Copak o to, nikomu nebude vadit, kudy chodíte, klidně si choďte, ale neklaďte si vysoké nároky na turistická značení a turistické stezky. Pozor, ty stezky existují, ale taková rozsáhlá síť, jako je např. v Česku, to tady nehledejte. Srbové, pokud počítáme většinu, nejsou příliš nadšení chodci. Všude se dopravují povětšinou autem, chození není příliš "in" ani mezi sporty, jimž vévodí spíše ty "městské" typu fitness, aerobik aj. Chodit do přírody, to je ještě v této zemi nedoceněno.
Ani Srbové sami moc nevědí, o co přicházejí - český turista si díky tomu může vychutnat příjemných výletů protkaných nevšední scenérií, malebnými vesničkami s obvykle přátelským, zvědavým a pohostinným obyvatelstvem, hory vám poodhalí majestátní pohledy, údolí řek vás často překvapí svou téměř nedotknutostí. Srbsko není nikterak hornatá země, a tak živější řeky pro adrenalinové vodní sporty hledejte spíše u sousedů: v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Chorvatsku...
Aktivity v Srbsku
Co přichází v úvahu, je vodní turistika po spíše klidnějších řekách, ale stále tu ještě nejsou správné podmínky pro vodáctví, málokde je totiž možné si půjčit lodě, vodácké kempy neexistují. Cykloturistika má přibližně stejná pro a proti, jako má pěší turistika: velmi zajímavá příroda, památky, vesničky a další zajímavosti, naproti tomu ne zcela dokonalé cykloznačení. Ve městech i mimo ně nemají cyklisté obvykle moc na výběr, jak se vyhnout ostatní silniční dopravě.
Cyklisté obvykle rádi odpočívají a občerstvují se v přísilničních restauračních zařízeních, ideálně se zahrádkou: žádný problém - na restaurační zařízení a na posezení venku jsou Srbové machři!
Přírodní krásy a národní parky
Srbsko je domovem několika národních parků, z nichž každý představuje rozmanité a úchvatné přírodní krajiny země. Tento národní park je skutečným zážitkem pro milovníka přírody a vlastně i památek. Hlavní osu parku tvoří řeka Dunaj v délce asi 100 km a přilehlé hory uzavírající ji do údolí mezi severozápadem Srbska a Rumunskem. Park začíná Golubačkou pevností, krásnou hradní zříceninou jakoby vrostlou do skály nad řekou u obce Golubac. S pevností spojený kaňon dlouhý 14,5 km, o šířce asi 230 m v nejužším místě, je nazýván Golubačka klisura. Dunaj v Djerdapu protéká ještě dalšími dvěma kaňony: Gospodjin vir (Vír Paní) a Veliki i Mali Kazan (Velký a Malý Kazan). Centrum parku se nachází v obci Donji Milanovac. Park je hodně zalesněný (zhruba z 64 %), dále je zde svérázná fauna a flóra a historické památky z různých období, z velké části z antiky, nalezneme zde dokonce i muzeum s archeologickými nálezy.
Úzký kaňon na řece Nišavě, nedaleko Niše, mezi obcemi Prosek a Dolac je asi 15 km dlouhý a je v něm zahrnuta Niška dolina a dolina Bele Palanke. Mimo přírodních krás zde opět můžete obdivovat archeologické památky.
Pohoří Tara leží na západě Srbska a jedná se o velmi populární oblast, a to pro své přírodní krásy: hory, soutěsky, krasové jeskyně, hlavní kaňon řeky Driny. Oblíbenými vrcholy jsou Zlatar, Goča, Brezovice a další. Na Drině jsou také unikátní dřevěné sruby, které se nacházejí na obou březích. Lesní povrch je velmi kvalitní a vysloužil si tak úctu celé lesnické Evropy. Tím, že jsou lesy zachovány v takřka neporušeném původním stavu, udržela se zde zvířena jinak velmi vzácná: medvědi, kamzíci, vlci, tetřevi a orli.
Suva Planina, neboli Suché Hory, je pohoří v jihovýchodním Srbsku se nacházejí jihovýchodně od Niše. Nejvyšší bodem ostře řezaného hřebenu je Trem s 1 810 m. n. m.
Deliblatská peščara je oblast s písečným podložím, se stepní vegetací. Naleznete ji ve Vojvodině. Název získala podle obce Deliblato, která se nachází v její blízkosti. To je pozůstatek největší pouštní krajiny v Evropě. Oblast je přírodní památkou a k vidění je zde celá řada ptáků i více než 900 druhů rostlin.
Vodopády Slapovi Sopotnice Nalezneme je na západních svazích pohoří Jadovnik na jihu Srbska. Leží asi 15 km od města Prijepolze. Tyto překrásné vodopády jsou zásobeny vodou z krasových pramenů a řeky Sopotnice, vyúsťují ve vodopád vysoký až 20 m. Sráz je tvořen několika kaskádami různé velikosti. Vodopád lze přejí po lávce a tím se dostat až na vrchol. Je dobré mít na sobě pevnou obuv, terén je zde docela obtížný, místy smekavý. K vidění je zde cca 60 vzácných druhů…
Kopaonik - Stříbrná hora
Kopaonik, někdy nazývaný Stříbrná hora, je největším horským masivem v Srbsku a táhne se od severozápadu k jihovýchodu, celkově v délce asi 82 km a šířce 63 km. (Milanov) vrh (2 017 m n. m.). Vrcholek se jmenuje podle srbského přírodovědce, který tam má přímo mauzoleum. Na části území leží také národní park. V oblasti Kopaoniku najdeme termální prameny a tím pádem také několik lázeňských lokalit. Tato lokalita je vhodná k letní i zimní turistice. Ve výšce 1 770 m najdete největší lyžařské středisko v Srbsku, ski resort Kopaonik. Nejvyšší částí Kopaoniku je náhorní plošina Ravni Kopaonik (velké turistické centrum se značnými ubytovacími kapacitami), kolem níž se zdvihají Suvo Rudište s Pančićevim vrchem, Karaman (1 934 m), Pobelja (1 834 m) aj. Tato oblast byla odedávna především dobytkářská, již od středověku však také hornická (odtud např.
Zlatibor - horská oblast s tradicí
Jakmile v Srbsku prohlásíte, že vás zajímá horská turistika (planinarenje), budete určitě posláni na Zlatibor. Ten se nachází na západě země, tato horská oblast má dlouho turistickou tradici, přičemž každý Srb musí jednou za život na Zlatibor. Druhý pohled ale snad bude lepší, hory a turistické možnosti jsou zde úžasné, ale neočekávejte luxusně značené stezky, jako jsme zvyklí z domova. Vlastně i sehnat dobrou turistickou mapu může být výzvou.
I o oblasti Zlatiboru platí, že své kroky nutně nemusíte směřovat čistě jen do přírody, můžete spojit přírodu s kulturou, která je zde bohatě k dispozici - ano, je zde nespočet barů, restaurací, diskoték a podobného nočního a večerního vyžití, ovšem v okolí narazíte i na kláštery a kostely. Na úpatí je také např. Žel. Žel. Planina Zlatar je krasová oblast s nejvyšším vrcholem Golo brdo (1627 m.n.m), která se rozprostírá mezi řekami Lim, Mileševka a Bistrica a městy Nova Varoš, Sjenica a Prijepolje. Název Zlatibor prý pochází od rčení dřívějších výrobců loučí a dehtu, jež jsou vyrobeny z bílé borovice - " Zlatý je tento bor". Název Zlatibor prý pochází od rčení dřívějších výrobců loučí a dehtu, jež jsou vyrobeny z bílé borovice - " Zlatý je tento bor". Sopotnica je horská vesnice, ležící na svazích pohoří Jadovnik, tyčícího se nad městem Prijepolje v jihozápadní části Srbska.
Například na úpatí Zlatiboru (vstupní bod je ve výšce asi 700 m n. m.), o němž je více rozepsáno v kapitole hory - Zlatibor. Stopića pećina je říční krasová jeskyně mezi obcemi Rozanstvo, Sirogojno a Trnovo nalézající se asi 20 km od centra Zlatiboru a 30 km od Užice.
Historické a archeologické lokality
Území dnešního Srbska bylo kdysi součástí Římské říše a několik římských císařů se narodilo v tomto regionu. Jedním z významných příkladů je císař Konstantin Veliký, který se narodil v Naissus (dnešní Niš, Srbsko) v roce 272 n. l. Konstantin sehrál klíčovou roli v římské historii a je obzvláště známý legalizací křesťanství prostřednictvím Ediktu milánského v roce 313 n. l.
Archeologické lokality Feliks Romulijana, Sirmijum, Naisus, Viminacijum, Singidunum a především ty v NP Djerdap se táhnou dlouhých 600 kilometrů východním Srbskem. I na západě Srbska je co obdivovat z oblasti archeologických nálezů, a to jak z období Řecka, Římu i Byzance.
Původně pouze Ras, byl pravděpodobně prvním hlavním městem středověké Rašky (viz Historie Srbska) a nachází se v jižním Srbsku, asi sto kilometrů od Nového Pazaru. Dnes tvoří Stari Ras tři archeologické oblasti: opevnění Gradina, jeskyně spolu s klášterem Archanděla Michaela a Pazarište se zbytky kupeckých domů (pazar je totiž v překlad tržiště, dnes známe modifikovaný výraz bazar, také s poněkud modifikovaným významem).
Tabula Traiana je pamětní deska na srbské straně Dunaje vybudovaná na počest vítězství římského císaře Trajána v Dáko-Římské válce, která probíhala v letech 105-106.
Pevnosti v Srbsku
Kalemegdan je vlastně původním místem, kde byl Bělehrad, když ještě zdaleka nebyl Bělehradem. V areálu je několik muzeí, kromě jiného i vojenské, které se pyšní sestřelenou americkou stihačkou a řadou tanků a dalších bojových vozidel. Pevnost v Bělehradě nad soutokem Dunaje a Sávy.
Skládá se ze dvou částí - vlastního Nového Sadu a Petrovaradinu na druhém břehu Dunaje, kde se nalézá i nejvýznamnější památka - Petrovaradinská pevnost, jejíž současna podoba vznikla mezi lety 1692-1780. Vojenská pevnost postavená v době Marie Terezie.
Takže lze tradičně očekávat pevnost - tj. Smederevskou pevnost, založenou roku 1430. V době, kdy byl Bělehrad zbaven výsadního postavení (šlo o středověká i novověká období - pár desítek let v 15. století a pár let v 18. století), hrálo prim celé zemi jako sídlo panovníka Smederevo.
U břehu řeky Dunaje stojí pevnost Golubac postavená již ve 14. století. Za necelých 130 Kč pro dospělého si většinu pevnosti můžete prohlédnout. Menší turecká pevnost RAM stojí také na břehu řeky Dunaje, jen kousek od Rumunska. Pevnost pochází z 15.
Kláštery a církevní památky
Srbsko je domovem mnoha klášterů, z nichž každý má svůj historický, kulturní a architektonický význam. Tyto kláštery jsou často zasazeny do malebné krajiny a přispívají k bohatému kulturnímu a náboženskému dědictví země. Mnohé z nich byly založeny ve středověkém období a hrály klíčovou roli v historii srbského pravoslaví. Jedním z významných příkladů je Miroslavovo evangelium, vytvořené ve 12. století. Toto iluminované evangelium, které je uloženo v Srbském národním muzeu, je považováno za jeden z nejstarších dochovaných srbských cyrilských textů. Tyto starověké rukopisy nejsou jen jazykovými poklady, ale také kulturními artefakty, které odrážejí intelektuální a duchovní úspěchy středověkého Srbska.
Po celém Srbsku najdete rozeseto nespočet pravoslavných klášterů úžasné architektonické, umělecké a kulturní hodnoty. Dalo by se říci, že pojedete-li po Srbsku odkudkoli kamkoli, po cestě budete mít určitě více než jen jeden takový klenot. Téměř ve všech - ne-li úplně ve všech - jsou k vidění neskutečně zajímavé a vzácné fresky, jejichž umělecká hodnota je nevyčíslitelná. Obvykle jsou vyobrazeni svatí a panovníci (kteří se také často stali světci). Občas se vám ale stane, že uvidíte na fresce vyškrábané oči.
Velkou zajímavostí a atrakcí je vrchovina ve Vojvodině. Jmenuje se „gora“ a jedná se o nevysoký komplex s nejvyšším bodem 539 m n. m., který vystupuje z placaté nížiny Vojvodiny dost výrazně. Jedná se o oblast, v níž je různě poschováváno 17 pravoslavných klášterů. Jména klášterů jsou následující: Beočin, Bešenovo, Vrdnik, Velika Remeta, Grgeteg, Djipša, Jazak, Krušedol, Kuveždin, Mala Remeta, Novo Hopovo, Petkovica, Privina Glava, Rakovac, Staro Hopovo, Fenek i Šišatovac. V této oblasti s krásnou přírodou a příjemným podnebím si můžete udělat příjemný víkend při procházce tímto národním parkem, ale i klidně pořádně prodloužený víkend. Ani tak nikdy neobejdete všechny kláštery, aniž byste z toho neměli zamotanou hlavu.
Koporin je malebný klášter ve středosrbské Šumadiji. V krásné přírodě je hřích neudělat si túru, sám klášter je uprostřed lesa. Manasija, nebo také Resava, z počátku 15. století, je k vidění v okolí města Despotovac ve středovýchodním Srbsku a je krásným příkladem kláštera s mohutnými hradbami, za něž by se nestyděl kdejaký nedobytný hrad. Patří mezi monumenty zvláštního kulturního významu a v 15. a 16. století zde prováděla tzv. Resavska/Moravska škola opisování, redakce, tvorbu a překládání knih.
Dalším pokladem je klášter Sopoćani z poloviny 13. století, který byl založen srbským králem Stefanem Urošem. Co si nesmíte nechat ujít, jsou místní jedinečné fresky! Nebojte se zeptat místních mnichů, jsou to velmi vzdělaní lidé a rádi vám vysvětlí symboliku, historii a celkově neprohloupíte, dáte-li se s nimi do řeči. Studenica leží nedaleko města Kraljevo na jihu centrálního Srbska, založena byla v roce 1196 a jedná se o jeden z nejrozsáhlejších a nejbohatších srbských klášterů. Zakladatelem byl Stefan Nemanja, také panovník. Klášter má opět nepřehlédnutelné nádherné opevnění, do něhož se vešly dokonce dva kostely. mezi monumenty zvláštního kulturního významu. Mileševa ze 13. století u Prijepolja na samém jihu země se proslavila světoznámou freskou Bílého anděla (Beli andjeo). Jedná se o anděla sedícího na Kristově hrobě. Klášter pochází z latinského období Byzantské říše.
Mauzoleum královské rodiny Karadjordjevićů najdeme v obci Topola ve středním Srbsku v oblasti Šumadija, okres Kragujevac. Kostel i mauzoleum jsou veřejnosti přístupné za menší vstupní poplatek, konají se zde i (dobrovolné) prohlídky s průvodcem, můžete si ovšem celý skvost projít i sami. Bohaté mozaiky, hlavně modré a zlaté barvy, vás nenechají na pochybách, že jste v pravoslavném kostele, navíc speciálního významu, neboť výzdoba je dokonalá a velmi honosná. V kryptě kostela, tedy v mauzoleu samotném, je výzdoba snad ještě úžasnější. Systém podpěrných i okrasných sloupů, mozaiky, kam oko pohlédne, a zdobné náhrobky členů rodiny, to vše se vám v Oplenci nabízí. Hned vedle mauzolea, ještě v tomtéž parku je v ceně vstupu také muzeum rodiny Karadjordjevićů s bohatou obrazovou a fotografickou dokumentací. Nezapomeňte, že v té samé ceně vstupného máte pak ještě třetí místečko v parku, a to obrazovou galerii v historické stavbě spíše venkovského typu.
Jeskyně
V Srbsku je možné absolvovat také speleologickou zkušenost. Rajkova jeskyně je také výsledkem říční eroze, v Srbsku je to největší jeskynní exemplář vůbec, má přes 2 km chodeb (zpřístupněn asi kilometr a půl). Najdete ji nedaleko Majdanpeku na středovýchodě země. Jméno získala jeskyně po národním hrdinovi žijícím v okolí Majdanpeku za osmanské nadvlády. Další zajímavosti spojené se speleologií můžete obdivovat na východě země v blízkosti města Zlot. Tam najdeme jeskyni Vernjikica a Lazareva pećina nazývané souhrnně Zlotske pećine a oba systémy jsou propojeny chodbou. Veškeré něco přes kilometr rozsáhlé podzemí je přístupné, obdivovat můžete jak chodby, tak i rozsáhlé jeskynní sály, dvorany.
Města a vesnice
Bělehrad, hlavní město Srbska, je jedním z nejstarších nepřetržitě obývaných měst v Evropě. Jeho historie sahá tisíce let zpět a archeologické důkazy naznačují, že tato oblast byla osídlena již od starověku. Město bylo součástí různých říší a civilizací, včetně římské, byzantské, osmanské a rakousko-uherské říše. Historické vrstvy Bělehradu se odrážejí v jeho architektuře, kulturním dědictví a rozmanitých vlivech.
Jak se Srbové někdy smějí, Niš je město, které se neskloňuje. Ano, v místním dialektu se skutečně moc pádů nevyskytuje. Niš je asi jedno z nejstarších dochovaných měst na Balkáně vůbec. Pamatuje Ilyry, Kelty, Římany, leželo na strategickém místě, protínala jej silnice mezi Istanbulem a Bělehradem. Byzanc převzala území s tímto městem ve 4. století, od 6. století se sem pak začínali stěhovat Slované. Niš je 250tisícové město ležící na řece Nišavě. Zachovaly se zde prvky orientální architektury z osmanského období, které se mísí s jinými styly a slohy. Velmi pěkně zachovalé je historické centrum, tj.
Oblast Negotinu se nachází v podstatě na trojmezí Srbska, Bulharska a Rumunska. Oblast je velmi úrodná na víno, a tak by jistě bylo nerozumné, kdybyste nenavštívili nějaký místní vinný sklípek (bílé víno je zde obvyklejší).
Novi Sad, v češtině klidně Nový Sad, je město na severu země, v autonomní srbské oblasti zvané Vojvodina, jejímž je i hlavním městem; multikulturní a kulturní centrum, občas se říká, že daleko kulturnější než Bělehrad, který leží asi o 80 km dále na jih. Až do dvacátého století neměl Novi Sad se Srbskem moc společného, jednalo se o uherské, resp. Srbové se sem dostali, když prchali před osmanskou expanzí, která se de facto zarazila o Dunaj (Novi Sad je z bělehradského a centrálně-srbského pohledu za Dunajem). Asi čtvrtmilionovému městu dominuje historická pevnost Petrovaradin, dnes pověstná především jako místo konání významného každoročního mezinárodního hudebního festivalu Exit (viz Svátky a srbská kultura). Příroda v okolí je poznamenána úrodnou Panonskou nížinou, najdeme zde oblast, jež by údajně měla být jedinou pouští toho typu v Evropě (tam také najdete Češko selo - viz Česká menšina v multikulturní Vojvodině).
Kousek od Beogradu, nedaleko městečka Bela Crkva je malá vesnička s převahou českého osídlení - Češko selo. Z městečka je to jen pár kilometrů, asi čtvrthodinka jízdy autem. V současné době zde žije už jen minimum obyvatel, většina domky zakonzervovala a pracuje ve vlasti. Byli jsme zde na zájezdu z Rumunského Banátu z vesničky jménem Svatá Helena - Sfanta Elena.
Palič je oblíbené lázeňské městečko kousek za maďarsko-srbskou hranicí Roszke-Horgoš. Ulice jsou utopené v zeleni stromů.
Sičevo je obec nad Sičevskou soutěskou. Ta se rozkládá kolem řeky Nišavy. Má délku 17km. Oblast je známá výrobou vína. V obci Sičevo se konají "Literární a umělecká kolonie".
Ostatní zajímavosti
Srbsko se svým příznivým klimatem a úrodnou půdou vyniká jako významný producent a vývozce malin. Celosvětově uznávané srbské maliny, zejména z oblastí jako je Arilje, významně přispívají k zemědělskému sektoru země. Srbsko drží podstatný podíl na mezinárodním trhu s malinami a ročně vyprodukuje stovky tisíc tun.
Zoologická zahrada v Bělehradě je situovaná přímo do pevnosti Kalemagdan. Neuvidíme tak rozsáhlé výběhy, ale naopak řadu zvířat v ne úplně typickém prostředí obranných zdí. Nicméně o zvířata je poměrně slušně postaráno.
Drvengrad Je malá dřevěná vesnička, proslula především díky filmu Život je zázrak, kde poukazuje na malebné scenerie místního kraje.
Zanechat komentář