Šumava je národní park, který se pyšní jedněmi z nejkrásnějších turistických tras v Česku. Ať už plánujete navštívit Šumavu sami, v páru nebo s dětmi, bude se vám hodit našich tipů na výlety, turistické trasy a nejkrásnější místa, co navštívit na Šumavě. Na své si přijdou rodiny s dětmi, které vyhledávají nenáročné turistické trasy, ale taky ti, kteří mají radši náročnější celodenní túry.
Šumava je ideální destinací pro každého, kdo hledá spojení nádherné přírody, klidu a aktivního odpočinku. Ať už se vydáte za výhledy z horských rozhleden, procházkou kolem jezer nebo tichými stezkami rašelinišť, každý výlet zde nabízí jedinečný zážitek. Ne na konci světa, ale na konci naší vlasti v šumavských lesích se ukrývá hora Svaroh, německy Zwercheck (1334 m).
Šumava má vymezená ochranná pásma, tzv. I. zóny NP, kde byste se měli striktně držet turistického značení a nesestupovat mimo stezky. Je důležité dodržovat základní pravidla chování v přírodě: Neodhazovat odpadky (včetně papírových kapesníčků), být ohleduplný ke zvířatům a ostatní návštěvníkům a zanechat přírodu v původním stavu.
Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).
Ledovcová jezera Šumavy
Šumava - to jsou ledovcová jezera, rozhledny, rašeliniště, krásná příroda a dechberoucí výhledy. Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety).
1. Černé jezero
Nejsme žádní troškaři, takže začneme hned tím největším a nejznámějším ledovcovým jezerem u nás. Leží v nadmořské výšce 1 008 m a zaujímá 18,47 hektarů šumavské plochy.
Černé jezero je tak dobře dostupné, že by bylo hřích ho při návštěvě Šumavy vynechat. Pohodová procházka lesem. Vyrazit sem můžete s dětmi i kočárky. K jezeru se dostanete ze Špičáckého sedla v Železné Rudě. Tady zaparkujte auto na placeném parkovišti a dál se dáte po lesní cestě, která vás dovede až k Černému jezeru. Trasa je nenáročná a dlouhá 4 km.
2. Čertovo jezero
Čertovo jezero je takový menší bráška Černého jezera. Je téměř o polovinu menší (10 hektarů). Na druhou stranu se nám líbilo ještě více než Černé jezero. Od Černého jezera vás čeká pořádný kopec k Malému Špičáku a pak pozvolný sestup k Čertovu jezeru do nadmořské výšky 1030 m.
Náročnější trasa k Čertovu jezeru vede přes Černé jezero Jezerním okruhem po červené turistické značce. Od Černého jezera vás čeká ještě kilometr. Lehčí trasa vede přes rozhlednu Špičák. Sem se necháte od sportovního areálu vyvézt lanovkou (berou i kočárky) a pak následujete ukazatele na Čertovo jezero po lesní pohodlné cestě.
3. Jezero Laka
Jezero Laka je nejmenší ze šumavských jezer na české straně (2,53 ha) a zároveň je nejvýše položené (1096 m). Dno Jezera Laka tvoří rašelina, zaujmou vás plovoucí ostrůvky.
Nejoblíbenější trasa k jezeru Laka začíná v obci Nová Hůrka. Tady necháte auto na placeném parkovišti (100 Kč) a vyrážíte po modré turistické značce. Cesta je pohodlná, kopíruje cyklostezku 2115 a je vhodná i pro kočárky (jen místy by to mohlo drhnout, ale nic, co by terénní kočárek nezvládl). Trasa je dlouhá 4,3 km a pozvolně překonáte převýšení 200 m.
4. Plešné jezero
Plešné jezero je nejširším ledovcovým jezerem u nás. Jeho rozloha činí 7 hektarů a leží pod vrcholem Plechý v nadmořské výšce 1089 m. Na svahu hory spatříte ledovcové Plešné jezero. Zaujme vás geomorfologicky zajímavá vysoká skalní stěna karu jezera, kterou tvoří suťové proudy a obnažené skály. U hráze jezera Plechý spatříte kamenné moře. Turistická trasa na Plešné jezero začíná v obci Jelení vrchy.
Vyrazíte severozápadně po modré turistické značce, která kopíruje Schwarzenberský plavební kanál (ten dříve sloužil k plavení dřeva). U rozcestí Hučina-potok opustíte modrou a dáte se po zelené turistické značce doleva. Ta vás dovede až k Plešnému jezeru. Trasa vede z velké části po asfaltce nebo zpevněné lesní cestě. Zvládnete jí i s kočárkem nebo s dětmi. Cesta je dlouhá 6 km a nastoupáte při ní pozvolně 200 výškových metrů. Plešné jezero je dobře dostupné i na kole.
5. Prášilské jezero
Prášilské jezero leží 1080 m. n. m. a je druhým nejmenším po jezeru Laka - 4 hektary. Chrání ho 9 metrů vysoký val žulových kamenů. Z Prášil se můžete vydat k Rozhledně Poledník. Půjdete kolem Prášilského jezera, čeká vás dlouhé stoupání.
V nedaleké obci Prášily začínají dvě turistické trasy na Prášilské jezero. První placené parkoviště Slunečná (100 Kč/ den) pro Prášilské jezero najdete kousek za obcí směrem na Srní. Druhé parkoviště je přímo v obci Prášily - na den vás vyjde parkovné na cca 70 Kč.
Červená turistická trasa, která začíná u rozcestníku U Prášil je vhodná jen pro pěší. Až k jezeru sledujete červené ukazatele. Celkem nastoupáte za 1,5 hodiny 200 výškových metrů lesem. Druhá trasa je o čtvrt hodiny kratší. Ze začátku kopíruje žlutou turistikou trasu směr Liščí díra. U rozcestníku Slunečná odbočíte na zelenou. Ta se u Liščích děr mění na červenou - k jezeru se dáte doprava. Doteď byla cesta pohodová. Poslední část po červené stoupáte skrz kameny a kořeny stromů až k jezeru. Tahle část není vhodná pro kočárky ani kola.
Rozhledny a vyhlídky na Šumavě
6. Rozhledna Poledník
Rozhlednu Poledník najdete na stejnojmenném vrcholu v nadmořské výšce 1315 m. Je velmi oblíbeným výletním místem, tak se hlavně v letní sezóně připravte na větší nápor turistů a především cyklistů. Rozhledna vznikla z radarové stanice a je vysoká 37 m. Jedná se o 37 metrů vysokou betonovou věž, která byla v 60. a 70. letech 20. století postavena jako tajný vojenský objekt. Na rozhlednu ve výšce 1315 m n. m. , která měří 37 m vede 227 schodů.
Přímo pod rozhlednou na Poledníku se můžete občerstvit a nabrat síly na cestu zpět.Nejblíže se autem dostanete k rozhledně Poledník od obce Prášily, kde auto necháte na jednom z placených parkovišť. Bližší info o parkovištích najdete o kousek výš u Prášilského jezera, protože trasa na Poledník kopíruje trasu na Prášilské jezero.První možností je vyrazit po červené lesní cestou po Jezerní cestě (nevhodnou pro kočárky a kola). Dojdete až k Prášilskému jezeru, které obejdete a pokračujete dál po červené až na rozhlednu. Trasa je dlouhá 9 km, časově 3 hodiny 20 minut a nastoupáte při ní přes 500 výškových metrů.Druhá možnost je super variantou pro kočárky a cyklisty. Od parkoviště Slunečná vyrazíte přes Liščí díry po žluté, ze které odbočíte po zelené u rozcestníku Slunečná. Zelená končí u Liščích děr. Tady máte dvě možnosti:udělat si odbočku doprava k jezeru a následně se stejnou cestou vrátit. Tuhle variantu můžeme doporučit. K jezeru to není daleko, ale nedostanete se sem kočárkem a kolem.rovnou pokračovat po červené doleva až k Poledníku.Trasa je bez odbočky k jezeru dlouhá 7 km, časově 2,5 hodiny a nastoupáte při ní přes 400 výškových metrů.
7. Rozhledna Špičák
Rozhledna Špičák je 26,5 metrů vysoká rozhledna na stejnojmenném vrcholu nedaleko Železné Rudy. V roce 2014 byla Tělovýchovnou jednotou TJ SA Špičák vystavěna přímo na vrcholu Špičáku rozhledna. Rozhledna se nachází ve výšce 1202m n. m. a je vysoká 26 m. Na rozhledně jsou zdarma dalekohledy. Na horu v okrese Klatovy vyjedete lanovkou.
První možností pro pohodlnější z nás je lanovka, která začíná u sportovního areálu. Po svých se dostanete k rozhledně po modré turistické značce. Trasa je dlouhá 1,7 km a nastoupáte při ní 340 m. Od rozhledny pak můžete pokračovat dál k Černému nebo Čertovu jezeru.
8. Vyhlídkové místo Březník
Osada Březník. To je přesně to místo, kde si jen tak sednete, kocháte se přírodou a rozjímáte. V osadě najdete několik laviček, odkud budete mít skvělý výhled na Luzenské údolí. K Březníku se dostanete po modré turistické značce z Modravy, která zároveň kopíruje cyklostezku. Cesta je super i pro kočárky. Čeká vás jen mírné stoupání. Trasa je dlouhá 8,1 km a časově zabere 2 a půl hodiny.
9. Rozhledna Soumarský most a NS Soumarské rašeliniště
1,5 kilometru dlouhá naučná stezka Soumarské rašeliniště, která je skvělou volbou pro malé děti nebo s kočárkem. Stezka končí pár set metrů za rozhlednou Soumarský most, ze které se s dětmi pokocháte přilehlým okolím a rašeliništi. Nedaleko Soumarského mostu se na na naučné stezce Soumarské rašeliniště nachází vyhlídková věž. Projděte se 1,5 km dlouhou naučnou stezkou Soumarské rašeliniště, kterou tvoří částečně povalový chodník a měkké rašelinové podloží. Stezka začíná u Soumarského mostu u hlavní silnice mezi Volary a Lenorou.
10. Rozhledna Knížecí Stolec
Dřevěnou rozhlednu Knížecí Stolec najdete přímo na vrcholu Knížecí Stolec (1236 m) ve Vojenském újezdu Boletice. Ve vojenském prostoru Boletice se nachází Rozhledna Knížecí Stolec. Vysoká je pouhých 8 metrů, ale dopřeje vám pěkný pohled. Uvidíte Boubín a Bobík, pohoří Třístoličník - Plechý, vrch Lysé a Novohradské hory.
Z parkoviště u Záhvozdí vyrazíte po modré turistické značce. U rozcestí Uhlíkovský potok - most se modrá rozdvojuje. Je jedno, kterou trasu zvolíte - obě vás zavedou k rozhledně. My můžeme doporučit udělat si okružní cestu. Většina trasy je vhodná i pro kočárky, ale posledních 200 metrů přímo k rozhledně výrazně stoupáte po pěší cestě, kde by to s kočárkem pořádně drhlo. Okružní trasa je dlouhá 13 km a zabere vám přes 4 hodiny. Čeká vás převýšení cca 450 metrů, tak si nezapomeňte přibalit dostatek vody.
Vrcholy Šumavy
11. Vrchol Pancíř (1214 m)
Vrchol Pancíř leží nedaleko Železné Rudy. Na jeho vrcholu stojí turistická chata s rozhlednou, ze které budete mít výhled až do Německa. Na vrcholu Pancíř se nacházejí dřevěné dveře, které když otevřete tak se vám naskytne krásný výhled na celou Šumavu. Zajímavou atrakcí jsou dřevěné dveře, které když otevřete, naskytne se vám krásný výhled na Šumavu.
Na Pancíř se dostanete po modré turistické značce z Železné Rudy (délka na vrchol 5,5 km, převýšení 445 m), která ze začátku kopíruje křížovou cestu. Druhou možností je vyrazit ze sedla Špičáku po červené turistické značce. Na druhou stranu od trasy k Černému jezeru. Trasa je dlouhá 2,6 km a čeká vás téměř o polovinu menší stoupání než u první trasy. A pak tu máme třetí možnost - nechte se vyvézt lanovkou směrem na Hofmanky a následně Pancíř.
12. Vrchol Ostrý (1293 m)
Ostrý se skládá ze dvou vrcholů - Velký Ostrý (1293 m) a Malý Ostrý (1266 m). Z toho důvodu si vysloužil přezdívku Prsa matky boží. Najdete ho přímo na hranicích s Německou. Němci ho přezdívají Matterhornem Bavorského lesa. Pokud jste si zapomněli svačinu, tak vás žaludek nemusí smutnit - přímo na vrcholu najdete restauraci.
13. Skalní masiv Dreisesselberg - Třístoličník (Hochstein - Třístoličník - Trojmezí)
Hora Třístoličník (1311 m n.m.) je zajímavá třemi bizarními skalními útvary. Vede přes ni státní hranice s Německem. Z Nového údolí se vydejte po červené značce. Terén je namáhavý a není vhodný pro kola a kočárky. Snazší přístup se nabízí z německé strany.
14. Vrchol Plechý (1378 m)
Při putování Šumavou určitě vystoupáte na horu Plechý, nejvyšší vrchol české Šumavy. Podle hory Plechý je pojmenováno nejširší ledovcové jezero české části Šumavy. Jeho rozloha činí 7,5 ha, hluboké je 18,3 m.
15. Velký Javor (1456 m)
Nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa je Velký Javor, který najdete 4 km od českých hranic v okrese Regen u obce Bayerisch Eisenstein. Vrchol tvoří čtyři skály. Dostanete se tam kabinovou lanovkou. Okružní stezka po vrcholových skalkách je dlouhá 1,5 km.
Slatě na Šumavě
20. Tříjezerní slať
Na svahu hory Oblík ve výšce přes 1000 m n. m. si uvidíte Tříjezerní slať. Dostanete se tam z Modravy nebo z Rokyty. Naučná stezka má 11 zastávek, vede po povalovém chodníku a je dlouhá 250 m. Dozvíte se o vzniku a vývoji slati. Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.
21. Jezerní slať
Necelé 2 km od Horské Kvildy objevíte Jezerní slať (1058 až 1075 m n. m.). Na rozvodí mezi Otavou a Vltavou je v místě slati přístupná 350 m dlouhá naučná stezka. Vede z malého parkoviště od silnice Kvilda - Horská Kvilda a pokračuje po povalovém chodníku. U vstupu do rezervace můžete využít výhledů ze 7 m vysoké vyhlídkové věže. Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou.
22. Chalupská slať
O obce Svinná Lada, zhruba 1 km od Borových Lad, se nachází romantická Chalupská slať. Vede tudy povalový chodník od infocentra. Na okraji slati se dříve těžila rašelina. Stezka je dlouhá 600 m, na konci je výhledová plošina. Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka. Stezka začíná na lesní cestě vlevo mezi Borovými Lady a Svinnými Lady. Průvodcem návštěvníků je na ní symbol datla černého - typického obyvatele přírodního lesa.
Další zajímavosti na Šumavě
26. Pramen Vltavy
Vltava pramení 5,5 km jihozápadně od Kvildy pod Černou horou na Šumavě v nadmořské výšce 1172 m. Tok řeky začíná pramenem Černý potok, pokračuje Teplou Vltavou a pak se spojuje se Studenou Vltavou, aby dál již pokračoval jako Vltava. K symbolickém místu pramene Vltavy vede modrá turistická značka. Není pro nikoho žádnou neznámou, že na Šumavě počíná svoji dalekou cestu Vltava a to dokonce dvěma toky - Teplou a Studenou Vltavou. Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela vyhlídku na Černé hoře u Pramenů Vltavy. Meandry Teplé a Studené Vltavy vlévající se do Lipna tvoří unikátní přírodní rezervaci.
27. Boubínský prales
Boubínský prales je unikátní rezervací ve střední Evropě. Některé stromy jsou staré i 400 let. Nachází u obce Zátoň. Po obvodu pralesa vede okružní naučná stezka. Začíná u Boubínského jezírka. Vydejte se po modré značce také k Boubínské rozhledně. Výhled stojí za to. Boubínský prales je unikátní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Boubínské jezírko (též Jezírko U pralesa) je splavovací nádrž. Nachází se na Kaplickém potoce, na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 m.
29. Naučná stezka Povydří na Šumavě
Romantické údolí řeky Vydry od Antýglu k Čeňkově Pile vás nadchne. Při procházce se budete kochat přírodou, budete míjet viklany, obří hrnce, kamenné moře. Voda vytváří peřeje i menší vodopády. V Turnerově chatě v polovině trasy se můžete občerstvit. Při cestě okolo Vydry se poučíte na sedmi zastávkách, kde jsou umístěné informační tabule. Půjdete 7 km vozovou cestou podél divoké říčky, která se postupně mění v hučící kaňon. Možná vás překvapí, že má voda rezavou barvu. Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech.
30. Stožecká kaple
V lesích u Českých Žlebů na území obce Stožec můžete dojít k dřevěné Stožecké kapli. Podle pověsti vznikla pod vrcholem vrchu Stožce (1065 m n.m.), nad pramenem s blahodárnými účinky na oči.
31. Naučná stezka Medvědí stezka
Chcete vědět, kde byl roku 1856 zastřelen poslední šumavský medvěd? Vydejte se Medvědí stezkou. Začíná u železniční zastávky Ovesná, končí u zastávky Černý kříž a je dlouhá 14 km. Cestou vás doprovodí informační tabule. Trasa vede divokou přírodou. Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856.
25. Hrad Kašperk
Tři kilometry od Kašperských hor stojí gotický Hrad Kašperk. Dvě propojené věže a zbytky hradního paláce upoutají vaši pozornost. Pod hrad dojedete na parkoviště autem. Prohlídkové okruhy přiblíží hospodářský život na hradě, prohlédnete si pozůstatky paláce s erby a podíváte se do parkánu. Poznejte nejvýše položený královský hrad v Čechách, který se nachází nedaleko Kašperských Hor. Jako strážní hrad sloužil především k ochraně hranic, zlatonosných dolů a obchodních cest, hlavně tzv. Zlaté stezky.
Vodní nádrž Lipno
Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.
Zanechat komentář