Statistika cestovního ruchu v České republice

Cestovní ruch je významným odvětvím české ekonomiky. V roce 2023 dosáhl podíl cestovního ruchu na HDP 2,36 % (180 mld. Kč). V roce 2016 celková produkce cestovního ruchu dosáhla 306 miliard korun, což představuje 2,9 % HDP. V cestovním ruchu pracuje přibližně 231 tis. zaměstnanců.

Po období pandemie koronaviru se postupně zotavuje v hodnotách hospodářských ukazatelů. V roce 2023 tvořil tento obor 2,36 % hrubého domácího produktu České republiky (180 miliard korun). Zaměstnával 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Přesto v oblasti turismu pracuje o 15 tisíc, tj. o 6 % osob méně v porovnání s rokem 2019. Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 328,9 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší a dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.

Ekonomické aspekty cestovního ruchu

Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil více než 56 %, tj. 185,8 miliard korun. Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 miliard korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2023 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.

V roce 2023 navštívilo Českou republiku 33,9 miliónu zahraničních návštěvníků (meziročně o 28 % více). Naopak čeští občané realizovali přes 75 miliónů cest v tuzemsku a 13,4 miliónu cest do zahraničí. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,1 dne). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v příjezdovém cestovním ruchu (61 %). Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,30 % (2019: 2,76 %). Bylo to více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosáhl 4,16 % (2019: 4,41 %).

Návštěvnost a oblíbené destinace

V roce 2024 bylo v České republice sledováno přes 1 360 turistických cílů, které společně přivítaly více než 50,8 milionu registrovaných návštěvníků. Přehled návštěvnosti zahrnuje placené i neplacené vstupy domácích i zahraničních návštěvníků a vznikl ve spolupráci s destinačními společnostmi a krajskými koordinátory.

V roce 2024 navštívilo turistické cíle v hlavním městě Praze celkem 11,5 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 63 sledovanými cíli. Největší zájem tradičně zaznamenal Pražský hrad (2,6 mil.), následovaný Lanovou dráhou na Petřín (1,5 mil.), Zoologickou zahradou hl. m. Prahy (1,4 mil.), Petřínskou rozhlednou (578,8 tis.) a Staroměstskou radnicí (559,6 tis.).

V roce 2024 navštívilo turistické cíle ve Středočeském kraji celkem 6,1 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 229 sledovanými cíli. V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Jihomoravském kraji téměř 5,4 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 115 sledovanými cíli. V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Královéhradeckém kraji celkem 3,9 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 98 sledovanými cíli. Kraj tak potvrzuje svou silnou pozici zejména v oblasti přírodního a zážitkového turismu.

V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Moravskoslezském kraji celkem 3,8 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 90 sledovanými cíli. Největší zájem zaznamenaly Dolní Vítkovice (931,0 tis.), Zoologická zahrada Ostrava (630,6 tis.), Lysá hora (293,1 tis.), DinoPark Ostrava (154,4 tis.) a Stezka Valaška (129,0 tis.). V roce 2024 navštívilo turistické cíle ve Zlínském kraji celkem 3,1 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 72 sledovanými cíli.

V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Jihočeském kraji celkem 2,9 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 132 sledovanými místy. Jižní Čechy tak potvrdily svou dlouhodobou atraktivitu v rámci cestovního ruchu. V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Plzeňském kraji celkem 2,6 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 73 sledovanými cíli. Největší zájem zaznamenal Pivovar Plzeňský Prazdroj (537,3 tis.), následovaný Zoologickou a botanickou zahradou města Plzně (473,9 tis.), DinoParkem Plzeň (186,9 tis.), Techmania Science Center (166,2 tis.) a DEPO2015 (150,0 tis.).

V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Libereckém kraji celkem 2,4 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 57 sledovanými cíli. V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Kraji Vysočina celkem 2,3 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 141 sledovanými cíli. V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Olomouckém kraji celkem 2,3 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 74 sledovanými cíli. Největší zájem zaznamenala Zoologická zahrada Olomouc (377,4 tis.), následovaná Termály Losiny (225,2 tis.), Aquaparkem Olomouc (211,1 tis.), Sbírkovými skleníky, botanickou zahradou a rozáriem (163,4 tis.) a Státním hradem Bouzov (101,3 tis.).

V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Pardubickém kraji celkem 1,7 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 98 sledovanými cíli. V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Ústeckém kraji celkem 1,7 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 69 sledovanými cíli. Největší zájem zaznamenal Podkrušnohorský zoopark Chomutov (260,5 tis.), následovaný Památníkem Terezín (259,6 tis.), Lanovou dráhou na Větruši (165,3 tis.), Zoologickou zahradou Ústí nad Labem (151,0 tis.) a Zoologickou zahradou Děčín (124,0 tis.).

V roce 2024 přilákalo 52 sledovaných turistických cílů v Karlovarském kraji celkem 1,2 milionu návštěvníků. Mezi nejnavštěvovanější místa patřil Hrad Loket (161,5 tisíce návštěvníků), následovaný Miniaturparkem Boheminium v Mariánských Lázních (117,0 tis.), Císařskými lázněmi v Karlových Varech (90,3 tis.) a Motýlím domem Karlovy Vary (89,4 tis.).

V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Českém ráji celkem 1,1 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 40 sledovanými cíli . V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Krkonoších celkem 1,2 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 27 sledovanými cíli.

V roce 2024 navštívilo turistické cíle na Slovácku celkem 1,5 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 31 sledovanými cíli. Největší zájem zaznamenal Aquapark Uherské Hradiště (348,4 tis.), následovaný Kovozoo (181,0 tis.), Zoologickou zahradou Hodonín (176,7 tis.), Bazilikou Velehrad (147,6 tis.) a Živou vodou Modrá (136,4 tis.).

V roce 2024 navštívilo turistické cíle v oblasti Orlických hor a Podorlicka celkem 433 tisíc registrovaných návštěvníků, a to napříč 48 sledovanými cíli. V roce 2024 navštívilo turistické cíle v turistické oblasti Toulava celkem 450 tisíc registrovaných návštěvníků, a to napříč 27 sledovanými cíli. Nejvyšší návštěvnost zaznamenala Zoo Tábor (118,4 tis.), následovaná Husitským muzeem v Táboře (52,0 tis.), areálem Monínec (46,0 tis.), Muzeem čokolády a marcipánu (35,6 tis.) a Chýnovskou jeskyní (27,6 tis.).

V roce 2024 navštívilo turistické cíle v Krušnohoří celkem 432 tisíc registrovaných návštěvníků, a to napříč 20 sledovanými cíli. Největší zájem zaznamenal Podkrušnohorský zoopark Chomutov (260,5 tis.), následovaný Lanovou dráhou na Komáří vížku (26,8 tis.), Kostelem sv. Anny v Božím Daru (24,3 tis.), Státním zámkem Jezeří (19,8 tis.) a Kostelem Nanebevzetí Panny Marie (16,4 tis.).

Ubytování a délka pobytu

Ve 2. čtvrtletí 2025 bylo v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice zaznamenáno celkem 6,32 milionu příjezdů a 15,02 milionu přenocování. Průměrná délka pobytu dosáhla hodnoty 3,38 dne. Nejvyšší počet návštěvníků i přenocování zaznamenalo Hlavní město Praha, následované Jihomoravským a Jihočeským krajem. V počtu přenocování se za Prahou umístil Karlovarský a Jihomoravský kraj.

V červnu 2025 hotely v České republice přivítaly celkem 1,54 milionu hostů, což představuje meziroční nárůst o 3,8 %. Nerezidenti tvořili 56,3 % všech příjezdů (868 tisíc osob), přičemž nejvíce zahraničních hostů přijelo z Německa, Slovenska a Polska. Počet přenocování dosáhl 3,4 milionu (3,7 %), z čehož 58,3 % připadalo na nerezidenty.

Vývoj v krajích v 1. pololetí 2025

• Praha: 3 780 133 hostů, 8 504 338 přenocování (nárůst příjezdů o 2,70 %, přenocování o 4,16 %), průměrná doba pobytu 3,25 dne.
• Jihočeský kraj: 710 270 hostů, 1 708 016 přenocování (nárůst u obou ukazatelů).
• Karlovarský kraj: 678 967 hostů, 2 514 737 přenocování (nárůst příjezdů o 5,29 %, přenocování o 6,66 %), průměrná doba pobytu 4,70 dne.
• Královéhradecký kraj: 753 136 hostů, 2 245 391 přenocování (nárůst příjezdů o 6,82 %, přenocování o 3,83 %), průměrná doba pobytu 3,98 dne.
• Liberecký kraj: 549 066 hostů, 1 516 116 přenocování (nárůst příjezdů o 4,16 %, přenocování o 3,02 %), průměrná doba pobytu 3,76 dne.
• Moravskoslezský kraj: 495 104 hostů, 1 295 248 přenocování (nárůst příjezdů o 6,01 %, přenocování o 5,16 %), průměrná doba pobytu 3,62 dne.
• Jihomoravský kraj: 932 283 hostů, 1 695 500 přenocování (nárůst příjezdů o 3,02 %, přenocování o 4,04 %), průměrná doba pobytu 2,82 dne.
• Plzeňský kraj: 397 685 hostů, 902 197 přenocování (nárůst příjezdů o 0,86 %, přenocování o 1,92 %), průměrná doba pobytu 3,27 dne.
• Zlínský kraj: 369 528 hostů, 957 932 přenocování (nárůst příjezdů o 4,81 %, přenocování o 3,74 %), průměrná doba pobytu 3,59 dne.
• Olomoucký kraj: 371 117 hostů, 1 051 742 přenocování (nárůst příjezdů o 6,49 %, pokles přenocování o 3,60 %), průměrná doba pobytu 3,83 dne.
• Pardubický kraj: 258 344 hostů, 619 839 přenocování (nárůst příjezdů o 9,97 %, přenocování o 10,76 %), průměrná doba pobytu 3,40 dne.
• Ústecký kraj: 283 736 hostů, 705 515 přenocování (nárůst příjezdů o 8,70 %, přenocování o 11,49 %), průměrná doba pobytu 3,49 dne.
• Kraj Vysočina: 308 527 hostů, 641 530 přenocování (nárůst příjezdů o 3,64 %, přenocování o 2,97 %), průměrná doba pobytu 3,08 dne.
• Středočeský kraj: 576 624 hostů, 1 205 606 přenocování (nárůst příjezdů o 0,47 %, pokles přenocování o 0,20 %), průměrná doba pobytu 3,09 dne.

Aktivity Ministerstva pro místní rozvoj a CzechTourism

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v letošním roce investuje do rozvoje turismu téměř dvojnásobek prostředků oproti předchozím letům. CzechTourism zároveň pokračuje v marketingových aktivitách v zahraničí i českých regionech. Cílem je podpora regionálního cestovního ruchu, prodloužení pobytů turistů a zvýšení jejich útrat.

Česká centrála cestovního ruchu má k dispozici více prostředků než loni, a to až 450 milionů korun. I v roce 2025 plánuje agentura globální kampaň zaměřenou na aktivní turismus a lázeňství. Její celkový rozpočet činí 30 mil. korun a poběží dvoufázově v desítce zemí světa.

V letošním roce se rozbíhá tříletá spolupráce Česka se společností Michelin. Česko si tak může začít budovat image atraktivní kulinářské destinace. Spolupráce zahrnuje také tvorbu obsahu včetně článků a videa, jež představí českou gastronomii, a placené kampaně na sociálních sítích.