Ondřejník je samostatný horský masiv s několika vrcholy a mnoha lesními cestami, ze kterých se naskýtá nádherný výhled do krajiny na všechny světové strany. Současná podoba okolí kolem kaple sv. Antonína Poduánského pod vrcholem Ondřejník (890 m n. m.) má za sebou bohatou historii.
Díky své snadné dostupnosti se Ondřejník již koncem 19. století stal cílem četných turistických výletů. Právě tento táhlý horský hřbet se nacházel na pomyslné hranici mezi sférami vlivu německého Beskidenvereinu ve Slezsku a představitelem české turistiky na Moravě - Pohorskou jednotou Radhošť. Vzájemná řevnivost obou těchto spolků v sobě odrážela zejména národnostní otázky, které rozdělovaly tehdejší společnost. Oboustranné výpady se přenesly také na stránky dobového tisku.
Kupříkladu v červnu 1895 uveřejnil český týdeník Radhošť příspěvek, kde upozorňoval na germanizační snahy Beskidenvereinu. Tento německý horský spolek měl přikročit ke změně názvů několika beskydských vrcholů.
Už v roce 1907 postavil Klub českých turistů Moravská Ostrava chatu Ondřejník jako svou vůbec první chatu v Beskydech. Turistická chata se jako první na Ondřejníku začala stavět v roce 1906 přispěním Klubu českých turistů. Základní kámen byl položen 24. června 1906 a otevřena k používání byla 30. května 1907. Podezděná třípodlažní budova s restaurací, turistickým ubytováním v patře a letní terasou se stala častým cílem turistů v Beskydech. V roce 1930 prošla rekonstrukcí.
Turistická chata Ondřejník je vůbec nejstarší, kterou Klub českých turistů Moravská Ostrava postavil v Beskydech. Vyrostla v letech 1906 a 1907.
Chata před a po rekonstrukci roku 1930.
V roce 1933 vybudovali manželé Látalovi z Moravské Ostravy vedle chaty KČT nový stylový hotel Solárka s restaurací a pro větší romantiku tohoto jedinečného místa s výhledem přistavěli i kapli. Manželé Filoména a Otaktar Látalovi z Moravské Ostravy vystavěli v sousedství chaty moderní třípatrový penzion Solárka. Soukromý objekt disponoval 25 pokoji se 45 lůžky, ústředním topením, teplou a studenou vodou a venkovním bazénem o rozměrech 14 x 8 metrů.
Manželé na Ondřejníku také vybudovali kamennou kapli sv. Antonína Paduánského (Svatého Antonína z Padovy) a sv. Kryštofa. Úřední kolaudace budovy proběhla 29. července 1933. Slavnosti se zúčastnilo kolem tisícovky lidí a zakončila ji lidová veselice. Až do roku 1938 zde frýdlantský farář každoročně sloužil poutní mši ke cti sv. Antonína.
Kaple svatého Antonína Paduánského.
Již v roce 1932 bylo přikročeno k dalším adaptacím objektu. V neděli 25. září téhož roku se zde uskutečnila slavnost 25. výročí chaty za účasti asi 600 osob. Po proslovech byly odeslány pozdravné telegramy prezidentu Československa Tomáši Garriguu Masarykovi, ministr průmyslu, obchodu a živnosti ČSR a Ústřednímu výboru KČST v Praze.
Ani modernizace chaty na Ondřejníku na počátku 30. let nedokázala pokrýt stoupající nároky na ubytování v této destinaci. Po smrti Otakara Látala (1884-1939) převzala vedení turistického hotelus 50 lůžky a restaurace Solárka naOndřejníku vdova Filoména Látalová (1893-1957). Není jistě bez zajímavosti, že tento zdařilý snímek později do své produkce převzalo také nakladatelství Orbis, které jej používalo ještě během 50. let minulého století. SOLARKA, tak byla v oběhu minimálně do roku 1967.
Během války našla v horských chatách a ubytovnách v okolí Frýdlantu n. O. útočiště německá mládež z bombardovaných německých měst, a to v rámci akce nazvané K[inder]-L[and]-V[erschickung] Lager. Jeden z nich existoval i v penzionu Solárka na Ondřejníku. Byli zde umístěni převážně chlapci organizovaní v Hitlerjugend.
V noci ze soboty 28. září na neděli 29. září 2002 vyhořela dlouhodobě uzavřená Solárka. Požár zničil především střechu a druhé poschodí. Příčina zůstala neobjasněna. Objekt již nebyl obnoven a jeho torzo čekala demolice. Dlouhá léta byl Ondřejník vyhledávanou lokalitou k rekreaci. Kouzlo místa z doby prosperity dnes dokumentují pouze dobové fotografie.
Bývalá chata KČST (tzv. Bohumínka) byla pro veřejnost uzavřena v říjnu 2013. Její stav je havarijní a případná rekonstrukce dosud čeká na finanční zajištění.
Roubenka Ondřejníček.
Na místě někdejšího bufetu vyrostla roubenka Ondřejníček, jejíž stavba byla zahájena 3. září 2014. Autorem objektu, v němž rezonuje architektura turistických útulen na nedalekých Pustevnách, je Ing. arch. Aleš Jílek z Čeladné. S myšlenkou výstavby přišel investor - společnost K + B armatury, s.r.o. z Frýdku-Místku. Ondřejníček byl veřejnosti poprvé otevřen v sobotu 30. května 2015. Navrhovaná kapacita objektu je 30 osob na terase a 30 osob v útulně. V lednu roku 2017 byla otevřena dostavěná útulna.
I přes absenci původního ubytovacího zázemí však patří Ondřejník stále k nejnavštěvovanějším lokalitám Moravskoslezských Beskyd. Necelých 200 výškových metrů pod vrcholem Ondřejník stojí na louce Roubenka Ondřejníček nabízející občerstvení, chata Ondřejník a kaple sv. Antoníka Poduánského. Pohostinnost na louce s kaplí sv. Antonína Poduánského pod vrcholem Ondřejník (890 m n. m.) zajišťuje dnes Roubenka Ondřejníček s terasou a zimní zahradou, kde v chladných dnech praská dřevo v kamnech. Děti se mohou těšit na malou lanovku, hřiště, kolotoč na louce a pasoucí se kozy u chaty Ondřejník.
Nejznámější turistická trasa vede od vlakového nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí po modré turistické značce, která měří 3 km. Podzimní výstup kolem Hutného potoka bývá v určitých dnech až pohádkově barevný. Kromě nádherných barev listnatých stromů se mohou turisté při výstupu kochat novými výhledy, které vznikly v souvislosti s těžbou smrků postižených "kůrovcem". Na trase se nachází také "poslední výškový tábor" - lesní bar, nabízející netradiční formu občerstvení. "Podvrcholovou" odměnou se všem stane nádherný výhled na Lysou horu a také na Frýdlant nad Ostravicí.
Mapa turistické trasy na Ondřejník.
V roce 2013 byla chata uzavřena z důvodu špatného stavu. Nynější majitel Svatopluk Běčák objasnil, že problém je v tom, že původní majitelka neplatila za elektřinu ani rezervaci příkonu. Provozovala ji do té doby Iva Poláčková. Kvůli tomu zanikla rezervace a byla rozprodána. Aby tu bylo více elektřiny, musel by zde vzniknout nový transformátor za 8 mil. Kč.
Zanechat komentář