Cestovní ruch je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech (destinacích) a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Tvoří významnou část národního hospodářství, zejména v některých zemích, a podle Světové organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization, UNWTO) jen mezinárodní cestovní ruch představuje asi 25 až 30 % všech světových služeb a zaměstnává přes 100 milionů osob.
Klient služeb cestovního ruchu se nazývá turista a UNWTO jej definuje jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.
Podle zveřejněných statistik Světové organizace cestovního ruchu (UNH) byla nejoblíbenější destinací zahraničních turistů v roce 2023 Francie se 100 miliony příjezdů. V první desítce následují Španělsko (85,2 milionu), Spojené státy (66,5 milionu), Itálie (57,2 milionu) a Turecko (55,2 milionu). Trochu pozadu jsou Německo (34,8 milionu) a Rakousko s necelými 31 miliony. TOP TEN uzavírá.
Turistický průmysl si užívá zlaté období. V sezoně 2019 přispěl do globálního HDP závratnými 8,9 bilionu dolarů. Do nejnavštěvovanější země světa, což je Francie, přijelo za jediný rok 90 milionů návštěvníků. Množství lidí na cestách tak atakuje historicky rekordní hranici 1,5 miliardy turistů. Statistika mezinárodních příjezdů i výnosů turistického průmyslu je už 30 let křivkou směřující prakticky nepřerušeně pořád vzhůru.
Před Sametovou revolucí v roce 1989 Praha téměř nebyla turistickým městem. Po revoluci v Praze turisté začali přibývat, v roce 2000 jich bylo 2,6 milionů a v 21. století ještě více.
Praha jako turistický cíl
Cestovní ruch v Praze je jedním z hlavních příjmů tohoto hlavního města. V roce 2018 ji navštívilo 9 milionů turistů, byla 20. nejnavštěvovanějším městem světa a po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě 5. nejnavštěvovanějším městem Evropy. Přibližně všech 85 % turistů navštěvujících Českou republiku navštěvuje Prahu. Nejnavštěvovanějším místem byl v roce 2018 Pražský hrad (2,4 mil. turistů), dále Lanová dráha na Petřín (2 mil. turistů). Největší koncentrace turistů bývá na Královské cestě, na Karlově mostu, Staroměstském náměstí či na Malé Straně. Nejnavštěvovanější událostí byl Signal festival (0,5 mil. návštěvníků), dále Pražská muzejní noc (0,2 mil. návštěvníků).
Oficiální organizace, jež spravuje a zkoumá cestovní ruch Prahy se nazývá Pražská informační služba (anglicky Prague City Tourism). Je příspěvkovou organizací hl. m. Staroměstská mostecká věž, kterou PIS - PCT spravovala do roku 2012 a poté PCT a. s. od roku 2021. Stejně jako v předchozích letech tvořili převažující složku návštěvníci ze zahraničí, kterých Praha přivítala 6 674 368 (z hlediska počtu přenocování se jedná o země Německo, Rusko, USA, Spojené království, Itálie, ad.). Celková průměrná délka pobytu dosáhla na 2,3 noci.
Prahu v roce 2019 navštívilo 8 044 324 turistů, z toho 84,6 % tvořili zahraniční návštěvníci a 15,4 % rezidenti z ČR. Pokud jde o počet přenocování v Praze, nejvyšší příčky zaujímali návštěvníci z Německa (12,5 %), Ruska (8,4 %), USA (7,7 %), Velké Británie (6,8 %) a Itálie (5,7 %). Průměrná délka pobytu byla 2,3 noci. Počet přenocování byl nejsilnější ve 3. čtvrtletí a nejslabší v 1. Dle ČSÚ navštívilo Prahu 2 178 267 návštěvníků. Podle dat ČSÚ Prahu navštívilo 2,4 milionů turistů.
Panorama Prahy z Letné
Vliv pandemie na cestovní ruch
Je předvečer pandemie. Nikdo zatím netuší, že se kdesi v nitru Číny začíná nekontrolovaně šířit smrtící virus, který do půl roku bleskově zamoří celou planetu. Analytici zatím v klidu počítají výnosy globálního turistického ruchu. Daří se mu jako nikdy.
Je o dva roky později. Turistické odvětví se sbírá z popela. V prvním roce pandemie, tedy v roce 2020, byl pád oboru závratný. V globálním měřítku ubylo meziročně 1,1 miliardy turistů, čímž se odvětví rázem vrátilo někam na úroveň začátku devadesátých let. Šok ještě příliš neodezněl ani v roce 2021. Světová organizace cestovního ruchu v minulých dnech oznámila, že v uplynulé sezoně zaregistrovala jen lehký růst globálního turismu o čtyři procenta na 415 milionů mezinárodních příjezdů. Tak dramatický propad je pro firmy v oboru novou zkušeností. V moderní éře nikdy nezažily takový pád. Předchozí krize totiž měly v porovnání s tou poslední na turistický ruch jen nevelký vliv.
„Od roku 1980 počet mezinárodních příjezdů raketově stoupal z 277 milionů na téměř 1,5 miliardy turistů v roce 2019. Dvě největší krize - tedy epidemie nemoci SARS v roce 2003 a globální finanční krize v roce 2009 - byly jen drobnými propady ve srovnání s pandemií covidu-19,“ uvádí ve své analýze portál Statista. Během jmenované epidemie SARS ubyly meziročně v globálním trhu pouze dva miliony turistů.
Dobré zpráva naopak proudí z Evropy. Mnoho zemí odpískává protikoronavirová opatření. Zlepší se tedy situace v globálním cestovním ruchu v nejbližších měsících? Celková čísla zatím důvod k optimismu příliš nedávají. „Mezinárodní přílety byly v prosinci stále 65 procent pod úrovní hodnot z roku 2019. Počet turistů cestujících po světě je stále třikrát menší, než byl před vypuknutím pandemie. Podle expertů se obor vrátí k normálu nejdřív v roce 2024.
Cestovní ruch je významnou ekonomickou činností v ČR. V roce 2019 dosáhl 2,76 % podílu na tvorbě přidané hodnoty, během pandemie koronaviru v roce 2021 se stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství a jeho podíl na tvorbě HDP ČR se propadl na 1,55 % (95,0 miliard korun). Zaměstnanost v oboru cestovního ruchu činila 215,2 tisíce osob. Cestovní ruch v ČR zaměstnává 4 % osob.
Analytici zatím v klidu počítají výnosy globálního turistického ruchu. Daří se mu jako nikdy.
Dopady pandemie na cestovní ruch
Přehled, který každoročně sestavuje Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism sestavila ve spolupráci s kraji. Turisty tradičně lákají zoo, zábavní turistické cíle a hrady a zámky. Statistiky ukazují, že se cestovní ruch opět dostává na předcovidová čísla. Češi i zahraniční návštěvníci stále častěji vyrážejí za zážitky do všech koutů Česka. A mají z čeho vybírat. Nová data Institutu turismu agentury CzechTourism ukazují, že se loňský rok nesl ve znamení velkého zájmu o turistické cíle napříč republikou. Nejčastěji lidé mířili na Pražský hrad, Petřín nebo do pražské Zoo. Vedle žebříčku nejnavštěvovanějších míst v Česku vydává agentura CzechTurism každoročně přehled památek, které jsou dosud nezaslouženě na okraji zájmu turistů.
Přehled oblíbených turistických cílů v Česku, zahrnuje historické památky, zábavní parky, zoo a mnoho dalšího.
| Turistický cíl | Popis |
|---|---|
| Pražský hrad | Tradiční sídlo českých panovníků a prezidenta republiky, nejnavštěvovanější památka Česka. |
| Zoo Praha | Zoologická zahrada v krásném, členitém terénu Trojské kotliny. |
| Petřínská rozhledna | Rozhledna tyčící se nad starým centrem Prahy. |
| Zámek Lednice | Součást Lednicko-valtického areálu, reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. |
| Safari Park Dvůr Králové | Zoologická zahrada s největší kolekcí afrických zvířat v Evropě. |
Mezi nejoblíbenější cíle rekreačních turistů patří v létě moře a v zimě vysoké hory. Poznávací turismus nejvíce přitahují oblasti bohaté na historické, umělecké a kulturní památky (Francie, Itálie, Řecko), přírodní rezervace, bohatý kulturní život a ovšem i mimořádné světové výstavy, festivaly, lidový folklor a podobně.
V celosvětovém srovnání mají svými hodnotami největší význam pro využití cestovním ruchem dva podnební pásy - mírný a subtropický. V ostatních podnebných pásech jsou klimatické hodnoty pro masový cestovní ruch a dlouhodobější pobytu nevhodné kvůli extrémně vysokým teplotám, přílišné vlhkosti vzduchu nebo naopak velkému suchu.
Z hlediska realizace cestovního ruchu se stávají stále významnějšími oblasti s vhodnými hydrologickými podmínkami. Zpravidla vytvářejí předpoklady pro bodovou koncentraci cestovního ruchu, to platí především o minerálních pramenech s léčebnými účinky. K historicky nejstarším centrům cestovního ruchu patří lázeňská střediska, která vznikla na podzemních vodách.
Pro cestovní ruch jsou velmi atraktivní gejzíry (= další typy pramenů podzemních vod).
Jejich hodnotu vytváří řada komponentů jako je například teplota a čistota vody, kvalita pobřežních pláží apod. Jsou z povrchových vod nejpřitažlivější a to především z hlediska dlouhodobých pobytů.
Z celosvětového srovnání zaujímá nejvýznamnější postavení Středozemní moře k jehož pobřeží se soustřeďuje polovina mezinárodního cestovního ruchu Evropy. Příčina je v kvalitě jeho pobřežních vod tzn. vysoká teplota, v létě až 24-28 °C, vysoká slanost i s léčebnými účinky, vesměs výtečné pláže, exotická mořská, fauna atd.
uplatňují se podobně jako moře, jejich funkční využití určuje zeměpisná šířka. Na intenzitu využití cestovním ruchem má vliv i jejich poloha, více využívaná jsou jezera a nádrže vzdálené od moře.
Různorodé využití těchto ploch je rozšířeno prakticky po celém světě. Mezi nejnavštěvovanější oblasti patří jezera alpské oblasti především Švýcarska (Ženevské jezero, Bodamské jezero), Itálie (Comské jezero, Lago Maggiore, Gardské jezero), Rakouska a Německa.
Významné soustředění cestovního ruchu se vytvořilo u jezer ve Velké Británii, v Polsku, Německu a na jihu Finska.
zpravidla se uplatňují v uspokojování krátkodobých forem cestovního ruchu. V průmyslově vyspělých zemích je problémem jejich znečištění.
Přitažlivost mnohých vodních toků je zvyšována přírodními zvláštnostmi jako jsou kaňony a vodopády, které se v konkrétní situaci mohou stát prvotním zdrojem přitažlivosti. Světově známý je kaňon řeky Colorado v USA.
Nejatraktivnější jsou vodopády - turisticky nejnavštěvovanější jsou Niagárské vodopády na hranicích USA a Kanady a vodopády v Yosemitském národním parku. V Evropě je řada vodopádů v horských oblastech Švýcarska, Francie (Gavarnie na řece Gave du Pau na jihozápadě 422 m - nejvyšší v Evropě), Norska a Itálie. Velmi atraktivní jsou vodopády na řece Krka u Šibeniku a Plitvických jezerech v Chorvatsku.
Povrch má konkrétní vliv na charakter a kvalitu pobřeží povrchových vod a tím i na cestovní ruch. Minimální hodnotu mají pobřeží bažinatá, skalnatá, strmá a těžko přístupná z vnitrozemí. Největší hodnotu mají písčité pláže a to podle rozsahu a atraktivit v blízkosti. („černé pláže“ jsou tvoře vulkanickými písky - Kanárské ostrovy, Santorini), ovšem za předpokladu příznivých klimatických podmínek.
uplatňuje se v cestovním ruchu přes makroformy reliéfu, z jednotlivých prvků má funkční využití především relativní výšková členitost, u středohor nemusí být vázána na nadmořskou výšku, ale i na modelační vliv klimatu.
Objektem zájmu cestovního ruchu jsou živočišstvo, muzea, galerie a kulturní zařízení.
Zanechat komentář