Smlouva o výkonu funkce jednatele a nárok na dovolenou v České republice

Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Vztah mezi členem statutárního orgánu a obchodní korporací se řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (§ 2430 až § 2444 OZ). Mezi členem statutárního orgánu a obchodní korporací tak bývá zpravidla uzavírána tzv. smlouva o výkonu funkce. Ta je upravena v § 59 a násl.

Jak bylo již naznačeno, mezi členem statutárního orgánu (např. jednatelem) a obchodní korporací (např. společností s ručením omezením) bývá zpravidla uzavírána tzv. smlouva o výkonu funkce. V praxi k tomu pravidelně dochází, avšak není to povinností. Podstatou smlouvy o výkonu funkce je upravit práva a povinnosti společnosti a člena (statutárního) orgánu v jejich vzájemném vztahu.

Hezky česky to v našem případě znamená, že taková smlouva upravuje práva a povinnosti vznikající mezi společností s ručením omezeným („eseróčkem“) a jejím statutárním orgánem (jednatelem).

Pro dostatečné označení stran smlouvy je nutné dodržet zákonné požadavky. U společnosti s ručením omezeným je to uvedení firmy, identifikačního čísla, sídla a osoby jednající za společnost s ručením omezeným (ve smyslu údajů dle obchodního rejstříku). Předmětem smlouvy budou pak zejména vzájemná práva a povinnosti jednatele při výkonu člena statutárního orgánu společnosti.

Jednatel bude zejména povinen vykonávat funkci statutárního orgánu řádně, v souladu se smlouvou a za sjednanou odměnu, byla-li ve smlouvě o výkonu funkce dohodnuta. Kromě odměny může být jednateli přiznána, bude-li tak ujednáno, také náhrada všech prokazatelných a nutných hotových výdajů vzniknuvších v souvislosti s výkonem funkce jednatele (např. cestovních náhrad).

Smlouva o výkonu funkce ve společnosti s ručením omezeným, pokud je uzavírána, musí být uzavřena písemně a musí ji schválit valná hromada. Porušení tohoto zákonného příkazu (tj. nedodržení písemné formy či neschválení valnou hromadou) má za následek bezplatnost výkonu funkce podle § 59 odst. 3 ZOK.

Jakkoli ale zákon o obchodních korporacích hovoří o schválení smlouvy, není nutné, aby valná hromada schvalovala již uzavřenou smlouvu; účelu požadavku na schválení bude učiněno zadost i schválením návrhu (či jen prostého znění) smlouvy, a to za předpokladu, že následně bude akceptován (smlouva bude uzavřena) ve schválené podobě.

Od 1. 1. 2014 se podmínky pro odměňování jednatelů změnily zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Má-li být tedy i v roce 2014 výkon funkce jednatele odměňován, bylo nutno do 30. 6. 2014 přepracovat smlouvy v souladu s novými zákonnými normami.

Základ toho, co by smlouva o výkonu funkce měla obsahovat, můžete najít v § 59 až 62 zákona o obchodních korporacích. Samozřejmostí je správné označení stran smlouvy a vymezení jejího předmětu. Zapomenout byste ale rozhodně neměli ani na úpravu odměňování. Zásadně totiž platí, že pokud smlouva o výkonu funkce mezi jednatelem a společností s ručením omezeným odměnu neupravuje, je výkon funkce bezplatný a jednatel má lidově řešeno smůlu.

Nad rámec odměny se poté vyplatí upravit také ryze praktické věci, jako jsou pracovní doba, nárok na dovolenou a způsob jejího čerpání, náhrada hotových výdajů (např. cestovních náhrad).

Práva a povinnosti ze smlouvy o výkonu funkce se podle zákona o obchodních korporacích přiměřeně řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu. Ve vztahu k pracovní době nebo dovolené to ale moc právní jistoty nepřináší, nebo ano? V praxi to znamená, že se smlouva o výkonu funkce i nadále řídí kogentními (tj. „povinnými“) ustanoveními zákona o obchodních korporacích, ale ve vztahu k typicky pracovněprávním institutům (např. právě dovolená) se použije zákoník práce. To se potom může, ale taky nemusí vyplatit. Záleží, na jaké straně smlouvy se zrovna nacházíte.

Eseróčko je kapitálová společnost, tudíž smlouva o výkonu funkce musí být uzavřena písemně. Pokud je jednatel současně jediným společníkem společnosti, musí být podpisy navíc úředně ověřeny. A aby toho nebylo málo, smlouvu musí vždy schválit valná hromada. Schválení přitom může proběhnout předem (v takovém případě ale uzavřená smlouva musí věcně odpovídat schválenému návrhu) nebo dodatečně později. V žádném případě však zákonné požadavky nedoporučujeme podcenit, protože nedostatek formy má za následek bezplatnost funkce a bez schválení valné hromady smlouva nikdy nebude účinná.

Smlouva o výkonu funkce sice není nic složitého, ale bez patřičných znalostí vás může pěkně vypéct. Ať už jste tedy jednatel nebo „eseróčko“, svůj čas věnujte raději businessu a smlouvy nechte na právnících - vždyť od toho jsme přece tady.

Statutární orgán (jeho jednotlivé členové) je často hnací silou a nejdůležitějším článkem mnoha obchodních korporací. Je to právě statutární orgán, který mj. přijímá obchodní rozhodnutí, zastupuje společnost navenek a náleží mu obchodní vedení dané korporace v souladu se zákonem 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

Následující odstavce se zaměří především na specifika pracovní neschopnosti a práva na dovolenou statutárního orgánu obchodní korporace, jelikož určitá práva zaměstnanců obchodní korporace bývají často mylně přisuzována i statutárnímu orgánu obchodní korporace. Jak již název článku napovídá, rozebrána bude situace, kdy statutárním orgánem obchodní korporace, resp. jsou jednatelé společnosti s ručením omezeným.

Základní právní rámec nastavuje zákon o obchodních korporacích, konkrétně § 59 odst. 1: „Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona plyne něco jiného.

V kontrastu se zákoníkem práce zákon o obchodních korporacích statutárnímu orgánu žádnou zvláštní ochranu neposkytuje, tj. např. ochranu před propuštěním v případě pracovní neschopnosti.

Zaměstnanec zpravidla vykonává práci pro svého zaměstnavatele jen v předem určené pracovní době a po svém odchodu z pracoviště jeho povinnosti v zásadě končí. Dočasně práce neschopný zaměstnanec není povinen hledat za sebe náhradu a je starostí zaměstnavatele, aby si s jeho absencí poradil.

Další významnou odlišností člena statutárního orgánu a zaměstnance je povinnost k náhradě případné škody (újmy). Příkladem jedné ze základních povinností člena statutárního orgánu je jednat s péčí řádného hospodáře zahrnující povinnost jednat s loajalitou, potřebnými znalostmi a nezbytnou pečlivostí. V této části zákon o obchodních korporacích odkazuje na § 159 odst. 1 občanského zákoníku, který ohledně péče řádného hospodáře stanovuje vyvratitelnou právní domněnku: „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.

Jak by se tedy měl zachovat člen statutárního orgánu, když onemocní nebo utrpí úraz? Postup se bude samozřejmě lišit v závislosti na závažnosti onemocnění nebo úrazu. Dočasnou indispozici bude zpravidla možné vyřešit výkonem funkce tzv. na dálku (např. z domova prostředky elektronické komunikace) či delegováním určitých povinností na třetí osoby (zástupce, podřízené zaměstnance korporace).

Ohledně tradičního práva zaměstnanců na dovolenou je nutné zdůraznit, že člen statutárního orgánu takové právo nemá. Smlouva o výkonu funkce (smlouva manažerská) může nastavit určitá specifická pravidla členu statutárního orgánu pro čerpání dovolené, zákonná úprava ale po dobu takové „dovolené“ nelimituje odpovědnost člena statutárního orgánu z výkonu funkce a jeho nepřítomnost tzv. neomlouvá.

Na tomto místě uvádím několik doporučení k obsahu smlouvy o výkonu funkce. Ve smlouvě o výkonu funkce lze sjednat, aby podléhala ustanovením zákoníku práce. Pro úplnost zmiňuji, že některé pojišťovny na tuzemském trhu nabízejí produkt pojištění odpovědnosti členů orgánů a dalších osob ve vedení právnických osob (tzv. D&O insurance).

Nabízí se otázka, zda je česká úprava, respektive její absence v části práva (nároku) na dovolenou člena statutárního orgánu v souladu s právem Evropské unie? Čl. 7 odst. 1 směrnice 2003/88/ES stanovuje, že členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby všichni zaměstnanci měli nárok na alespoň čtyři týdny placené roční dovolené v souladu s podmínkami pro získání nároku na ni a pro její poskytnutí stanovenými vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi.

Neměl by tedy být v této části, pro účely směrnice 2003/88/ES a práva na dovolenou, za zaměstnance považován i člen statutárního orgánu?

Může mít člen statutárního orgánu uzavřenou kromě smlouvy o výkonu funkce i smlouvu pracovní? V období od 01.01.2012 do 31.12.2013, tedy za účinnosti obchodního zákoníku, bylo možné na základě § 66d citovaného zákona vykonávat činnosti spadající pod obchodní vedení v pracovněprávním vztahu. Od účinnosti zákona o obchodních korporacích to však možné není a jedná se o tzv. nepravý souběh funkcí.

Pokud však člen statutárního orgánu v obchodní korporaci vykonává i jiné činnosti, které s výkonem funkce člena statutárního orgánu nijak nesouvisí, tak pro tyto činnosti lze uzavřít pracovní smlouvu se všemi odpovídajícímu důsledky (tzv. nepravý souběh).

Specifickou oblastí jsou jednočlenné (kapitálové) společnosti založené jediným zakladatelem nebo majícího jediného společníka. Dříve převládal většinový názor, že to možné není a taková smlouva je neplatná pro rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnance při jejím uzavření (názor podporován judikaturou Nejvyššího soudu). Obratem v této problematice byl nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 669/17, který, oproti Nejvyššímu soudu, uvedl, že není možné zaujmout paušální závěr, že každá takto uzavřená pracovní smlouva je pro rozdílnost zájmů neplatná.

Častou praxí bohužel je, že jednatel na činnost statutárního orgánu (např. činnost obchodního ředitele) uzavře „klasickou“ pracovní smlouvu. To je špatně, protože výkon funkce jednatele nelze považovat za závislou práci podle zákoníku práce, a proto v tomto rozsahu pracovní smlouvu není možné uzavřít. Na jinou činnost (např. truhlářské práce) však pracovní smlouva uzavřít lze.

V této souvislosti vyvstala také otázka, zda lze smlouvu o výkonu funkce podřídit režimu zákoníku práce, resp. zda ji lze uzavřít jako pracovněprávní smlouvu zakládající pracovní poměr. Výkon člena funkce statutárního orgánu obchodní korporace však (dle převládajícího názoru) nelze považovat za závislou práci ve smyslu § 2 zákoníku práce. Jinými slovy tak obchodní vedení společnosti či jiné činnosti spadající do působnosti statutárního orgánu (jednatele) nelze vykonávat v pracovním poměru.

Tím ovšem není řečeno, že by člen statutárního orgánu nemohl mít se „svou“ obchodní korporací uzavřenou platnou pracovní smlouvu. Na druhou stranu nelze ale vyloučit, aby si smluvní strany dohodly, že se jejich vztah bude v rozsahu, v němž není upraven kogentní úpravou zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku, ani ustanoveními smlouvy o výkonu funkce, podpůrně řídil úpravou zákoníku práce. Takové ujednání může např. zajistit jednateli nárok na dovolenou na zotavenou nebo náhradu odměny v době pracovní neschopnosti.

Odměna jednatele je z hlediska daně z příjmů považována za příjem ze závislé činnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.). Odměna jednatele je podle § 24 odst. 1 téhož zákona daňově uznatelným výdajem. Neváže-li se ve smlouvě o výkonu funkce odměna jednatele na jeho přítomnost na pracovišti a není-li v této smlouvě stanovena pracovní doba jednatele, je podle mého názoru zbytečná i úprava nároku na dovolenou.

Ve smlouvě o výkonu funkce konkrétně může být uvedeno:

• Jednatel má nárok na poskytnutí pracovního volna/dovolené pro jeho osobní potřebu v délce 20 pracovních dnů v kalendářním roce, přičemž i po dobu čerpání pracovního volna má jednatel nárok na výše sjednané odměny a věcná plnění.
• Za řádný výkon funkce jednatele v souladu s touto smlouvou a příslušnými právními předpisy se společnost zavazuje platit jednateli pravidelnou paušální odměnu ve výši xxxxxxx Kč měsíčně. Tato odměna je splatná do 12.dne následujícího kalendářního měsíce.

Pokud má jednatel ve smlouvě o výkonu funkce sjednanou pevnou měsíční odměnu, pak i v případě čerpání dovolené mu bude poskytnuta měsíční odměna v nekrácené výši. Evidenčně se dovolená vést může, ale nemá vliv na výši odměny. Berte to tak, že jednatel zodpovídá za firmu (zjednodušeně řečeno) i v době své dovolené.

Odměna jednatele je podle § 24 odst. 1 téhož zákona daňově uznatelným výdajem. Podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je hodnota stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům na pracovišti nebo v rámci závodního stravování považována za příjem ze závislé činnosti, který je od daně osvobozen, ovšem za podmínky, že zaměstnanec během směny odpracuje aspoň 3 hodiny. V případě poskytování stravenkového paušálu jednateli, je osvobození od daně vždy osvobozeno.

Je možno jednateli poskytovat cestovní náhrady podle §§ 151 až 189 ZP. Je možno se ve smlouvě o výkonu funkce dohodnout i na poskytnutí vyšších cestovních náhrad, např. že by hodinová sazba u zahraničního stravného při pracovní cestě 5 až 12 hodin by bylo 150 Kč místo maximálně 83 Kč? Je možné cestovní náhrady i navýšit (např. podle § 163 ZP).

Příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění nejsou podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP u statutárních orgánů osvobozeny od daně na rozdíl od zaměstnanců. Maximální výše stravného pro tuzemské pracovní cesty je stanovena pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 ZP (zaměstnanci státní sféry). V § 176 odst. 1 ZP je stanoveno stravné při pracovní cestě 5 až 12 hodin ve výši 70 až 83 Kč.

Pokud je člen statutárního orgánu poživatelem invalidního důchodu prvního stupně, ještě neznamená, že se automaticky započte na plnění povinného podílu. V prováděcí vyhlášce 518/2004 Sb. k zákonu o zaměstnanosti (§ 15 odst. 2) je stanoveno, že se započítává pouze tehdy, pokud člen orgánu pracuje na základě smlouvy o výkonu funkce.

Z odměny jednatele se hradí pojistné na SZ, protože zakládá účast na NP (odměna 2500 Kč nebo vyšší). 12 vyhl. 589/2006 Sb. stanoví, jak se posuzuje zahrnování příjmů do vyměřovacího základu pro pojistné na SZ. Zdravotní pojištění ze statutární odměny neprovádí.

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. Jediný společník s.r.o. je zároveň jednatelem společnosti. Může mít pracovní smlouvu na truhlářské práce s měsíční mzdou 18000 Kč. Pokud ano, tak by musela být uzavřena před vznikem funkce jednatele, jinak by se jednalo o souběh funkcí. Souběh funkcí není zakázaný, pokud je činnost odlišná od činnosti ve smlouvě o výkonu funkce, takže to ničemu neodporuje. Bude se na něj vztahovat stejná kolektivní smlouva s ostatními zaměstnanci.

V praxi k tomu pravidelně dochází, avšak není to povinností. Podstatou smlouvy o výkonu funkce je upravit práva a povinnosti společnosti a člena (statutárního) orgánu v jejich vzájemném vztahu.

Zaměstnanec, konkrétně manažer, pracoval ve společnosti do 30.6. na hlavní pracovní poměr dle příslušné pracovní smlouvy. Od 1.7. se stal jednatelem společnosti a k 30.6. byla pracovní smlouva ukončena. Nově jednatel společnosti od 1.7. chce mít stejné benefity jako u pracovní smlouvy a tyto benefity budou také uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce jednatele.

Otázky zní:

1. Nevyčerpaná dovolená se musí proplatit při ukončení pracovní smlouvy nebo se může převést na jednatelský poměr, pokud to bude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno?
2. Může jednatel pobírat ve stejném režimu jako zaměstnanec stravenkový paušál a pobírat dovolenou v našem případě 25 dní ročně?

Častou praxí bohužel je, že jednatel na činnost statutárního orgánu (např. činnost obchodního ředitele) uzavře „klasickou“ pracovní smlouvu. To je špatně, protože výkon funkce jednatele nelze považovat za závislou práci podle zákoníku práce, a proto v tomto rozsahu pracovní smlouvu není možné uzavřít.

Na jinou činnost (např. truhlářské práce) však pracovní smlouva uzavřít lze.