 000 lidí. Mezi hlavní pamětihodnosti patří četné kostely a svatá místa: Kyjevsko-Pečerská Lavra, ohromný komplex bílých kostelních sálů a národní náboženská svatyně, sídlo ukrajinské pravoslavné církve (s každoroční návštěvou až 100 000 poutníků); turisté zpravidla navštěvují Trojcký kostel z r. 1108, 96,5 m vysokou velkou zvonici, kostel Nanebevzetí (Dormitonská katedrála z r. Za návštěvu dále stojí katedrála sv. Vladimira, umělecky nejlépe ztvárněný kostel z r. 1862 (vysvěcen až r. 1896) a katedrála sv. Sofie z r. 1037, dnes muzeum Kyjevské Rusi s freskami a sarkofágem Jaroslava Moudrého, v areálu botanických zahrad ležící klášter Vydubytsky (střežil přívoz přes řeku Dněpr) a židovská Hlavní synagoga - před 2. svět válkou žilo ve městě na 150 000 Židů, třetina z nich byla postřílena v nedaleké rokli Babi Jar.; na válku upozorňuje Rodina Mat (Matka národa), titanová bohyně s mečem a štítem v oslavném gestu obrany země. Komplex Muzea lidové architektury a života vytváří „národní vesničku“ 300 původních staveb a patří ke kulturně nejobsažnějším památkám ve městě.
Lviv (Lvov)
Lviv (Lvov, 790 000 obyv.), historické centrum Haliče a průmyslové město západní Ukrajiny. Založeno r. 1256 knížetem Danilem z Haličiny na počest svého syna Lea (Lva, odtud název a motivy snad na všech budovách), postupně v něm vládli Poláci (vydláždili ulice a barokně jej přestavěli), Habsburkové (univerzita z r. Mezi nejstarší stavby patří pozůstatky opevnění ze 13. stol, římskokatolická (polská) katedrála ze 14.-17. stol., arménská katedrála z let 1370-1493, řeckokatolická katedrála Bernardine s freskami a řada dalších kostelů, které ohromují nejen svým množstvím, ale i rozmanitostí zastoupených náboženství a stylů, kostely často mívají různá jména. Vysoky zamok. „Mauretánskou“ architekturu 19. stol.
Odessa (Oděsa)
Odessa (Oděsa, 1 120 000 obyv.), černomořský přístav, rekreační středisko a vojenská základna. Město bylo pravd. založeno již řec. kolonizátory, po staletí město i pevnost kontrolovali krymští Tataři, Turci a po nich od r. Neoklasicistní budovy pochází z 19. stol. z doby panování franc. vévody de Richelieu, který město posunul v žebříčku atraktivity hned za Moskvu a Petrohrad. Do města se stahovali osvobození otroci, křesťanští disidenti, ukrajinští kozáci, námořníci, lidé různých národností (zejména Bulhaři, Řekové, Židé či Albánci). V dobách povstání (1905) i obou svět. Město symbolizují Potěmkinovy schody, masivní kamenné schodiště známé z nesmrtelného filmu S. JV od města se prolínají mokřady Dněstru a Dunaje V r.
Praktické informace pro cestovatele
Cesta na Ukrajinu bývá jednoduchá - hlavně pokud jedete vlakem nebo přiletíte. Na Ukrajinu Češi ani Slováci nepotřebují víza, avšak potřebují cestovní pas. Často jsou z toho lidé překvapení, protože Ukrajina je jednou z mála evropských zemí, kam se nedostaneme jen na občanku.
Ukrajinská měna se nazývá hřivna (zkratka UAH) a po určitých kurzových peripetiích je v roce 2021 dlouhodobě o něco slabší než česká koruna. Za jednu korunu dostanete 1,2-1,3 hřiven. Hřivny seženete i v českých směnárnách, ale ověřte si, jestli dostáváte dobrý kurz. Na Ukrajině není problém vyměnit koruny ani eura.
Ve městech se dá ve většině podniků platit kartou, zaplatíte s ní i lístky na vlak a většinu ubytování. Naproti tomu na venkově, v menších obchodech a restauracích nebo v autobusech budete určitě potřebovat hotovost.
Na Ukrajině je pro našince obecně levně, především co se týká jakýchkoliv služeb. Ubytování i v centrech velkých měst stojí od 120 hřiven na osobu / noc a za 200 fufníků už si užijete celkem luxusu. Někde v horách nebo na vsi je normální cena i 100 hřiven.
Všechna velká ukrajinská města jsou spojena železniční sítí. Vlaky jezdí spolehlivě na čas a poměrně často, tedy obvykle minimálně dvakrát denně. S ohledem na jejich ceny a pohodlí je doporučujeme využívat k nočním přejezdům, kdy snadno překonáte dlouhou vzdálenost a ještě ušetříte za nocleh. Všechny dálkové vlaky jsou automaticky lehátkové. Jízdenky na spací vlaky se dají snadno nakoupit předem na webu ukrajinských železnic. Vždy jsou na konkrétní místo v konkrétním spoji a vázané na jméno. Jízdenku je nutné vytisknout.
Metro bývá obecně nejrychlejší a nejspolehlivější. V Kyjevě u vstupu koupíte jednorázový žeton za 8 hřiven. Jízdenky na všechno ostatní se platí rovnou u řidiče nebo průvodčího. Při komplikovanější cestě přes město, do okrajových částí nebo ve více lidech se vyplatí Uber. Stopnout auto (nebo klidně prázdný autobus) obvykle netrvá příliš dlouho, jen musíte být trochu aktivnější a výrazně na auta mávat. Na Ukrajině se dá stopnout ledacos od valníku taženého koňmi po náklaďáček s moukou.
Co se týče ubytování ve městech, je ideální porozhlédnout se na booking.com. Nabídka je široká, ale vyplatí se věnovat pozornost recenzím. Stanování na divoko je v přírodě na Ukrajině bezproblémové, nicméně vyplatí se používat selský rozum. K přírodě šetrné kempování je obecně tolerováno dokonce i v národních parcích na Zakarpatí (oheň je pochopitelně zakázán). Pokud byste chtěli spát v blízkosti státní hranice, ujistěte se, zda nepotřebujete povolení. V případě noci někde v rámci vesnice či městečka je lepší se poptat, kde se dá přespat.
Na Ukrajině neplatí evropský roaming a za volání i data z české SIMky byste si dost připlatili. Nejspolehlivějším operátorem se nám jeví Kyivstar, který má navíc přehledný web v angličtině, kde v případě potřeby dokoupíte další minuty nebo gigabyty.
Navzdory tomu, že je u nás Ukrajina často považovaná za divoký východ, je to velice bezpečná země. Samozřejmě si dáváme pozor na své věci, jako všude jinde, ale nesetkali jsme se s tím, že by někoho z výpravy okradli, a to ani ve vlaku. V horách je radno brát ohled na přítomnost medvědů.
Ve velkých městech nebývá v restauracích nebo na ubytování problém s angličtinou. I když paradoxně od Kyjeva na východ se setkáte s ruštinou minimálně stejně jako s ukrajinštinou a nikdo z místních s ní problém mít nebude. Naproti tomu na západě většina lidí Rusy moc nemusí a na ruštinu může reagovat malinko podrážděně. I když po první větě většinou pochopí, že vy z Ruska nejste, je vhodné to na začátku konverzace zdůraznit. V Zakarpatí se dá překvapivě často domluvit i česky, protože spousta lidí z této oblasti u nás pracuje nebo pracovala.
Ukrajinština má jiné “i”: “и” se čte tvrdě a do latinky přepisuje jako “y”, “і” je měkké i a “ї” se čte [ji].
Na Ukrajinu můžete jet v každé roční době. Většina Ukrajiny má mírné až kontinentální klima s chladnými zimami a horkými léty. V zimě zde bývá obvykle o něco chladněji než u nás a ve městech a nižších nadmořských výškách dost vlhko a lezavo. Na Zakarpatí je v létě celkem příjemně a klima bychom přirovnali k našemu. Nicméně počítejte se všemi možnými rozmary počasí od husté horské mlhy po vyšší pravděpodobnost deště.
Ukrajinská kuchyně
Při návštěvě Ukrajiny byste neměli vynechat tradiční ukrajinská jídla:
- Boršč: Polévka z masa a červené řepy.
- Bograč: Guláš, který je víc jako polévka - není tak hutný a omáčkovitý jako ten český.
- Vareniky: Obdoba pelmeňů, která se liší především tvarem, který je více taštičkovitý, a tím, že se do nich naopak maso běžně nedává. Do vareniků přijde sýr houby nebo brambory.
- Kotleta po kyjevsky: Pro menší zmatení nepřítele se v tomto případě jedná o smažený kuřecí závitek plněný (bylinkovým) máslem.
- Šaurma: Na první pohled klasický fastfoodový gyros v placce prodávaný dost často přistěhovalci z různých středoasijských stánů.
Osobně se nejraději chodíme najíst do místních jídelen (rusky „stolovaja“, ukrajinsky „jidalnya“), které jsou levné a autentické. Je normální dát si (přece jen docela vydatnou) polévku a hlavní chod nebo se na závěr zaplácnout třeba mlynci.
Na venkově se pije dost a počítejte s tím, že když budete někde procházet kolem popíjejících starousedlíků, tak vás pozvou na kalíšek. A nikoho nepustí, dokud nepadne celá láhev.
Ukrajinská vodka (ukrajinsky “horilka”) má tu skvělou vlastnost, že z ní nějakým zázrakem nebývá kocovina. Kromě vodky na Ukrajině seženete i dobré místní víno (přesto, že nejlepší produkce z Krymu je teď poněkud nedostupná).
Ukrajinská kuchyně.
Turismus na Ukrajině před a po invazi
Turismus na Ukrajině je pro ekonomiku velmi důležitý. V minulosti každý rok zemi navštívilo přes 20 milionů zahraničních turistů, v roce 2012 to bylo 23 milionů. Od roku 2014 se počet snížil na asi 10 milionů.
Invaze sice srazila cestovní ruch na kolena, ale letos by měl sektor překročit úroveň z předválečného roku 2021, kdy se ale svět potýkal s pandemií covidu-19, míní Oleskivová. Cestovní ruch teď stojí zejména na domácím turismu, neboť ukrajinští muži v odvodovém věku až na výjimky nesmí opustit zemi kvůli stannému právu.
Na Ukrajinu loni podle Oleskivové přijely čtyři miliony zahraničních turistů, dvakrát více než v roce 2022. Většina jich přijela z profesních důvodů.
Země se také připravuje na poválečné období, podepisuje propagační smlouvy se skupinami jako Airbnb nebo TripAdvisor.
Počet zahraničních turistů na Ukrajině:
| Rok | Počet turistů |
|---|---|
| 2012 | 23 milionů |
| 2014 | 10 milionů |
| 2022 | 2 miliony |
| 2023 | 4 miliony |
Zanechat komentář