Česko a Slovensko se pyšní jednou z nejhustších a nejlépe značených sítí turistických tras na světě. Turistické značení je jednoduché a přitom geniální. Značka, ať už v přírodě nebo na mapách, je symbol, jehož cílem je poskytnout turistům informace o směru cesty, vzdálenostech, průchodnosti terénu, místech zájmu či dalších důležitých údajích. Díky pečlivé práci značkařů se můžeme spolehnout, že nás barevné pruhy bezpečně dovedou k cíli.
Historie a Vývoj Turistického Značení
Tradice značených turistických tras sahá v Česku až do konce 19. století. První značka byla vyznačena v roce 1889 Klubem českých turistů (KČT) na trase z Berouna ke Karlštejnu. První turistickou stezku na území tehdejšího Uherska vyznačil Sitnianský klub roku 1874 v okolí Hodruši ve Štiavnických vrších. První české trasy byly vyznačeny Pohorskou jednotou Radhošť kolem roku 1884 a Klubem českých turistů (KČT) roku 1889. Až do roku 1938 následoval rychlý rozvoj.
V roce 1912 byla dokončena první dálková trasa přes Brdy na Šumavu. Období druhé světové války a období let 1950-1954 však znamenalo pro systém značení krizi - nebyla prováděna obnova značení a systém byl silně narušen. Od roku 1954 získal monopol na značení ČSTV, postupně byla síť značených cest obnovena a rozšiřována a systém doplněn ještě směrovkami a nástěnnými mapami. V roce 1990 přešla značkařská činnost v Česku na obnovený Klub českých turistů. Od roku 1997 je prováděno obdobné značení i pro lyžaře a cyklisty.
Kdo Se Stará o Turistické Značky?
O turistické značení se dodnes stará Klub českých turistů. Turistické značky obnovují dobrovolníci, kteří každý rok projdou stovky kilometrů tras a ručně přemalují staré nebo poškozené značky. Značení provádějí již od počátků bezplatně dobrovolníci - značkaři. Každý značkař musí projít školeními a zkouškami. Pro práci s kilometrovníky je potřeba ještě větší kvalifikace. Tento proces se provádí přibližně jednou za tři roky.
Finanční náklady na značení cest jsou od r. 1997 hrazeny z rozpočtu odboru Cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Některé naučné stezky zřizují a udržují orgány a organizace ochrany přírody.
Typy Turistického Značení
Na první pohled může systém značení působit složitě, ale ve skutečnosti je velmi logický. Klub českých turistů používá takzvané pásové značení čtyř barev - červené, modré, zelené a žluté, namalované zpravidla na stromech, sloupech a jiných objektech. Značky se malují nejčastěji na stromy, najít je však můžete také na skalách, sloupech a dalších objektech. Pokud je to jen trochu možné, budou umístěny zhruba ve výšce očí.
Základní barvy turistických tras v Česku:- Červená - hlavní, dálkové trasy (např. hřebenovky, hlavní turistické stezky)
- Modrá - regionálně důležité trasy
- Zelená - kratší místní trasy
- Žlutá - spojovací nebo přístupové trasy
Standardní turistická značka je bílý obdélník se středovým barevným pruhem. Turistická značka je čtverec o rozměrech 10x10 cm tvořený třemi stejně velkými vodorovnými pruhy. Krajní čáry jsou bílé a uprostřed je barevný pruh. Značka je tvořena vodorovným barevným pásem, nad nímž i pod nímž je bílý pás. Pro odbočení se tento základní tvar doplní šipkou jednotného provedení. Vede-li více značených tras společně, jsou značeny sloučenou značkou v přesně určeném pořadí barev.
K významným místům v blízkosti hlavní značené trasy se vyznačují odbočky významovým tvarovým značením (existují jich 4 typy) stejné barvy, jakou je značena hlavní trasa. Na významných místech a rozcestích se umisťují směrovníky (rozcestníky) s místními a směrovými tabulkami jednotného provedení, zpravidla plechovými.
Turistická značka na stromě.
Naučné Stezky
Naučné stezky v ČR jsou turistické trasy, které spojují přírodu s poznáním a vzděláním. Po cestě jsou rozmístěny informační tabule, které návštěvníky seznamují s historií, geologií, faunou či flórou dané oblasti. Naučné turistické značky se značí zeleným šikmým pruhem na bílém čtverci. Stezky mohou vést chráněnými krajinnými oblastmi, kolem historických památek nebo přírodními rezervacemi.
Pro místní trasy a okruhy existuje speciální místní značení (úhlopříčně rozdělené čtverce, v nichž jeden trojúhelník je bílý a druhý má jednu ze čtyř barev) a lázeňské značení, které kombinuje dvě významové barvy, které souvisejí s délkou a převýšením okruhu. Naučné stezky jsou vybaveny i stojany s informacemi o přírodních zajímavostech v okolí. V Národním parku Nízké Tatry najdeme například Naučnou stezku Demänovská dolina. Ta začíná u Mikulášské chaty, měří 13 km a vede přes Vrbické pleso až k horní hranici lesa. Během cesty se turisté dozvědí více o fauně, flóře, koloběhu vody v přírodě, ale také o historii hornictví, salašnictví a Slovenském národním povstání.
Značení pro Lyžaře a Cyklisty
Od roku 1997 je prováděno obdobné značení i pro lyžaře a cyklisty. Pro lyžaře (běžkaře) se užívá obdobné pásové značení stejných rozměrů jako pro pěší, avšak místo bílé barvy je k olemování barevného pásu použito oranžových pásů a vnitřní pás může být červený, modrý, zelený nebo bílý. Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších, používá se stejných druhů značek, stejné tabulky i směrovky, zachovávají se i jejich rozměry.
Pro cyklisty se používá jednak pásové značení se zvětšenými značkami a žlutými krajními pásy, nebo speciální silniční směrové značky žlutooranžové barvy. Ve městech jsou často k vidění značky cyklotras. Jde o žluté cedule s piktogramem kola a označením čísla trasy případně jejím směrem. V České republice se používají dva základní druhy značení - silniční a terénní. Převažuje silniční značení, které se používá na většině značených cyklotras. Značky mají žlutou pokladovou barvu a jsou označeny symbolem kola. Trasy jsou značeny čísly nebo logy a mohou být doplněny i piktogramy.
Turistické Značky v Mapách
Značené cesty jsou vyznačovány v turistických mapách, někdy i v jiných typech map. Bez ohledu na to, zda se chystáte na lehkou turistiku, vysokohorskou túru nebo naučnou stezku, mapy jsou nepostradatelným pomocníkem při plánování výletu. Mapa obsahuje legendu, která vysvětluje všechny značky. Trasy jsou na mapě označeny stejnými barvami jako v terénu, což usnadňuje orientaci.
Aktuální trasy lze najít i v turistických mapách nebo aplikacích jako Mapy.cz. Tip: Turistické trasy a jejich barvy můžete zjistit ještě předtím než vyrazíte do terénu. Skvělým pomocníkem jsou v tomto směru mapy.cz. V levé horní části mapy najdete možnost „Změnit mapu“. Zvolte variantu „Turistická“.
Mapové Podklady v Mapy.cz
Mapy.cz nabízejí různé mapové podklady, které usnadňují plánování výletů a orientaci v terénu:
- Základní mapa: Klasický kreslený mapový podklad, který se nejvíce podobá mapám z autoatlasů.
- Turistická mapa: Mapový podklad určený pro plánování výletů a outdoorových aktivit. Společně se Zimní mapou obsahují vrstevnice a stínovaný reliéf, díky čemuž je tento mapový podklad jednodušší pro orientaci v terénu a pro posouzení náročnosti trasy.
- Letecký mapový podklad: Kombinuje data ze satelitních a leteckých snímků pro zobrazení terénu v různých úrovních detailu. Díky archivu historických snímků je navíc možné sledovat vývoj krajiny v čase.
- Zimní mapa: Poskytuje užitečné informace pro zimní sporty. Obsahuje podrobné popisy sjezdovek (včetně obtížnosti a informací o nočním osvětlení), běžeckých tras (rozlišených podle typu), zimní tyčové značení a další doplňkový obsah.
- Dopravní mapa: Speciálně navržená pro motoristy a nabízí komplexní informace o dopravní situaci. Hustota provozu a dopravní omezení se zohledňují při výpočtu optimální trasy a dojezdové doby v rámci plánování tras.
- Archivní mapový podklad: Zobrazuje historické mapy z let 1836-1852, pokrývající území dnešní České republiky před více než 150 lety.
- Zeměpisná mapa: Zobrazuje obecnou zeměpisnou mapu se stínováním a barevnou hypsometrií pro lepší znázornění reliéfu.
- Atlas: Interaktivní online mapy světa, vytvořené Mapy.cz a jejich partnery. Určená je zejména pro žáky 2. stupně základních škol a jejich učitele.
- Haptické mapy: Speciální mapy určené pro nevidomé a slabozraké, které se dají číst hmatem.
Legendu k jednotlivým mapovým podkladům lze zobrazit kliknutím na odkaz Legenda v dolní části pravého bočního panelu. Data pro Českou republiku kompletně vytváří a spravuje kartografické redakce Mapy.cz, zbytek světa pak pochází z OpenStreetMap.
Ukázka turistické mapy.
Značení v Zahraničí
Český způsob označování pěších turistických tras převzaly i další země. Společně s Českou republikou patříme ke světové špičce, protože máme jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení nejen v Evropě, ale i ve světě.
Po rozdělení Československa v roce 1993 pokračoval v péči o turistické značení Klub slovenských turistov - Klub značkárov Slovenska. Způsob značení je shodný jako v Česku. Liší se pouze tím, že vzdálenosti jsou uváděny v časových údajích s přesností na čtvrt hodiny, nikoliv v kilometrech. V Polsku se používají značky v dnešní podobě - dva bílé pruhy s barevným uprostřed (na výběr pět barev). Základní značka má rozměry 9×15 cm.
Velvyslanectví České republiky v Mongolsku v roce 2023 iniciovalo spolupráci s Klubem českých turistů, který v červnu 2023 v Brně podepsal memorandum o spolupráci s Mongolian Walking Association (MWA). V cestopisech českých turistů jsou zmínky o turistickém značení na Zakarpatské Ukrajině. Od roku 2007 jsou značeny turistické cesty v Zakarpatské oblasti podle českých zvyklostí, a to zejména v okolí Usť-Čorné a Koločavy. V některých zemích bývalé Jugoslávie turistické značení existuje jen v horách. Značení je prováděno červenými (případně žlutými) kroužky o průměru 2-3 cm, které jsou případně opatřovány šipkami.
Evropské dálkové trasy jsou síť turistických značených pěších cest celoevropského významu. V současné době se síť skládá z 12 tras E1 až E12 a měří více než 65 000 kilometrů napříč Evropou. Trasy obecně propojují a využívají stávající národní a místní značení a trasy. Českou republikou procházejí evropské trasy E3 (podél severní hranice) a E10 (severojižně mezi Lužickými horami a Šumavou), které se protínají poblíž Jedlové v Lužických horách.
Tipy pro Turisty
- Připravte si svou túru předem.
- Mobilní telefon s mapou je užitečný a většinou dostatečný rádce. Rozhodně nezapomeňte na powerbanku.
- I přesto že máte nový telefon a baterii věříte, v chladných zimních měsících se může výdrž baterie výrazně snížit. Přitom vhodná powerbanka nepředstavuje zásadní zátěž navíc.
- Do batohu si vždy berte výbavu i na déšť a chladno. Nepromokavá bunda je základ každé výpravy. Stejně tak se vám může hodit i kapesní nůž.
Zanechat komentář