Malebná krajina s dalekými výhledy, úzkými stezkami proplétajícími se spletí skalních měst, prastaré, na zlato bohaté doly, zříceniny panských sídel, zurčící potůčky s vodopády a rozkvetlými loukami, to je krajina polských Gor Stolowych a Gor Sowiech.
Podobně jako skalní pískovcová města na našem území, začala i tato vznikat někdy před 100 miliony lety, kdy území vystoupilo nad hladinu moře. Přesto je zdejší krajina jiná. Skalní města zde totiž stojí na vrcholcích hor a připomínají jihoamerické stolové hory. Lokality jsou od sebe odděleny hlubokými zalesněnými údolími, pastvinami a loukami.
Odlehlost a těžká dostupnost kraje přírodní rezervace Sowiech Gor nejspíš vedla nacistické Německo k realizaci stavby podzemního města v Osówke. Projdeme se rozkvetlými loukami, hlubokými bukovými a smíšenými lesy po stezkách jakoby ztracených ve spleti skal. Navštívíme zlaté doly i pozůstatky nikdy nedokončeného podzemního města v Osówke. Procházet budeme kolem zřícenin starých šlechtických sídel. Výlety nám zaberou okolo 6 hodin a nepřesáhnou 15 km. Ubytováni budeme v turistických chatkách a dostaneme místní snídani.
Oblast polských stolových hor s Národním parkem Góry Stolowe leží při česko-polské hranici, asi 10 km od lázní Kudowa Zdrój. Je tak snadno dostupnou destinací pro turisty obou zemí. Pásmo Stolových hor se táhne od údolí Dušnické Bystřice po Mieroszów a Krzeszów. Charakterizuje je krajina s typickými náhorními plošinami, skalními bloky, množstvím přírodních labyrintů a zajímavých skalních útvarů.
Již v padesátých letech zde vznikly přírodní rezervace Velká Hejšovina, Bludné skály/Bledne skaly a Batorowské rašeliniště/Torfowisko Batorowskie. V roce 1993 tato oblast byla vyhlášena Národním parkem Stolových hor.
Území je z velké části pokryto lesními porosty. V hojné míře zde rostou smrčiny, ostrůvky bučin, javořin a místy se vyskytuje vzácná borovice blatka. Rašeliniště a bahenní louky přejí mnoha druhům chráněných rostlin. Do rodiny zdejší flóry se řadí například ocún jesenní, Kladská růže, vzácné ostřice, kapradiny, několik druhů vstavačů i více jak 200 druhů mechů.
Zdejší oblast je domovem řady živočichů. Nejvyšším bodem Stolových hor je pískovcový vrchol Velká Hejšovina (919 m n. m.) při česko-polské hranici, nabízející krásný výhled na Krkonoše, Sudety a Orlické hory. Užívat si jich můžete z přírodní vyhlídkové plošiny či terasy turistické chaty tyrolského stylu, která stojí na jejím skalnatém vrcholu, ke kterému vede 665 schodů vytesaných do skály.
Přístupová cesta vede skalním bludištěm z obce Karlóv a osady Pasterka. Další dominantou je Skalniak (915 m n. m.) v masivu Bor, s úžasným skalním labyrintem Bludných Skal.
Mezi jednotlivými skalními útvary Stolových hor vedou značené turistické cesty a naučné stezky. Těch je v současné době celkem pět: Stezka skalního reliéfu/ Ścieżka Skalnej Rzeźby, Zanikající louka/ Niknąca Łąka, Obojživelníci/ Płazy, Aktivní ochrana ekosystemů v PNGS/ Czynna ochrona ekosystemów w PNGS a Geoatrakce Stolových hor/Geoatrakcje Gór Stołowych.
Níže jsou uvedené všechny turistické pěší trasy na území Národního parku Stolových hor včetně jejich průběhu a průměrného času nutného na jejich průchod. Čas se uvádí v minutách s ohledem na výškové rozdíly v terénu, které je nutné zvládnout. Uvedené časy jsou pouze orientační.
| Trasa | Čas (min) |
|---|---|
| Trasa 1 | 30 |
| Trasa 2 | 150 |
| Trasa 3 | 255 |
| Trasa 4 | 100 |
| Trasa 5 | 110 |
| Trasa 6 | 85 |
| Trasa 7 | 410 |
| Trasa 8 | 140 |
| Trasa 9 | 145 |
| Trasa 10 | 400 |
| Trasa 11 | 460 |
Nejvhodnějším místem pro vstup na stezku skalních hřibů je Batorówek, kde je parkoviště a odpočinkové místo s přístřeškem. Z parkoviště vychází žlutá Tz, která prochází místem výskytu nejrůznějších skalních útvarů. Nejpozoruhodnější z nich jsou skalní hřiby, které dali celé oblasti název „Skalne grzyby“. Trasa vede zalesněným terénem, s minimálním převýšením. Je pohodová a nenáročná. Celkový dojem jen kazí lesní porost, který ukrývá pískovcové skalní útvary.
Pokud někdo upřednostňuje gotické katedrály, smírčí kříže nebo obrazy Hieronyma Bosche, nechávají ho rozličné skalní útvary většinou v celkem klidové tepové frekvenci. Přesto pro takového jednotlivce může být naprosto pochopitelné, že se např. Národní park Gor Stolowych v blízkosti česko-polské hranice, co by kamenem dohodil od města Náchod. Park zabírá kolem 62km2 s nejvyšší partií Szczelincem Wielkim dosahujícím n.v.
Skały Puchacza (730 m n. m.) jsou zajímavým turistickým místem v jižní části Gór Stołowych, severovýchodně od obce Łężyce. Jste-li milovníci skal a třeba ještě neznáte Radkowskie skaly, koukejte to napravit! Opravdu stojí za to tyto bizardní skaliska projít a současně se pokochat krásnými rozhledy.
Radkowskie skaly najdete nedaleko českých hranic na silnici 387 z Kudowa-Zdrój do Karlova a Radkowa. Pokud přijedete autem, je pod skalami místo pro zaparkování. Vydejte se po modré značce kolem Dromedára ke Skalní jehle a k vyhlídce Baszty. Radkowskie Bastiony (Radkovské bašty) jsou skalní útvary na Progu Radkowa (Radkovském prahu) v Górach Stołowych (Stolových horách).
Nedalek za hranicemi s Polskem se nachází městečko Szcytna. Tam se nachází zámek Lešna Skala. V některých zdrojích se uvádí jako novogotický hrad. Szczytnik (589 m n. m.) je vrchem na severu Bystřických hor (Góry Bystrzyckie), tyčícím se nad městečkem Szczytna.
Wambierzyce (Vambeřice), nazývané také slezký Jeruzalém, jsou nejznámnějším poutním místem v Sudetech. U zrodu zdejší poutní tradice stála zázračná soška P. Marie s děťátkem, pocházející z druhé polviny 14. Vambeřice - svatyně a bazilika Panny Marie (Wambierzyce - sanktuarium i kościół pw. Název této krásné polské barokní památky je mnohdy tak trošku nejasný.
Když nám před už relativně pokročilými léty poslanci nadělili začátkem července dva státní svátky, v tu ránu na začátku prázdnin a vrcholu léta najednou přibylo zajímavé volno, které - pokud nejsme někde ve vzdálených končinách vybízí k provedení nějakého vícedenního výletu. Zvlášť pokud svátky vyjdou pěkně na všední dny a ne pitomě na sobotu a neděli.
Tato trasa se vám může hodit v turistické sezóně, až zase začne jezdit pravidelná víkendová autobusová linka z Náchoda přes Kudowa Zdrój do Karlówa. Teda aspoň doufám, že zase bude jezdit. Z Náchoda do Polského Karlowa je to kousek - v sobotu jede autobus v 8.00, za 26,- kč je tam za půl hodinky. Osada- turistické centrum Stolových hor, ležící u cesty 100 zatáček. Zal. v r.1730 na příkaz císaře Karla VI. V roku 1836 postavena známá hospoda pod Hejšovinou a potom další restaurace a tur. chaty.
Od Náchoda přes Běloves do nitra Kladska vede cesta do starobylého lázeňského městečka Kudowa-Zdroj, která se vine po hřebenech do centra Národního parku Stolových hor. Po klikaté stoupající cestě č.
Nejvyšší vrchol Stolových hor a nejvyšší pískovcová hora střední Evropy. Nejatraktivnější místo Národního parku Góry Stolowe. nejatraktivnější v oblasti bývalých Středních Sudet. nejvyhledávanější. městečku Karlów. Z Kudowy Zdr. obklopenou typickými stolovými horami, které daly této oblasti jméno. 12 kolonisty. Dodnes tu zůstaly zachovány staré dřevěné a zděné domy z 18. a 19. století, osada je vyhlášeným turistickým centrem. značce nahoru do skal. obklopená ze všech stran kolmými stěnami. rozlehlejším Borem tvoří dominantu kraje. rozkládá mohutná skalní plošina o rozměrech 600 x 300 metrů s krásným skalním městem ohraničeným téměř ze všech stran 60 metrů vysokými skalními stěnami. Na západě vystupuje menší plošina Szczeliniece M. (895 m.n.m), oddělená průsmykem ve výšce 867 m. Malou a Velkou Hejšovinou. výhledy na polskou i českou stranu. na osobu. Malpolud (Mamut), který je přímo symbolem Velké Hejšoviny. malebné horské vesničky Pasterka. Ta byla založena již ve 13. století českými kolonisty. staveb. barokního kostela sv. značkou. vrchol Pasterské gory. Lhotou. skály (Bledne skaly). hodinu strávíme vydatným stoupáním. lesní cestou kolem zaniklých stavení prudce nahoru. zaplacení 5 ZŁ vydáme vstříc dalšímu dobrodružství. skal až k vyhlídce orientované zejména na českou stranu. vstoupíme do labyrintu Bludných skal. pravidelnou sítí částečně klenutých průchodů a rozsedlin o hloubce 6-8 m mezi mohutnými skalními bloky. h. Špičák. Od něj to máme zpět do Karłówa jen 20 min.
Výlet za rozhledy ze stolových hor Saského Švýcarska
Výlet za rozhledy ze stolových hor Saského Švýcarska zahájíme v železniční stanici Königstein, kam se pohodlně dostaneme z Čech osobním vlakem. Z perónu s výhledem na majestátní pevnost Königstein seběhneme po schodech na levý břeh řeky Labe, kudy vede Labská (cyklo)stezka z Cuxhaven do Schmilky. Řeku je zde možné překonat přívozem a pokračovat např. My popojdeme několik desítek metrů podél železničního viaduktu po proudu řeky směrem k městu, podejdeme trať a ocitneme se na kruhovém objezdu, v jehož těsné blízkosti narazíme na první rozcestník a informační tabule. Kdo ještě nenavštívil původně českou pevnost Königstein, určitě doporučuji. My pevnost z časových důvodů vynecháme a od informačních tabulí u kruhového objezdu se vydáme na J do kopce ulicí Bielatalstrasse vedoucí souběžně s potokem Biela. Za parkovištěm s umělou jeskyní a jezírkem po levé straně ulice odbočíme po schodech vzhůru. Lesní cesta nás dovede na okraj obce Pfaffendorf, kde se napojíme na místní komunikaci a pokračujeme po ní vlevo do centra. Druhou ulicí vpravo odbočíme na cestu s názvem Quirlweg, která nás stinnou alejí dovede až k rozcestí pod Pfaffensteinem. Na rozcestí se dáme vpravo po cestě značené zeleným puntíkem a po chviličce dojdeme k ukazatelům na úpatí stolové hory, kde se puntíkatá trasa větví a nabízí dvě možnosti, jak horu zdolat. Vrchol je možné pokořit pohodlnější značenou cestou od Z, ale osobně doporučuji náročnější, ale o to záživnější výstup po schodech tzv. Nadelöhr. Vedou přímo rozeklanými skalami a nabízí překrásné pohledy směrem ke Königsteinu. Budeme tedy následovat zelený puntík šplhající po příkrých schodech a žebříčcích až na vrcholovou plošinu. Než dojdeme k chatě se zpřístupněnou rozhlednou, mineme několik odboček k vyhlídkám do kraje. Od chaty směrem na J vede cesta k dalším výhledům a vyhlášené skalní jehle Barbarine. Odtud je už vidět i do Čech, jako na dlani máte např. Děčínský Sněžník, ve srovnání s Pfaffensteinem nepoměrně větší stolovou horu oblasti Labských pískovců. Pfaffenstein opustíme cestou po kovových schodech a lávkách vklíněnou do skal s názvem Kammweg. Vede přímo dolů od turistické chaty. Alternativní sestup může být opět po zeleném puntíku cestou, kterou jsem v úvodu zmiňovala jako pohodlnější výstup.
Na rozcestí vyměníme zelený puntík za červený a vydáme se vlevo po lesní Pfaffensteinpromenade a neopustíme ji několik dalších kilometrů. V lese je poměrně hodně cest, proto dávejte pozor, aby se Vám značení neztratilo, hlavní cesta není vždy ta správná :-) Pokud se zadaří, měli byste dojít na křižovatku silnice z Pfaffendorfu do obce Gohrisch. Tu uhlopříčně přejdeme a pokračujeme lesem na blízké rozcestí, kde zahneme doleva. Právě tady se značení ztrácí a je nepřehledné, nesmíme dojít znovu na zmíněnou silnici. Přijdeme na křižovatku lesních cest na úpatí stolové hory Gohrisch, na kterou odtud vede značená stezka. Gohrisch si však necháme na příště a napojíme se vpravo na žlutou TZ, z níž po chvíli paralelně vedoucí červený puntík odbočí vlevo a pokračuje až na parkoviště pod Papststeinem. Přejdeme silnici a následujeme červené značení až na vrchol Papststeinu. Na vrcholové plošině se nachází horský hostinec a v současné době nepřístupná rozhledna, což nijak nesnižuje náš dobyvatelský zážitek. Po malém občerstvení začneme sestupovat jedinou možnou cestou směrem k V. Mineme několik zajímavých skalních útvarů a na prvním rozcestí odbočíme nad několika schůdky vlevo, abychom se dostali ke skalám Hunskirche. Těmi projdeme, sestoupáme k dalšímu rozcestí, kde zahneme vpravo a následně vlevo na cestu, která nás dovede na místní komunikaci. Následuje nepříliš záživná a nepříliš prošlapaná cesta Kammweg vedoucí nad labské údolí. Za jedinou zarostlou vyhlídkou do údolí odbočuje příkrá stezka ústící na hlavní silnici z Bad Schandau do Drážďan. Je nutné se po ní vrátit vpravo do železniční stanice v Schandau, proto buďte opatrní, provoz je zde poměrně hustý a zpočátku zde není žádný chodník.
Upozorňuji, že pohyb v terénu podle klasické turistické mapy (ať české nebo německé) je trochu problematický, spousta cest ve většině map vůbec není a často nedpovídá ani značení, proto doporučuji server www.gpsies.com, kde je velmi zdařilá mapa s turistickým značením, s možností plánování vlastních tras a exportu trasy do/z GPS.
Hrad byl založen zřejmě již po r. 1200 jako česká pohraniční pevnost při důležité labské vodní cestě. Zaujímá vrcholovou plošinu jedné ze stolových hor Saského Švýcarska a tvoří tak majestátní kulisu stejnojmenného městečka rozkládajícího se na úpatí. Impozantní jsou hradby pevnosti táhnoucí se v délce 1,7 km kolem celé hory.
Pfaffenstein patří mezi neznámější stolové hory Saského Švýcarska. Byl osídlenen již v době bronzové, což dokládají zbytky půlkruhové hradby na Z úpatí hory. Na J straně hory najdeme štíhlou skalní jehlu Barbarine, symbol Pfaffensteinu. Na vrcholové plošině byla v pol. 19. stol. postavena turistická chata s restaurací, kde si mimo jiné můžeme prohlédnout výstavku o osídlení Pfaffensteinu. Na poč. 20. stol.
Stolová hora na území NP Saské Švýcarsko výpínající se do výšky 440 m n. m. Nachází se v levobřežní části národního parku přímo naproti známějšímu Papststeinu. Vrchol Gohrische byl zpřístupněn již r. 1886 a byl zde zřízen ochranný přístřešek. Od r. 1967 zdobí vrchol kovová korouhvička.
Jedna z nejznámějších stolových hor v levobřežní části NP Saské Švýcarsko dosahují nadmořské výšky 451 m. Na vrcholu hory se od r. 1862 nachází turistická chata s restaurací, v jejíž těsné blízkosti byla postavena dnes nepřístupná rozhledna. Z vrcholové plošiny se přesto naskýtají úchvatné výhledy do okolní krajiny.
Statistika trasy: délka: 9,5km; doba pohybu: 2:52h; doba zastávek: 1:27h; min/max. nadmořská výška: 685/732; průměrná rychlost pohybu 3,3km/h max.
Popis trasy: Nejvhodnějším místem pro vstup na stezku skalních hřibů je Batorówek, kde je parkoviště a odpočinkové místo s přístřeškem. Z parkoviště vychází žlutá Tz, která prochází místem výskytu nejrůznějších skalních útvarů.
Zanechat komentář