Černá Hora: Turistický Průvodce Balkánskou Perlou

Černá Hora, balkánská přírodní perla, leží na jihovýchodním cípu Jadranského moře a je po Kosovu druhou nejmenší zemí bývalé Jugoslávie. Jejími sousedy jsou Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo a Albánie. Celý jih Černé Hory vyplňuje pobřeží Jadranu. Přestože je Černá Hora jen o málo větší než Jihočeský kraj, přírodních i kulturních zajímavostí se zde nachází opravdu požehnaně.

Černá Hora leží na jižním konci sluncem zalitého Jadranu. Její pobřeží připomíná pohádkovou krajinu, která je poseta spoustou historických městeček. Vnitrozemí naopak dominují štíty mohutných hor, na něž se nabízejí úchvatné výhledy. Na malé ploše najdete neuvěřitelné množství zajímavostí, které stojí za to vidět. Jedním slovem fascinující je i historie země - leží totiž přímo na pomyslné hranici mezi Východem a Západem a její podobu za poslední dvě tisíciletí utvářeli mimo jiné Řekové, Římané, Benátčané, Rakušané či Osmané.

Každý kousek této přitažlivé destinace skrývá něco jedinečného. Historická městečka na pobřeží a majestátní štíty hor ve vnitrozemí vytvářejí kontrastní krajinu plnou objevů. Vaše cesta Černou Horou s naším průvodcem bude plná nezapomenutelných zážitků.

Černá Hora je jedním z pobřežních států Balkánského poloostrova. Sousedí s Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou na severu a západě, se Srbskem na severovýchodě a s Albánií na jihovýchodě. Rozlohou (13 812 km2, tzn. asi 1/6 ČR) se řadí k menším státům Evropy.

Zajímavosti a specifika Černé Hory

Nejmladší země v Evropě, samostatná nezávislá Republika Černá Hora, vznikla dne 3. června 2006 jako následnický stát soustátí Srbska a Černé Hory. Stalo se tak na základě výsledků referenda konaného 21. května 2006, kdy EU kvůli obavám z vystupňování napětí na Balkáně podmínila uznání černohorské nezávislosti 50 % účastí voličů v referendu a 55 % hlasy pro nezávislost. Referenda se zúčastnilo přes 86 % Černohorců.

Z formálního hlediska je nejvýznamnějším městem Černé Hory její hlavní město Podgorica s přiližně 170 000 obyvateli. Geograficky se nachází na jihu země poblíž Skadarského jezera a albánských hranic. Podgorica je jednou z 21 opštin, tedy správních celků, na něž je Černá Hora rozdělena.

Černohorci jsou velmi hrdým národem a ve městech jsou často k vidění černohorské vlajky. Ty tvoří dvouhlavý zlatý orel krále Nikoly umístěný ve středu červeného pole se zlatým lemováním. Symbolizuje jednotu církve a státní moci zaštítěné korunou. Orel má na hrudi štít se symbolem lva (odkaz na dobu, kdy byla Černá Hora teokracií) na zeleném a modrém pozadí.

Často se říká, že typickou černohorskou vlastností je lenost. Černohorci obecně pracují neradi, a tak není divu, že má Černá Hora poměrně dost státních svátků, během kterých zde pracuje opravdu jen málokdo. Dokonce zde funguje zajímavý systém, „jak rozhodně nepřijít o den volna“. Připadne-li svátek na sobotu, volno se přesouvá na pátek, připadne-li na neděli, Černohorci si víkend prodlouží o volné pondělí...

Obyvatelé této malé země jsou v mnoha ohledech výjimeční, a tak by o nich bylo škoda psát jen na pár řádcích. Např. jejich lenost je proslulá, s nadsázkou se říká, že jejich mottem je “Hrdinové nepracují!” a nejčastější černohorskou odpovědí na otázku “Co děláš?” je “Nic”. Dokonce zde mají i své “líné” desatero, které můžete vidět např. na pohlednicích v přímořských letoviscích. Černohorci nadevše ctí své národní zvyky a tradice.

Z kulturních odlišností vyplývá i to, že Černohorci mají zcela odlišně postavené hodnoty než průměrný Čech. Proto Černohorce nebude zajímat, co studujete, ale spíš kolik máte sourozenců. Důležitou roli v životě Černohorců hraje víra. Téměř 75 % z nich jsou pravoslavní a téměř 20 % muslimové.

Anglicky se v Černé Hoře domluvíte hlavně s mladými lidmi, na venkově se vám spíše vyplatí spoléhat na podobnost slovanských jazyků. Na pobřeží občas uplatníte němčinu, italštinu, jen velmi zřídka francouzštinu.

Státní svátky v Černé Hoře:

• 6.-8. ledna - pravoslavné Vánoce (Badnji dan, Božić, 2.
• 13. červenec - Národní den neboli Den státnosti - sice není oficiálním státním svátkem, ale Černohorci si toto datum dobře pamatují. Je spjat se dvěma významnými událostmi jejich historie.

Černohorské desatero aneb hrdinové nepracují:

1. Člověk se rodí unavený a žije, aby odpočíval.
2. Miluj postel svou jako sebe sama.
3. Odpočívej ve dne, abys mohl spát v noci.
4. Nepracuj, práce zabíjí.
5. Když uvidíš někoho odpočívat, pomoz mu.
6. Pracuj málo, a co musíš, přenech jiným.
7. V chladu odpočívej, v horku se koupej.
8. V odpočinku je spása, nikdo neumřel na odpočinek.
9. Práce přináší nemoci, nepoužívej ji.
10. Když se ti chce pracovat, sedni si, počkej, přejde tě to.

Mapa Černé Hory