Na mateřskou i rodičovskou dovolenou zákon hledí jako na důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnankyně. Mateřská a rodičovská dovolená jsou Vaším právem, nikoliv povinností.
Mateřská dovolená
Mateřská dovolená trvá 28 týdnů a začíná 8 až 6 týdnů před plánovaným porodem. Po celou dobu mateřské dovolené Vám zaměstnavatel musí držet Vaše pracovní místo. Jakmile nastoupíte zpátky, zaměstnavatel je povinen Vám dát stejnou práci na stejném pracovišti.
Doba čerpání mateřské dovolené (a také doba, po kterou otec čerpá rodičovskou dovolenou pouze do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou), se posuzuje jako výkon práce.
Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství je dávka, kterou budete dostávat na mateřské dovolené. Bude vám v podobě dávek vyplácena ze systému nemocenského pojištění. Její přesnou výši stanoví zákon a v současné době je to 70 % z Vašeho redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Žádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, odevzdáte svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel sám ji potom pošle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. O tom, že budete dostávat dávku, jak dlouho a kolik to bude, dostanete písemné oznámení.
V péči o dítě se také můžete střídat se svým manželem resp. otcem dítěte. Každý z vás má potom nárok na výplatu části peněžité pomoci v mateřství. Střídání je možné od počátku 7.
Zaprvé musí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn, nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění (pracovního poměru). OSVČ mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v tehdy, pokud si doprovodně platili nemocenské pojištění. Pokud OSVČ pobírá mateřskou, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost.
Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech. Po tuto dobu nemusí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele. V případě OSVČ musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila.
Rodičovská dovolená
Rodičovská dovolená slouží podle slov zákona k prohloubení péče o dítě. Můžete ji čerpat po mateřské dovolené, a to nejdéle do doby, než dítě dosáhne věku 3 let. Zaměstnavatel je povinen vyhovět Vám a po uplynutí rodičovské dovolené Vás musí zaměstnat, ale pozor, už ne na stejném pracovním místě.
Otec dítěte může nastoupit na rodičovskou dovolenou ihned po narození dítěte.
Pojmy mateřská a rodičovská se většině z nás slévají do jednoho. Pojem mateřská dovolená se týká volna, které žena dostane od zaměstnavatele na péči o sebe před porodem a následně na péči o miminko. Rodičovská dovolená následuje po skončení mateřské dovolené a týká se opět jen zaměstnankyň.
Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, kterou můžete dostávat např. po dobu Vaší rodičovské dovolené. Vyplácí se bez ohledu na Vaše příjmy. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do věku 4 let.
Délka čerpání rodičovského příspěvku nemusí být totožná s délkou čerpání rodičovské dovolené!
Podmínka péče po celý kalendářní měsíc se ale považuje za splněnou, i když tomu tak fakticky není, např. rychlejší čerpání - poskytuje se do 2 let věku dítěte v maximální měsíční výměře 11.500,- Kč. pomalejší čerpání - poskytuje se i tehdy, pokud rodič neměl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a to v základní výměře (7.600,- Kč/měsíc) do 9 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3.800,- Kč) do 48 měsíců věku dítěte. Čtyřletou variantu rodičovského příspěvku tedy pobírají maminky bez nemocenského pojištění (např.
O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku písemně požádáte krajské pobočky Úřadu práce ČR (sociální odbory) podle místa Vašeho trvalého, tj. oprávněné osoby. Žádost o dávky se podává na předepsaném formuláři. Příslušnost úřadu se určuje podle trvalého bydliště rodiče.
Na úřadu práce musíte předložit doklad totožnosti, vyplnit žádost, doložit podklady pro stanovení denního vyměřovacího základu (př.
Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku můžete měnit, a to každé tři měsíce, pokud jste se Vy nebo otec dítěte účastnili nemocenského pojištění. Pokud se Vám narodí další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká, a to i v případě, že na narozené dítě Vám náleží rodičovský příspěvek ihned od narození ve stejné výši, v jaké náležel doposud na starší dítě.
Maminky, které vyčerpají rodičovský příspěvek dříve, než vyčerpají rodičovskou dovolenou, již do konce rodičovské dovolené žádný příspěvek nedostanou.
Rodičovský příspěvek je pak dávka od státu, která se vyplácí na nejmladší dítě. Jedná se o částku 350 000 Kč na jedno dítě nebo 525 000 Kč v případě dvojčat (a vícerčat). Tuto částku dostane jak zaměstnankyně, tak i podnikatelka.
Rodiče, kterým se v lednu 2024 a později narodí jedno dítě, mohou do 3 let věku tohoto dítěte vyčerpat celkem 350 000 korun (pozn. do konce roku 2023 byla tato částka 300 000 korun). V případě více dětí narozených současně má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 525 000 korun. U této podpory rodičů není rozhodující výše příjmu. Při pobírání rodičovského příspěvku může rodič pracovat a zlepšovat tak sociální situaci rodiny.
K vyřízení žádosti o rodičovský příspěvek není nutné chodit na úřad, vše totiž můžete vyřídit online z pohodlí domova na stránkách ČSSZ.
V praxi mohou nastat situace, kdy příjemce rodičovského příspěvku vyčerpá celou dávku ještě předtím, než mu má skončit rodičovská dovolená, pro jejíž délku se dříve původně rozhodl. Toho sice můžete požádat o neplacené volno do doby, než po dovyčerpání rodičovského příspěvku nastoupíte do zaměstnání, ale on vám nemusí vyhovět.
Pokud výpověď ze zákonných důvodů dostanete, popř. se ji rozhodnete dát sami, nárok na dovyčerpání rodičovského příspěvku neztrácíte. Po dočerpání dávky anebo ukončení rodičovské, byl-li příspěvek vyčerpán dříve, však bude vhodné nechat se zaevidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.
Zdravotní pojištění během mateřské a rodičovské dovolené
Zdravotní pojištění slouží k úhradě základní zdravotní péče. Povinně ho platí všichni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), které trvale žijí v Česku. V určitých případech odvádí pojistné za pojištěnce stát.
Stát je plátcem pojistného mimo jiné:
- za příjemce rodičovského příspěvku,
- ženy na mateřské dovolené,
- osoby na rodičovské dovolené (čerpají-li rodičovskou dovolenou oba rodiče, je stát plátcem pojistného za oba rodiče),
- osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství,
- osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku.
Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.
Během mateřské nebo rodičovské dovolené, ale i během doby pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku za vás zdravotní pojištění hradí stát.
Za matky, které se rozhodnou pečovat o dítě ještě déle, také platí pojistné stát - konkrétně matce s jedním dítětem do 7 let, matce s více dětmi do 15 let věku dítěte/dětí.
Pokud ještě rodičovský čerpáte (lze jej čerpat do 4 let věku dítěte), jste stále státním pojištěncem a zdravotní pojištění tedy nemusíte nijak řešit.
Žena, která je příjemcem rodičovského příspěvku a byla před porodem zaměstnána, spadá do kategorie státních pojištěnců. S platbou zdravotního pojištění si tedy nemusí dělat žádné starosti.
Před odchodem na mateřskou je třeba myslet i na zdravotní pojištění v rodičovství. Pokud žena odchází na mateřskou dovolenou ze zaměstnání, platí za ni zdravotní pojištění po dobu mateřské stát.
Osoby osobně celodenně řádně pečující o dítě
Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě.
Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů). Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:
- Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
- Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
- Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 11.499 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 4.500 Kč.
Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku.
Jestliže ovšem do práce nastoupit nechcete, můžete se u své zdravotní pojišťovny nechat zařadit do kategorie osob, které celodenně, osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let anebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Dítě by mohlo navštěvovat školku jen čtyři hodiny denně, školní družinu vůbec. Děti školou povinné by pak neměly být umístěny v zařízení s celoročním nebo týdenním pobytem.
Souběh zaměstnání a péče o dítě
V případech, kdy osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (s výjimkou osob osobně celodenně a řádně pečujících o dítě), mají příjmy ze zaměstnání, jsou plátci pojistného stát i tyto osoby. V případě výkonu práce v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti (s měsíční odměnou alespoň 11.500 Kč) se odvádí pojistné na zdravotní pojištění.
Zaměstnanec je povinen odvádět měsíční pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se odvozuje od minimální mzdy, která pro zaměstnance v roce roce 2025 činí 20.800 Kč měsíčně. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance činí 13,5 % z minimální mzdy, tj. 2.808 Kč měsíčně (z toho 4,5 % odvádí sám zaměstnanec a 9 % za zaměstnance zaměstnavatel).
Povinnost odvést pojistné alespoň v minimální výši však nemají osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jedná se např.:
- o osoby na mateřské i rodičovské dovolené,
- o osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek,
- o osoby pečující o dítě, které splňují výše uvedené podmínky.
Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem, který nemusí dosahovat minimální mzdy. Nemusí tedy odvádět minimální pojistné. Výše pojistného činí 13,5 % z příjmu za daný měsíc.
Souběh podnikání a péče o dítě
Pro OSVČ, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, neplatí minimální vyměřovací základ.
Důchodové pojištění během péče o dítě
Podmínkou nároku na starobní důchod je pojištění v rozsahu nejméně 35 let. Dobou pojištění je především doba zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné na důchodové pojištění, popř. výkonu SVČ, a dále také náhradní doby pojištění. Další podmínkou je dosažení důchodového věku, který je odstupňován podle roku narození pojištěnce.
Náhradní dobou pojištění je mj. doba osobní péče o dítě do čtyř let věku. Po dobu trvání náhradní doby pojištění nevzniká osobě povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Tato povinnost nevzniká ani státu. Náhradní doby důchodového pojištění se započítávají do celkové doby důchodového pojištění pro vznik nároku na důchod.
Doba péče ženy i muže o dítě do čtyř let věku nebo doba péče započatá dříve a ukončená po tomto datu se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod. Dobu péče o dítě nelze započítat současně otci i matce. V případě, že o dítě pečovalo současně více osob, započte se doba péče o dítě té osobě, která o dítě pečovala v největším rozsahu.
Odvod pojistného a péče o dítě
Zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou nebo pečující o děti nemusejí povinně platit pojistné na sociální pojištění (zahrnuje pojistné na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud zaměstnanec pracuje, pojistné odvádí z dosaženého příjmu zaměstnavatel a péče o děti není zohledněna. Zaměstnanec nemá žádné povinnosti vůči státu.
Během mateřské nebo rodičovské dovolené za vás nikdo sociální pojištění nehradí - zaměstnavatel ani stát.
Sociální se neplatí, to je náhradní doba pojištění.
Pojistné na sociální zabezpečení se neodvádí zejména z těchto příjmů:
- na základě dohody o provedení práce do výše přijmu 11.499 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele;
- ze zaměstnání malého rozsahu, tj. sjednaný příjem je nižší než 4.500 Kč;
- ze zákonného odstupného.
Pokud se jedná o soustavnou činnost, a ne příležitostné a neopakované příjmy, jedná se o podnikání se všemi jeho povinnostmi. Výše výdělku tady roli nehraje.
Informativní list důchodového pojištění
Každý může podat žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na adrese ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, a to buď písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem, datovou schránkou či prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude informativní list zaslán. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list zašle Česká správa sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.
Na stránce ČSSZ si každý po přihlášení prostřednictvím Identity občana může nechat provést informativní výpočet starobního důchodu (který je v případě mladších žadatelů pouze velmi orientační), k němuž se automaticky připojí údaje o dobách pojištění a vyměřovacích základech (vyloučených dobách), které má ČSSZ ve své evidenci, takže online takto můžete zjistit evidované doby důchodového pojištění.
Podnikání během mateřské/rodičovské dovolené
Chcete se během mateřské nebo rodičovské realizovat prací a přilepšit svému rozpočtu? Pokud vám to čas dovolí, je toto období pro rozjezd podnikání naprosto ideální.
Pokud jako podnikatelka pobíráte PPM, osobně podnikat po tuto dobu nemůžete. Přerušení ale není potřeba, je totiž možné chod podnikání zajistit zaměstnanci, externími pracovníky nebo spolupracující osobou.
Během mateřské dovolené a při pobírání rodičovského příspěvku je podnikání bráno vždy jako vedlejší samostatně výdělečná činnost. Z toho plynou výhody při placení sociálního a zdravotního pojištění. To se totiž platí až na základě vašeho zisku.
TIP: Pokud je to možné, rozložte si pobírání rodičovského příspěvku do 3 let.
Kategorie pojištěnců a zdravotní pojištění
Každý je pak u své zdravotní pojišťovny veden v jedné ze čtyř kategorií: zaměstnanec, OSVČ, OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů) nebo státní pojištěnec. Pokud by mělo dojít ke změně kategorie, a to např. právě z důvodu nástupu na mateřskou, je třeba s tím obeznámit zdravotní pojišťovnu.
Jako OSVČ pak změnu musíte nahlásit sami stejně jako by tomu bylo např. u čerpání rodičovského příspěvku v případě OBZP.
Důležité instituce a zdroje informací:
- Ministerstvo práce a sociálních věcí
- Česká správa sociálního zabezpečení
- Zdravotní pojišťovny
Zanechat komentář