Královéhradecký kraj se může pyšnit rozvinutým cestovním ruchem. V prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenal významný nárůst návštěvnosti, a to především díky zahraničním turistům. Letošní 1. čtvrtletí poprvé překonalo o 1,1 % stejné období roku 2019 před pandemií.
Do hromadných ubytovacích zařízení Královéhradeckého kraje přijelo během 1. čtvrtletí letošního roku celkem 366,1 tisíc hostů, což bylo o 24,6 tisíc hostů, tj. o 7,2 % více než v 1. čtvrtletí loňského roku. Návštěvnost byla mezi kraji druhá nejvyšší za hl. městem Prahou, stejně tak i u domácí klientely. U osob ze zahraničí kraj zaujal čtvrté nejvyšší pořadí za hl. městem Prahou, Karlovarským a Jihomoravským krajem.
Nárůst zahraničních turistů
Na vyšší návštěvnosti se podíleli především zahraniční hosté (nerezidenti), kterých se ubytovalo o 15,6 tisíc, tj. o 18,0 % meziročně více. Hosté ze zahraničí tak tvořili více než jednu čtvrtinu (27,9 %) návštěvníků kraje. Rezidenti (domácí hosté) se na celkovém počtu návštěvníků kraje podíleli 72,1 % a letos jich přijelo o 9 tisíc (tj. o 3,6 %) více než v 1. čtvrtletí 2024.
Do kraje zavítalo 8,8 % z celkového počtu všech hostů hromadných ubytovacích zařízení v Česku, z toho domácích 12,1 % a zahraničních 5,2 %. Meziročně vzrostl počet hostů v 1. čtvrtletí letošního roku v 10 krajích, pokles byl evidován ve Středočeském, Jihomoravském, Plzeňském a Jihočeském kraji. Nejvyšší meziroční nárůst ubytovaných hostů byl zaznamenán v Pardubickém kraji (o 11,1 %), dále v Královéhradeckém (o 7,2 %) a Moravskoslezském kraji (o 6,1 %).
Nejčastější zahraniční návštěvníci
Nejčastějšími zahraničními hosty (podle státního občanství) Královéhradeckého kraje byli turisté z Polska (41,1 tisíc osob), kteří se celkovém počtu nerezidentů podíleli 40,3 %. Meziročně jich přijelo o 12,8 tisíce více, tj. o 45,1 %. Počet hostů z Německa, který byl druhý nejvyšší (33,8 tisíc osob), oproti loňskému 1. čtvrtletí stagnoval (nárůst o 551 osob, tj. o 1,7 %).
Dalšími zeměmi, které se umístily na předních příčkách návštěvnosti Královéhradeckého kraje, byly v 1. čtvrtletí Slovensko (5,9 tis. hostů), Dánsko (3,4 tis. hostů), Ukrajina (3,2 tis. hostů) a Nizozemské království (2,2 tis. hostů).
Přenocování a délka pobytu
Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních se meziročně mírně zvýšil (o 2,4 %), nárůst o 11,9 % byl zaznamenán u zahraničních hostů a u domácích hostů naopak pokles o 0,9 %. Královéhradecký kraj měl v 1. čtvrtletí druhý nejvyšší počet přenocování po hl. městě Praze a u domácí klientely byl v počtu přenocování na prvním místě mezi kraji.
Průměrná doba pobytu ve sledovaných zařízeních cestovního ruchu Česka činila v 1. čtvrtletí letošního roku 2,5 noci shodně u domácích i zahraničních hostů. V Královéhradeckém kraji pobývali hosté v průměru 3,4 noci na jeden pobyt a mezi kraji to byl druhý nejdelší pobyt za krajem Karlovarským. Cizinci i domácí hosté se ubytovali v kraji shodně v průměru na 3,4 noci.
Meziroční nárůst přenocování byl nejvýznamnější v Pardubickém a Ústeckém kraji (o 8,8 %, resp. o 8,7 %) a dále Moravskoslezském kraji (o 6,3 %). Meziroční pokles vykázalo šest krajů, největší byl ve Středočeském kraji (o 6,5 %). U zahraniční klientely se nejvíce meziročně zvýšil počet přenocování v Pardubickém kraji (o více než třetinu) a dále v krajích Moravskoslezském a Olomouckém (o 17,0 %, resp. o 14,0 %). Pokles přenocování zahraničních hostů vykázalo 5 krajů, největší pokles měl Středočeský kraj (o 12,8 %). U domácích hostů byl pokles počtu přenocování evidován v devíti krajích, nejvíce v Jihomoravském kraji (o 7,1 %).
Výzvy a budoucí rozvoj
I přes pozitivní čísla čelí Královéhradecký kraj výzvám. Obrovským tématem zůstávají vysoké ceny energií, nejvyšší v rámci EU, které velmi negativně ovlivňují hospodaření našich firem. Z důvodu války na Ukrajině byla přijata ze strany EU i ČR řada sankcí na vzájemný obchod s Ruskem. Ty samozřejmě negativně působí i na hospodaření našich podniků.
Radek Zelenka: Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s rozvinutým cestovním ruchem.
Do roku 2030 by snad měly být dokončeny nejdůležitější dopravní stavby, na které už dlouho netrpělivě čekáme. Mám na mysli dostavbu dálnice D11 k polským hranicím a dálnice D35, což náš kraj ještě více otevře potenciálním investicím a také dalšímu rozvoji cestovního ruchu. A nemyslím tím jen Krkonoše. Naším cílem by mělo být návštěvníkům představit i další zajímavá místa, která lze u nás v kraji navštívit.
Podnikatelům obecně nejvíce chybí stabilita podnikatelského prostředí zejména v souvislosti s novými povinnostmi a regulacemi plynoucími z legislativního procesu.
Zanechat komentář