Novinkou v českém právním řádu jsou spojené cestovní služby (SCS). Pojďme se podívat, co to vlastně znamená a jak se liší od klasických zájezdů.
Co jsou spojené cestovní služby?
Spojenými cestovními službami jsou definovány nejméně 2 služby cestovního ruchu zakoupené pro účely téže cesty, které nejsou zájezdem, pro jejichž poskytnutí byly uzavřeny samostatné smlouvy. Jedná se o situaci, kdy cestovní kancelář zákazníkovi při jedné návštěvě či kontaktu se svým prodejním místem zprostředkuje samostatný výběr a platbu každé služby, nebo zprostředkuje cíleným způsobem pořízení alespoň jedné další služby od jiného poskytovatele služeb a smlouva je uzavřena do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby.
Spotřebitel tak nakupuje na jednom prodejním místě (webových stránkách, prodejně) a v rámci jednoho rezervačního procesu (do 24 hod. od nakoupení první služby) rozdílné služby pro účely jednoho pobytu od různých poskytovatelů. Typickým příkladem může být zakoupení letenky na stránkách prodejce letenek a pokračováním rezervace přikoupením ubytování či pronájmu vozidla ve shodném termínu a destinaci.
Rozdíl mezi spojenými cestovními službami a zájezdem
Zájezd je v podstatě souborem několika služeb, které byly zkombinovány za účelem téhož pobytu nebo cesty. Nejčastěji jde o ubytování a leteckou nebo autobusovou dopravu do cílové destinace či nájem motorového vozidla. Mezi další služby, kombinací kterých může vzniknout zájezd, a které na jedné straně nejsou ze své podstaty součástí výše uvedených služeb cestovního ruchu a na druhé straně musí tvořit podstatnou část, tj. alespoň 25 % ceny zájezdu, patří například nájem sportovního vybavení, prohlídka s průvodcem apod.
Aby se tedy jednalo o zájezd, v souhrnné ceně zájezdu musejí být obsaženy ceny minimálně dvou z výše uvedených služeb. Pokud byste neuzavírali jednu smlouvu, ale samostatné smlouvy na jednotlivé služby, o zájezd by se stále jednalo, pokud byly služby zakoupeny na jediném prodejním místě a jednotlivé služby byly vybrány ještě před tím, než jste se zavázali k úhradě jejich ceny.
O zájezd by se jednalo i v případě, že došlo k uzavření smlouvy, která vás následně opravňuje k výběru z různých druhů služeb cestovního ruchu, které poskytovatel nabízí. V neposlední řadě se jedná o zájezd, pokud byly služby zakoupeny od různých poskytovatelů služeb cestovního ruchu prostřednictvím jednoho online rezervačního systému a kdy následně dochází k předání vašich identifikačních údajů mezi jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu a tím i k uzavírání dalších jednotlivých smluv.
Oproti tomu ubytování představuje situaci, kdy si objednáte pouze pobyt v hotelu, penzionu či jiném ubytovacím zařízení, ale dopravu si zajistíte sami. Další podstatný rozdíl mezi ubytováním a zájezdem spočívá v tom, že v případě ubytování vám zákon neposkytuje takovou ochranu jako u zájezdu.
Hlavní rozdíly mezi zájezdem a spojenými cestovními službami:
- Zájezd: Jedna smlouva na balíček služeb (doprava, ubytování, atd.)
- Spojené cestovní služby: Samostatné smlouvy na jednotlivé služby zprostředkované cestovní kanceláří.
Práva zákazníka a odpovědnost
Na zákazníky se při nákupu spojených cestovních služeb nevztahují žádná z práv, která se vztahují výhradně na zájezdy. Za řádné poskytnutí jednotlivých služeb odpovídají jejich jednotliví poskytovatelé. Ochrana zákazníků při nákupu SCS je sice nižší než u klasických zájezdů, nicméně pro spotřebitele stále platí vyšší míra ochrany a servis při rezervaci SCS v cestovní kanceláři oproti nákupu jednotlivých cestovních služeb individuálně a napřímo u poskytovatelů.
Podle zákona se zajištění pro případ úpadku v rámci SCS vztahuje jen na ty finanční částky, které byly uhrazeny přímo cestovní kanceláři. Rovněž je pokryta repatriace zpět do ČR v situaci, kdy samotná CK je zároveň dopravcem.
Legislativa
SCS byly poprvé zakotveny v českém zákoně č. 159/1999 Sb. v roce 2018 s cílem zajistit ochranu spotřebitele při nákupu alternativních balíčků služeb cestovního ruchu, zejména online.
Kde je to upraveno:
- § 2321 odst. 2 zákona a § 2522 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- § 1a, § 1b a §1c zákona č.
- Dne 1. července 2018 nabyl účinnosti zákon č. 111/2018 Sb., kterým se mění zákon č.
Garanční fond a povinnosti cestovních kanceláří
Cestovní kanceláře mají povinnost hradit příspěvek do garančního fondu. Příjmem tohoto fondu budou také pokuty uložené za vybrané přestupky a peněžní prostředky obstarané na finančním trhu. Povinnost uhradit příspěvek již pro rok 2018 stanovil zákon ve výši 0,1 % z plánovaných tržeb cestovních kanceláří pro 2. pololetí roku 2018 ze zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které byly součástí spojených cestovních služeb. Splatnost příspěvku byla do 31. 8. 2018.
Podnikatel, který byl oprávněn provozovat koncesovanou živnost „Provozování cestovní kanceláře“ podle živnostenského zákona ve znění účinném do 30. 6. Cestovní kancelář k žádosti doloží pojistnou smlouvu/bankovní záruku vztahující se na zajištění úpadku při zprostředkování spojených cestovních služeb; cestovní agentura doloží další doklady jako při podání žádosti o koncesi.
Na rozdíl od zájezdů CK neprodává SCS svým jménem, ale jménem jednotlivých poskytovatelů, jejichž služby zprostředkovává. Odpovědnost za řádné plnění těchto služeb pak nesou jednotliví poskytovatelé, u kterých i zákazník uplatňuje reklamaci.
Na českém trhu není v praxi o SCS příliš velký zájem. Pro zprostředkování spojených cest. služeb má v ČR zřízenou koncesi k provozování CK celkem 23 cestovních kanceláří z celkového počtu 580 (dle údajů MMR ČR, duben 2022).
Zde je jednoduchá tabulka shrnující rozdíly mezi zájezdy a spojenými cestovními službami:
| Vlastnost | Zájezd | Spojené cestovní služby |
|---|---|---|
| Smlouva | Jedna smlouva | Samostatné smlouvy s různými poskytovateli |
| Odpovědnost | Cestovní kancelář | Jednotliví poskytovatelé služeb |
| Ochrana spotřebitele | Vyšší | Nižší |
Zanechat komentář