Nápady a inspirace pro slohovou práci: Dovolená u moře

Letní prázdniny jsou pro studenty obdobím odpočinku a načerpání nových sil. Mnozí z nich tráví čas cestováním a poznáváním nových míst. Dovolená u moře je oblíbenou volbou, která nabízí mnoho zážitků a inspirace pro slohové práce.

Zážitky z cestování

Tak jako pokaždé, tak i letošní prázdniny utekly jako voda. Tak se na ně těšíme a než se nadějeme, sedíme v lavicích. Ale prázdninové zážitky a vzpomínky zůstávají. Třeba i na fotkách.

První týden prázdnin jsme jeli na hrad Helfštýn. Konala se tam Helfštýnská pouť s ukázkami řemesel. Druhý týden prázdnin jsme byli u babičky v Málkovicích. Hráli jsme si s kamarády a každý den jsme pravidelně chodili na procházky.

Další týden jsme jeli s rodiči do Krkonoš. První den jsme šli na stezku korunami stromů. Je vysoká 45 metrů a nachází se v Krkonošském národním parku. Při procházení stezky jsme se dozvěděli vše o rostlinách a živočiších, kteří zde žijí. Mohli jsme navštívit i adrenalinová zákoutí, třeba chůzi po kládě nebo hýbajících se prknech. Dolů jsme jeli tobogánem.

Po ubytování v penzionu jsme navštívili Adršpašské skály. Prohlídka skalního města byla zajímavá a dlouhá. Okruh prohlídky byl dlouhý 4 kilometry a při zpáteční cestě už nás bolely nohy. To nás ale neodradilo od toho, abychom odpoledne šli na lanovku. Lanovkou jsme vyjeli na Černou horu. Tam jsme šli asi kilometr lesem, kde měla být vidět Sněžka. Jenže bylo škaredé počasí, tak jsme nic neviděli. Unaveni jsme přijeli na penzion, posilnili jsme se jídlem a usnuli.

Při návratu domů jsme se stavili v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. Než jsem si stačila vybalit, chystala jsem si věci na tábor. V pátek v deset hodin už jsme seděli v autobusu, který nás odvezl do Ruprechtova. Na tábor jsem se docela těšila. Byla jsem tam s nejlepší kamarádkou Paťou. Vedoucí pro nás měli připravené různé hry.

Po návratu z tábora jsme jeli s rodinou do Drnovic. Poté, co jsme se posilnili výbornou zmrzlinou, jsme šli na rozhlednu Chocholík. Celý týden jsme se koupali v bazéně, protože bylo velké vedro. Další týden ve středu jsme byli na hradě Veveří. Po zbytek prázdnin jsme se koupali v bazénu a chodili jsme s dědou chytat ryby.

Hned na začátku prázdnin jsem byla na skautském táboře a měli jsme téma vojáci. Naučili jsme se i první pomoc. Ubytovali jsme se v Říčkách a každý den jsme chodili na výlety a borůvky. Cestou domů jsme navštívili pradědečka Jaroslava v Lanškrouně. Jeli jsme také navštívit rodinu ve Šternberku, kde jsme se koupali v bazénu. Když jsme měli čas, tak jsme spali u babičky. Ráda jsem se koupala v jezírku se setřenicemi a strýcem Milanem.

Letos o prázdninách jsme se sestrou jely na letní tábor do Ruprechtova. Sraz byl ve Vyškově na parkovišti u kina. Na zastávku nás dovezla babička autem. Byla tam spousta dětí a rodičů. Na táborovou základnu jsme dojeli autobusem, kde na nás čekali všichni vedoucí v dobových kostýmech. Hned si nás rozdělili do různých oddílů. Já jsem byla ve výtvarném. Jmenovali jsme se FATA MORGANA.

Každý den byl bohatý program plný her a soutěží. Nejvíc se mi líbil celotáborový výlet do Jedovnic, při kterém se celou cestu hrála hra, na jejímž konci bylo rozluštění tajenky. Za splnění her jsme dostávali odměnu v podobě mincí, za které jsme si na konci tábora mohli koupit nějaký dárek. Na táboře se mi moc líbilo, bylo tam spousta kamarádů, super zážitků a nejlepší vedoucí ze všech. Už teď se moc těším na příští léto.

Náměty pro slohovou práci

Pro slohovou práci na téma dovolená u moře můžete využít následující náměty:

• Popis cesty k moři: Jak jste se na dovolenou dostali? Jaké byly vaše první dojmy z moře?
• Zážitky z pláže: Co jste dělali na pláži? Koupali jste se, opalovali, hráli hry?
• Poznávání okolí: Navštívili jste nějaké zajímavé památky nebo města v okolí?
• Kulinářské zážitky: Ochutnali jste nějaké místní speciality?
• Setkání s místními lidmi: Jaké byly vaše dojmy z místních obyvatel?
• Nečekané události: Stalo se vám během dovolené něco neobvyklého?
• Celkový dojem z dovolené: Jak se vám dovolená líbila? Co si z ní odnášíte?

Příběh z dovolené

V srpnu jsem byla s rodiči u moře. Již po cestě jsem si všímala krajiny, kterou jsme projížděli. Byli jsme ubytováni v jednom z nejnovějších středisek. Náš hotel nebyl daleko od mořského pobřeží. Poprvé ve svém životě jsem uviděla moře. Rozprostíralo se přede mnou do nedolehlých dálek. Drobné vlny čeřily jeho hladinu. V dálce pluly lodě do neznámých krajin.

Navštívili jsme také velký přístav. V přístavu kotvilo mnoho lodí. Některé právě připluly s nákladem, který se hned vyloďoval na břeh. Moře bylo rozbouřené. Vysoké vlny stříkaly přes molo až na silnici vedoucí pod ním. Bylo zajímavé pozorovat rozběsněný živel. Město samo si zachovalo svou osobitou krásu. Nedaleko našeho dočasného bydliště se rozkládá městečko s překrásnou botanickou zahradou. Můžeme zde vidět květiny i stromy nejrůznějších druhů, uprostřed zahrady nabízí odpočinek dokonce malý letohrádek.

Nikdo nemá tak milující matku jako já. Moje matka, která je odjakživa posedlá mojí úspěšnou kariérou, milujícím partnerem a dokonalou vizáží, udělá vše pro to, abych byla šťastná. Když v dubnu minulého roku přiběhla uřícená do mé kanceláře a už od schodů s úsměvem mávala jakýmsi cárem papíru, věděla jsem, že je zle. Za všechny své úspory, které si doma pod polštářem syslila celých šest měsíců, mi zaplatila báječnou dovolenou. Slovy "je to jedinečná příležitost, bude tam spousta zábavy, nebudeš se nudit a určitě se seznámíš" mě vyděsila ještě víc. Protože jsem už ze svých zkušeností věděla, že si má matka nenechá odporovat, byla jsem smířená s tím, že plán na léto mám jistý.

Balení věcí jsem s nechutí odkládala až na poslední den před odjezdem a má matka, která mi při tom musela samozřejmě asistovat, mi neopomněla koupit několik modelů, bez kterých - jak píší v posledním vydání časopisu Šťastná žena - není možné přežít dovolenou. Fakt, že jsem svá oteklá lýtka, široká ramena a prsa, které jsem nejspíš zdědila po otci, ukázala v šatech naposledy na základní škole, si očividně nepamatovala. Mé oblíbené jednodílné černé plavky, jež jsem ukryla do té nejmenší kapsy na zip až na samotné dno kufru, bez problémů během několika minut našla a s pocitem, že nad nimi po letech konečně zvítězila, je s úsměvem hodila do odpadkového koše.

Jednu věc jsem však nechápala. Proč mi s sebou balí tolik sportovních triček, několikery kraťasy, sportovní lahev na pití a dvoje boty na fitness? Odpovědi se mi nedostalo. Zato v den odjezdu, v momentě příjezdu před zájezdový autobus, se mi dostalo neuvěřitelného pohledu. Nějakou chvíli jsem si myslela, že se zde odehrává natáčení filmu Účastníci zájezdu, neboť jsem nikdy neviděla tolik nadšených důchodců u zájezdového autobusu. Chtěla jsem utéct, věděla jsem, že to není žert, ale mé zkoprnělé nohy k sobě přišly až ve chvíli, kdy mě delegátka strkala do autobusu. Bohužel se tak nestalo.

Mé představy o krásném hotelu, útulném pokojíku, báječném výhledu na moře a pestrém jídelníčku se také nestaly realitou. Penzion, který se honosil dvěma hvězdičkami, nabízel pouze pokoje pro 5 turistů. Má snaha otevřít to jedno jediné staré zaprášené okno, které v pokoji bylo, dosáhla úspěchu až po necelé půlhodině. Poté se mi však naskytl nečekaný pohled. To, že z okna uvidím jen další, stejně staré okno pokoje vedlejšího hotelu, od něhož nás dělil jen metr široký chodník, jsem vážně nečekala. Od společné večeře, která se podávala už v půl páté, jsem nečekala nic dobrého. Mé očekávání se poprvé naplnilo. Malá miska nemastné neslané rýžové kaše měla očividně mému žaludku stačit. Jídla, která vypadají, jako by je už někdo pozřel, mému oku opravdu nedělají dobře, a tak jsem se s prázdným žaludkem vrátila na pokoj.

Druhý den jsem pochopila, proč mi matka nabalila tolik sportovních věcí. Zbylých dvanáct dnů dovolené, které se odehrávaly na minutu stejně, jsem přežila jen díky vysoké částce peněz, kterou jsem s sebou měla. Místo suvenýrů a pěkných výletů po Itálii jsem si koupila MP3 přehrávač a velkou zásobu baterií. Po návratů domů jsem s matkou nemluvila. Musela jsem si vzít další týden dovolené, abych vše vstřebala. Během toho týdne, kdy jsem po celou dobu ležela v posteli a dopřávala mé silné postavě tisíce kalorií, mě však napadl nápad, kterým bych se matce za dovolenou odvděčila. Mé matce, jež se stále považuje za neodolatelnou třicátnici, jsem to chtěla oplatit stejnou měrou. V posledním termínu, kdy se odjíždělo na stejnou dovolenou, na kterou mě o dva měsíce dříve matka poslala, zbývalo jedno jediné místo. Během čtrnácti dnů, které matka trávila v Itálii, od ní nepřišel jediný dopis.

Jakou jste zažili - či jaká by byla - vaše dovolená snů?

Budu pokračovat v letním, dovolenkovém rozjímání. Čas od času mě napadají úžasné nápady, jak zlepšit vzdělání mých dětí. Tentokrát mě napadlo, že děti budou psát slohy. Jednak se jim zlepší rukopis (velice nutné), druhak se naučí rychle a dobře formulovat věty a zvládat základní slohové práce rychlostí blesku a v kvalitě Stendhala. A jako bonus, což mě původně nenapadlo, ale mile překvapilo a potěšilo, získám navíc informace o jejich názorech a postojích. První téma bylo celkem logické - Moje nejlepší prázdniny. Což mohl být jak zážitek z minula, tak vysněné přání. Celkem logické a jednoduché téma. Jenže - jak jsou ty děti odlišné…

Synek popisoval, jak strašně moc se mu líbilo v Řecku - teplé moře, plavání, procházky, výlety, relax. Dcera se mi nejspíš snažila naznačit, že ji nemám celé prázdniny nijak obtěžovat. Vyjádřila, že nejlepší prázdniny by byly strávené v jejím pokojíčku, u počítače, kde by si mohla kreslit. Ne, dceruška není blázen do počítačových her, ona prostě díky speciálně vybavenému tabletu a resp. v něm nahraným programům, kreslí a vytváří animované mini-filmy. Kdykoli, jakkoli a hlavně pořád. Nějaký výlet do vodního parku by prý taky nebyl na škodu, ale kdyby mohla u sebe doma a bez časového omezení kreslit, bylo by to to nejlepší, co by ji o prázdninách mohlo potkat. Zvláštní. Na jednu stranu jsem ráda, že moje děti nejsou zjevně nijak náročné. Žádné vzdušné zámky, cesty kolem světa, žádná Austrálie, Aljaška či Karibik se nekonaly. Jsem ráda, že každý ví, co se mu líbí, co má rad… a co si můžeme dovolit. Na druhou stranu mě přeci jen trochu mrzí, že žádné vzdušné zámky se nekonaly. Mám doma dva racionálně uvažující pragmatické jedince…

A tak se ptám vás: Jakou jste zažili - či jaká by byla - vaše dovolená snů?

PS: Nemáte nějaký nápad na téma dalšího slohu pro mé děti?

Tipy pro psaní slohové práce:

• Používejte pestrý jazyk a vyhýbejte se opakování slov.
• Popište své pocity a dojmy z dovolené.
• Přidejte do slohové práce nějaké zajímavé detaily a postřehy.
• Snažte se, aby vaše slohová práce byla originální a poutavá.