Turistické Mapy Adršpašsko-Teplických Skal: Průvodce po Skalních Městech

Adršpašsko-Teplické skály tvoří jeden z největších a nejimpozantnějších skalních komplexů v České republice a dokonce i ve střední Evropě. Tato národní přírodní rezervace, rozkládající se v pomyslném trojúhelníku mezi městy Adršpach, Teplice nad Metují a vrcholem Čáp, nabízí nezapomenutelné zážitky pro každého milovníka přírody a turistiky. V roce 1933 bylo toto území prohlášeno národní přírodní rezervací.

Teplické skály vás uchvátí svou krásou a majestátností na trase Za výhledy do Teplických skal.

Teplické skály

Teplické skály jsou o něco rozsáhlejší částí rezervace, jenž vyniká zejména skalními labyrinty.I takové názvy nesou rozmanité skalní útvary v Teplických skalách. Nejznámějším teplickým symbolem je ale Skalní koruna - skalní věž, která ze všech úhlů pohledu působí impozantně a majestátně.Kousek od ní se nachází další známé místo - Chrámové stěny, v nichž se skrývá nejrozsáhlejší jeskyní labyrint ve střední Evropě. Tento dvacet sedm kilometrů dlouhý systém malých jeskyň nese jméno Poseidon. V Teplických skalách také najdete Sibiř, jak se příhodně jmenuje studená oblast skalního města, kde narazíte na sníh i v letních měsících. Nesmíme zapomenout ani na Skalní bránu. Jedná se o cestu mezi skalami, kde najdete vytesaný letopočet 1824 jako připomínku požáru, který sice zničil zdejší lesní porost, ale zato odhalil skalní město v celé své kráse.

Turistické trasy v Teplických skalách

Od železniční stanice Janovice se vydáte po zelené turistické značce okolo Strážného vrchu, dále po zelené až k Teplickému skalnímu městu. Zde je pro procházku po skalním městě určen okruh s modrou značkou. Až si ho prohlédnete, napojte se na modrou turistickou značku, která Vás dovede až k zřícenině hradu Střmen. Odtud pak dále po modré. Udělejte si chviličku na odpočinek u hradu Střemen. Hrad Střemen byl usazen na vrcholu dvou skalních věží a pravděpodobně zde i bylo postaveno hospodářské stavení. Teplické skály mají i svou zříceninu. Je jí skalní hrad Střmen ze 13. století.

Turistický okruh Teplickými skalami měří necelých 6 kilometrů a je veden podél Skalního potoka po modré značce. Turistický okruh skalním městem je dlouhý 3,5 km a je veden po zelené značce. K jeho absolvování byste si měli vyhradit cca 2,5 hodiny. Žlutá trasa (Vlčí rokle) vedoucí do Teplických skal je dlouhá 3,5 km.Trasa kolem pískovny (modrý okruh) je dlouhá 1,5 km.

Upozorňujeme návštěvníky, že na celém turistickém okruhu nejsou k dispozici žádné toalety. U vstupu do skal se nachází informační centrum s toaletami, které můžete využít před tím, než se vydáte na svou cestu skalami.

Praktické informace pro návštěvu Teplických skal

  • Vstup: Vstoupit do skal můžete na okraji města Teplice nad Metují. Další možností vstupu do Teplických skal je přejít ze skal Adršpašských přes Vlčí rokli.
  • Parkování: U vstupu se nachází placené parkoviště a nedaleko také vlaková zastávka na trati Teplice nad Metují - Trutnov.
  • Omezení: Prohlídkový okruh Teplickým skalním městem není možný pro rodiny s kočárky ani na vozíčku.
  • Občerstvení: V okolí vstupu do Teplických skal nenajdete stánky s rychlým občerstvením a suvenýry jako u skal Adršpašských, avšak naleznete zde několik restaurací.

Otevírací doba Teplických skal

Hlavní sezona: duben - říjen Po-Ne: 8:00 - 18:00
Vedlejší sezona: listopad - březen sledujte aktuální informace, turistická trasa v zimě nemusí být udržovaná vstup na vlastní nebezpečí

Teplické skály ještě nemá žádné hodnocení.

Adršpašské skály

Masivní, do nebe sahající skalní stěny, tajuplné území s nejrozsáhlejším skalním labyrintem ve Střední Evropě s obtížnějšími výstupy, adrenalinové vyžití, to vše nabízejí Teplické skály.

Adršpašské skály vytváří souvislou plošinu s Teplickými skalami, od kterých jsou odděleny 7 km dlouhým kaňonem Vlčí rokle. Voda jako umělecký činitel Stáří skalního města se odhaduje až na 89 milionů let! Najdete zde plno hlubokých soutěsek a mohutných skalních věží, které vznikly ústupem pravěkého moře. Umělecké dílo pak dokonala tekoucí voda, mráz, vítr a slunce, které vytvarovaly skály do dnešní podoby. První turisté sem zamířili již v 18. století.

Nejznámější a zároveň nejvyšší z nich jsou Milenci, věž připomínají dvě tváře spojující se v polibku. Zajímavý je také Cukrovarský komín, který asociuje zdvižený prst. Skála zvaná Homole cukru je zas unikátní tím, že stojí na své špici. Vůbec první vylezenou věží je věž Král, kterou zdolali horolezci v roce 1923. Další skalní útvary nesou názvy jako Starosta a Starostová, Cimbuří, Saská hlava, Martinská koruna a Džbán. V Adršpašských skalách uvidíte také nádhernou gotickou branku z 19. století, která sloužila původně jako vstup do skalního areálu. Zkuste také projít Myší dírou, tedy skalní průrvou, která je široká pouhých 50 centimetrů. V Adršpašských skalách se nachází také dvě jezírka a Velký vodopád vysoký 16 metrů, který se v zimě mění na ledopád. Na samém okraji areálu leží také volně přístupná zřícenina hradu Adršpach ze 13. století.

Skalní město u obce Adršpach vzniklo před 90 miliony lety ústupem mělkého moře, na jehož dně zůstaly pískovcové a vápencové sedimenty, které se postupem času zformovaly do mohutných věží. Nejznámějšími věžemi jsou Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru a Džbán. Na turistickém chodníčku se nachází zajímavá gotická brána z r. 1839, na samém okraji skal - již mimo placený okruh - pak zřícenina hradu Adršpach ze 13.

Zajímavosti na trase Adršpašskými skalami

Jeden z nejhezčích útvarů skalního města je bezpochyby Džbán. Na tuto mohutnou věž poprvé vylezl Josef Janeba, Miroslav Jedlička a průkopník lezení Rudolf Otto Bauš v květnu 1935. Prvovýstup vedl spárou v levé části průčelí stěny do velkého okna a na vrchol. Unikátní šestimetrové okno tvoří „ucho“ džbánu, podle kterého věž dostala své jméno. Často se také říká, že ouško připomíná delfína. Tudy se budete vracet po absolvování celého okruhu skalním městem.

Jeden z nejzvláštnějších útvarů skalního města se jmenuje Homole cukru. Zvláštní je tím, že stojí na své špici. Vrchní část je široká 13 metrů a spodní pouze 3 metry, podobá se tedy obrácené kuželce. Ze strachu, aby se skála nezřítila, přidávají turisté k jejímu úpatí klacíky. U Homole cukru přejdete po mostku přes řeku Metuji, která protéká celým skalním městem. Metuje - řeka je páteřním a hlavním tokem Adršpašska. Protéká adršpašským skalním městem v délce necelého kilometru. Pramení na vnitřním svahu Hodkovické kuesty západně od Adršpašských skal v nadmořské výšce cca 625 m n.m. Řeřichův potok - silný přítok vlévající se zleva do Metuje z Řeřichové rokle, odvodňuje členitý skalní terén západní části Adršpašských skal. Naleznete zde společenstva vzplývavých a ponořených rostlin. Zvláště pozoruhodným druhem je tu zdrojovka obecná (náš největší druh mechorostu), jejíž tmavě zelené stélky mohou dosahovat délky až několika decimetrů.

Objevila se ve skalním městě už v roce 1839, kdy ji tady nechal postavit Ludvík Karel Nádherný, spolu se sítí turistických chodníků, mostů, lávek a schodišť. Na místě, kde se branka nachází, byl původní vstup do skal.

Prostranství sevřené skalami připomínajícími slony. Zde si můžete prohlédnout květenu studených částí skalního města v místě s typickým mikroklimatem inverzních roklí. Vyskytují se tu druhy, které obvykle rostou v nadmořské výšce nejméně o dvě stě metrů vyšších. Je to například blatouch bahenní poléhavý, podbělice alpinská, žluťucha orlíčkolistá, kozlík bezolistý, mléčivec alpský.

Na této vysoké elegantní věži je vytesán německý nápis a osazena pamětní deska označující výšku vody při zničující průtrži mračen 23. června 1844. Prvovýstup na Zub podnikli 8. srpna 1964 Karel Hauschke a Jaroslav Krecbach.

Od Krakonošova zubu, po směru prohlídky, vidíme vpravo vysoký Čertův most, jehož klenba je vysoká 21 metrů.

Ve směru naší cesty ční Eliščina věž. Skála dostala své jméno podle věže wrocławského kostela sv. Alžběty. Prvním, komu se podařilo na Eliščinu věž vystoupit, byli náchodští horolezci Vladimír Škaroupka, Miloslav Jirka a Miroslav Tomek. Jejich výstup z roku 1947 patří k prvním českým horolezeckým úspěchům v Adršpašských skalách. Po dřevěné lávce nyní projdeme Landshutskou brankou.

Ve skalním městě se nachází zřícený kámen, ke kterému se váže až neuvěřitelný příběh. V roce 1772 navštívili Adršpašské skály dva Angličané, kteří chtěli ve skalách pozorovat bouřku. Na živelnou pohromu čekali osm dní a když konečně nastala, byla tak silná, že se před ní Angličané chtěli co nejrychleji schovat. Ukryli se pod převislou skálu, a v tu ránu udeřil blesk v jejich těsné blízkosti. Z protějších srázů se uvolnil ohromný skalní blok a zřítil se před vystrašené Angličany. Oba zůstali jako zázrakem nezraněni. Za Hromovým kamenem odbočuje doprava tzv.

Ve svém cestopise z roku 1841 se o tomto místě zmiňuje Angličan Carl Herlossohn takto: „Malý, skalami a křovím roubený palouk, svlažovaný stříbřitým potůčkem. Zde stojí v půlkruhu stoly k odpočinku, harfenistky hrají, odpočívající poutníci žertují a občerstvují se u opodál stojícího stánku s perníkem. Stříbrný pramen prýští z tmavé skalní rozsedliny, která je bohatě olemována pomněnkami a dalšími půvabnými kvítky.

Nad úpatím schodů jsou vytesány dva nápisy dokládající, že přístup k velkému vodopádu byl pro pohodlí návštěvníků zřízen v roce 1820. Na počest návštěvy Johanna Wolfganga Goetha nechala adršpašská Správa skal odlít bronzovou bustu, která byla slavnostně odhalena 10. 7. 1932. Najdete ji u vchodu k Velkému vodopádu.

Úchvatný pohled se vám naskytne u Velkého vodopádu, který padá do skalní soutěsky z výšky 16 metrů. Průtok ve vodopádu je regulován, protože se těsně nad ním nachází jezírko, kde probíhají plavby pramicí. V zimě se Velký vodopád mění na neméně kouzelný ledopád. Na přelomu 18. století zde nechal hrabě Blümegen postavit stavidlo. Jezírko se stalo turistickou atrakcí až v roce 1857, kdy zde byla podniknuta první plavba na loďkách. U přístaviště loděk to dokládá nápis vytesaný do skály. Od jezírka se vrátíte stejnou cestou zpět na křižovatku před Hromovým kamenem, kde pokračuje trasa okruhu tzv.

Nová partie byla pro turisty zpřístupněna roku 1890. Jeden z nejznámějších útvarů Adršpašských skal je zároveň tím nejvyšším. Poprvé na něj vylezli opět němečtí lezci. Otto Rülke, Otto Dietrich a Wilhelm Fiehl podnikli prvovýstup na nejvyšší adršpašskou skálu 18. června 1923. Z vyhlídky na Milence sejdete po schodech na rozcestí pod Uhlířskou.

Ve skalní jeskyni vlevo nad Řeřichovým potokem připomíná tragickou smrt Josefa Emanuela Nádherného při výstupu na Milence v roce 1929. Rodina Nádherných vlastnila adršpašské panství mezi lety 1828 až 1945. Díky rozsáhlým úpravám a zřizování nových turistických stezek v době jejich panování, se skalní město stalo oblíbeným turistickým cílem. Další jména na kovových deskách patří horolezcům, kteří spojili svůj život s místními skalami.

Vlevo před námi jsou hladké vrcholy Gilotin a vzadu Milenci (tentokrát z druhé strany). Vpravo vidíme začátek Řeřichové rokle. Řeřichová jeskyně na dně stejnojmenné rokle s délkou 205 metrů je nejdelší suťovou jeskyní v Adršpašských skalách. Zajímavé jsou některé živočišné druhy, které se v adršpašských jeskyních ukryly před oteplením na konci doby ledové a přežívají dodnes. Jedná se o drábčíky, chvostoskoky, pavouky a další členovce. Jeskyně obývá i řada druhů netopýrů.

Zde se nám otevírá jeden z nejvelkolepějších pohledů: vpravo Starostová, uprostřed Starosta a vlevo mohutný masiv Štěpánské koruny. Všechny tři věže byly zdolány už ve dvacátých letech minulého století. Z vyhlídky sejdete po příkrých schodech dolů a opět vystoupáte mezi Starostu a Starostovou. Od roku 1783 zde bylo pro potěšení turistů hráno na lesní rohy a stříleno z moždíře. Zvuk výstřelu se sedmkrát vracel od hradby Křížového vrchu. Od Ozvěny vás cesta povede doprava až na křižovatku u Homole cukru, kde se velký okruh Adršpašskými skalami uzavírá. Stejnou cestou půjdete zpět ke vstupní pokladně.

Kdo touží po romantice, nesmí si nechat ujít křišťálovou pískovnu. Jezírko s průzračně čistou vodou vzniklo zatopením bývalého pískovcového lomu. Kolem břehů jezírka vede malebná stezka o délce 1,5 km s odpočinkovými místy.

Praktické informace pro návštěvu Adršpašských skal

  • Vstup: Vstup do Adršpašských skal se nachází ve městě Adršpach.
  • Parkování: Přímo u areálu je možné zaparkovat. Parkovat lze na třech placených parkovištích.
  • Doprava: Do Adršpachu pohodlně dorazíte i vlakem či autobusem. Obě zastávky se nachází jen kousek od vstupu do skalního města. Nebo využijte naše cyklomapy a přijeďte na kole.
  • Vstupenky: Doporučuji vstupenky koupit online předem, protože je počet vstupenek na určitou hodinu omezen. Cena vstupenky se liší pro různé dny a časy vstupů (vstupy mimo sezonu a na začátku nebo konci provozní doby jsou levnější). Ceny online vstupenek zakoupených předem jsou výhodnější než na pokladně. Nákup online vstupenky zabere jen chvilku a ušetří vám spoustu času. Naplánujte svou návštěvu skalního města předem a zvolte termín, který vám vyhovuje. Pravidelně pro vás aktualizujeme dopravní situaci i objízdné trasy.
  • Trasa: Zpoplatněná turistická trasa je dlouhá necelé 4 kilometry. Mimochodem přes Adršpašské skály se můžete vydat také do skal Teplických. Musíte pouze přejít Vlčí rokli, zároveň ale počítejte s výškovým převýšením, a tudíž vyšší fyzickou náročností.

Otevírací doba Adršpachu

TOP sezóna: červenec + srpen Po-Ne: 8:00-20:00 Vstup: Plné 200 Kč, snížené 170 Kč, rodinné (2+2) 580 Kč
Hlavní sezóna: duben - červen a září - říjen Po-Ne: 8:00-18:00 Vstup: Plné 180 Kč, snížené 150 Kč, rodinné (2+2) 520 Kč
Vedlejší sezóna: listopad - březen Po-Ne: 8:00-16:00 Vstup: Plné 130 Kč, snížené 100 Kč, rodinné (2+2) 370 Kč

Adršpašské skály ještě nemá žádné hodnocení.

Důležité upozornění pro návštěvníky

Vstupem do Adršpašských a Teplických skal se ocitnete ve zcela jiném světě. Občas sem jezdím už od začátku devadesátek a je to tu stále horší. Nemyslím skály, ale vše okolo. Kvituji pouze online nákup vstupenek, který vyřešil davy lidí Ale jinak není moc vidět, kam ty kvanta peněz vybraných ze vstupného jdou. Infocentrum vcelku o ničem, předražené stánky s cetkami pro Poláky, a z důvodu neexistence byť i suchého WC na okruhu za každou skálou nas*áno. Je tu už více o komerci než o přírodě. Stačí si ale zajít vedle na Horní Adršpach či Křížový vrch a hned se nálada spraví.

Skalní město se pyšní krásnou čistou přírodou a kouzelnou atmosférou. Chraňte ho společně s námi, aby bylo i nadále půvabné. Neničte skály, parkujte na vyhrazených místech a nechoďte mimo vyznačené turistické trasy. Adršpašské skály jsou krásné i díky tomu, že se na jejich území dodržují nezbytná pravidla. Od roku 1933 jsou skály součástí národní přírodní rezervace a patří mezi klenoty CHKO Broumovsko. Proto se na celém území Adršpašsko-teplických skal nesmí například kouřit, rozdělávat oheň, jezdit na kole ani trhat či jinak poškozovat rostliny. Pokud dorazíte na výlet se svým čtyřnohým mazlíčkem, po okruhu ho můžete vést pouze na vodítku. Děkujeme, že se k místní přírodě chováte s úctou, aby zůstala klenotem i pro budoucí generace.

Návštěvu skal máte za sebou? Zůstaňte ještě v Adršpachu a poznejte okolí. Co takhle si užít klid přírody i přes noc?

Víte, kudy vedou prohlídkové okruhy? A co nesmíte při návštěvě skalního města vynechat? To všechno zjistíte díky přehledné interaktivní mapě.

Tipy na výlety v okolí

Plánujete navštívit Adršpašské skály? Co takhle prozkoumat i výlety v okolí? Kde se tu vykoupat?

Ubytování

Náš tip na ubytování Plánujete navštívit Teplické skály? Co takhle prozkoumat i výlety v okolí?

Mapy a body záchrany

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *